Školy mají povinnost odevzdat formulář závěrečné zprávy nejpozději do pátku 28. 2. 2025 prostřednictvím systému IS-NPO. Při vyplňování mohou využívat metodickou podporu dostupnou na Jednotném metodickém portálu MŠMT. Je důležité dbát nejenom na splnění stanoveného účelu, a tím je pořízení mobilních digitálních zařízení a jejich zápůjčka znevýhodněným žákům, ale i na správné vykazování počtu kusů zařízení a příslušenství pořízených z finančních prostředků komponenty 3.1 Národního plánu obnovy.
Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, které byly v roce 2024 podpořeny v rámci účelu prevence digitální propasti, odevzdávají formulář závěrečné zprávy o využití těchto finančních prostředků (ÚZ 33088) prostřednictvím systému IS-NPOnejpozději do pátku 28. 2. 2025. Tato povinnost pro školy vyplývá ze způsobu poskytnutí uvedených prostředků, a to v souladu s § 161 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (viz Věstník MŠMT 02/2024; s. 235–237).
Metodická podpora 3 ke splnění podmínek, kritérií a účelu v rámci komponenty 3.1 z NPO v roce 2024 (Prevence digitální propasti)
Tutoriál k povinnému sběru dat za rok 2024 (detailní “návod” na vyplnění formuláře v systému IS-NPO)
Taktéž je možné přímo kontaktovat metodickou podporu MŠMT na adrese digitalizujeme@msmt.gov.cz, případně svůj dotaz vložit do HelpDesku NPI ČR(zejména pro technické potíže se systémem IS-NPO).
Online konzultace pro zdárné vyplnění závěrečného vyúčtování
Ve dnech 25. a 26. 2. 2025 byly pro školy, které do této doby stále neodevzdaly formulář závěrečné zprávy, uspořádány ve spolupráci se Středním článkem podpory MŠMT online konzultace pro zdárné vyplnění závěrečného vyúčtování. Školy tudíž měly prostor pro položení libovolných otázek, na které přímo odpovídala Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání MŠMT.
Ve dvou, více než hodinových setkáních, se školy nejčastěji dotazovaly na správné vykazování počtu kusů digitálních technologií pořízených z těchto prostředků, a to zejména v případě jejich spolufinancování z jiných zdrojů, dále na správný výpočet celkové výše DPH, která se ve formuláři taktéž vykazuje. Dotazy byly také směřovány na způsobilost výdajů neboli splnění účelu tzn. „co lze v rámci prevence digitální propasti zakoupit“, či formu povinné evidence zápůjček, kterou škola musí v rámci dodržení účelu neustále vést (viz Příručka prevence digitální propasti).
Pokud máte stále nejasnosti, které byste potřebovali zkonzultovat, neváhejte se obrátit na zástupce MŠMT (kontakty).
Vykazování počtu kusů zařízení a DPH ve formuláři. Proč?
Ve formuláři závěrečné zprávy vykazují školy pouze počet pořízených mobilních digitálních zařízení, která jsou plně hrazena z prostředků NPO na účel prevence digitální propasti za rok 2024. Neuvádí se tedy kusy zařízení a příslušenství, které byly spolufinancovány z jiných zdrojů, případně již zakoupeny v předchozích letech (pouze se vykazuje cena za jejich pořízení z finančních prostředků NPO). Počty kusů mobilních digitálních zařízení jsou důležitým indikátorem pro doložení splnění milníku č. 173 (viz příloha Prováděcího rozhodnutí Rady EU 2023/0343). Česká republika se tímto milníkem zavázala vybavit tuzemské školy alespoň 70 tisíci mobilními digitálními zařízeními pro znevýhodněné žáky v rámci prevence digitální propasti tak, aby minimálně 80 % škol mělo zřízeno tzv. fond mobilních digitálních zařízení (mobiliář), ze kterého jsou žákům tato zařízení krátkodobě nebo dlohodobě zapůjčována pro běžnou výuku nebo výuku realizovanou distančním způsobem.
Zdrojem finančních prostředků je Next GenerationEU – finanční fond Evropské unie. V letošním roce bude ČR žádat EU o jejich proplacení za období 2022–2024. V rámci této žádosti však není DPH způsobilým výdajem, tudíž náklady na DPH jsou hrazeny výhradně ze státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby školy ve formuláři závěrečné zprávy pečlivě svoje reálné výdaje rozdělily na částku bez DPH a samotnou DPH, která je vypočtena na základě přiložených účetních dokladů z částky, která byla čerpána výhradně z NPO, tzn. do výpočtu se nezahrnují prostředky využitelné z jiných finančních zdrojů školy (např. ONIV).
