Příběh ředitele Základní a Mateřské školy v Benešově nad Ploučnicí

Pan ředitel Jakub Zelený vede Základní školu a Mateřskou školu v Benešově nad Ploučnicí. Je to spádová škola, která má celkem 3 pracoviště. Na čem si v téhle škole zakládají? Na dobrých mezilidských vztazích. Snaží se vytvářet bezpečné a příjemné prostředí nejen pro žáky, ale také pro své pedagogické pracovníky a všechny další zaměstnance organizace. Velký důraz se klade na otevřenou a pozitivní komunikaci a na práci v týmech. 

V současné době se také již druhým rokem soustředíme na implementaci systému PBIS zaměřeného na podporu pozitivního chování dětí a žáků. Snažíme se, aby naši absolventi byli nejen dobře připraveni na další stupeň vzdělávání, ale také vybaveni potřebnými dovednostmi pro život v moderní společnosti 21. století,“ říká o své škole Jakub Zelený.

Původně jste vystudoval archivnictví. Proč jste se rozhodl přejít do školství?

Moje cesta do školství nebyla úplně přímočará. Původně jsem začal studovat učitelství dějepisu a zeměpisu pro druhý stupeň na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ale poměrně brzo jsem zjistil, že se studium liší od mých očekávání. Velký důraz se kladl především na matematické znalosti a další předměty, které mi nebyly blízké, což pro mě bylo náročné.

Ke konci prvního ročníku jsem se proto rozhodl pro změnu oboru a přešel jsem na kulturně-historickou regionalistiku se zaměřením na archivnictví. Ještě před ukončením bakalářského studia jsem začal pracovat v muzeu.

Přestože práce v muzeu byla propojena s mou vášní pro historii, brzy jsem si uvědomil, že finanční ohodnocení v těchto institucích není ideální. Chyběl mi také větší kontakt s lidmi. Pracovat v muzeu mě bavilo a mělo své kouzlo, ale potřeboval jsem něco víc. V té době přišla nabídka učit na škole, kde jsem sám studoval. Rozhodl jsem se tuto příležitost vyzkoušet a byl jsem nadšený.

V roce 2012 jsem začal učit. Zpočátku jsem měl pár hodin dějepisu, chemii, tělocvik a informatiku, dokonce i pracovní činnosti. Měl jsem na starosti asi sedm různých předmětů, což bylo náročné, ale postupně jsem se více zaměřil na dějepis.

Po šesti letech se stávající paní ředitelka rozhodla odejít do důchodu. Využil jsem příležitosti a přihlásil jsem se do výběrového řízení na ředitele školy. Vyšlo to. 

Proč jsem si zvolil právě školství? Moje volba nebyla úplně náhodná. V naší rodině se o školství hodně diskutovalo a několik členů rodiny v tomto oboru pracovalo. Nebylo to tedy pro mě úplně neznámé prostředí a přirozeně jsem k němu tíhnul. I v rodině mé manželky bylo školství důležitým tématem, což můj přechod k tomuto povolání ještě usnadnilo.

Tímto způsobem jsem se ocitl ve školství a našel zde své místo. Stále věřím, že člověk by měl ve svém životě vyzkoušet více věcí a otevřít se novým příležitostem.

Jak jste se dozvěděl o Středním článku podpory?

Střední článek znám už z dob jeho „rozjedu“ na Semilsku a Svitavsku. Dozvěděl jsem se o něm prostřednictvím Facebooku.

Když jsem potřeboval poradit, obracel jsem se na střední článek právě přes sociální síť. Podporu jsem tedy získával už v době jeho pilotáže, kdy ještě nepůsobil v jednotlivých krajích jako dnes.

O středním článku jsem se dovídal také z jiných zdrojů, například ze seminářů, školení nebo z ředitelské skupiny „Ředitel základky“ na Facebooku.

Tato skupina je pro nás, ředitele, velmi užitečná, protože nám umožňuje sdílet důležité informace a zkušenosti. Právě díky této komunitě a podpoře jsem mohl lépe pochopit a využívat výhody, které střední článek přináší.

Zúčastnil jste se některých akcí pořádaných Středním článkem podpory?

Účastním se různých akcí. Vybírám si především ty, které mě nejvíce zaujmou. Zvláště si cením pravidelných infoservisů, které nabízejí zajímavá témata. Tento formát mi umožňuje získávat nové informace a inspiraci, aniž bych musel opouštět své pracovní prostředí. Vyhovuje mi také kratší časové rozpětí, kdy ve dvaceti minutách získám přehled o všem podstatném.

Setkal jste se s našimi kolegy v regionu osobně? Jak to probíhalo?

Tým středního článku mě navštívil nedávno. Bavili jsme se o tom, co jako škola a já jako ředitel potřebujeme. Mluvili jsme také o vizi Středního článku podpory v našem regionu. Myslím, že každé území má jiné potřeby a je dobré, že se o to někdo zajímá. Individuální přístup ke školám je velmi důležitý a hodně pomáhá ředitelům s orientací v konkrétním terénu. 

S koordinátorkou týmu za Ústecký kraj, paní Pavlou Pospíšilovou, jsme v pravidelném telefonickém kontaktu, věřím, že se brzo potkáme také osobně.

Doporučil byste Střední článek podpory kolegovi – řediteli z jiné školy, který s námi doposud nespolupracoval? A proč?

Doporučil i doporučuji. Když s řediteli konzultujeme záležitosti, ve kterých nemáme jasné stanovisko nebo pohled, nebo se nemůžeme opřít o legislativní předpisy, vždy je směruji na Střední článek podpory a na paní Pospíšilovou, která mi vždycky pomůže, ať už písemně nebo telefonicky.

Doposud jsme věci konzultovali většinou mezi sebou, ale je dobré mít také pohled přímo z ministerstva.

Střední článek proto doporučuji vždy. Rozšiřujeme tak síť, která přispívá k jeho funkci.

Děkujeme za rozhovor.

Představujeme vám novou krajskou koordinátorku ve Středočeském kraji Zuzanu Najvárkovou. Zuzka je nadšená pedagožka s vrozenou schopností porozumět lidem kolem sebe a motivovat je. Její kreativita, empatie a trpělivost jsou klíčovými vlastnostmi, které přináší do své nové role, a věří, že její přístup a zkušenosti budou přínosem pro všechny zúčastněné.

Zuzka ukončila 12-ti leté období na pozici ředitelky ZŠ a MŠ Úhonice. Má bohaté zkušenosti ve vedení školy, kde nejen řídila každodenní chod školy, ale také zajišťovala a plně organizovala mezinárodní spolupráci s Grange Park Primary School Enfield v Londýně v letech 2008 až 2019. Tato spolupráce přinášela pedagogické novinky do chodu školy formou výměnných pobytů a teachers shadowing, což ukazuje její otevřenost a zájem o inovace ve vzdělávání.

Práce ve školství je tou nejlepší prací na světě, protože obohacuje všechny účastníky tohoto procesu”,  říká o své profesní dráze Zuzana Najvárková. Ráda se učí novým věcem a metodám a umí se připravit na jednání "na míru" konkrétní situaci, tak, aby to dávalo smysl všem zúčastněným. Je kreativní, empatická a trpělivá osoba plná entuziasmu s dlouholetou praxí ve školství. Disponuje výbornými mezilidskými a komunikačními dovednostmi, což jí umožňuje vytvářet smysluplné vztahy s kolegy a motivovat je.

Její motivací je sdílení nabytých zkušeností s kolegy ve vedení škol, zejména v době, kdy mnozí kolegové čelí novým výzvám a povinnostem. 

A proč si vybrala střední článek? “Těším se na to, že se stanu součástí Středního článku podpory, kde bude moci intenzivně spolupracovat se školami a zřizovateli, přispívat svými zkušenostmi a podávat pomocnou ruku, kdykoliv bude potřeba”, říká Zuzka Najvárková.  

Na této stránce naleznete Sekundární analýzu dat z mezinárodního šetření PIRLS 2021, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR". Tato analýza se zaměřuje na faktory vedoucí k vyššímu zájmu, oblibě a sebedůvěře žáka ve čtení. Dokument obsahuje manažerské shrnutí. Každá z kapitol je doplněna v závěru zjištěními a doporučeními a také informačními letáky shrnujícími řadu zajímavých zjištění a údajů. Dokumenty naleznete níže ke stažení.


Kapitoly analýzy

Analýza obsahuje v úvodu manažerské shrnutí, teoretická východiska analýzy včetně současného poznání, poznámky k metodologii a samotnou analytickou část, která se dělí do pěti podkapitol:

  1. Základní zjištění
  2. Well-being žáka v prostředí školy a rodiny
  3. Příprava učitelů a jejich vzdělávání
  4. Postoje učitelů
  5. Výukové metody a čtenářská gramotnost

Každá z podkapitol je zakončena závěry vyplývajícími z provedené analýzy. Analytická zjištění a na ně navázaná doporučení obsažená v manažerském shrnutí a celé analýze mohou přispět k podpoře dalšího rozvoje čtenářských dovedností žáků v českém vzdělávacím systému.


Analýza a informační letáky ke stažení

Analýza

Informační letáky


Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901

Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"

Řízení 11 sloučených mateřských škol může být náročným úkolem, ale z pohledu ředitelky Vladimíry Priputenové to přináší i mnoho výhod. Sloučení do jednoho právního subjektu přineslo strategický rozvojový plán a zvýšení kvality předškolního vzdělávání v Trutnově.

Být ředitelkou 11 sloučených mateřských škol může být náročným úkolem, jak na to ze své pozice nahlížíte vy?

Ve sloučeném právním subjektu pracuji od jeho založení v roce 2003. Zpočátku jako zástupkyně ředitelky na čtyřtřídní MŠ a od roku 2014 jako ředitelka. Když původní paní ředitelka odcházela do důchodu, nikomu z nás se do konkurzu nechtělo. Nakonec jsem našla odvahu a přihlásila se. Práce učitelky mě naplňovala, s dětmi mi bylo moc dobře a najednou jsem se z učitelky musela přeměnit na manažerku. Řízení tak velkého právního subjektu je hlavně o managementu. Naštěstí jsem rok před konkurzem dokončila studium školského managementu, který mi velmi pomohl v začátcích řízení MŠ a vlastně z něj čerpám dodnes. Jako učitelka MŠ jsem neměla moc velké povědomí z oblasti ekonomie, práva, strategického řízení. Jako absolventka školského managementu ano. 

Začátky byly velmi těžké, ale našla jsem si svůj styl řízení. Mám kolektiv 11 zástupkyň, na které deleguji část řízení. Každá má na starosti svou MŠ. Nastavila jsem funkční vnitřní komunikační systém v prostředí Google, který mi řízení velmi usnadňuje. Máme digitální správu školy, i ta mi velmi pomáhá. 

Možná se to může někomu zdát nevýhodné, že jsou všechny MŠ ve městě sloučené do jednoho právního subjektu, ale my v tom vidíme už jen výhody. Máme vytvořený strategický rozvojový plán, díky kterému se neustále posouváme dopředu. Na základě vytyčených cílů připravujeme spolu se zástupkyněmi vzdělávání pedagogů a zvyšujeme tak kvalitu předškolního vzdělávání v Trutnově. Jsme metodickým centrem Začít spolu a nabízíme sdílení vlastních zkušeností ostatním mateřinkám. Máme propracované inkluzivní vzdělávání, pomáháme dětem nejen ve 4 třídách zřízených dle § 16 odst. 9, ale ročně okolo 20 dětí integrujeme do běžných tříd. Intenzivně se ale věnujeme i odvrácené straně inkluze, to znamená, že podporujeme i děti nadané. Jsme zapojeni do sítě škol na podporu nadání. A je toho daleko více, co nám spojený právní subjekt umožňuje realizovat v otázkách edukace.

Pro řízení sloučeného právního subjektu je velmi důležité ekonomické oddělení, které u nás tvoří silný tým tří účetních. Bez nich by tato mateřská škola nemohla fungovat.

Jak jste se dozvěděla o Středním článku podpory?

Jako ředitelka velké příspěvkové organizace s počtem necelých 900 předškolních dětí a 145 zaměstnanců se musím hodně věnovat především legislativě. Musím sledovat veškeré změny, které následně na poradách předávám svým zástupkyním. Dělám jim takový legislativní servis včetně vnitřních předpisů a ony se o to více mohou věnovat edukaci. To se pak odráží právě na kvalitě vzdělávání.

O záměru zřízení Středního článku podpory jsem se dozvěděla z edu.cz a byla jsem tehdy zvědavá, jak bude metodická podpora probíhat. Přivítala jsem myšlenku propojení škol a zřizovatelů s MŠMT. Byla mezi námi dlouhá cesta plná překážek. 

A v září 2023 mě navštívila vedoucí oddělení regionální podpory Královehradeckého kraje Mgr. Michaela Trejtnarová, která mě přišla osobně Střední článek podpory představit a seznámit s cíli a klíčovými aktivitami projektu. Od té doby se na ni obracím.

Myslíte si, že Vám SČ nabízí vstřícné a nápomocné jednání a že se na naše kolegy můžete bez obav obrátit s čímkoli?

Tuto formu metodické podpory jsem s povděkem přivítala. Ačkoliv nejsem začínající ředitel, tak ale s turbulentními legislativními změnami neustále hledám odpovědi na různé otázky. Ze strany ministerstva mi pokaždé přišla odpověď ve formě citace zákona. Ano, vím, ve kterém zákoně to najdu, ale někdy je těžké citaci porozumět. Nebo je potřeba se jenom ujistit, že rozhoduji správně v souladu se zákonem. Tudíž mi taková odpověď moc nepomohla. Zároveň ale chápu, že ministerstvo nemá kapacitu na poskytování metodické podpory. 

Ale Střední článek podpory mi na mé otázky dá srozumitelné odpovědi. To je pro mou práci smysluplné, to mi pomáhá řešit mé problémy. V tom spatřuji metodickou podporu. Mám se na koho obrátit, a dostane se mi pomoci.

Pokud potřebujete poradit, je individuální podpora z naší strany podle Vašich očekávání, nebo byste navrhovala jiný přístup?

Individuální podpora splnila moje očekávání. Na Střední článek podpory jsem se obrátila již několikrát a vždy mi s řešením konkrétních situací okamžitě pomohl. Mgr. Trejtnarová na dotazy reaguje hned, co je potřeba, ověří u právníků a jejich stanovisko mi přetlumočí. 

Využívám konzultací přes telefon nebo komunikujeme prostřednictvím emailu. Komunikace s ní je vstřícná a erudovaná. Nabízí i možnost osobního setkání, což určitě rádi využijí právě začínající ředitelé. 

Kromě individuální podpory oceňuji rovněž infoservisy Středního článku podpory, který nás ředitele upozorňuje na veškeré změny ve školství. Výhodou je, že lze videozáznam pustit kdykoliv.

V čem by Vám mohl být SČ ještě více užitečný, prospěšný. V čem by Vás mohl SČ podpořit?

Z mého pohledu je podpora dostatečná. Pro mě je nejdůležitější právě ta individuální podpora a tu mi už druhým rokem Střední článek poskytuje. 

Zároveň využívám záznamy z infoservisů, které nám ředitelům poskytují přehled o všech legislativních změnách ve školství. Sleduji i odborné panely, které mají konkrétní téma. A v neposlední řadě využívám i vydané metodiky, které souvisí s předškolním vzdělávání. 

Děkujeme za rozhovor.

Velké, nebo malé školy… ve městech, i na venkově. Co o Středním článku podpory říkají ředitelé různých škol? Zeptali jsme se paní ředitelky ZŠ Vítějeves v Pardubickém kraji.

Paní ředitelka Magdalena Lidmilová druhým rokem vede Základní školu Vítějeves, zároveň zde učí fyziku a angličtinu. Jedná se o menší školu, zato s velkou historií. První žáci se tu vzdělávali už koncem 18. století. Škola se nachází v malebné obci Vítějeves v Pardubickém kraji, první stupeň je organizovaný jako malotřídní, druhý stupeň pak již probíhá v samostatných ročnících. Rodinné prostředí a menší počet žáků ve třídách umožňuje individuální přístup pedagogů při výuce.

Školu vedete od září 2022. Prozradíte nám něco o svých začátcích?

Na zdejší základní škole jsem do té doby učila. Paní ředitelka, která tu působila přede mnou, vedla školu šestadvacet let, byly jsme dlouhodobý, stmelený kolektiv. Musím přiznat, že když nám svůj odchod oznámila, zalesklo se mnoho slz. Pokud bych si měla představit ideální ředitelku, pak je to právě ona. Moje volba ucházet se o tuto pozici byla vlastně takovým kolektivním rozhodnutím 😊. Ale přiznávám, že jsem neměla naprosto žádné zkušenosti s vedením, ty jsem musela postupem času nasbírat.