Dále připomínáme v souvislosti s nálezem auditu Evropské komise za rok 2020 o povinnosti dodržovat pravidla pro povinnou publicitu Národního plánu obnovy v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, a to souhrnně za roky 2022–2024. Pokud škola čerpala finanční podporu z programu NextGenerationEU i v předchozích letech, je nezbytné publicitu dodržovat taktéž zpětně. Délka povinné publicity je stanovena obdobím pro čerpání finanční prostředků z EU a následným pětiletým obdobím, tzn. do konce roku 2031.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Zdeněk Pucholt (zdenek.pucholt@msmt.gov.cz) Oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Školy, které doposud neodevzdaly formulář mimořádného sběru dat v rámci čerpání finančních prostředků na účel Prevence digitální propasti (Národní plán obnovy, komponenta 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace) za rok 2024, mohou využít plánovaných online konzultací 24. nebo 25. února 2025, kde mohou položit libovolné otázky týkající se závěrečného vyúčtování.
Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí musí vyplnit formulář mimořádného sběru dat v rámci čerpání finančních prostředků na účel Prevence digitální propasti za rok 2024 nejpozději do 28. 2. 2025 prostřednictvím systému IS-NPO. Tato povinnost vyplývá se stanovených podmínek, účelu a kritérií pro čerpání těchto finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, které byly zveřejněny ve Věstníku MŠMT 02/2024 (str. 235–237, viz odst. b) v kapitole IV).
Pro usnadnění práce při vyplňování formuláře nabízí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT online konzultace pro zdárné vyplnění závěrečného vyúčtování v IS-NPO prostřednictvím MS Teams v těchto termínech:
pondělí 24. 2. 2025 (15.00–16.00 hod.)
úterý 25. 2. 2025 (15.00–16.00 hod.)
Odkazy k připojení prostřednictvím MS Teams již byly zaslány školám, které doposud formulář mimořádného sběru dat v systému IS-NPO neodevzdaly, a to prostřednictvím Středního článku podpory MŠMT a také ze systému IS-NPO.
Online konzultace poskytují školám prostor k položení libovolných otázek týkajících se vyúčtování. Z konzultací není pořizován záznam, aby bylo možné pokládat otázky i v rámci interní diskuze.
Připomínáme, že školy mohou stále využívat komplexní metodickou podporu na Jednotném metodickém portálu MŠMT edu.gov.cz/digitalizujeme. Školám jsou pro vyplnění formuláře dále k dispozici:
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Zdeněk Pucholt (zdenek.pucholt@msmt.gov.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Úvod
Školy při využívání digitálních technologií řeší mnoho témat pro efektivní a bezpečné využívání digitálních technologií ve vzdělávání a kladou si řadu otázek např. Jak udržet rovnováhu mezi online a offline světem? Jak se chránit před digitálními hrozbami? Co se skrývá pod slovním spojením “digitální wellbeing” a jak souvisí s kyberbezpečností? Je řada aktivit a akcí, které probíhají k těmto tématům právě v tomto měsíci a jednou z nich je např. Den bezpečnějšího internetu, který si 11. února připomínáme celosvětově. Pojďme si přiblížit v souvislostech tato témata v rámci implementace revidovaného kurikula a finanční intervence do škol z Národní plánu obnovy, komponenty 3.1.
Digitální technologie se stávají běžnou součástí školního prostředí v rámci inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace a souvisí se změnami v rámcových vzdělávacích programech. Aby implementace změn byla úspěšná, poskytlo školám Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finanční prostředky na pořízení digitálních technologií pro žáky a zároveň podpořilo opakovanou finanční intervencí také prevenci digitální propasti z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1. Současně je školám poskytována zdarma metodická podpora zejména za strany Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) ve své projektové činnosti na základě výzev MŠMT. V současné době jsou realizovány projekty NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG, ten druhý je nový a zaměřuje se na rozvoj digitálních kompetencí podle evropského rámce DigCompEdu a soustředí se na aktuální témata jako jsou digitální wellbeing a kyberbezpečnost, dezinformace a mediální gramotnost, bezpečné a efektivní využívání umělé inteligence ve výuce apod. V rámci těchto projektů jsou školám poskytovány vzdělávací aktivity zdarma pro rozvoj digitálních kompetencí učitelů. Nabídka kurzů a školení pro učitele ze strany NPI ČR je dostupná v přehledném katalogu služeb a produktů na mojeedu.npi.cz. Na stránkách NPI ČR jsou např. praktické tipy pro udržení digitálního wellbeingu, ale i KYBcast, který je věnován nejen učitelům a ředitelům, ale i rodičům a jejich dětem.
V digitálním prostoru je zapotřebí dodržovat také zásady kyberbezpečnosti a zajímavé tipy jsou zveřejněny na stránkách edu.gov.cz/digitalizujeme/kyberprevence, kde jsou inspirativní např. katalog kyberprevence, který vznikl ve spolupráci s Digikoalicí a kurz Dávej kyberpro učitele a pro práci ve třídě ve spolupráci s NÚKIB.
Jaké aktuální nabídky jsou poskytovány v měsíci únor?
Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahajuje měsíc únor akcí Týden pro wellbeing ve škole 2025, které se zúčastní stovka organizací a institucí od 4. do 11. února. Podrobně se o jednotlivých plánovaných aktivitách dozvíte v tiskové zprávě. Týden bude zahájen k tématu digitální wellbeing 4. února v Brně na odborné konferenci s podtitulem “Jak na učení a život v digitální éře”. Pozornost bude soustředěna na duševní pohodu dětí i dospělých, představeny budou příklady dobré praxe ve školním prostředí, ale také bude vysvětlen samotný pojem wellbeing. Rozšířená definice wellbeingu - Partnerství 2030pomáhá porozumět digitálnímu wellbeingu, který je nejčastěji označován jako stav, kdy jedinec využívá digitální technologie způsobem, který podporuje jeho fyzické, psychické a sociální zdraví (Ucitel21). Ministerstvo vnitra publikovalo několik videí v rámci Prevence v kyber, a to i k vysvětlení pojmu digitální wellbeing, který chápe jako zdravé a vyvážené užívání digitálních technologií a online komunikace a spojuje je se zdravým životním stylem a návyky.
Pro žáky, učitele a rodiče je důležité, aby si uvědomovali, jak technologie ovlivňují jejich každodenní život a jak mohou minimalizovat negativní dopady. S tím souvisí zejména bezpečné užívání digitálních technologií. Zvyšování povědomí o bezpečnosti na internetu a podpoře odpovědného a bezpečného chování online se každoročně oslavuje v mnoha zemích Evropy a postupně na všech kontinentech v rámci Dne bezpečnějšího internetu, který připadá na úterý 11. února. V České republice vyzvalo Ministerstvo vnitra a sdružení CZ.NIC k zapojení do Dne bezpečnějšího internetu již dne 10. února na tiskové konferenci, na kterou bude navazovat odpolední odborný panel, na kterém MŠMT představí metodiky ke Standardu konektivity škol a zaměří se na ty části, které se týkají bezpečnosti a kyberprevence. Odborný program v rámci kampaně Dne bezpečnějšího internetu 2025 je veden pod heslem: SPOLEČNĚ PRO LEPŠÍ INTERNET a nosným tématem pro letošní rok je téma bezpečné digitální stopy. Odborný program bude možné sledovat i online na kanále Ministerstva vnitra.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Miluše Rolincová (miluse.rolincova@msmt.gov.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Výzva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí neinvestiční dotace z Národního plánu obnovy na implementaci rámce DIGCOMPEDU (dále jen „Výzva“).
Věcné zaměření výzvy a účelové určení dotace:
Výzva je určena pro příspěvkové organizace územních samosprávných celků zřízené za účelem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Věcným zaměřením výzvy je poskytnutí účelové neinvestiční dotace na rozvoj digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání (DEAP).
Účelem dotace je implementace Komponenty 3.1. Národního plánu obnovy, která je obsahem přílohy Prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro Oživení a odolnost Česka (11047/21) a rozvoj digitálních kompetencí pedagogů v souladu s rámcem DigCompEdu.
Zdrojem financí je Národní plán obnovy (dále jen „NPO“), který umožňuje čerpání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility). Finanční prostředky budou poskytnuty z komponenty 3.1 NPO Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace.
Finanční prostředky poskytnuté v rámci této Výzvy jsou určeny na náklady vzniklé od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025.
Žádost včetně povinných příloh se podává na doporučených formulářích. Žádost musí být podána na MŠMT nejpozději do 15. 2. 2025. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy „Výzva NPO – DIGCOMPEDU č.j. MSMT-19732/2024“.
Letos již naposledy probíhá opakovaná finanční intervence Prevence digitální propasti tzv. DIGIPROPAST z Národního plánu obnovy v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace z programu Next Generation EU. Školy jsou povinny vyplnit závěrečné vyúčtování finančních prostředků využitých na DIGIPROPAST nejpozději do 15. 2. 2025 (soukromé a církevní školy) a do 28. 2. 2025 (školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí). Získané finanční prostředky bylo možné použít na náklady od 1. 1. 2024 – 31. 12. 2024 na pořízení mobilních digitálních technologií. Dle potřeby a vlastního uvážení je školy prokazatelně zapůjčují žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že je nemají pro sebe k dispozici pro běžnou výuku a výuku distančním způsobem.
Z důvodu dodržení všech povinných náležitostí, je zapotřebí vyplnit formulář závěrečného vyúčtování za rok 2024, který bude školám zpřístupněn od 20. 12. 2024 na adrese https://is-npo.msmt.cz/, a který je strukturován obdobně jako v předešlém roce.
Letošní novinkou při vykazování je povinností v souhrnu částku rozdělit na využité finanční prostředky bez DPH a s DPH. Zároveň přibyla položka pro vykazování softwaru, který bylo možné v tomto roce zakoupit k nově pořízeným mobilním digitálním zařízením pro vzdělávací účely. Přitom nelze pořídit software pouze samostatně, ale výhradně s novým mobilním digitálním zařízením, které je žákovi zapůjčováno.