Mám štěstí, že mi bývalá paní ředitelka stále pomáhá, ve škole doposud pracuje na malý úvazek. Jsou ale záležitosti, se kterými mi poradit nemůže, protože, a asi to všichni víme, školství je v neustálém pohybu. Hodně věcí se mění, i těch provozních, přibývají nové, například týkající se digitalizace, výkaznictví a dalšího. Zároveň jsem sama cítila, že nastala doba, kdy si to musím řešit sama a jinak. Pak je člověk pochopitelně rád za podporu. Střední článek mi v tomto ohledu poskytl velké „útočiště“.

Jak jste se dozvěděla o Středním článku podpory?

Střední článek jsem poznala ještě v době jeho pilotáže od mé předchůdkyně, která tuto spolupráci považovala za výbornou. Ukázala mi, jak fungují infoservisy. Tyto online konzultace pro mě byly a stále jsou praktickým pomocníkem. Váš kolega, regionální metodik Pavel Dvořáček, byl už u mého konkurzu na ředitele, a když jsem jím prošla, byl mi nápomocen, nabízel mi podporu a směroval mě v tom, co je třeba dělat. Takže jsem vlastně hned od začátku měla za sebou někoho, na koho jsem se mohla spolehnout.

Jakou konkrétní podporu Vám již střední článek nabídl?

Vedle zmíněných infoservisů jsem hodně čerpala také z webinářů zaměřených na právní aspekty ve školství, například ke školské legislativě, správnímu řízení atd. Na nich se poměrně složité téma probíralo jednoduchou formou, navíc s možností konzultací. Jsem za takovou pomoc ráda, zároveň mám z této opory dobrý pocit. Je důležité vědět, že se mám na koho obrátit. Na pozici ředitelky jsem si občas připadala jako hozená do vody. Zkušenosti s vedením žádné, přesto byly každodenně zapotřebí. A ředitel má hodně příležitostí udělat chyby, alespoň mi to tak připadá. Musela jsem se naučit spoustu věcí, které jsem dřív nepotřebovala.

Podnětné pro mě byly také akce pro začínající ředitele tady na Svitavsku. Vybavuji si asi čtyři setkání, kde se nás v jedné mateřské škole sešlo několik nových ředitelek. Vždy se probíralo nějaké konkrétní téma, třeba výkazy, financování nebo zaměstnanecká problematika. Pro mě to bylo velice přínosné a zároveň to byla taková akce, kde se člověk nemusí vlastně ani ptát, všechno podstatné se dozvíte, a ještě dostanete odpovědi na něco, co Vás zrovna ani nenapadlo. Současně si uvědomíte, že i jiní jsou na tom podobně, taky něco nevědí nebo v tom nemají jasno. 

Pokud potřebujete poradit, je individuální podpora z naší strany podle Vašich očekávání, nebo byste navrhovala jiný přístup?

Probíhající spolupráce se středním článkem mi velmi vyhovuje, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je to lidský rozměr. Funguje tady napojení na konkrétní osoby, paní Hanu Fučíkovou a pana Pavla Dvořáčka, že se nebojím zvednout telefon a zavolat, když potřebuji nebo mám před sebou řešení něčeho důležitého. Hned mi poradí, nebo slíbí, že informaci zjistí a dají vědět, případně mě někam nasměrují. Jejich odpověď mi přijde taková přirozená, nic „strojeného“.  Tím druhým důvodem jsou samotné informace, které dostávám. Nemusím nic složitě hledat ani si ověřovat.

V čem by Vám mohl být ještě střední článek užitečný?

Přiznám se, že úplně nevím, jestli bych měla nějaký nápad, protože mi připadá, že nabízená podpora ze strany středního článku je poměrně hodně široká. Alespoň já sama mám z čeho vybírat: kombinace individuální podpory a poskytování ověřených informací. Určitě je dobré mít více možností. Telefon využijete pro rychlý, konkrétní dotaz k něčemu, co Vám třeba nezapadá do určitých pravidel a potřebujete poradit. Jindy Vám stačí e-mail, díky kterému se můžete s někým poradit, abyste měli jistotu, že se nerozhodujete špatně.

Pravidelné webináře a infoservis považuji za výbornou podporu. Pořád jsou nějaké novinky. Řekla bych, že za dobu, co působím jako ředitelka, neustále přichází něco nového, což je dost náročné, proto si to bez informační podpory ani nedovedu představit.

Určitě bych uvítala další webináře zaměřené na právní otázky. Myslím, že by se právní povědomí hodilo i běžnému učiteli. Jedná se o oblast, o které by bylo záhodno vědět víc, protože se v ní většinou jako učitelé málo orientujeme. Pokud by tedy Střední článek podpory něco k tomuto tématu plánoval, určitě se ráda zúčastním.

Děkujeme za rozhovor.

Střední článek podpory působí odteď v celé České republice! Pavlína Karlová, která 15. března 2024 nastoupila na pozici krajské koordinátorky Kraje Vysočina, tak uzavřela pomyslný kruh středních článků v jednotlivých krajích. Ve školském prostředí i jeho legislativě je jako doma. Má bohaté zkušenosti jako manažerka, ředitelka školy, pedagožka, koučka, lektorka a výchovná poradkyně, které ji budou provázet při poskytování podpory místních škol a zřizovatelů. 

Pavlína Karlová vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy se specializací na výtvarnou výchovu. Na Pedagogické fakultě, tentokrát Univerzity Karlovy v Praze, později absolvovala ještě Profesionalizaci klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení. Během své více než dvacetileté praxe prošla několika pracovními pozicemi, díky kterým získala ucelený přehled o problematice a postupech ve školství. Učila na prvním a druhém stupni základních škol a třináct let pracovala jako ředitelka na Základní škole a mateřské škole Sázavka. 

V průběhu své pracovní kariéry se naučila vést tým, lektorovat, koučovat, koordinovat školní vzdělávací programy, dobře se orientovat v zákonech z oboru školské legislativy, čerpat ze supervizí a mnohé další. Na pozici ředitelky zároveň komunikovala s hlavními aktéry ve vzdělávání v regionu a na kraji, se zřizovatelem, krajským úřadem, Českou školní inspekcí, Krajskou hygienickou stanicí, MAP, NPI. Spolupracovala s kolegyněmi a kolegy z různých částí a typů škol: malotřídní, plně organizované základní školy, dětský domov, střední škola. „Zapojila jsem se také do projektu Systému podpory profesního rozvoje učitelů. Ráda spolupracuji s aktivními lidmi, upřednostňuji týmovou práci. Sdílím, hledám společné cesty, nápady, inspiraci. Věřím ve zpětnou vazbu a vzájemnou podporu,“ doplňuje P. Karlová. 

„Od roku 2021 sleduji vznik pilotního projektu středního článku, kdy týmy odborníků v okresech Semily a Svitavy poskytovaly školám a zřizovatelům přímo u nich v území cílenou podporu, která mi jako ředitelce školy mnohokrát chyběla. Mohla bych citovat slova mých kolegů, kteří vyjadřují osobní zkušenosti a pocity ohledně chybějící pravidelné a úzké komunikace a metodické podpory. Opravdu jsem přesvědčena, že je pro stát i školy výhodné, když mezi jednotlivými řediteli a ministerstvem bude fungovat někdo, kdo se bude podílet na zlepšení komunikace mezi jednotlivými aktéry ve školství,“ říká P. Karlová o své motivaci, proč se chtěla stát součástí středního článku.

Volné chvíle tráví Pavlína Karlová turistikou, procházkami v přírodě. Baví ji cestování nejen v Česku, ale i v zahraničí společně s rodinou, nebo „sólo“. Čte převážně fantasy a sci-fi literaturu, pro udržení kondice hraje badminton, a když je příležitost, nenechá si ujít koncert oblíbených kapel. Důležitá je pro ni rodina, přátelé, pozitivní přístup k lidem a k přírodě. Životem ji provází moudrost myšlenek Antoine de Saint-Exuperyho z Malého prince: „K tomu, abychom jasně viděli, často stačí změnit směr pohledu.“

 

Střední článek podpory působí už také v největším kraji České republiky. Krajskou koordinátorkou a první členkou týmu ve Středočeském kraji se stala v polovině března 2024 Iveta Klímová. Přináší s sebou velké profesní zkušenosti, odhodlání, nadšení i elán přijímat nové výzvy. Ráda pracuje s lidmi, baví ji organizování aktivit, sdílení zkušeností, společné zlepšování, vytváření a posouvání věcí dál. Čeká ji vybudování sehraného týmu a podpora místních škol a zřizovatelů může začít.

Iveta Klímová vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově, později absolvovala funkční studium pro ředitele škol a školských zařízení a průběžně také širokou škálu vzdělávacích programů pro pedagogy. Hned po studiích zakotvila ve školských řadách. „Celý život jsem byla učitelkou na různých školách a byla jsem jí ráda. Práce mě bavila a zcela naplňovala. Své žáky a studenty jsem mnohému naučila a jejich další úspěchy a pozitivní zpětná vazba mě vždy těší,“ říká o své profesní dráze Iveta Klímová. Vyučovala na základních a středních školách, a to na gymnáziu i odborných školách, zkušenosti má také s výukou v rámci dálkového studia střední školy a na vyšší odborné škole. 

Od roku 2017 byla ředitelkou Základní školy a mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. Přiznává, že vedení školy je práce časově i psychicky náročná, je třeba se naučit hodně nových věcí. Naštěstí se v roli ředitelky mohla opřít o své zkušenosti, odolnost vůči stresu, velký entuziasmus, flexibilitu a schopnost získat tým pro společnou věc. „Když jsem byla na pochybách, pomohlo mi sdílení v jiných školách, které mě v nějakém směru zaujaly,“ dodává Iveta Klímová. Velkým přínosem pro ni byla spolupráce s místními MAP a MAS, byla součástí pracovních skupin na Nymbursku: MAS Podlipansko, MAS Svatojiřský les a Město Nymburk. 

Proč si vybrala střední článek? Dobře ví, co školám a zřizovatelům pomůže a ulehčí práci: vstřícná komunikace, nastavení jasných pravidel a dobré metodické vedení. Cíle projektu ji proto oslovily ve všech bodech. „Vše je o lidech a o tom, jak společně dovedou komunikovat. Mnohdy se to daří, někdy bohužel méně, a právě v těchto případech vidím velký prostor pro podporu ze strany středního článku,“ doplňuje Iveta Klímová.

Nejlepší relaxací je pro ni rodina a přátelé. Je vdaná, má dva syny a je babičkou jednoho nejúžasnějšího vnuka. Ráda cestuje, navštěvuje koncerty, divadla, jezdí na kole, lyžuje, plave. Jako absolventka FTVS UK nezapře sportovního ducha. Nakonec i její motto je s ním provázané: „Překážky jsou výzvami pro vítěze a výmluvami pro poražené.“

 

Začátkem března 2024 nastoupila na pozici krajské koordinátorky Libereckého kraje Jana Otavová. Jejími přednostmi jako vedoucí oddělení jsou především bohaté zkušenosti s řízením a motivací spolupracovníků, časová flexibilita, kreativita a výborné organizační schopnosti. Přičteme-li k tomu notnou dávku empatie, má liberecký tým „vyhráno“ a místní školy i zřizovatele čeká moc příjemná spolupráce.

Střední článek podpory zdejší mateřské a základní školy už znají, alespoň ty z okresu Semily. Dva roky zde totiž probíhala jeho pilotáž.

Jana Otavová vystudovala Vysokou školu strojní a textilní Liberec, obor Ekonomika a netkané textilie. Značnou část svého profesního života strávila ve školství. Nejprve jako zástupkyně ředitele na Školském úřadě v Liberci, později jako vedoucí krajského pracoviště Liberec v bývalém Národním institutu pro další vzdělávání a nynějším Národním pedagogickém institutu ČR, kde působila celkem 18 let. „Při své práci uplatňuji smysl pro detail a dotahování podstatných záležitostí. Moje působení v uvedených pozicích mne naučilo vysokému nasazení, samostatnosti a zodpovědnosti,“ říká J. Otavová.

Na vedoucích pozicích získala bohaté zkušenosti s vedením a motivací spolupracovníků, které jí umožnily vybudovat fungující a aktivní tým na pracovišti. Byla členkou v různých pracovních skupinách při krajském úřadu Libereckého kraje, vedla projekty a lektorovala.

J. Otavová má výborně zmapovaný pedagogický terén v Libereckém kraji, což je pro střední článek velký přínos. Práci s pedagogy a s vedením škol považuje za velice zajímavou a kreativní. Vždy se snažila o to, aby podpora, kterou školy již nyní dostávají, byla komplexní bez ohledu na to, ze kterých zdrojů je hrazena. Její snahou a cílem je propojení, vzájemná spolupráce a výměna zkušeností všech aktérů, kteří působí ve školství, tedy krajského úřadu, ČŠI, MAP, NPI a dalších.

Nejen prací živ je člověk. Volné chvíle Jana Otavová ráda tráví turistikou a procházkami v přírodě, nejčastěji v Jizerských horách kolem Liberce, které má vlastně za humny. Baví ji cestování do zahraničí a s ním spojené poznávání nových kultur a studium cizích jazyků. Během letních měsíců se věnuje cyklistice, ve chvílích klidu si užívá čtení dobré knihy a pro udržení kondice pravidelně cvičí jógu a pilates.

„Práce s lidmi mě naplňuje a baví. Zapojení do Středního článku podpory považuji za logické pokračování mého dosavadního profesního směřování, kde budu moci nadále ovlivňovat pozitivní změny a podporovat vedení škol i zřizovatele na základě svých dosavadních zkušeností,“ dodává Jana Otavová.

 

Střední článek podpory rozšířil své řady o dalšího kolegu. 1. března 2024 se pozice krajského koordinátora Moravskoslezského kraje ujal Petr Častulík. Zkušený pedagog, zástupce ředitele základní školy a dlouholetý specialista na trestnou činnost mládeže bude pro místní ředitele škol a jejich zřizovatele velkou oporou. Zároveň s sebou přináší výraznou manažerskou průpravu v řízení a vedení lidí. Během své pracovní kariéry vedl 450 kolegů na 11 pracovištích! Seznamte se, prosím.

Petr Častulík vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě obor Veřejná správa a regionální politika se specializací na politický management a na Univerzitě Palackého v Olomouci obor Křesťanská výchova. Studium ukončil rigorózní zkouškou. Vřelý vztah k historii ho přivedl k doktorskému studiu v oboru Moderní dějiny střední Evropy na Slezské univerzitě v Opavě, které letos dokončil a teď ho čeká obhajoba dizertační práce. 

Vyučoval na základní, střední i vysoké škole. Od roku 2020 pracoval jako zástupce ředitele pro ekonomiku a provoz na Základní škole Edvarda Beneše v Opavě. Zde získal zkušenosti především s problematikou ekonomického, personálního a rozpočtového řízení, jednal se zřizovatelem i školskou radou. Účastnil se tvorby rozpočtů, podílel se na vypracovávání výročních zpráv, zodpovídal za zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek malého rozsahu, administroval agendu několika projektů a mnohé další.

Petr Častulík je přesvědčený, že vzdělání spolu se zkušenostmi, které odráží naše úspěchy, ale i selhání, ovlivňují osobní růst nejenom každého z nás, ale také celé společnosti.  Proto je moc rád, že se může podílet na práci Středního článku podpory. Jeho bohaté zkušenosti jak z přímé pedagogické činnosti na základní škole, tak z dílčího působení na střední a vysoké škole jsou neocenitelné z pohledu systémového přístupu ke vzdělání, který mohl ještě prohloubit působením ve vědecké radě Slezské univerzity. Velkou životní praxi mu poskytla rovněž pozice specialisty na odhalování trestné činnosti mládeže a páchané na mládeži u Policie České republiky, na které působil několik let. „Díky této profesi jsem získal bohaté znalosti v oblasti sociálně patologických jevů, a to jak z pohledu jejich prevence, tak i represe. Řešil jsem zejména problémy záškoláctví, šikany, kyberšikany, zneužívání návykových látek, ohrožování mravní výchovy mládeže atp.,“ doplňuje P. Častulík. Díky této činnosti měl možnost navštívit různé školy a danou problematiku řešit jak s řediteli škol, tak s výchovnými poradci a dalšími zainteresovanými složkami. Také jeho zkušenosti s řízením kolektivu jsou značné, pomohly mu získat mnohé personální, ekonomické a provozní kompetence.