V případě nejasností při vyplňování formuláře doporučujeme prostudovat Metodickou podporu 3 ke splnění podmínek, kritérií a účelu DIGIPROPASTI v rámci komponenty 3.1 z NPO v roce 2024 https://www.edu.cz/digitalizujeme/soubory-digitalizace/metodicka-podpora-3-npo/, popř. použít tutoriál, kde jsou na jednotlivých snímcích v prezentaci uvedeny informace a vysvětlivky, jak formulář vyplnit. Tutoriál je k dispozici v systému IS-NPO v úvodu projektové žádosti – DIGIPROPAST.
Závěrečné vyúčtování musí být pro soukromé a církevní školy uzavřeno do 15. 2. 2025, veřejné školy mají stanoven termín nejpozději do 28. 2. 2025.
Shrnující informace k vyúčtování, se všemi potřebnými odkazy, byly rovněž zaslány zapojeným školám prostřednictvím datové schránky.
Pokud se zajímáte o digitální technologie nebo byste chtěli digitální vzdělávání ve škole posunout na vyšší úroveň, pak je pro vás Roadshow pro školy 2024 výbornou příležitostí. Máte jedinečnou šanci získat nejnovější tipy a rady pro moderní výuku a zároveň sdílet s dalšími účastníky své nápady a příklady dobré praxe.
Ve dnech 30. 9. – 21. 10. 2024 se postupně po celém území České republiky uskuteční, pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Roadshow pro školy 2024. Cílem akce je poskytnout ředitelům škol, učitelům, ICT koordinátorům a dalším zájemcům nejnovější informace týkající se nejenom moderních technologií ve vzdělávání – umělé inteligence, 3D tisku, robotiky aj. Během 13 setkání napříč Českem účastníky čekají nejenom dopolední semináře, ale také pestrá směs odpoledních workshopů.
Součástí programu bude shrnutí aktualit ze strany MŠMT a Národního pedagogického institutu ČR o právě probíhající finanční intervenci z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace – Prevenci digitální propasti. Tato opakovaná finanční intervence z NPO umožňuje podpořeným školám pořízení základních mobilních digitálních zařízení určených k zápůjčce pro znevýhodněné žáky, kteří jsou ohroženi tzv. digitální propastí. Školy s využitím těchto prostředků mohou budovat mobiliáře s notebooky, tablety a chytrými telefony, které žákům usnadňují každodenní práci ve školním prostředí. Novinkou letošního roku je možnost pořízení výukového software k nově zakoupeným zařízením z účelu Prevence digitální propasti. Nejenom o tom bude účastníky informovat Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání MŠMT (prezentace).
DigiKoalice, společná platforma Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR) a dalších zapojených organizací, propojuje svět škol a ICT v digitálním vzdělávání se zaměřením na rozvoj digitálních dovedností dětí i dospělých. Díky této spolupráci vznikl například i Katalog kyberprevence, který sestává z programů a metodik pro žáky, pedagogické pracovníky, rodiče a další zájemce.
S využitím finančních prostředků z Národního plánu obnovy byly školy v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace vybaveny pokročilými digitálními učebními pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků napříč vzdělávacími oblastmi. V této souvislosti je proto zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost kyberprevenci a kyberbezpečnosti, jako nedílné součásti užívání těchto technologií v praxi.
Katalog kyberprevence vznikl v rámci poradní skupiny DigiKoalice a vychází z výsledků rozsáhlého dvoukolového dotazníkového šetření mezi odborníky a organizacemi, zabývajícími se kyberbezpečností a kyberprevencí. Je dvakrát ročně aktualizován a rozšiřován, aby poskytoval aktuální poznatky a informace z oblasti prevence kybernetických hrozeb. Jeho cílem je nabídnout maximum kvalitních výstupů na jednom místě pro plánování a implementaci školních a volnočasových aktivit.
Součástí katalogu je nyní bezmála 142 programůpro žáky zaměřených na sociální sítě, problematiku porušování autorských práv, hoaxy, právními důsledky nevhodného chování na internetu – grooming, sexting, kybergrooming apod. O důsledcích kyberšikany pojednávají například filmy a seriály inspirované skutečnými případy –#martyisdead a #annaismissing, které jsou dostupné ke zhlédnutí v metodické sekci i na webu DigiKoaliace.
Katalog rovněž přináší 62 metodik a materiálů určených pro pedagogy a školní metodiky prevence. Tyto zdroje poskytují informace a návody pro implementaci preventivních aktivit. Formou interaktivních komiksů Digitální stopa: Příběh Svůďákanebo Digitální stopa: Příběh Báry, jejichž autorem je NÚKIB, se žáci seznámí s tím, jak může vypadat komunikace s on-line predátorem.
Katalog kyberprevence také obsahuje Čtrnáct bodů efektivní kyberprevence, které představují základní principy a doporučení pro prevenci kybernetických hrozeb. Jeho obsah poukazuje na neustálé sledování nových trendů a hrozeb v kyberprostoru, využívání odborných konzultací a spolupráci s organizacemi zaměřenými na kybernetickou bezpečnost, používání technických nástrojů a softwaru pro ochranu před kybernetickými hrozbami a otevřenou a transparentní komunikaci mezi školou, žáky a rodiči.
NPI ČR v oblasti kyberprevence poskytuje i další metodickou podporu a studijní materiály. Pod záštitou NÚKIB vydává NPI ČR pravidelně podcast KYBcast, v němž nejenom lidem z praxe, ale i učitelům, žákům a jejich rodičům odborníci na toto téma předávají informace zaměřené na kyberbezpečnost. Kyberprevenci a kyberbezpečnosti pak jsou věnovány i vzdělávací programy, jejich aktualizovanou nabídku naleznete na webových stránkách NPI ČR.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Miluše Rolincová (miluse.rolincova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Stanislav Hejna (stanislav.hejna@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR) zahájil od srpna 2024 novou sérii vzdělávacích programů pro učitele základních a středních škol, které se zaměřují na systematickou podporu škol v oblasti umělé inteligence (AI) a poskytují řadu příležitostí k diskuzi, zpětné vazbě a sdílení zkušeností mezi pedagogy.
Účastníci budou mít možnost se naučit, jak efektivně využívat AI jako nástroj pro tvorbu atraktivních a inovativních výukových materiálů. Vzdělávací programy taktéž nabízí praktické příklady a ukázky pro implementace AI přímo ve výuce.
Úvod do generativní AI pro učitele (workshop) – prezenční workshop se zaměřuje na praktické využití AI ve výuce zejména pro učitele základních škol a nižších gymnázií. Účastníci se naučí používat různé aplikace pro tvorbu kvalitního obsahu a seznámí se s praktickými ukázkami generování textů, obrázků, mluvících avatarů nebo prezentací.
Úvod do generativní AI pro učitele (webinář) –proběhne formou přednášky bez interaktivních prvků. Účastníci se seznámí se základními principy AI a jejím praktickým využitím ve školském prostředí a také získají představu o tom, jaké další možnosti našemu školství v současné době AI nabízí. Program je určen pro učitele, kteří nemají předchozí zkušenosti s AI.
Praktický úvod do umělé inteligence (workshop) – prezenční workshop poskytuje základní informace o AI a praktické příklady pro využití AI nástrojů ve výuce, které ji mohou efektivně podpořit. Součástí je také diskuze o etických aspektech využívání AI. Vzdělávací program je výsledkem spolupráce NPI ČR a organizace AI dětem.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Jaroslava Nováková (jaroslava.novakova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Nyní už víte, na jaké oblasti byste se měli zaměřit a co ve škole nepodcenit. Jaké kroky jsou potřeba následně provést? Třetí ze série článků „Jak na školní infrastrukturu?“ poskytne konkrétní rady, jak digitální infrastrukturu vylepšit a doporučí, na koho se můžete v případě dotazů obrátit.
Výše uvedené materiály vysvětlují, jak má bezpečná a funkční digitální infrastruktura školy v 21. století vypadat.
Jaká je vaše výchozí situace?
Bez zhodnocení vaší výchozí pozice je obtížné usilovat o změny nebo si připravit plán. V případě zlepšení digitální infrastruktury školy tomu není jinak. V současné době, díky Národnímu plánu obnovy, funguje síť IT guru, kteří Vám rádi pomohou a zdarma prověří stav digitální infrastruktury školy.
Na IT guru se můžete jednoduše obrátit třemi způsoby:
Ve sjednaný termín dorazí IT guru do vaší školy. Je vhodné, aby byla ve škole v tento den přítomna osoba zodpovědná za IT (ICT koordinátor, IT správce nebo externí správce). Následně se vás IT guru zeptá na několik otázek z aplikace IT Audit, která byla vytvořena na základě Standardu konektivity škol. Odpovědi budou zapsány do aplikace a ta obratem vyhodnotí, zda Standard konektivity škol naplňujete.
Mnoho škol již kvůli lepšímu plánování svou digitální strategii má, neboť se s ní pojí nespočet benefitů. Toto tvrzení je podloženo také na základě Závěrečné zprávy výzkumu Technologické agentury ČR: „vyšší míra plánování obvykle pojila s nižšími částkami vynaloženými na obnovu ICT ve školách jak v posledních letech, tak i očekávaných pro nejbližší léta“.1
Digitální strategie školy hraje klíčovou roli v rozvoji digitální infrastruktury tím, že poskytuje jasný rámec a směřování pro implementaci digitálních technologií ve vzdělávání. Konkrétnější cíle a priority, které jsou definovány v digitální strategii, umožňují školám lépe porozumět svým potřebám a zdrojům, a tím lépe plánovat a řídit rozvoj digitální infrastruktury.
Díky strategii můžete identifikovat potřeby v oblasti hardwaru, softwaru a digitálních nástrojů pro podporu vzdělávání, což následně umožní lépe alokovat své finanční prostředky.