P. Častulík je ženatý a má tři děti. Protože se narodil v Jeseníku, vztah k přírodě, chození po horách a pochopitelně i lyžování je mu vlastní. Prozradil na sebe, že je včelař a rád vyrábí různé druhy medoviny. Zároveň je vášnivý rybář, i když ryby v jeho jídelníčku často nenajdeme. V životě je pro něho důležitá rodina, víra a pozitivní vztahy nejen k lidem, ale také k přírodě a vlastně všemu, co nás obklopuje. Pro své životním motto se nechal inspirovat myšlenkou Konfucia: Třemi cestami můžeme dojít k moudrosti: První je cesta zkušenosti –⁠ to je cesta nejtěžší. Druhá je cesta napodobení –⁠ to je cesta nejlehčí. Třetí je cesta přemýšlení –⁠ to je cesta nejušlechtilejší.

 

V Olomouckém kraji se začíná formovat Střední článek podpory. Jeho krajským koordinátorem se stal 19. února 2024 Jaroslav Mihal, ředitel s pestrými zkušenostmi nejen co do velikosti škol, ale i personálního složení zaměstnanců a vztahů se zřizovateli. K rozhodnutí přidat se ke střednímu článku ho přivedl zejména smysl nabízené podpory: Uvolnit ruce a být k ruce. Hlavní přínos vidí v každodenní práci se školami, kde střední článek plní roli metodického a koučovacího prostředníka mezi centrálou, tedy Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jednotlivými školami v regionech a dalšími subjekty ve vzdělávání.

Jaroslav Mihal vystudoval Fakultu managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, poté ještě Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zde si v rámci oboru Pedagogika zvolil Doplňující pedagogické studium pro učitele odborných předmětů a Učitelství anglického jazyka pro základní školy. Ve školství pracuje 20 let. Ekonomické vzdělání zúročil jako učitel odborných předmětů, které vyučoval na Obchodní akademii Olomouc. Od roku 2008 zastával pozici ředitele, nejprve na soukromé základní škole, později vedl středně velkou státní základní a mateřskou školu ve Velké Bystřici a naposledy malou vesnickou malotřídní základní a mateřskou školu v Jezernici. Zkušenosti má také ze soukromé sféry. Pracoval jako obchodní manažer ve vydavatelství sportovních časopisů a knih i jako manažer krajské pobočky v personální agentuře.

Zkušenosti má s vedením a řízením různých škol, se zaváděním nových pracovních metod a procesů, s žádostmi o granty, s výběrovým řízením, administrativou, výkaznictvím, výborně se orientuje ve školské legislativě i pracovním právu a mnohém dalším. Absolvoval kurz mentoringu a koučingu, které rozvíjel ve svém školním týmu. Jeho celoživotním krédem v učení je: „Musíš navázat vztah, než můžeš vzdělávat.“ Výčet oblastí, ve kterých bude moci poradit ředitelům škol, je opravdu pestrý. 

„Ke Střednímu článku podpory mě přivedla vize kvalitativního posunu v každé škole našeho regionu. Který ředitel, učitel, rodič by si nepřál, aby pro každé dítě byla nejlepší školou ta, která je nejblíž? Tato představa mě motivovala, protože jsem se tak vždycky choval při vedení školy.“ říká J. Mihal. Z pozice ředitele školy přechází na druhou stranu. Teď bude svým bývalým kolegům podávat pomocnou ruku v podobě metodické podpory. 

Jak tráví Jaroslav Mihal volný čas? Práce je vlastně jeho koníčkem, protože zálibu zálesáctví propojil se zážitkovou pedagogikou. Přes 25 let se věnuje mládeži a dospělým při organizování táborů, poznávacích zájezdů, sportovních a jazykových akcí. Jeho velkým koníčkem je cestování spojené s poznáváním nejenom pamětihodností, ale také školských systémů a každodenního života škol! Díky zapojení se do řady mezinárodních školních projektů zcestoval mnoho evropských škol od jihu na sever a z východu na západ. Rád sportuje, hraje karty a deskové hry a samozřejmě nezapomíná ani na rodinu.  

Jaroslav Mihal má rozhodně co nabídnout. Jeho profesní kariéra, odhodlání a vlastně i zájmy mluví za vše. 

 

Střední článek podpory už působí také v Jihočeském kraji. V polovině února 2024 se zdejší krajskou koordinátorkou stala Lucie Reitingerová. Přináší s sebou dlouholeté zkušenosti získané v Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje a podstatné jsou také její znalosti a praxe ve vzdělávacích projektech z evropských dotací. První členku týmu teď čeká především vybudování týmu regionálních metodiků, se kterými bude poskytovat podporu škol a jejich zřizovatelů v daném kraji.

Lucie Reitingerová vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, poté pracovala 11 let v soukromé sféře, v mezinárodních firmách. Během této doby si prošla vedoucími pozicemi, od zástupce jednatele po manažerku marketingu a zahraničního obchodu, které ji vybavily zkušenostmi s vedením pracovního týmu.

Od roku 2008 pracovala na Krajském úřadě Jihočeského kraje v Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, kde měla na starosti oblast středního školství. V každodenním kontaktu byla především se středoškolskými řediteli, metodicky je podporovala. Zpracovávala agendu správního řízení, hlavně přezkumné řízení přijímacího řízení a maturitních zkoušek. Úzce spolupracovala s ČŠI, a to převážně při řešení stížností a přezkumů. Vytvářela vzdělávací projekty pro žadatele a příjemce evropských dotací v oblasti vzdělávání, administrovala čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, organizovala semináře a workshopy, některé z nich současně i lektorovala.

K jejím zálibám patří cestování a sport, zejména jízda na kole, na paddleboardu, pěší turistika, v zimě pak lyžování. Pohyb jí dopřává i retrívr, se kterým často podniká výlety. Zajímá se také o moderní technologie. A pokud zbyde čas, relaxuje s dobrou knihou.

Střední článek podpory získává nástupem Lucie Reitingerové výraznou posilu, která díky své dlouholeté zkušenosti ze školské oblasti dobře ví, co ředitelé řeší, s čím potřebují poradit, v jaké oblasti podpořit, a to napříč celým krajem. Postupně se bude náš zdejší tým rozšiřovat o regionální metodiky a koordinátora spolupráce. Terénní podpora mateřských a základních škol a jejich zřizovatelů v Jihočeském kraji tak může začít.

 

Představujeme Vám novou kolegyni, která posílila centrální tým Středního článku podpory. 1. února 2024 nastoupila na pozici vedoucí oddělení regionální podpory paní Markéta Bajerová. Celý svůj profesní život má spojený se školstvím: učila, řídila školu, dlouhá léta lektoruje, mentoruje, je neúnavná propagátorka wellbeingu a potírání šikany ve školách. Usiluje o to, aby se ve škole mohl každý učit naplno a s radostí, všichni se cítili dobře a vzájemně se respektovali.

Markéta Bajerová vystudovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a pedagogický obzor si dále rozšířila na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde si zvolila speciální pedagogiku, obor etopedie. Po studiích učila na základní škole na 1. stupni, později působila jako etopedka ve Středisku výchovné péče ve Strakonicích. Před nástupem do Středního článku podpory pracovala jedenáct let jako ředitelka Základní školy a Mateřské školy Záhoří. Jednalo se o menší venkovskou školu, která ji však vybavila velkou praxí se školním managementem, vedením pedagogických i nepedagogických kolegů a s řízením dalších organizačních složek školy. Na začátku si prošla zatěžkávací zkouškou, díky které ví, jak se ředitel či ředitelka mohou v počátcích cítit osamoceni a jak je pro ně důležitá spolupráce s dalšími aktéry ve vzdělávání.

Funkce ředitelky ji naučila a stále učí aktivně přistupovat k novým výzvám. Dobře ví, že je zapotřebí neustále prohlubovat své znalosti a dovednosti. Vždy je co poznávat a zlepšovat, ať už je to v oblasti personalistiky, vedení týmu, pedagogického lídrovství, účetnictví, BOZP, školské legislativy a dalších témat.

Velké zkušenosti získala díky členství v řídicím výboru MAP Písecko a při spolupráci s ČŠI u konkurzů na nové ředitele nebo v roli přizvaného odborníka při šetření stížností. Mentorovala a lektorovala několik projektů, vedla také pracovní skupinu pro podporu moderních didaktických forem směřujících k rozvoji klíčových kompetencí. „Vnímám, že v dnešní době je důležitá podpora rozvoje čtenářské a kritické gramotnosti a je třeba ji u dětí ve škole cíleně rozvíjet, což mne vedlo k zapojení se do projektu Pomáháme školám k úspěchu,“ říká M. Bajerová. „Dlouhodobě se zabývám také šikanou a nastavováním bezpečného prostředí. Šikana je opravdu velký problém a bohužel narůstá. Wellbeing považuji za důležitý nejen ve školách, ale i na pracovišti,“ doplňuje M. Bajerová.

Mezi její koníčky patří pěší turistika, chodí prakticky kdykoliv a kdekoliv, s oblibou také na houby. Ráda vaří, stará se o svoji bio zahrádku, utužuje dobré sousedské vztahy a samozřejmě se věnuje rodině. Smysl pro humor nezapře její životní motto: Nahoru nespadnu a dole mě najdou.

Ve Středním článku podpory bude mít Markéta Bajerová na starosti vybudování a fungování sítě 13 krajských týmů a zodpovědnost za vedení krajských koordinátorů.


Jejím nástupem se střední článek rozšířil o kolegyni s velkými zkušenostmi v roli pedagožky, ředitelky, lektorky a mentorky. Důležitým přínosem je rovněž její odhodlání popasovat se s případnými nesnázemi. „Uvědomuji si, že projekt Střední článek podpory je v začátcích a že ho mohou provázet různé těžkosti. Myslím si, že i na výzvy takového typu jsem připravena. Zároveň se těším na nové zkušenosti,“ dodává M. Bajerová. Střední článek získává člověka do pohody i nepohody. Co víc si přát.

 

Střední článek podpory v Ústeckém kraji má svého prvního člena. Role koordinátorky týmu se v prosinci 2023 ujala Pavla Pospíšilová, která tak závěr roku spojila s novou pracovní výzvou. Obsadit pozici krajského koordinátora není úplně jednoduché, je zapotřebí najít člověka s velkou praxí, znalostí školského terénu, odhodláním a zejména zapálením pro věc. Přesně takové předpoklady nová kolegyně má.  

Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času. V rámci své profesní dráhy působila krátce na Úřadu městského obvodu Neštěmice v Ústí nad Labem, poté nastoupila na Krajský úřad Ústeckého kraje do Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, kde pracovala posledních 22 let.  

Místní regionální školství zná tedy opravdu výborně, stejně tak legislativu včetně správního řízení. Z jejích pracovních zkušeností uvedeme alespoň ty nejzásadnější. Podílela se na restrukturalizaci oborové skladby a celkové optimalizaci soustavy školství v Ústeckém kraji, dále pak na koncepční a analytické práci v oblasti rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy v daném kraji. Připravovala motivační programy pro zdejší střední školství a mimoškolní výchovu žáků zaměřenou na jejich všestranný rozvoj. V posledních letech se nejvíce věnovala předškolnímu vzdělávání, v jehož rámci lektorovala, poskytovala konzultace a poradenství. Účastnila se konkurzních komisí na obsazování ředitelů mateřských, základních a speciálních škol, vedla agendu stížností, podnětů a petic v oblasti školství a věnovala se rozvojovým programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 


Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času. 

Volný čas tráví se svými dětmi, ráda se věnuje zahradě a chovu několika domácích zvířat. Mezi její koníčky patří také divadlo a knihy.  

Díky Pavle Pospíšilové získal Střední článek podpory zkušenou lektorku, mentorku a poradkyni v jedné osobě, která své odborné zkušenosti, znalosti i koncepční dovednosti nabídne školám a zřizovatelům v Ústeckém kraji. 

„Práce s lidmi, zejména v oblasti vzdělávání, mi dává největší smysl“, říká o sobě krajský koordinátor Středního článku podpory Plzeňského kraje Jan Lontschar. Ke střednímu článku se dostal díky evaluaci pilotáže, kdy byl součástí výzkumného týmu. Získané zkušenosti ho utvrdily v tom, kudy nasměrovat svoji další pracovní kariéru. Zkusil štěstí, přihlásil se do výběrového řízení a od prosince 2023 působí na pozici krajského koordinátora. Rádi bychom Vám kolegu, který má bohaté zkušenosti z manažerské pozice, s vedením týmu, projekty, lektorováním i mentorováním, představili.

Jan Lontschar vystudoval na Západočeské univerzitě v Plzni Fakultu elektrotechnickou a absolvoval zde také certifikované studium německého jazyka: němčina pro inženýrská povolání. Při univerzitě od roku 1999 působil v Koordinačním centru česko-německých výměn mládeže Tandem, které 17 let vedl. Jako ředitel zde měl na starosti kompletní management centra, jeho finanční a personální oblast, koordinaci jazykových animátorů Tandemu, spolupracoval s mnoha partnery v česko-německé oblasti, odpovídal za přípravu a realizaci projektů, například Němčina nekouše, intenzivně se podílel také na dlouholetém projektu zaměřeném na přeshraniční spolupráci mateřských škol. Od roku 2022 pracoval ve společnosti bfz o.p.s., nyní Akredika o.p.s, která se specializuje na kurzy pro pracovníky v sociálních službách, rekvalifikační kurzy, další vzdělávání pedagogických pracovníků, firemní vzdělávání nebo kurzy na klíč. Za své vynikající působení v resortu školství získal medaile MŠMT 1. a 2. stupně. 

K problematice středního článku se dostal v rámci výzkumu „Evaluace pilotáže středního článku podpory MŠMT“, který prováděl Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze. J. Lontschar byl součástí výzkumného týmu projektu, účastnil se mnoha online fokusních skupin s ředitelkami a řediteli mateřských a základních škol i jejich zřizovateli. Projekt, jeho záměr i důležitost ho natolik přesvědčily, že se rozhodl svoji další pracovní misi se středním článkem spojit a ucházet se o pozici krajského koordinátora Plzeňského kraje. 


„Práce s lidmi, zejména v oblasti vzdělávání, mi dává největší smysl“, říká o sobě krajský koordinátor Středního článku podpory Plzeňského kraje Jan Lontschar.

Na Jana Lontschara prozradíme, že ač nebydlí přímo v Plzni, ale kousek od ní, je Plzeňák každým coulem a na „své“ město, kde se narodil, vyrostl, vystudoval a pracuje, nedá dopustit. Ve volných chvílích je skautem plzeňského střediska ICHTHYS a papírovým modelářem vesmírných sci-fi lodí. A samozřejmě nezanedbává ani svou rodinu; je šťastně ženatý a má 4 děti.  

Velmi rád pracuje s lidmi a snaží se jim pomáhat. Je přesvědčen, že Střední článek podpory je tou správnou cestou k lepšímu systému vzdělávání dětí a žáků. 

MŠMT vydalo opatření obecné povahy, které upravuje podmínky konání maturitní zkoušky v jarním i podzimním termínu roku 2024 pro cizince s dočasnou ochranou. Opatření je účinné od 27. 11. 2023. 

Žáci mohou nahradit doklady o vzdělání vydaných školou mimo území ČR úředně ověřenou kopií dokladu, případně čestným prohlášením. Při maturitní zkoušce z českého jazyka je dovoleno použít Pravidla českého pravopisu. Minimální rozsah písemné práce z českého jazyka a literatury je 200 slov, atd.

Plné znění Opatření obecné povahy:



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo informace pro mateřské, základní a střední školy o krocích v případě jejich zapojení se do stávky. V přiloženém dokumentu naleznete postup ředitele školy včetně komunikace se zřizovatelem, pracovněprávní aspekty stávky, jak vyřešit školní stravování a další důležité informace.

Stávkovat může jakýkoliv zaměstnanec školy, i její ředitel, který je rovněž zaměstnancem. Ředitel ovšem jako statutární orgán rovněž plní úkoly zaměstnavatele, proto vždy odpovídá za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.  Stávkovat nesmí být nikomu bráněno, ale ani k tomu nesmí být nikdo nucen. Jakákoliv sankce za účast nebo naopak neúčast na stávce je nepřípustná.



V současné době je legislativní proces v pokročilém stadiu schvalování. Novela školského zákona byla 26. října 2023 schválena poslanci v rámci „prvního čtení“. MŠMT prochází všechny došlé připomínky. Vše směruje k tomu, aby v tomto školním roce proběhlo přijímací řízení již za pomoci nového elektronického systému, který připravuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Schválení legislativních změn se předpokládá v první polovině prosince 2023, účinnost je plánována na 1. ledna 2024.