Jak zdůrazňuje IT guru Petr Polívka, plánování v oblasti IT ve škole je nezbytné z několika důvodů: „Plánování IT ve škole je nutnost především kvůli způsobu financování, kdy většina IT vybavení pochází z dotací s často specifickými požadavky na účel využití.“ Tedy není vždy možné z dotace zakoupit jakékoliv vybavení nebo síťový prvek, který vám chybí, ale je nutné dodržet účel čerpání prostředků. Proto je pro školy výhodné nákupy plánovat a dle stanovených účelů postupně pořizovat potřebné vybavení. Dále IT guru poukazuje na nutnost zajistit kapacitní připravenost síťové infrastruktury, zvláště při použití mobilních učeben, tabletů a BYOD zařízení žáků, aby nedocházelo k přetížení síťových prvků. Kromě toho zdůrazňuje, že plánování nákupu zařízení by mělo zahrnovat snahu o co nejjednodušší správu pomocí specializovaného softwaru a využití slev pro školy.
Digitální strategie školy je klíčový nástroj pro plánování, řízení a optimalizaci rozvoje digitální infrastruktury. Jak s tvorbou digitální strategie začít, probereme v jednom z dalších článků této série.
Partneři a finance
Máme-li plán, který chceme zrealizovat, potřebujeme finanční zdroje a partnery, kteří nám mohou s implementací strategie pomoci.
Hlavním partnerem pro školy, při realizaci projektů na zlepšení digitální infrastruktury, by měl být zřizovatel. Jak uvádí Závěrečná zpráva výzkumu Technologické agentury ČR, přístup zřizovatelů ke školám se napříč Českem liší. Například v polovině dotazovaných škol zřizovatel přímo finančně ani jinak nepodporuje připojení k internetu ve své škole. Naproti tomu v jiných školách poskytuje zřizovatel technickou pomoc či speciální finanční příspěvek.2 Obdobná situace je i v případě zapojení zřizovatele do zajištění správy digitálních technologií – od nulového zapojení po stoprocentní zajištění veškeré IT správy od městské společnosti (případ města Plzně, viz rozhovor zde).
S kompletní digitální strategií doporučujeme nejdříve navštívit vašeho zřizovatele a navzájem si ujasnit, jaké možnosti podpory jsou z jeho strany k dispozici.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ve druhém článku ze série „Jak na školní infrastrukturu?“ se zaměříme na konkrétní oblasti ze Standardu konektivity škol a na Průvodce ke Standardu konektivity škol. Cílem článku je představit témata, která jsou pro funkční a bezpečnou digitální infrastrukturu klíčová.
Standard konektivity škol napoví, na co se ve školní digitální infrastruktuře zaměřit a Průvodce ke standardu konektivity jednotlivá témata podrobněji vysvětlí. Níže naleznete výčet oblastí s detailnějším popisem a tipy, čemu je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.
OBLAST 1: RYCHLÁ A BEZPEČNÁ PŘÍPOJKA
Nároky na připojení v posledních letech nebývale rostou. Jedním z požadavků poslední doby je přesun celé výuky nebo její části do virtuálního prostředí. K zamyšlení proto patří nejen současná rychlost a kvalita připojení školy, ale také budoucnost rychlosti ve střednědobém horizontu.
Standard konektivity v parametru 1.2.1 stanoví šířku pásma (bandwidth) odpovídající 0,25 Mbps/žák nebo 0,5 Mbps/koncové uživatelské zařízení. Např. pokud má škola 100 žáků a 40 koncových uživatelských zařízení, šířka pásma musí být buď 25 Mb/s (dle počtu žáků) nebo 20 Mb/s dle počtu koncových zařízení. V obou případech však platí, že šířka pásma neomezuje provoz zařízení ani uživatele. Nároky na připojení se u každé školy budou lišit, proto doporučujeme plánovat a postupně směřovat ke kapacitě konektivity školy 1 Gb/s.
Pozor! Poskytovatel internetového připojení by měl být schopen zajistit kontaktní bod pro komunikaci, trvalý monitoring dostupnosti konektivity, realizovat blokování nežádoucí komunikace zahlcující nebo jinak omezující konektivitu a systémy školy na straně poskytovatele na základě požadavku školy (parametr 1.2.9). Veškerý software a firmware by měl být pravidelně aktualizován.
OBLAST 2: FIREWALL
Koncová zařízení a síťové prvky se dostávají do kontaktu s vnější sítí – internetem, a právě odtud hrozí naprostá většina rizik. Firewall je virtuální ochrannou zdí školy před vnějším světem.
Je tedy nutné jej pořídit a správně nastavit tak, aby:
nebyl umožněn neoprávněný vstup do školní sítě a zároveň byl zajištěn bezpečný vstup do sítě Internet
jednotlivé skupiny uživatelů měly přístup do určité části sítě
Dle Standardu konektivity musí být firewall pravidelně/automaticky rekonfigurován na základě zaznamenaných útoků.
Pozor! Bez správně nastaveného firewallu se žádná školní digitální infrastruktura neobejde, proto tento prvek určitě není dobré podcenit.
OBLAST 3: IPV ADRESA
Veřejná IP adresa školy slouží k jednoznačné identifikaci lokální sítě školy v rámci internetu, pro školu je důležitá z těchto důvodů:
Umožňuje IT správci vzdálený monitoring IT infrastruktury, připojení na jednotlivé prvky (routery, servery apod.)
Umožňuje zaměstnancům organizace bezpečné připojení do školní sítě zvenku. V případě více budov umožňuje bezpečné propojení a rozšíření vnitřní sítě mezi oddělenými pracovišti.
Umožňuje přístup k online systémům školy hostovaným na vlastním hardwaru (např. školský informační systém, stravovací systém apod.)
Dle Standardu konektivity je veřejná IPv4 adresa nutná (parametr 1.2.2), adresa IPv6 je doporučená.
Pozor! Veřejnou IPv4 adresu by měl zajistit váš poskytovatel připojení.
OBLAST 4: ZABEZPEČENÍ VNĚJŠÍ SÍTĚ, ŠIFROVÁNÍ
Nepřetržité připojení školy k internetu má za následek její vystavení nehostinnému prostředí a rychle se vyvíjejícím hrozbám. Zaměstnanci a žáci mohou navíc svými činy, ať už úmyslně nebo neúmyslně, interní síť ohrozit, proto je zabezpečení jednou z klíčových činností k ochraně dat organizace. Pro bližší informace k tematice doporučujeme pročíst materiál Bezpečná digitální infrastruktura školy.
Standard konektivity v této oblasti stanoví několik technických parametrů srozumitelných zejména pro techniky. Pro ředitele a zřizovatele je však důležité ptát se svých IT správců nebo techniků na tyto dotazy:
Jakým způsobem je síť školy zabezpečena proti vnějším hrozbám a úniku dat?
Dochází k pravidelnému monitorování síťového provozu a vyhodnocování anomálií?
Je škola schopna včas identifikovat a zaznamenat kybernetické útoky?
Pozor! Způsob zajištění digitální infrastruktury je popsán ve Standardu konektivity v parametrech 1.2.3, 1.2.4, 1.2.6 a 1.2.7. Můžete se obrátit i na IT guru, kteří vám s touto oblastí pomohou.
OBLAST 5: BEZPEČNÁ SPRÁVA KONCOVÝCH ZAŘÍZENÍ
První z otázek, na kterou bychom měli najít odpověď, je, zda potřebujeme centrální řízení účtů. Tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat v jednom z dalších článků. Pro začátek se stačí zamyslet na tím, jakým způsobem ve škole zajišťujeme aktualizaci, zabezpečení a funkčnost každého koncového zařízení ve škole. Zaberou tyto úkony celý den nebo máme hotovo na jedno kliknutí? Mezi další otázky, které bychom si mohli položit, patří:
Je zajištěn přístup do sítě tak, aby nebylo možno zneužít administrátorský účet?
Jsou pro každého uživatele v síti vymezena pravidla týkající se přístupu a bezpečného pohybu?
Řeší škola, v rámci politiky uživatelských účtů, profily zaměstnanců/žáků, kteří již ve škole nefigurují?
Pozor! V případě, že je odpověď na některou z výše uvedených otázek „NE“, je třeba začít správu koncových zařízení řešit (podrobněji k tématu viz Průvodce ke Standardu konektivity škol str.11-15).
OBLAST 6: BEZPEČNÉ UKLÁDÁNÍ A SPRÁVA DAT ŠKOLY
Ve školním prostředí pracujeme často s citlivými daty, při jejichž zneužití hrozí až fatální následky a nemalé náklady na nápravu situace. Podobnou hrozbou je ztráta těchto dat, a proto je potřeba je vždy zálohovat. Doporučuje se aplikovat pravidlo 3 – 2 – 1 (vytvoření nejméně tří kopií dat – uložení kopie na nejméně dva typy médií – udržování alespoň jedné kopie zálohy mimo pracoviště).
Při práci s daty také musíme dodržovat platné zákony a nařízení, zejména týkající se ochrany osobních údajů nebo vnitřní předpisy. Více informací k této problematice najdete v publikaci Bezpečná digitální infrastruktura školy.
Dle Standardu konektivity je třeba pořídit systémy zálohování a obnovy dat serverové infrastruktury na externí uložiště (NAS) stejně jako systémy pro antivirovou ochranu počítačových systémů a antispamovou ochranu poštovních serverů.
OBLAST 7: PEVNÁ LAN – PŘIPOJENÍ KONCOVÝCH ZAŘÍZENÍ DO SÍTĚ ŠKOLY
Zabezpečení koncových zařízení uživatelů je pouze jedna stránka věci. Tato zařízení se musí bezpečně připojovat do sítě tak, aby byla funkční a využitelná během výuky i mimo ni.
Standard konektivity stanoví několik parametrů v této oblasti týkající se minimální konektivity serverů a koncových uživatelských zařízení nebo kabeláže a rozvodů. V případě realizace projektu doporučujeme tyto parametry předat dodavateli.