Přestože legislativní proces není ještě ukončen, pro úspěšnou implementaci této zásadní změny je potřeba o změnách informovat a poskytnout potřebnou metodickou podporu. Základní principy a aspekty nového systému přijímacího řízení jsou uvedeny v samostatné příloze, která je ke stažení pod článkem. Je evidentní, že se bude jednat o zásadní změnu průběhu přijímacího řízení, a to jak pro školy, tak pro uchazeče a jejich zákonné zástupce.

Proto MŠMT kromě podpory pro pedagogy připravuje i obsáhlou informační kampaň, která bude spuštěna v průběhu listopadu. Počítá se různými formami předávání důležitých informací všem aktérům.

Půjde zejména o:

  • kontaktní kampaň ve všech krajích / krajských městech,
  • webináře, videa a tutoriály
  • profesionální helpdesk
  • metodické a informační materiály pro školy, uchazeče i zákonné zástupce

K nalezení potřebných informací na jednom místě, spustí MŠMT v nejbližších dnech webové stránky, které budou průběžně aktualizovány a doplňovány. O jejich spuštění vás budeme informovat.

Hana Fučíková začala pracovat ve Středním článku podpory před dvěma roky jako koordinátorka v pilotním okrese Svitavy. Během této doby si vyzkoušela, jak střední článek působí na menším území, aby se nyní pustila do podpory škol a jejich zřizovatelů v celém Pardubickém kraji. Ředitelé z pilotního regionu ji tedy už znají. Vědí, že je umí podpořit kdykoli a v jakékoli oblasti. Dokáže poradit díky svým dlouholetým zkušenostem, znalostem i emotivnímu přístupu.

Profesní éra Hany Fučíkové je spojena se školstvím, kde působila 30 let. Vystudovala učitelství pro 1. stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má bohaté zkušenosti jako učitelka velké městské školy, vedoucí metodického sdružení, koordinátorka školního vzdělávacího programu, výchovná poradkyně, pedagožka a ředitelka malotřídní školy. Absolvovala celoroční kurzy v Akademii Libchavy (1. spirála kouče, Ředitel koučem, Systemické vedení týmu), studium výchovného poradenství, zkušenosti čerpá také z účasti na supervizích. Zapojila se do projektů Systému podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a České školní inspekce (ČŠI), příležitostně přednáší na Pedagogické fakultě UP Olomouc. Ráda spolupracuje s aktivními lidmi, sdílí, hledá společné cesty, lektoruje, nabízí zkušenosti, nápady, inspiraci, zpětnou vazbu a podporu.


„Práce s lidmi mě baví, obohacuje a naplňuje. Zapojení do Středního článku podpory beru jako příležitost aktivně se podílet na změnách ve školství a podporovat vedení škol a zřizovatele v území na základě praktických zkušeností,“ říká o sobě.

Na MŠMT do Středního článku podpory nastoupila Hana po 14letém působení na pozici ředitelky v Základní škole a Mateřské škole Řetová. Začínala jako koordinátorka svitavského okresu, dnes působí na pozici koordinátorky – vedoucí týmu Středního článku podpory pro celý Pardubický kraj. Zodpovídá za řízení regionálních metodiků a koordinátora spolupráce pro daný kraj. Samozřejmě stejně jako doposud poskytuje metodickou podporu škol a zřizovatelů, komunikuje s aktéry ve vzdělávání v Pardubickém kraji, sdílí informace a úzce spolupracuje s centrálním týmem Středního článku podpory, koordinátory ostatních krajů i MŠMT. Zároveň se výrazně podílí na adaptaci nových kolegů z ostatních krajů ČR.

Projekt Středního článku podpory získal v osobě Hany Fučíkové zkušeného lídra, kouče, mentora, průvodce i pedagoga.

Synergie – výměna zkušeností – hledání řešení pro konkrétní problémy v oblasti řízení škol. Taková je „mise“ platformy spolupráce Středního článku podpory, která postupně vzniká v jednotlivých krajích ČR.
Jejím cílem bude propojování nejdůležitějších aktérů ve vzdělávání a nastavení smysluplné spolupráce, která v konečném důsledku přinese užitek zejména školám.


Více o platformě

Stěžejní aktivitou Středního článku podpory zůstává poskytování přímé terénní podpory pro vedení škol a jejich zřizovatele. Přesto nelze opominout jeho další významnou roli, a to podněcování spolupráce a koordinace aktivit v oblasti vzdělávání v krajích.

Platforma spolupráce propojí Střední článek podpory se zástupci škol a zřizovatelů, krajských úřadů, NPI, ČŠI, poraden, Místních akčních plánů vzdělávání (MAP), nestátních neziskových organizací (NNO) a dalších důležitých organizací podle situace v konkrétních krajích (např. sociální odbory, OSPOD atd.). Tedy nejdůležitější instituce, které pomáhají školám či zřizovatelům, každý podle svého zaměření a možností. Nabídek podpor, nápadů, inspirací existuje v každém regionu celá řada, ale nezřídka dochází k jejich překryvům a duplicitám. Je proto důležité zamezit tříštění kapacit v území v případě podobných projektů.  

Jaká je role Středního článku podpory v platformě spolupráce?

Střední článek nabídne uvedeným subjektům ve vzdělávání prostor a propojí je navzájem, aby si mohly předávat zkušenosti, domlouvat se na společných postupech, hledat řešení na palčivé problémy v oblasti řízení škol a mnohé další. Poznat se navzájem a dovědět se, co jednotlivé instituce pro školy a zřizovatele připravují a čím jim mohou být nápomocné.

Díky úzkému kontaktu s každou školou a zřizovatelem bude tým Středního článku podpory všechny důležité podněty, informace a nápady z platforem spolupráce předávat přímo na „místo určení“. Zároveň bude tyto aktivity pro školy a zřizovatele koordinovat, co se týká harmonogramu i obsahového vymezení.

Střední článek poskytne v rámci platformy své zkušenosti z dvouletého pilotního projektu, bude předávat ostatním aktérům ve vzdělávání aktuální zpětnou vazbu ze škol a od zřizovatelů a přinášet jejich podněty.

První společná setkání platformy spolupráce se uskuteční v průběhu listopadu a prosince 2023. Proběhnou zatím v krajích, kde už má střední článek krajského koordinátora nebo regionální metodiky. Do konce letošního roku se tak sejdou zástupci v Pardubickém, Libereckém, Plzeňském, Královéhradeckém, Ústeckém, Karlovarském, Jihomoravském, Zlínském kraji a v Praze. Cílem těchto premiérových schůzek je představit Střední článek podpory a jeho pomoc školám, zřizovatelům i ostatním subjektům ve vzdělávání, nastavit způsob budoucí spolupráce, domluvit formu komunikace, předávání informací, zkušeností, řešení konkrétních problémů území a podobu dalších setkání.

Od začátku roku 2024 budou probíhat výběrová řízení na koordinátory krajské spolupráce, kteří rozšíří regionální týmy Středního článku podpory. Jejich úkolem bude právě propojování zmíněných aktérů ve vzdělávání a organizování platforem spolupráce, odborných panelů a konferencí v rámci krajů a také koordinace všech souvisejících aktivit.

Předávání zkušeností je důležité pro každého z nás. Pro střední článek budou cenné znalosti z praxe a úhel pohledu ze strany nejdůležitějších institucí ve formálním i neformálním vzdělávání a odborných kapacit v daném území. Bez vzájemné spolupráce se to neobejde. Stále totiž platí, že víc hlav víc ví, a pro rychlejší a efektivnější řešení je nutné „táhnout za jeden provaz“.


Krajskou koordinátorkou v Královéhradeckém kraji je Michaela Trejtnarová. Zkušená pedagožka, ředitelka a lektorka spojila svoji profesní dráhu se Středním článkem podpory. Seznamovat se s ním začala postupně. Už jako ředitelka školy se zapojila do aktivit v pilotáži pro okres Svitavy, o pár měsíců později se ujala role metodičky a dnes vede střední článek v Královéhradeckém kraji.

Michaela Trejtnarová vystudovala střední pedagogickou školu a několik let působila jako učitelka mateřské školy na Broumovsku, rozšířila si vzdělání v oboru Školský management na Univerzitě Palackého v Olomouci a magisterské vzdělání dokončila na Univerzitě Karlově v Praze v oboru Management vzdělávání. V současnosti se věnuje studiu oboru řízení lidských zdrojů, mentoringu a koučinku. Účastnila se mnoha vzdělávacích kurzů zaměřených na osobnostní rozvoj a prohlubování manažerských dovedností.


Ve volném čase se věnuje turistice a sportu, dokumentárnímu filmu a přírodě. Bez celoživotního vzdělávání, sdílení a setkávání si neumí svůj život představit.

Přes 30 let se věnovala pedagogice a v posledních 10 letech andragogice, zejména vzdělávání začínajících pedagogů a ředitelů. 18 let působila jako ředitelka malé vesnické i velké městské mateřské školy v Náchodě. Získané zkušenosti využila při svém dalším působení jako předsedkyně řídícího výboru MAP na Náchodsku, kde se podílela na propojování aktérů ve vzdělávání v regionu, organizaci konferencí a festivalů ve spolupráci s ostatními MAPy. Vedla Metodické centrum Edulab v Královéhradeckém kraji, kde se 7 let věnovala vzdělávání předškolních pedagogů v oblasti digitálního vzdělávání. Své profesní obzory v oblasti vzdělávání budoucích učitelů si také rozšířila při spolupráci se středními pedagogickými školami v kraji.

Jako odborník z praxe měla možnost s ČŠI nahlédnout pod pokličku mnoha ředitelů nejen při inspekční činnosti, ale také při konkurzních řízeních. Působí jako mentor a lektor již několik let, management a zejména vedení lidí je jí blízké. „Práce je mým koníčkem, podpora kolegů ředitelů byla vždy mojí prioritou,“ říká Michaela.

Střední článek podpory ve Zlínském kraji vede Oldřich Vávra. Do týmu přináší zkušenosti pedagoga, manažera, starosty a také výbornou znalost škol a zřizovatelů v regionu, kterou získal nejenom na pozici zřizovatele, ale i jako předseda Řídícího výboru MAP Uherskohradišťska. Jeho zaměření na síťování škol, sdílení dobré praxe a zprostředkování metodické podpory je pro střední článek ideální kombinace.

Oldřich Vávra vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity (MU), kde si v oboru učitelství zvolil dějepis, pedagogiku a technickou výchovu s didaktikou. Po studiích učil na základní, střední škole a VOŠ, zkušenosti má také s výukou na pedagogické fakultě. Se studenty pracoval i v průběhu své civilní vojenské služby v Ústavu didaktické techniky a technologie na Pedagogické fakultě MU v Brně, kde vyučoval, připravoval kurzy a zaškoloval zaměstnance při implementaci informačního systému MU. Poté pracoval několik let v soukromém sektoru.


Nástupem Oldřicha Vávry získal Střední článek podpory ve Zlínském kraji zkušeného koordinátora, který bude pro zdejší školy a zřizovatele přínosem.

Jeho nejvýraznější pracovní působení je ve zřizovatelské oblasti. Řadu let pracoval O. Vávra v zastupitelstvu obce Tupesy, nejprve jako místostarosta, posledních 16 let jako její starosta, byl v pozici zřizovatele tamní mateřské a základní školy. Během tohoto období se výrazně zasadil o rozvoj infrastruktury i občanské společnosti a spolupráce v území.

Realizoval řadu projektů zaměřených na investiční i neinvestiční oblast: od revitalizace prostor MŠ a zřízení pobočky ZUŠ v obci Tupesy, odkanalizování přilehlých obcí přes vybudování odborných učeben ZŠ Tupesy, výsadbu zeleně a realizace řady opatření v krajině i odpadovém hospodářství až po infrastrukturu pro volný čas, výstavbu domu s malometrážním bydlením a mnohé další. Většinou se jednalo o projekty podpořené dotačním programem.

Působil jako místopředseda Mikroregionu Buchlov, kde se podílel na koordinaci a realizaci společných projektů mikroregionu a spolupracoval s MAS. Od roku 2009 do roku 2023 byl předsedou odborné pracovní skupiny pro školství a sport Sdružení místních samospráv ČR. Zaměřuje se na vzdělávání samospráv, na vztahy mezi školou a zřizovatelem. Dlouhodobě se věnuje podpoře a zachování škol na venkově, financování škol a školské infrastruktury. Ve volném čase je aktivní v organizaci Junák – český skaut z.s., kde zastává mimo organizačních pozic také roli vzdělavatele. Mezi jeho záliby patří historie a turistika.

Novou posilou Středního článku podpory je Pavel Vyhňák, který nastoupil na pozici krajského koordinátora v Jihomoravském kraji. Jeho profesní kariéra je spojena zejména se školstvím. Učil, působil jako projektový manažer, řídil školu, a to dokonce jednu z největších v České republice. Střední článek tak získal výraznou posilu s bohatými zkušenostmi, kolegu z praxe, který školám rozumí a své „know how“ teď může předávat ve školách a u zřizovatelů v daném regionu. 

Pavel Vyhňák vystudoval učitelství na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (MU), obor dějepis a fyzika, absolvoval zde také rigorózní řízení. Během své pracovní kariéry působil na pozicích pedagoga, projektového manažera a ředitele. Učil na základní, střední, vyšší odborné škole a Pedagogické fakultě MU, na katedře historie. 


Pavel má zkušenosti s učením, působil také jako projektový manažer, řídil školu, a to dokonce jednu z největších v ČR. Velice rád odpočívá při výrobě čejkovického vína.

Jako ředitel Základní školy Šlapanice, jedné z největších ZŠ u nás, měl na starosti k obvyklé ředitelské administrativě také provoz bazénu pro veřejnost a rozsáhlého venkovního a vnitřního sportovního areálu pro občany Šlapanic. Než z této školy po dlouholetém působení odešel na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, měla jeho škola přes tisíc dětí a sto sedmdesát zaměstnanců. Vyzkoušel si také práci v korporátu v pojišťovně Kooperativa jako metodik, ale do školství se brzo vrátil. Je absolventem programu pro ředitele škol: Ředitel naživo.  

Ze svého akademického působení si do svého života přinesl propojování vzdělávacích oblastí a zájem o regionální historii. V soukromém životě se snaží věnovat rodině, rád sportuje v létě na vodě, v zimě na sněhu a odpočívá při výrobě čejkovického vína. Z Čejkovic nepochází jen jeho láska k vínu a vinohradům, ale také jeho kořeny. Koneckonců vztah k vínu, tradici a historii Pavel spojil i ve své rigorózní práci s názvem: Příspěvek k nejstarší historii jihomoravského vinohradnictví a možnostem jejího využití ve výuce dějepisu. Inu, Moravák se v něm nezapře 😊.

 V současné době probíhají pro Jihomoravský kraj výběrová řízení na regionální metodiky. Věříme, že se tým brzo rozroste, aby mohl rozjet spolupráci s místními školami a zřizovateli na plné obrátky.  

Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a výsledek výzkumu (závěrečnou výzkumnou zprávu a 7 příloh), který pro MŠMT prováděl Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze. Výzkum byl realizován pro MŠMT v letech 2022-2023 z programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Výsledky výzkumu "Evaluace pilotáže středního článku podpory MŠMT" je pro budoucí projekt IPs Střední článek klíčová především v době rozšiřování a nastavení modelu regionálních týmů středního článku podpory, které v současnosti probíhá do celé ČR. Evaluační výzkum oslovil ředitele základních a mateřských škol a jejich zřizovatele na Semilsku a Svitavsku. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnocení přínosnosti pilotního ověření modelu středního článku podporu na mateřských a základních školách včetně vhodnosti zvoleného modelu ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol. Více viz text níže a přiložené Závěrečná výzkumná zpráva a její Přílohy.

Hlavní cíle výzkumu

Hlavním cílem bylo zhodnocení přínosnosti pilotního ověření modelu středního článku v okresech Svitavy a Semily pro ředitele tamních mateřských a základních škol. Důležité bylo zhodnocení přínosnosti a vhodnosti zvoleného modelu středního článku (aktivit a institucionálního nastavení SČ) ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol (tzn. do jaké míry jednotlivé pilotované SČ MŠMT tyto potřeby ve školách saturují a zda jsou pro jejich saturování vhodně institucionálně nastaveny).

Druhým cílem bylo též zhodnocení přínosu pilotního ověření modelu středního článku v okresech Svitavy a Semily zejména přínosu k poskytování a koordinaci metodické podpory pro zřizovatele veřejných mateřských a základních škol.

Třetím cílem je porovnat přínosnost a vhodnost dalších existujících modelů středního článku v ČR ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol a formulovat doporučení pro nastavení aktivit středního článku MŠMT v současném právním rámci a případně formulovat i doporučení pro změnu institucionálního nastavení tak, aby střední článek MŠMT vyvíjel pro ředitele ve všech okresech ČR přínosné aktivity a byl pro poskytovaní takových aktivit vhodně nastaven. Součástí plnění tohoto cíle byla také identifikace duplicitních aktivit různých středních článků (popřípadě identifikace potřebných, ale neposkytovaných aktivit) a doporučení pro naložení s těmito zjištěními.

Manažerské shrnutí

  • Pilotáž Středního článku podpory MŠMT ověřovala na dvou územích model podpory primární řídící linky českého vzdělávacího systému v základním a předškolním vzdělávání. Jedná se o linii „stát – ředitel“, tedy stát jako nositel odpovědnosti za celkové výsledky vzdělávání v současném českém vzdělávacím systému, a ředitelé a ředitelky základních a mateřských škol, jakožto nositelé odpovědnosti za výsledky vzdělávání ve svých školách. V pilotovaném modelu byla zahrnuta také související linie podpory státu vůči zřizovatelům těchto škol. Zvolený model Středního článku podpory MŠMT se ukazuje v současné realitě jako funkční a vhodný ve vztahu k vytýčeným cílům a cílovým skupinám, jakkoliv identifikované potřeby škol (a případně i zřizovatelů) jsou ve více ohledech výrazně širší - především v oblastech přímého snižování nepedagogické zátěže a také v podpoře pedagogického vedení, s nímž souvisí i samotné proměny způsobů a forem vzdělávání v jednotlivých školách. Zvolený model je tak vhodný, byť sám o sobě nedostačující, což ovšem předpokládá i sama Strategie vzdělávací politiky ČR, stejně jako MŠMT, kdy střední článek podpory je vnímán jako jeden z nástrojů k dosahování těchto širších cílů Strategie. Rozšíření jeho pilotáže na území celé České republiky je proto logickým a žádoucím krokem, neboť i výsledky v pilotovaných územích jsou velmi pozitivní.
  • Celkově může evaluační tým konstatovat, že ředitelé a ředitelky škol, stejně jako zřizovatelé, potřebují podporu, kterou nabízel a poskytoval pilotovaný model Středního článku podpory MŠMT a je tedy vhodné tento typ podpory cílovým skupinám v budoucnu poskytovat i na dalších územích ČR.
  • Z hlediska naplňování cílů SČ MŠMT hodnotí ředitelé a ředitelky nejlépe oblast komunikace (průměrná známka 1,29) a dále podporu vedení škol (průměrná známka 1,39). Naopak nejméně jsou spokojeni s podporou řízení nepedagogických činností (průměrná známka 1,93) a s podporou, kterou SČ MŠMT (zatím) poskytuje zřizovateli (průměrná známka 1,86). Lepší hodnocení se projevuje u škol z menších obcí, přičemž u větších škol je průměrné hodnocení těchto cílů lepší než u škol menších. Ve všech případech je hodnocení naplňování cílů SČ MŠMT o něco lepší v okrese Svitavy než v okrese Semily.
  • Vedení škol velmi oceňovalo pomoc i v krizových situacích. Nejlépe byla hodnocena podpora v krizi: Covid-19 (průměrná známka 1,24) a začleňování žáků z Ukrajiny (průměrná známka 1,36). Z nekrizových oblastí pak právní servis (průměrná známka 1,33) a právní poradenství (průměrná známka 1,35), dále pak technické otázky (průměrná známka 1,38) a personální poradenství (průměrná známka 1,40). Nejefektivnější byla podle ředitelů podpora zejména pro menší školy, školy z malých obcí a mateřské školy. Při posouzení vlastní zkušenosti a spokojenosti s konkrétní využitou podporou v dílčích tématech (oblastech), bylo o něco horší hodnocení škol z největších obcí a také největších škol. Školy z okresu Svitavy ve všech případech hodnotily oblasti podpory lépe než školy z okresu Semily.
  • Z pohledu vhodnosti oblastí a typů podpory, které by pilotovaný model Středního článku podpory MŠMT měl poskytovat i do budoucna a na celém území ČR, ředitelky a ředitelé z pilotních regionů preferují přímou podporu školám na území svého působení, jednotný výklad legislativy a jednotný infoservis. O něco nižší, přesto však vysokou důležitost mají oblasti metodické podpory vedení škol a role Středního článku podpory MŠMT jako jednoho prvního přímého kontaktu pro vedení škol, který jim dále pomáhá a podporuje je. Takřka 2/3 vedení škol také doporučují oblast onboardingu nových ředitelů a více jak 1/2 ředitelů by také uvítala podporu při zapojování do inovací ve vzdělání, síťování ředitelů a pomoc s výkazy a matrikami. V zásadě polovina ředitelství také považuje za vhodnou podporu v oblastech psychohygieny a dotačního poradenství. Následuje pomoc s IT systémy a softwary a s nižšími očekáváními poté podpora při realizaci návštěv inspirativních zařízení na území vlastních okresů i mimo ně a kvalifikační studium. Jen asi 1/3 ředitelství očekává přínos podpory při síťování nepedagogických pracovníků a dalších aktérů ve vzdělávání na daném území. Nejslabší očekávání, u pouhé 1/4 ředitelství, se týkají přínosu při podpoře vzájemných hospitací (viz Příloha č. 1, Tabulka 9).
  • Nejsilněji se ředitelé a ředitelky identifikují s výrokem, že se na SČ MŠMT mohou kdykoliv obrátit se svými problémy (83 %). SČ MŠMT je považován za důvěryhodnou (71 %) a efektivní (69 %) instituci, která je spolehlivým partnerem při získávání informací (66 %) a umí řešit konkrétní problémy (66 %). Naopak nejméně často se ředitelé a ředitelky identifikují s výroky, že jim SČ MŠMT pomáhá zlepšit procesy řízení ve škole (34 %), umožňuje pochopit vzdělávací politiku Strategie 2030+ (43 %) a rozšířit své kompetence v oblasti řízení školy (48 %), což jsou ale z pohledu cílů samotné iniciativy SČ a vzdělávací Strategie ČR důležité cíle, jakkoliv dlouhodobějšího charakteru, než je možné plně hodnotit za dobu doposud realizované pilotáže.
  • Na základě kvantitativních dat a kvalitativních sond je možné usuzovat, že institucionální nastavení odborného centrálního týmu a místních metodiků propojených s centrální autoritou MŠMT je žádoucí a podporované ze strany ředitelek a ředitelů, a v menší míře také ze strany zřizovatelů.
  • Pilotované nastavení modelu SČ MŠMT podle respondentů také účinně brání politizaci pracovních kapacit středního článku, tj. pracovníci pod gescí MŠMT se opravdu věnují tomu, čemu mají a nehrozí využívání těchto kapacit pro jiné úkoly (jak by se např. mohlo stávat při ukotvení těchto kapacit v ORP či krajích, na což ostatně upozorňovali, kromě ředitelů, také respondenti zastupující tyto aktéry). Zároveň ale také respondenti napříč cílovými skupinami poukazovali na dosavadní nejasnost pravidel. Především šlo o nejistotu, na koho se obrátit v jednotlivých oblastech podpory a nejasnost pilotovaného institucionálního nastavení v celkovém kontextu aktérů vzdělávací politiky na daném území. Přičemž ale platí, že SČ MŠMT slouží jako první kontakt, který dále pomáhá koordinovat a přesměrovávat na další podpůrné kapacity a aktéry, pokud vedení škol samo neví, kam se obrátit. Je zde tedy možné předpokládat, že s postupnou adaptací v praxi, bude tato obava rozptýlena a již funkční a zažité způsoby práce budou zachovány, stejně jako budou efektivněji podporovány nové.
  • Z pohledu evaluačního týmu výsledky pilotáže prokazují značný potenciál tohoto nástroje i pro zvyšování efektivity podpory při dosahování vytýčených cílů ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu.
  • Při zkoumání „alternativních modelů“ a iniciativ v Česku i v zahraničí ve vztahu k plnění funkcí a potřeb středního článku ve vzdělávání, dochází evaluační tým k závěru, že v českém kontextu nejsou alternativní modely „ohrožující“ pro potřebnost a způsob fungování pilotovaného modelu středního článku podpory MŠMT. Neohrožují hlavní aktivity a cíle SČ MŠMT v oblasti Středního článku podpory, nedokáží jej zcela nahradit, ale mohou jej doplnit, či vytvořit vhodnou synergii nebo pomoci navýšit kapacity pro uspokojování širších potřeb cílových skupin, než v současné době pilotovaný model SČ MŠMT může uspokojit (např. odbřemenění a přímý výkon některých nepedagogických činností škol, komplexní podpora pedagogického vedení a změna pedagogických procesů ve školách, případně nově vymezená a legislativně ukotvená odpovědnost za výsledky vzdělávání na menších územích než je stát). V současné praxi a právnímu pořádku ČR nejsou v zásadě tyto „alternativní aktivity“ ani duplicitní vůči pilotovanému Střednímu článku podpory MŠMT díky jeho kapacitám, flexibilitě a jeho hlavním cílům a formám intervencí. Zejména české „alternativní modely“ poskytují značný potenciál pro vzájemnou spolupráci a synergický efekt jak na místní úrovni, tak při doplnění či posílení modelu Středního článku podpory MŠMT ve vztahu k potřebám cílových skupin.

Hlavní výstupy z dotazníkového šetření:

  • Šetření mělo v pilotovaných okresech vysokou návratnost: odpovědělo téměř 73 % ředitelů a 66 % zřizovatelů.
  • Celkový přínos středního článku MŠMT hodnotí ředitelé MŠ a ZŠ průměrnou školní známkou: 1,2 (Svitavsko) a 1,79 (Semilsko).  68 % ředitelů udělilo známku 1. Rozhodně pozitivně a spíše pozitivně hodnotí střední článek 71 % zřizovatelů.
  • Z hlavních oblastí ředitelé udělili nejlepší průměrnou známku komunikaci (1,29) a podpoře vedení škol (1,39); naopak zintenzivnit navrhují podporu řízení nepedagogických činností (průměrná známka 1,93) a podporu zřizovateli (průměrná známka 1,86).
  • Z hlediska dílčích oblastí ředitelé chválí podporu při mimořádných událostech (např. covid či začleňování žáků z Ukrajiny) a právní servis, uvítali by větší podporu ohledně zadávání veřejných zakázek a konzultace v oblasti mzdového a obecného účetnictví i dotačního poradenství.
  • Zřizovatelé největší přínos středního článku vidí v jednotném kanálu pro školy i pro zřizovatele a ve snížení byrokratické zátěže. Polovina zřizovatelů považuje rozšíření středního článku na území dalších okresů za důležité.

Výstupy projektu ke stažení

Závěrečná výzkumná zpráva

Přílohy závěrečné výzkumné zprávy

Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika, který pomůže dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce bude dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi, a to nejen v pozici analytiků.

Seznam hledaných pozic a jejich popis jimi vykonávazných činností naleznete níže. 

Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Předpokládaný nástup je 1. 11. 2023 případně dle dohody později.

Co se bude mimo jiné v projektu dělat

  • Sběr dat, zpracování a transformace dat,
  • interpretace dat, vizualizace a prezentace dat a výstupů různým cílovým skupinám, 
  • tvorba datového modelu, programování databází, databáze dat a databáze analýz, 
  • příprava metodik a standardů pro práci s daty, 
  • evaluace projektu, 
  • spolupráce s věcnými útvary,
  • koordinace vnějších vztahů,
  • legislativní konzultace, 
  • grafické práce a korektura a jiné.

Co nabízíme

  • práci, která má smysl a kde můžete dělat dobro
  • stabilní práci v nestabilní době
  • 13. či 14. platovou třídu a osobní ohodnocení
  • cca 2 dny v týdnu home office
  • kancelář v centru Prahy (Senovážné náměstí, příp. Malá Strana)
  • pružnou pracovní dobu (pevné jádro 9-15, v pá 9-14)
  • 5 týdnů dovolené + až 5 sick days ročně
  • příspěvek na penzijko, stravenkovou kartu a další benefity
  • možnosti školení, vzdělávání se a dalšího rozvoje

Benefity a informace o projektu


Analytické pozice

Analytik - tým propojená data a jejich systemizace

Samostatně plní analytické úlohy zadané vedoucím analytického týmu. Úzce spolupracuje s věcně příslušnými sekcemi MŠMT. Podílí se na získávání dat a analyzuje potřeby ostatních útvarů MŠMT. Provádí sběr dosud realizovaných výzkumů a koordinuje zadání jednotlivých analýz dle potřeb. Podílí se na vytvoření databáze výzkumů a databáze dat. Je zodpovědný za správný popis dat a výzkumů k jejich dalšímu využití. Pracuje jak samostatně, tak týmově. Je úkolován vedoucím analytického týmu.

Programátor - správce databází

Zodpovídá za návrhy datových struktur, skladů a reportů. Optimalizuje výkon databází a implementuje nástroje a funkce pro práci s daty. Podílí se na vývoji nových inovativních řešení při práci s daty a datovými strukturami. Je přímo podřízený vedoucímu analytického týmu.

Evaluátor projektu

Koordinuje a řídí naplňování dílčích činností v rámci klíčové aktivity, zajišťuje průběžné a důsledné posuzování všech relevantních projektových výstupů, přičemž sám tyto výstupy rovněž posuzuje, zajišťuje aplikaci relevantních hodnoticích rámců při evaluačních procesech, nastavuje pravidla a parametry evaluace a zajišťuje přenos výsledků evaluace směrem k dalším projektovým pracovníkům a dohlíží na zohlednění evaluačních výstupů při jejich úpravách. Zpracovává podklady pro Zprávy o realizaci projektu, Status reporty a další podkladové materiály na základě požadavků hlavního projektového manažera. Evaluační činnosti budou probíhat kontinuálně po celou dobu realizace projektu, v první fázi bude nezbytné nastavení jednotlivých evaluačních činností - vytvoření evaluačního plánu dle plánu projektu, dotazníková šetření, hodnocení kvality výstupů, hodnocení nastavených procesů atd.

Datový žurnalista

Je zodpovědný za prezentaci výsledků jednotlivých výzkumů a šetření, zpracování a distribuci dat ve srozumitelné formě. Zpracovává a prezentuje data pomocí vizualizací (grafy, mapy, animace, interaktivní aplikace) a reportů z jednotlivých výzkumů, navrhuje společně s koordinátorem projektu způsob prezentace výstupů a doporučení jednotlivým skupinám uživatelů (cílových skupin). Je přímo podřízený koordinátorovi vnějších vztahů. Nezbytnou je znalost speciálního software, prezentace dat a datových souborům.

Další pozice na projektu

Datový grafik

Podílí se na grafickém zpracování interpretace dat a odborných výstupů, připravuje grafické návrhy interpretace dat a jejich vzájemného propojení, spolupracuje především s odbornými pracovníky projektu a koordinátorem vnějších vztahů a spolupráce. Vzhledem k charakteru činností a zaměření zpráv bude vyžadována znalost specifických grafických nástrojů a také schopnost porozumět datovým výstupům a intepretaci dat.

Koordinátor vnějších vztahů a spolupráce

Zajišťuje mediální a ostatní prezentaci získaných dat a datových výstupů v návaznosti na analytické výstupy projektu. Společně s grafikem a datovým žurnalistou je odpovědný za zpracování odborných datových výstupů do podoby přijatelné pro jednotlivé cílové skupiny. Podílí se na prezentaci a zpracování interpretace prostorových dat. Podílí se na zajišťování spolupráce s MŠMT, územně samosprávnými celky, školskými asociacemi, relevantními profesními sdruženími apod., při interpretaci datových výstupů. Připravuje návrhy a následně zajišťuje realizaci veřejných projednávání projektových výstupů s aktéry počátečního vzdělávání a podílí se na zajišťování co nejširší informovanosti o výstupech projektu a využitelnosti pro rozhodování o vzdělávací politice na regionální úrovni. Koordinuje komunikaci, přenos informací a spolupráci s dalšími realizátory konkrétních IPs a IPo zaměřených na problematiku zvyšování kvality v práci s daty ve vzdělávání, zajišťuje organizaci společných seminářů, diskuzních setkání nad výstupy apod. Je přímo odpovědný
hlavnímu projektovému manažerovi. Je vedoucím týmu zodpovědného za vizualizaci dat a prezentací výzkumných zpráv, přímo podřízeni jsou mu Datový žurnalista, Grafik a Jazykový korektor, případně další odborní pracovníci zodpovědní za strategii a nastavení komunikace projektu. Úzce spolupracuje s vedoucími ostatních týmů.

Odborník na legislativu
Poskytuje odborné právní konzultace v oblasti propojování dat a možnosti jejich využití s ohledem na ochranu osobních údajů. Řeší otázky ochrany a zpracování osobních údajů. Zpracovává analýzy a navrhuje možná řešení právních problémů ve výše zmíněných oblastech. Navrhuje možné úpravy legislativy, poskytuje odborné právní konzultace k možnostem propojení dat v souladu s platnou legislativou. Připravuje podklady a právní stanoviska pro ostatní členy odborného realizačního týmu. Požadována je odbornost na danou pozici, nezbytná znalost potřebná pro tvorbu legislativních návrhů a stanovisek.

Odborný korektor

Podílí se na odborných korekturách všech výzkumných zpráv, analýz a dalších výstupů i ostatních dokumentů projektu, upravuje zprávy, informační materiály, publikace apod. po jazykově odborné stránce, přičemž spolupracuje především s koordinátorem vnějších vztahů a datovým žurnalistou. Vzhledem k charakteru činností bude vyžadováno specifické odborné zaměření kombinující a propojující jazykové dovednosti se znalostmi interpretace dat a datových výstupů.


Dotazník

Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Obezita i tělesná zdatnost českých dětí je alarmující. Obojí spolu výrazně souvisí. Podle výsledků analýzy, která během covidové pandemie vznikla v rámci Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, nadváhou a obezitou trpí víc než čtvrtina dětí a těchto problémů se většinou nezbaví ani v dospělosti. Zároveň i současná kondice školáků bije na poplach. Horší kondici mají děti žijící na venkově oproti „městským“ a kluci mají srovnatelnou zdatnost jako holky před 30 lety.


Podle slov PhDr. Karla Kováře, Ph.D., náměstka Ústředního školního inspektora ČŠI, mají lepší kondici žáci větších sídel, zatímco začátkem devadesátých let byly zpravidla zdatnější venkovské děti. První plošné testování tělesné zdatnosti dětí po více než 30 letech potvrdilo, že se zhoršuje. Např. dnešní sedmáci ze základní školy a druháci ze střední v počtu sedů–lehů mají srovnatelný výsledek jako stejně staré dívky v roce 1987. A každým rokem ve vývoji dítěte bude pravděpodobně docházet k většímu odklonu od dříve měřených zjištění. Největším problémem je vytrvalost.

Situaci je třeba řešit. Před pár dny vydala Česká školní inspekce metodické doporučení pro školy „AKTIVNÍ ŠKOLA: Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků“. Nedostatečné začleňování pohybových aktivit směřujících k podpoře zdraví během každodenního režimu ve školách mimo hodin tělesné výchovy a úzké pojetí podpory pohybu pouze v organizovaných aktivitách (výuka TV, kroužky) je jedním z největších rizik, která ovlivňují zdravý vývoj žáků. Je třeba si uvědomit, že pro školní prostředí je typický sedavý způsob trávení času a že naprostá většina žáků v České republice neplní mezinárodní doporučení na alespoň 60 minut pohybové aktivity střední až vysoké intenzity denně. To jsou hlavní důvody, proč metodické doporučení vzniklo.

V metodice se dočtete zajímavé informace o současné úrovni zdatnosti žáků. Seznámí Vás s navrhovaným konceptem Aktivní škola, kterou se rozumí škola s širokou nabídkou pohybových aktivit co nejširšímu spektru žáků a která nepodporuje uvolnění z TV, ale hledá naopak řešení pro zapojení všech svých žáků, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále se věnuje průběžnému zvyšování kvality výuky tělesné výchovy, jak vytvořit atraktivní, dostatečnou a dostupnou nabídku pohybových aktivit v zájmovém vzdělávání, proč je dobré pořádat školní sportovní akce a jak formovat pohybový režim žáků ve školním prostředí. Zároveň se metodika věnuje i tématu bezpečnosti při realizaci pohybových aktivit.

Do přípravy metodiky byl zapojen spolupracující tým odborníků ze sportovních fakult a zároveň se podařilo vzbudit zájem učitelů tělesné výchovy co se týká výměny zkušeností a příkladů inspirativní praxe.

Materiál najdete zde: MD_Aktivni-skola_Inspirace-pro-podporu-pohybovych-aktivit.pdf (csicr.cz)

Metodické doporučení pro školy AKTIVNÍ ŠKOLA: Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků

Náhlé nepříznivé události se nevyhýbají nikomu z nás. Může se jednat o zkušenosti s úmrtím či vážným zraněním přes šikanu, pandemii, válku až po katastrofy typu povodně, tornáda a další. Všechny tyto skutečnosti nás ovlivní a mají v případě školy dopad na pracovníky a vedení školy, děti, žáky, studenty, jejich rodiny a blízké, na zřizovatele či obyvatele obce.


Škola by na dopady takových událostí měla adekvátně reagovat. Jak v takové situaci postupovat? A je vůbec možné se na neštěstí a jeho dopady připravit? To jsou otázky, na které odpovídá nové metodické doporučení pro školy a školská zařízení „Škola a neštěstí: Jsme připraveni!". Jedná se o aktualizovanou a rozšířenou verzi Příručky pro školy: Když se stane neštěstí z roku 2012.

Metodické doporučení vytvořila pracovní skupina při psychologickém pracovišti Ministerstva vnitra ČR: generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Kromě psychologů integrovaného záchranného systému se na tvorbě podílela celá řada dalších odborníků z různých organizací včetně Psychosociálního intervenčního týmu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce nebo České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Materiál vznikl díky oborové spolupráci s krizovými interventy, právníky, sociálními pracovníky a dalšími.

Uvedená příručka, která klade velký důraz na psychosociální aspekt, pomáhá připravit se na mimořádné události anebo krizové situace a jejich důsledky.

Obsahuje zejména následující:

  • Komunikační a mediální strategii školy
    • Právní minimum pro školy a školská zařízení v situaci (těžkého) úrazu anebo úmrtí v souvislosti se vzděláváním a poskytováním školských služeb
    • Psychologické a psychosociální okénko pro situace neštěstí
    • Duchovní postupy v krizi
    • Tzn. TAHÁKY, což jsou návodné části krizových plánů na volných listech, které Vás nasměrují, co dělat a v jakém pořadí, pokud nenadálá situace nastane.

Materiál najdete zde: https://www.hzscr.cz/clanek/psychologicka-sluzba-materialy-ke-stazeni-a-odkazy.aspx

Metodické doporučení pro školy a školská zařízení Škola a neštěstí: Jsme připraveni!

Představujeme Vám kolegyni, která od 1. července 2023 vede nové oddělení metodické podpory Středního článku. Alenu Zábojníkovou ředitelé a zřizovatelé škol, kteří už měli příležitost konzultovat své dotazy se Středním článkem, dobře znají a vědí, že ji na metodické lince nic nezaskočí.


Alena relaxuje u knih a je milovnicí divadla, na představení chodí ráda a často. Doporučit by mohla například odpočinkovou komedii Úča musí pryč (nehledejte souvislost😊) a pro náročnějšího diváka Mýcení v Divadle Na Zábradlí.

Alena Zábojníková vystudovala Filozofickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni. Po studiích působila jako překladatelka knih z anglického jazyka, poté krátce učila angličtinu na Základní škole Plynárenská v Teplicích a vedla jazykové kurzy pro dospívající a dospělé studenty. Před nástupem na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pracovala 5 let na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Tady v odboru školství, mládeže a tělovýchovy měla na starosti agendu související se základními školami, kdy řešila mimo jiné odvolání proti rozhodnutí ředitelů základních škol. Poskytovala metodickou a odbornou pomoc vedení škol, účastnila se konkurzních řízení na místa ředitelů základních škol vyhlašovaných obcemi a spolupracovala na rozvojových programech.

Získané zkušenosti plně zúročila ve středním článku MŠMT, ke kterému se připojila v době jeho pilotáže 1. března 2022 jako metodička pro (nejen) legislativní oblast. Alena měla na starosti nejprve tzv. U-linku. Nastoupila totiž v době, kdy na Ukrajině vypukl válečný konflikt a bylo zapotřebí ze dne na den řešit situaci s nově příchozími ukrajinskými dětmi a školáky. Metodická doporučení a postupy se tvořily prakticky za pochodu, okamžitě vznikla metodická linka. E-mailové a telefonické dotazy se doslova hrnuly ze všech stran. Jak sama přiznává, start na U-lince byl skutečně zatěžkávací zkouškou.

K metodické podpoře Středního článku se dostala o něco později a už u ní zůstala. Od 1. července 2023 v projektu Střední článek podpory zastává pozici vedoucí oddělení metodické podpory. Alena Z. poskytuje a koordinuje odborné poradenství ředitelům škol a jejich zřizovatelům v rámci celé ČR, a to prostřednictvím telefonní poradny 234 811 246 a e-mailu stredniclanek@msmt.cz. Dále spoluvytváří informační a metodické materiály týkající se školské legislativy a nepedagogické agendy škol, připravuje podněty a podklady pro metodickou činnost MŠMT na základě analýz z praxe škol a zpětné vazby z regionů a v neposlední řadě hledá nové kolegy do svého týmu.

Má Vaše škola 50 zaměstnanců a více? Pokud ano, pak se na Vás od 1. srpna 2023 vztahuje nová povinnost. Začíná totiž platit zákon o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowing. Zaměstnavatelé s uvedeným počtem zaměstnanců musí mít od prvního srpna zavedený funkční interní oznamovací systém. Nejedná se o možnost podání stížnosti, která je většinou osobního charakteru, ale o oznámení protiprávního jednání firmy/školy, kterým dochází k poškození veřejného zájmu. Zákon samozřejmě pamatuje i na ochranu toho, kdo oznámení učinil.

Pro někoho možná jazykolam, pro druhé zvláštní anglicismus. O whistleblowingu se už nějakou dobu mluví. V překladu znamená pískání na píšťalku, což trefně označuje smysl uvedeného slova. Týká se totiž situace, kdy zaměstnanec či jiná osoba odhalí v organizaci nějaké nepravosti, například korupci, porušení zákona, škodlivé jednání u veřejných zakázek a další, a na takové chování pak upozorní.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů upravuje podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání a podmínky poskytování ochrany tomu, kdo oznámení učinil (oznamovatel). Co to znamená pro školy s počtem zaměstnanců 50 a více? Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (zkratka VOS). Ten spočívá v pověření osoby, která se problematice whistleblowingu bude věnovat. Nemusí to být jen ředitel či zřizovatel, může se jednat o pověřenou osobu, která bude přijímat a prošetřovat důvodnost oznámení a posléze navrhovat opatření k nápravě.

Vzorový vnitřní předpis k provozování vnitřního oznamovacího systému podle zákona o ochraně oznamovatelů povinným subjektem naleznete na: oznamovatel.justice.cz

Bližší informace a postup škol v souvislosti se zákonem o ochraně oznamovatelů najdete v přiloženém
letáčku.

Výčet pracovních aktivit Jany Šmíd Winterové je pestrá škála. Jako ředitelka nového Odboru podpory škol a zřizovatelů řídí, plánuje a realizuje projekt Střední článek podpory, odpovídá za dosažení stanovených cílů, bdí nad rozpočtem, má na starosti vedení celého týmu a mnoho dalšího.


Volný čas Jana tráví s rodinou a ráda také zahradničí. Je maminkou dvou malých dětí a ani na mateřské a rodičovské dovolené nezahálela. Našla si velmi praktického koníčka, a to vaření a pečení, které vypilovala do takových výšin, že vydala dvě úspěšné kuchařky s jednoduchými recepty pro každodenní vaření pro děti do jednoho roku i pro celou rodinu. Hledáte-li tedy inspiraci a snadné recepty, určitě sáhněte po knihách: Mami, mám hlad a pokračování Mami, mám hlad 2.

Do nové pozice nastoupila Jana 1. července 2023, kdy projekt Střední článek podpory startoval, ale připravovat se začala už několik měsíců před jeho spuštěním, aby mohla nastoupit v „plné polní“. Má bohaté zkušenosti na řídících pozicích, s vedením lidí a vždy se věnovala evropským strukturálním fondům se zaměřením na rozvoj školství. Kombinace, která je pro vedení projektu ideální.

Jana Šmíd Winterová vystudovala Ekonomickou fakultu na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, dále absolvovala postgraduální studium na Vysoké škole CEVRO INSTITUT – studijní program Master of Public Administration. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy působí od roku 2008. Její pracovní kariéra je spojena s evropskými strukturálními fondy, ať už v pozici finanční manažerky, vedoucí oddělení kontroly nesrovnalostí či ředitelky odboru CERA OP VK (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a následně i odboru řízení OP VVV (Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání). Během svého působení získala manažerské zkušenosti, vedla odbor čítající 150 zaměstnanců, byla zodpovědná za přípravu koncepcí a strategií operačního programu, za procesní řízení a řízení změn, účastnila se jednání se zástupci Evropské komise.

Profesionálním managementem ke kvalitní škole. Takový je cíl Středního článku podpory. Krajští koordinátoři a metodici spolu s centrálním týmem budou přímo v terénu poskytovat podporu ředitelům škol a zřizovatelům v oblasti managementu a nepedagogických agend. Osobní přístup, konzultace, předávání garantovaných informací, propojování aktérů ve vzdělávání a intenzivní spolupráce v území, to vše nabízí Střední článek podpory, systémový projekt MŠMT, který startuje 1. 7. 2023

Projekt Střední článek podpory, který je spolufinancovaný Evropskou unií, startuje 1. července 2023. Nezačínáme ale od nuly. Navážeme na bohaté zkušenosti z dvouleté pilotáže na Semilsku a Svitavsku i pečlivou přípravu v posledních měsících. Máme za sebou 16 setkání v krajích v průběhu května a června, kde jsme Střední článek představili 1 600 účastníkům. V současné době probíhají výběrová řízení pro krajské týmy i centrálu a ladí se program pro vedení škol a zřizovatele na příští školní rok. Krajské týmy se budou utvářet postupně, celorepublikově kompletní bychom měli být do konce roku 2024. Formulář pro zájemce o práci ve středním článku naleznete ZDE.

V plném proudu jsou výběrová řízení na jednotlivé pozice. Centrální metodický tým chystá webináře a pravidelné měsíční on-line infoservisy na nový školní rok. První INFOSERVIS budeme vysílat 28. srpna 2023 od 16:00 do 17:00 hodin a pozvánku na něj obdrží školy do datových schránek. Samozřejmě pokračujeme v konzultacích a odpovídání dotazů, které nám školy i zřizovatelé posílají na stredniclanek@msmt.cz.

Prázdninový provoz metodické linky 234 811 246:

  • od 3. 7. do 14. 7. v pracovních dnech od 8:00 do 16:00 hodin
  • od 17. 7. do 18. 8. každé úterý od 9:00 do 15:00 hodin
  • od 21. 8. do 1. 9. v pracovních dnech od 8:00 do 16:00 hodin.

Krajské metodické kabinety spojily více než 650 učitelů, kteří stáli u vzniku stovek vzdělávacích akcí připravených podle požadavků jich samotných i jejich kolegů. Do praxe nově vnesly spolupráci mezi učiteli napříč školami a nabídly jim prostor pro další rozvoj. Kromě metodických kabinetů patřilo mezi další aktivity končícího projektu SYPO poskytovat podporu školám se začínajícími učiteli a členům vedení škol. Na aktivity projektu navazuje projekt Podpora kurikulární práce škol, který je také realizován Národním pedagogickým institutem ČR a na jehož financování se opět podílí EU a MŠMT.

Několik slov hlavního projektového manažera projektu SYPO

„Učitelé sami nejlépe vědí, v jakých oblastech se potřebují oni i jejich kolegové rozvíjet. Proto stáli u vzniku vzdělávacích akci, doporučovali lektory, mnohdy se lektory sami stali, psali metodické příručky. Vymysleli stovky akcí pro tisíce učitelů a my jsme je díky projektu SYPO mohli realizovat a bezplatně nabídnout všem učitelům,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer, a dodává: „Například webinářů se zúčastnilo přes 15 000 unikátních účastníků a více než polovina z nich se na naše webináře opakovaně vracela. Myslím, že to svědčí o tom, že témata navrhovaná učiteli byla atraktivní a opravdu vhodně vybraná.“ Záznamy všech webinářů i bezplatné metodické příručky zůstávají všem zájemcům k dispozici i po ukončení projektu.

V každém kraji vzniklo sedm oborových metodických krajských kabinetů, v nichž se aktuálně schází více než 650 učitelů. Každý z nich navíc vede oblastní kabinet. Do těch je zapojeno dalších téměř 3 500 učitelů. Učitelé na nich oceňují hlavně to, že můžou s kolegy vzájemně sdílet své zkušenosti a že se mohou sami dál učit a rozvíjet. Mnoho z nich navázalo vztahy s kolegy z jiných škol či univerzit nebo s vyučujícími jiných předmětů.

„V našich podmínkách je poměrně unikátní, že na velký systémový projekt navazuje projekt další a dál rozvíjí původní hlavní myšlenku, kterou je spolupráce mezi učiteli a vzájemná podpora. Metodické kabinety tak mohou pokračovat ve své metodické činnosti, stát u nabídky vzdělávacích akcí ve svém území, být nositeli informací,“ popisuje Jiří Nekola a doplňuje: „Budeme tak dál učitelům nabízet bezplatné vzdělávací akce připravené podle jejich požadavků, předávat jim informace z NPI ČR i MŠMT, podporovat je v jejich práci.“


Nová a širší podpora pro začínající učitele, pro vedení škol i zřizovatele

Speciální pozornost projektu byla zaměřena na začínající učitele. „Před pěti lety bylo toto téma úplně nové, nediskutované. Z našich šetření ve školách navíc vyplynulo, že je žádoucí do podpory zahrnout také uvádějící učitele a vedení školy,“ uvádí Nekola. Po projektu proto zůstává komplexní a praktický Model systému podpory začínajících učitelů, na jehož tvorbě se podílely i zapojené školy a který obsahuje příklady inspirativní praxe ze všech druhů škol, a další zveřejněné materiály jako např. příručky, záznamy webinářů nebo e-learning. „Na mnoha materiálech jsme spolupracovali s dalšími učiteli a organizacemi jako např. Učitelskou platformou nebo Začni učit!,“ podotýká Nekola.

Třetí velkou skupinou, které projekt poskytoval podporu, byli ředitelé škol. „Jaký je ředitel, taková je i škola. Ředitel je hybatelem všeho dění ve škole, její změny, rozvoje. Proto je důležité poskytovat mu podporu, aby měl možnost nebýt na svou roli sám, aby se mohl věnovat i sám sobě a dál rozvíjet sebe i svůj pedagogický sbor,“ uzavírá Nekola. Pro potřeby ředitelů, ale i zřizovatelů byl v rámci projektu vytvořen Model systému podpory vedení škol.

Všechny výstupy jsou umístěny na webových stránkách www.projektsypo.cz a na YouTube.


Příklady aktivit metodických kabinetů

  • Plzeňský kraj a Mapa kontaktů

Na jednom z prvních setkání Krajského metodického kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávání v Plzeňském kraji zazněla myšlenka vytvořit mapu kontaktů na odborníky, která by pomohla nasměrovat rodiče, pokud řeší nějaké problémy související se vzděláváním svých dětí.

Mapu kontaktů najdete ZDE.

  • Mezipředmětová spolupráce v Ústeckém kraji

Krajský kabinet Český jazyk a literatura v Ústeckém kraji navštívil Gymnázium Ústí nad Labem, Jateční, kde jako ředitelka působí předsedkyně kabinetu. Členové si prohlídli školu a absolvovali hospitaci v hodině informatiky, která byla velmi pěkně propojená s češtinou, a v hodině matematiky, kde měli možnost sledovat v přímém přenosu zapojení digitální kompetence do výuky samotné. Seznámili se také s možnostmi využití 3D tiskárny ve výuce s konkrétními tipy a návody, které pro ně připravil správce ICT na gymnáziu.

  • Informatika pro 1. stupeň v Olomouckém kraji

Členové Krajského kabinetu Informatika a ICT v Olomouckém kraji seznámili své kolegy a kolegyně z kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávání s novým předmětem Informatika pro 1. stupeň, ukázali podle čeho a jak učit a představili materiály pro 1. stupeň.


O metodických kabinetech

Metodické kabinety byly zřízeny v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a jejich hlavním cílem je vytvářet prostor pro odborný růst a průběžný profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Metodické kabinety zajišťují systematický a koordinovaný rozvoj předmětových didaktik na úrovni jednotlivých krajů s využitím předmětových komisí a metodických sdružení, které fungují ve školách.

Metodické kabinety jsou navrženy jako strukturovaná profesní společenství učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Jsou místem, kde si učitelé mohou rozšiřovat své znalosti a profesní dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se profesně vzdělávat ve svém oboru. Pedagogům zajišťují aplikaci inovací oborových didaktik a zaměřují se také na pedagogicko-psychologické znalosti a zkušenosti učitelů. Jsou platformou, která podporuje činnost jednotlivých učitelů na národní, krajské a oblastní úrovni a dělí se podle jednotlivých oblastí rámcových vzdělávacích programů.


Metodické kabinety

-           Český jazyk a literatura (zahájení činnosti 2019)

-           Matematika a její aplikace (2019)

-           Informatika a ICT (2019)

-           Předškolní a prvostupňové vzdělávání (2021)

-           Přírodovědné vzdělávání (2021)

-           Cizí jazyky (2022)

-           Společenskovědní vzdělávání (2022)

Na MŠMT rozjíždíme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika, který pomůže dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce bude dost, a proto hledáme nové lidi, kteří do toho půjdou s námi, a to nejen v pozici analytiků.

Seznam pozic a jejich popis jimi vykonávazných činností naleznete níže. 

Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Předpokládaný nástup je 1. 7. 2023 nebo dle dohody.

Co se bude mimo jiné v projektu dělat

  • Sběr dat, zpracování a transformace dat,
  • interpretace dat, vizualizace a prezentace dat a výstupů různým cílovým skupinám, 
  • tvorba datového modelu, programování databází, databáze dat a databáze analýz, 
  • příprava metodik a standardů pro práci s daty, 
  • evaluace projektu, 
  • spolupráce s věcnými útvary,
  • koordinace vnějších vztahů,
  • legislativní konzultace, 
  • grafické práce a korektura a jiné.

Co nabízíme

  • práci, která má smysl a kde můžete dělat dobro
  • stabilní práci v nestabilní době
  • 13. či 14. platovou třídu a osobní ohodnocení
  • cca 2 dny v týdnu home office
  • kancelář v centru Prahy (Senovážné náměstí, příp. Malá Strana)
  • pružnou pracovní dobu (pevné jádro 9-15, v pá 9-14)
  • 5 týdnů dovolené + až 5 sick days ročně
  • příspěvek na penzijko, stravenkovou kartu a další benefity
  • možnosti školení, vzdělávání se a dalšího rozvoje

Benefity a informace o projektu


Analytické pozice

Seniorní analytik
Zajišťuje získávání dat, jejich strukturu a popis a návazně navrhuje možné analytické postupy ve spolupráci s vedoucím analytického týmu, navrhuje postupy tvorby indikátorů, zpracovává objemná statistická data a kontextuálně je propojuje. Je přímo podřízený vedoucímu analytického týmu.

Analytik - tým propojená data a jejich systemizace
Samostatně plní analytické úlohy zadané vedoucím analytického týmu. Úzce spolupracuje s věcně příslušnými sekcemi MŠMT. Podílí se na získávání dat a analyzuje potřeby ostatních útvarů MŠMT. Provádí sběr dosud realizovaných výzkumů a koordinuje zadání jednotlivých analýz dle potřeb. Podílí se na vytvoření databáze výzkumů a databáze dat. Je zodpovědný za správný popis dat a výzkumů k jejich dalšímu využití. Pracuje jak samostatně, tak týmově. Je úkolován vedoucím analytického týmu.

Analytik - tým národní šetření a časové řady / Analytik – tým provazby na trh práce
Samostatně plní analytické úlohy zadané vedoucím analytického týmu na základě metodik vypracovaných hlavním analytikem. Účastní se všech fází výzkumného procesu. Podílí se na získávání dat a jejich náročných transformacích. Analyzuje data a exportuje výsledky analýz. Provádí základní interpretaci analýz. Taktéž zpracovává dílčí analýzy pro vedoucího analytického týmu. Pracuje jak samostatně, tak týmově. Je úkolován vedoucím analytického týmu a pracuje v součinnosti s koordinátorem klíčové aktivity.

Specialista na práci s daty
Zajišťuje získávání dat, jejich strukturu a popis a návazně navrhuje možné analytické postupy ve spolupráci s vedoucím analytického týmu, navrhuje postupy tvorby indikátorů, zpracovává objemná statistická data a kontextuálně je propojuje. Je přímo podřízený vedoucímu analytického týmu.

Programátor - správce databází
Zodpovídá za návrhy datových struktur, skladů a reportů. Optimalizuje výkon databází a implementuje nástroje a funkce pro práci s daty. Podílí se na vývoji nových inovativních řešení při práci s daty a datovými strukturami. Je přímo podřízený vedoucímu analytického týmu.

Evaluátor projektu
Koordinuje a řídí naplňování dílčích činností v rámci klíčové aktivity, zajišťuje průběžné a důsledné posuzování všech relevantních projektových výstupů, přičemž sám tyto výstupy rovněž posuzuje, zajišťuje aplikaci relevantních hodnoticích rámců při evaluačních procesech, nastavuje pravidla a parametry evaluace a zajišťuje přenos výsledků evaluace směrem k dalším projektovým pracovníkům a dohlíží na zohlednění evaluačních výstupů při jejich úpravách. Zpracovává podklady pro Zprávy o realizaci projektu, Status reporty a další podkladové materiály na základě požadavků hlavního projektového manažera. Evaluační činnosti budou probíhat kontinuálně po celou dobu realizace projektu, v první fázi bude nezbytné nastavení jednotlivých evaluačních činností - vytvoření evaluačního plánu dle plánu projektu, dotazníková šetření, hodnocení kvality výstupů, hodnocení nastavených procesů atd.

Další pozice na projektu

Datový žurnalista

Je zodpovědný za prezentaci výsledků jednotlivých výzkumů a šetření, zpracování a distribuci dat ve srozumitelné formě. Zpracovává a prezentuje data pomocí vizualizací (grafy, mapy, animace, interaktivní aplikace) a reportů z jednotlivých výzkumů, navrhuje společně s koordinátorem projektu způsob prezentace výstupů a doporučení jednotlivým skupinám uživatelů (cílových skupin). Je přímo podřízený koordinátorovi vnějších vztahů. Nezbytnou je znalost speciálního software, prezentace dat a datových souborům.

Datový grafik

Podílí se na grafickém zpracování interpretace dat a odborných výstupů, připravuje grafické návrhy interpretace dat a jejich vzájemného propojení, spolupracuje především s odbornými pracovníky projektu a koordinátorem vnějších vztahů a spolupráce. Vzhledem k charakteru činností a zaměření zpráv bude vyžadována znalost specifických grafických nástrojů a také schopnost porozumět datovým výstupům a intepretaci dat.

Koordinátor vnějších vztahů a spolupráce

Zajišťuje mediální a ostatní prezentaci získaných dat a datových výstupů v návaznosti na analytické výstupy projektu. Společně s grafikem a datovým žurnalistou je odpovědný za zpracování odborných datových výstupů do podoby přijatelné pro jednotlivé cílové skupiny. Podílí se na prezentaci a zpracování interpretace prostorových dat. Podílí se na zajišťování spolupráce s MŠMT, územně samosprávnými celky, školskými asociacemi, relevantními profesními sdruženími apod., při interpretaci datových výstupů. Připravuje návrhy a následně zajišťuje realizaci veřejných projednávání projektových výstupů s aktéry počátečního vzdělávání a podílí se na zajišťování co nejširší informovanosti o výstupech projektu a využitelnosti pro rozhodování o vzdělávací politice na regionální úrovni. Koordinuje komunikaci, přenos informací a spolupráci s dalšími realizátory konkrétních IPs a IPo zaměřených na problematiku zvyšování kvality v práci s daty ve vzdělávání, zajišťuje organizaci společných seminářů, diskuzních setkání nad výstupy apod. Je přímo odpovědný
hlavnímu projektovému manažerovi. Je vedoucím týmu zodpovědného za vizualizaci dat a prezentací výzkumných zpráv, přímo podřízeni jsou mu Datový žurnalista, Grafik a Jazykový korektor, případně další odborní pracovníci zodpovědní za strategii a nastavení komunikace projektu. Úzce spolupracuje s vedoucími ostatních týmů.

Odborník na legislativu
Poskytuje odborné právní konzultace v oblasti propojování dat a možnosti jejich využití s ohledem na ochranu osobních údajů. Řeší otázky ochrany a zpracování osobních údajů. Zpracovává analýzy a navrhuje možná řešení právních problémů ve výše zmíněných oblastech. Navrhuje možné úpravy legislativy, poskytuje odborné právní konzultace k možnostem propojení dat v souladu s platnou legislativou. Připravuje podklady a právní stanoviska pro ostatní členy odborného realizačního týmu. Požadována je odbornost na danou pozici, nezbytná znalost potřebná pro tvorbu legislativních návrhů a stanovisek.

Odborný korektor

Podílí se na odborných korekturách všech výzkumných zpráv, analýz a dalších výstupů i ostatních dokumentů projektu, upravuje zprávy, informační materiály, publikace apod. po jazykově odborné stránce, přičemž spolupracuje především s koordinátorem vnějších vztahů a datovým žurnalistou. Vzhledem k charakteru činností bude vyžadováno specifické odborné zaměření kombinující a propojující jazykové dovednosti se znalostmi interpretace dat a datových výstupů.


Dotazník

Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy začíná od 1.7.2023 realizovat projekt Střední článek podpory. Jeho činnost tak rozšiřuje ze současných dvou pilotních okresů do všech krajů v ČR.

Základní informace

V každém kraji jsme připravili společné setkání, kde bychom rádi školám, zřizovatelům i dalším aktérům představili hlavní cíle projektu. Jakým způsobem v rámci toho projektu podpoříme školy, zřizovatele, jakou další spolupráci v kraji plánujeme.

Přihláška

Přihlásit se můžete ZDE (kapacita sálů omezena).


Aktuální přehled setkání


DatumČasPro krajMěstoAdresa
22. 5. 202310 - 12 hodJihočeskýČeské BudějoviceSŠ polytechnická ČB, Nerudova 59
22. 5. 202314 - 16 hodJihočeskýStrakoniceVOŠ, SPŠ Strakonice, Zvolenská 934
(jídelní sál - budova číslo 37)
24. 5. 202316 - 18 hodVysočinaJihlavaŽižkova 57, Jihlava-místnost B1.05
(kongresový sál)
30. 5. 202316 - 18 hodMoravskoslezskýOstravaOA a VOŠ sociální, Zelená 40A/2824,
Ostrava-Moravská Ostrava
31. 5. 202314 - 16 hodOlomouckýOlomoucStřední škola polytechnická; Rooseveltova 472/79, Olomouc (technologická hala)
5. 6. 202317 - 19 hodJihomoravskýBrnoVzdělávací institut pro Moravu (VIM)
Hybešova 15
6. 6 .202316 - 18 hodZlínskýUherský BrodStřední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod, Nivnická 1781, 68801 Uherský Brod (Budova IRC)
7. 6. 202316 - 18 hodÚsteckýÚstí nad LabemVelká Hradební 3118/48 (Konferenční sál v budově A , KÚ Ústeckého kraje)
12. 6. 202315 - 17 hodLibereckýLiberecTechnická univerzita v Liberci, Komenského 314/2 (budova P, učebna P100, přízemí)
13. 6. 202316 - 18 hodPlzeňskýPlzeňSOU elektrotechnické; Vejprnická 56, Plzeň (sál)
14. 6. 202316-18 hodKrálovéhradeckýHradec KrálovéPivovarské náměstí 1245 KÚ (místnost č. 9-N2.906 - Sál Jana Letzela, sál zastupitelstva, 2. nadzemní podlaží)
15. 6. 202310 - 12 hodStředočeskýKladnoKladno, Cyrila Boudy 2954 (Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie)
15. 6 .202316 - 18 hodStředočeskýNymburkNymburk, Bedřicha Smetany 55 (Obecní dům, malý sál)
21. 6. 202315 - 17 hodStředočeskýPrahaMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Praha, Karmelitská 529/7, 118 00 Malá Strana (Budova C, Zasedací sál C 081)
22. 6. 202316 - 18 hodKarlovarskýKarlovy VaryZávodní 353/88, Karlovy Vary (Zastupitelský sál krajského úřadu v Karlových Varech)
23. 6. 202314 - 16 hodPardubickýPardubicePernštýnské náměstí 1, Pardubice 530 02 (Společenský sál Pardubické radnice)

Střední článek podpory pro Vás

Metodická linka: 234 811 246

E-mailová poradna: stredniclanek@msmt.cz

FB profil: Odkaz

Základní informace o projektuCíle projektuKlíčové aktivity projektuHlavní výstupy projektu
Zahájení projektu:1. 4. 2023
Ukončení projektu:30. 11. 2028
Registrační číslo projektu:
Příjemce dotace:Národní pedagogický institut ČR
Výše dotace:819 228 508,12 Kč
Zdroj financování:Operační program Jan Amos Komenský

Hlavní cíl:

Podpora škol v modernizaci a inovaci vzdělávání dětí, žáků a studentů.

Vedlejší cíle vedoucí k hlavnímu cíli:

  1. Proškolování učitelů a celých učitelských sborů v problematice modernizace obsahu, metod a forem vzdělávání se zaměřením na kompetence a gramotnosti.
  2. Udržení a rozšíření sítě metodických kabinetů jako nástroje kolegiální podpory a učící se komunity, která bude schopna ostatním školám poskytovat široké spektrum praktické podpory. Učící se komunita je zaměřena na své členy, tedy na pedagogické pracovníky napříč školami.
  3. Systemizace již vytvořených otevřených vzdělávacích zdrojů a koordinace nově vytvářených otevřených vzdělávacích zdrojů (v nových IPo projektech) podporujících práci škol s ŠVP.
  1. Řízení
  2. Vnitřní hodnocení projektu
  3. Spolupráce a komunikace
  4. Podpora škol při proměně vzdělávání
  5. Metodické kabinety
  6. Otevřené vzdělávací zdroje
  7. Péče o vztahy
  1. Adresná podpora školních týmů
  2. Neadresná podpora škol a pedagogů
  3. Národní kabinet
  4. Územní kabinety
  5. Přímá podpora v rámci metodických kabinetů
  6. Databáze otevřených vzdělávacích zdrojů
  7. Systém hodnocení výstupů ukončených IPo a IPs OP VVV, případně dalších projektů a otevřených vzdělávacích zdrojů
  8. Strategický plán komunikace a nástroje komunikace
  9. Odborné panely
  10. Odborné konference
  11. Společná jednání zástupců IPs OP JAK
  12. Evaluace

Užitečné odkazy:

Aktuality:

Individuální projekty systémové OP JAK v přípravě

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Národním pedagogickým institutem ČR a Českou školní inspekcí připravuje tři systémové projekty, které bude podávat do výzvy OP JAK č. 02_22_005 Individuální projekty systémové – Vzdělávání z Operačního programu Jan Am…

Evaluace pilotáže středního článku podpory MŠMT je pro budoucí projekt IPs Střední článek klíčová. Zhodnocení přínosu v okresech Semily a Svitavy je důležité pro nastavení modelu regionálních týmů středního článku podpory, které se od 1. 7. 2023 rozšíří do celé ČR. Evaluační výzkum prováděl Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze, který oslovil ředitele základních a mateřských škol a jejich zřizovatele na Semilsku a Svitavsku. Díky jejich zpětné vazbě můžeme budoucí síť středních článků stavět na tom, co se osvědčilo, a naopak „vypilovat“ ty oblasti, kde je prostor ke zlepšení.

Přinášíme Vám hlavní výstupy z dotazníkového šetření:

  • Šetření mělo v pilotovaných okresech vysokou návratnost: odpovědělo téměř 73 % ředitelů a 66 % zřizovatelů.
  • Celkový přínos středního článku MŠMT hodnotí ředitelé MŠ a ZŠ průměrnou školní známkou: 1,2 (Svitavsko) a 1,79 (Semilsko).  68 % ředitelů udělilo známku 1. Rozhodně pozitivně a spíše pozitivně hodnotí střední článek 71 % zřizovatelů.
  • Z hlavních oblastí ředitelé udělili nejlepší průměrnou známku komunikaci (1,29) a podpoře vedení škol (1,39); naopak zintenzivnit navrhují podporu řízení nepedagogických činností (průměrná známka 1,93) a podporu zřizovateli (průměrná známka 1,86).
  • Z hlediska dílčích oblastí ředitelé chválí podporu při mimořádných událostech (např. covid či začleňování žáků z Ukrajiny) a právní servis, uvítali by větší podporu ohledně zadávání veřejných zakázek a konzultace v oblasti mzdového a obecného účetnictví i dotačního poradenství.
  • Zřizovatelé největší přínos středního článku vidí v jednotném kanálu pro školy i pro zřizovatele a ve snížení byrokratické zátěže. Polovina zřizovatelů považuje rozšíření středního článku na území dalších okresů za důležité.

Vláda 22. března 2022 schválila pracovní místa pro metodiky a koordinátory v rámci projektu IPs Střední článek. Od 1. července rozjíždíme projekt naplno, ale přípravy pochopitelně probíhají už nyní.

Čekají nás týdny plné jednání, cest do regionů a veřejných besed, abychom Vám představili Střední článek MŠMT a začali plánovat, jak to bude vypadat v jednotlivých krajích. Začneme vyhlašovat výběrová řízení a hledat ty, kteří chtějí zúročit své zkušenosti ve školství a společně s námi stát po boku ředitelů a zřizovatelů, aby naše školy prosperovaly.

Díky schválené systemizaci už rozšíření středního článku do celé ČR nic nebrání.

S blížícím se začátkem realizace projektu pilně v týmu pracujeme na řadě úkolů a harmonogramu dílčích kroků, které je nutné splnit ještě před 1. červencem 2023.

Tím nejdůležitějším bylo připravit podklady pro systemizaci plánovaných míst a jejich předložení ke schválení vládě. Výsledek jednání vlády by měl být znám do konce března. To je poslední nesmírně důležitý milník, kterým musíme projít.

Dále pracujeme nad plány výjezdů a setkání v regionech, kde budeme představovat celý projektový záměr a jeho postupný náběh v jednotlivých krajích. Klíčové bude zajištění personálního obsazení regionálních týmů. Každý „krajský“ střední článek bude mít svého koordinátora a metodiky. Pro tyto pozice je zapotřebí připravit výběrová řízení, najít vhodné kandidáty a těm následně zajistit co nejlepší zaškolení a průpravu včetně vytvoření zázemí i podmínek pro jejich práci.

S každým rozjezdem projektu také souvisí příprava v podobě technického zajištění, vytvoření systémů a komunikační platformy pro sdílení informací a výměnu zkušeností mezi regionálními jednotkami a centrálním středním článkem.

Úkolů je opravdu hodně, ale současný tým středního článku a kolegové z MŠMT usilovně pracujeme, aby bylo před spuštěním projektu vše připraveno.

Na následující stránce je rozcestník na vybrané individuální projekty systémové realizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Českou školní inspekcí a Národním pedagogogickým institutem. Tato stránka poskytuje rozcestník základních informací o těchto projektech realizovaných pro rozvoj celého vzdělávacího systému ČR.

K projektu Středního článku podpory byl vydán 22. února 2023 právní akt. Další důležitá meta k začátku realizace, se kterou se počítá od 1. července 2023. Projekt by měl probíhat dle plánu 72 měsíců, tedy do 30. června 2029. Schválený celkový rozpočet je 882,2 milionu korun. Evropská unie se na financování podílí 76,7 % a český rozpočet 23,3 %. Projekt bude realizován příjemcem, tj. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, a počítá s úzkou spoluprací s ČŠI, NPI, realizátory MAPů a dalšími aktéry v územích.

Připomeňme jeho tři hlavní cíle, a to:

  1. nastavení systému komunikace a metodické podpory pro vedení škol v oblasti řízení organizace a vedení lidí a pro zřizovatele při plnění zřizovatelské role vůči školám
  2. poskytování informací a neadresné metodické podpory v oblasti řízení organizace a vedení lidí pro vedení všech škol a školských zařízení a jejich zřizovatele
  3. poskytování individualizované metodické podpory v oblasti řízení organizace a vedení lidí všem mateřským a základním školám a jejich zřizovatelům

Podrobnější informace jsou uvedeny v Chartě projektu.

Proč to všechno děláme? Tím nejdůležitějším, na co při každé aktivitě a každém stanoveném cíli myslíme, je dopad na zvyšování kvality vzdělávání v každé škole!

Střední článek MŠMT organizoval cyklus čtyř online webinářů pro zřizovatele, které probíhaly jednou měsíčně od ledna do dubna 2023. Určeny byly jak pro nové starosty, radní a zastupitele, tak pro ty, kteří již mají ve zřizovatelské roli zkušenosti.

Základní informace

S cyklem školy, od jejího základního kamene přes provoz až po výběr ředitele, je hodně práce a často se jedná o oblasti, ve kterých by odborná pomoc či rada přišla vhod. To byl také záměr pořádaných besed, prostřednictvím kterým jsme chtěli podat pomocnou ruku zřizovatelům, kterým není osud jejich školy nebo škol lhostejný a rádi by ovlivnili kvalitu vzdělávání ve své obci. Na webinářích se probírala stěžejní zřizovatelská témata, diskutovalo se o konkrétních situacích a prostor byl i na odpovídání dotazů účastníků.

Sledovanost a pozitivní zpětná vazba na besedy předčily naše očekávání, proto jsme se rozhodli
zorganizovat „přídavek“ v podobě mimořádného webináře. Jeho tématem bude střední článek
podpory.

Od 1. července 2023 se začne střední článek MŠMT postupně šířit do všech krajů. Chtěli bychom
proto zřizovatele škol seznámit s přípravami, obsahem, cíli i plánem realizace projektu a samozřejmě
také vyhodnocením dosavadního průběhu v pilotních okresech Semily a Svitavy.

Přihláška

Setkání se uskuteční ON-LINE 29. května 2023 v čase od 16.30 do 18 hodin. Přihlásit se můžete ZDE.

Organizační informace včetně odkazu na připojení pošleme přihlášeným na zadaný e-mail.


Termíny a témata


19. 1. 2023         Zřizovatelská role

Jaká je role zřizovatele školy dle platné legislativy? Jaké jsou kompetence zřizovatele, co může a nemůže ve vztahu ke své škole? Jak může zřizovatel ovlivnit kvalitu vzdělávání ve své obci?


23. 2. 2023         Jak je financována Vaše škola?

Se znalostí systému financování školství zápasí nejeden ředitel i zřizovatel. Přehledně Vám ukážeme, jak je tvořen rozpočet školy, s jakými zdroji hospodaří a jakou roli ve financování škol hraje zřizovatel.


22. 3. 2023         Odměňování ředitelů škol

Hodnocení a odměňování práce ředitele školy je plně ve Vašich rukách. Jak na to? Představíme Vám metodiku MŠMT a přidáme praktické tipy, jak objektivně a efektivně ředitele škol hodnotit.


20. 4. 2023         Spolupráce obcí

Dle školského zákona je odpovědnost za dostupnost vzdělávání na každé jednotlivé obci. Ale zkušenost malých i velkých samospráv je jasná. Bez spolupráce s okolními obcemi se mnohé prostě neobejdou. A to nejenom při koordinaci kapacit škol, ale také při řešení dalších problémů. Představíme Vám různé formy spolupráce obcí a výhody, z kterých obce i samotné školy mohou těžit.


29. 5. 2023         Bonusový webinář: Střední článek MŠMT

Jak jsme daleko s přípravami a harmonogramem realizace projektu? Jaké jsou jeho cíle a obsah?
Seznámíme Vás s nimi a podělíme se také o zkušenosti a zpětnou vazbu z dosavadního průběhu
v pilotních okresech Semily a Svitavy?


Leták k cyklu webinářů pro zřizovatele škol


Pilotáž středního článku podpory se brzy rozšíří. 21. října podepsaly MŠMT a Karlovarský kraj Memorandum o spolupráci při realizaci středního článku. Účelem této spolupráce je zahájení pilotáže středního článku podpory na území Karlovarského kraje v předstihu, než začne působit v celé ČR, aby byla efektivní podpora tamním školám i zřizovatelům dostupná již v průběhu prvního pololetí roku 2023.

Kolegové ze stávajícího středního článku, kteří již rok a půl působí ve svitavskému a semilskému okresu, se budou spolupodílet na výběru vhodných kandidátů do týmu a jejich zaškolování. Důležité bude rovněž předávání zkušeností, které získali během svého působení v pilotáži. Ministerstvo a Karlovarský kraj budou dále spolupracovat na mapování škol, poskytování přímé metodické podpory škol i zřizovatelů a organizovat podpůrné aktivity společně s Krajským akčním plánem rozvoje vzdělávání a místními akčními plány vzdělávání v daném regionu.

Právě teď jsou výběrová řízení na pozice koordinátora a metodiků v plném proudu. Hledáme zájemce, kterým není školská problematika cizí a rádi by přispěli k lepšímu fungování ve školách.

Střední článek podpory připravil pro potenciální zájemce o práci v týmu středního článku sérii pěti informačních setkání. Pokud vás zaujal koncept středního článku a zároveň uvažujete o profesní změně, díky těmto setkáním budete mít možnost poznat z blízka metodiky středního článku a jejich práci. V současné době střední článek působí v pilotních okresech Semily a Svitavy, ale od června 2023 plánujeme jeho postupné rozšiřování do celé ČR.

Níže naleznete:
Úvodní informace,
Přehled obsahu a termínů setkání,
Registraci,
Leták k setkáním.

Úvod

Besedy budou probíhat vždy jednou měsíčně v Praze od 9 do 13 hodin. Seznámíme Vás nejen s tím, jak to u nás funguje a co máme v plánu, ale zároveň Vám nabídneme vhled do oblastí, které se školami nejčastěji řešíme. Budete mít také možnost osobně promluvit se členy týmu a zeptat se jich na to, co Vás zajímá.

První setkání proběhne 26. září a jeho obsahem bude pouze střední článek. Následující akce zaměříme na důležité oblasti pro fungování škol a zároveň vždy shrneme aktuality ke střednímu článku a přípravy na celostátní působení.


Přehled termínů a obsahu setkání


1. Pilotáž středního článku aneb jaký je život metodika (26. 9. 2022)

Podrobné informace o tom, jak probíhá pilotáž v okresech Semily a Svitavy, co dělá centrální tým, jak vypadá každodenní práce v terénu, jaké problémy střední článek nejčastěji řeší, co se osvědčilo a co naopak ne. 


2. Dobře učit je jedna věc, řídit školu v souladu s právními předpisy druhá (24. 10. 2022)

Byť je školská legislativa poměrně obsáhlá, právnička Majka Picková Vám poskytne přehled školské legislativy v kostce: školská legislativa v právním řádu, zřizovatelé, právní formy, veřejné vs. soukromé a církevní školy, školní a vnitřní řád, jednání se zákonnými zástupci atd.


3. Jak a kým jsou školy financovány (22. 11. 2022)

V prvním roce pilotáže jsme si potvrdili, že znalost systému financování školství je slabinou nejednoho ředitele i zřizovatele. Přehledně ukážeme, s jakými penězi škola i zřizovatel hospodaří, co z jakého "balíku" je možné hradit.


4. Státní správa a samospráva aneb kdo za co odpovídá (8. 12. 2022)

Každý má v systému svou roli - ředitel, zřizovatel, školská rada, ORP, kraje a krajské úřady, ale také MŠMT, ČŠI, NPI... A ne vždy je jednoduché přesně rozlišit, kdo za co odpovídá. Debatovat budeme o tom, jaké jsou kompetence jednotlivých aktérů a kdo za co odpovídá.


5. Zřizovatel - ředitel. Jako pes a kočka? Nebo se to ve dvou lépe táhne? (11. 1. 2023)

Vztah mezi ředitelem a zřizovatelem zásadně určuje kvalitu školy, komunikace i atmosféry v obci. Proto se  tomuto tématu ve středním článku intenzivně věnujeme a chceme se s Vámi společně s panem Jiřím Holým, ředitelem Vzdělávacího institutu Středočeského kraje, podělit o zkušenosti z pilotáže i dlouholeté praxe vynikajícího odborníka.


Registrace

Přihlásit se můžete prostřednictvím on-line formuláře do 20. září 2022. Doporučujeme účast na celém cyklu, aby Vám nic důležitého neuniklo.


Leták k setkáním

Odebírejte novinky o školství
a vzdělávání srozumitelně a včas
Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.
cross Skip to content