OBLAST 8: ŘEŠENÍ BEZDRÁTOVÝCH SÍTÍ (WLAN) – WI-FI
V současnosti se většina zařízení připojuje k síti bezdrátově pomocí Wi-Fi. Připojování školních nebo vlastních přenosných zařízení (BYOD) je stále častější. K bezdrátové síti Wi-Fi se často mohou připojovat učitelé, žáci i hosté. U všech skupin existuje riziko poškození celé sítě (například zavlečením viru), ať už úmyslně nebo neúmyslně. Zároveň musí být Wi-Fi síť spolehlivá, aby se mohl internet využívat pro dosažení vzdělávacích cílů.
Pozastavíme se zde nad několika minimálními požadavky, které by měly splňovat Wi-Fi sítě všech škol.
Pozor! Je třeba ověřit, zda tyto parametry vaše škola splňuje, v opačném případě totiž hrozí vážná bezpečnostní rizika:
V případě, že je Wi-Fi využívaná pro zařízení učitelů a pro zařízení školy přidělené žákům, je potřeba zajistit, že každá skupina uživatelů má vlastní síť Wi-Fi, tedy SSID (název sítě).
Pokud je Wi-Fi používaná i pro připojení soukromých zařízení žáků a dětí (tedy koncept BYOD), musí být síť Wi-Fi pro tato zařízení oddělena od školní sítě. Připojování zařízení je logováno.
Veškerý provoz u organizací spravovaných zařízení musí být zabezpečen minimálně AES šifrováním a standardem WPA2-Enterprise. Zabezpečení WPA2-PSK technologií se ve větších organizacích nedoporučuje; zabezpečení WEP technologií je nedostatečné.
Standard konektivity zde počítá s profesionálním návrhem topologie Wi-Fi sítě na škole. Seznam parametrů v této oblasti tedy můžete předat svému dodavateli.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Moderní vzdělávací prostředí vyžaduje nejen kvalitní výuku a pedagogické přístupy, ale také dobře navrženou a spolehlivou školní infrastrukturu pro podporu digitálních technologií. Jak má ale tato moderní školní infrastruktura vypadat? Jak vše zajistit, když máme ve škole tolik povinností a starostí? Jak plánovat, abychom se vyhnuli případným problémům v budoucnosti? Školní digitální infrastruktura je komplexní téma, kterému se ředitel, zřizovatel školy ani ICT koordinátor nevyhne. První ze série článků „Jak na školní infrastrukturu?“ vám vysvětlí základy a poradí vám, čím začít, na co si dávat pozor a v neposlední řadě, kdo vám může poradit.
Co si prostudovat?
V roce 2022 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo Standard konektivity škol. Dokument definoval základní technická kritéria cílového stavu školní síťové infrastruktury, tedy jak má moderní školní digitální infrastruktura v 21. století vypadat. Jedná se o krátký dokument plný technických parametrů. Nevěšte tedy hlavu, pokud všem termínům v dokumentu nerozumíte, důležité je vědět, že tento materiál existuje, a pokud se chystáte na zlepšení digitální infrastruktury své školy, předejte materiál technikovi a zeptejte se ho, zda vaše škola splňuje alespoň povinné parametry podle tohoto Standardu konektivity škol. Pokud ano, můžete se zamyslet, jaké doporučené parametry byste ve středně či dlouhodobém horizontu na své škole uvítali. Plány doporučujeme zanést do digitální strategie školy. V opačném případě doporučujeme na zajištění alespoň povinných parametrů plynoucích ze Standardu konektivity škol začít pracovat.
Tip: Obrátíte-li se na IT guru, pomohou vám zdarma odhalit, zda parametry Standardu konektivity vaše škola splňuje.
Doporučujeme prostudovat související tři metodické dokumenty, které Standard konektivity škol doplňují. Dokumenty není nutné studovat do detailu, stačí vědět, co obsahují a v případě potřeby pročíst pasáže, které jsou pro vaše potřeby aktuální.
Dokument blíže vysvětluje problematiku digitální infrastruktury školy, proč je potřeba ji kvalitně a funkčně zajistit a jak to udělat. Dokument je určen pro ředitele, ICT koordinátory, správce IT i zřizovatele.
Kybernetická bezpečnost je v dnešní digitální době zásadním hlediskem pro každou instituci, včetně škol. Tento dokument představuje základní principy, postupy a doporučení v oblasti bezpečnosti školní digitální infrastruktury. Je určen především pro IT správce a administrátory, kteří mají za úkol zajistit, aby školní sítě a data byly chráněny před různými online hrozbami a útoky.
V ostatních případech splňování parametrů Standardu konektivity není povinné. Přesto doporučujeme, abyste jeho naplňování zařadili do digitální strategie své školy. V případě, že chystáte projekt na zlepšení školní infrastruktury financovaný rovněž z IROP, doporučujeme Standard konektivity škol dodržet.
V současné době díky Národnímu plánu obnovy funguje síť IT guru. Jedná se o odborníky v oblasti IT, kteří Vám rádi pomohou a zdarma prověří stav digitální infrastruktury vaší školy. Kromě konzultací mohou zdarma provést výše zmíněný audit, který je na parametrech Standardu konektivity škol založen. Vzor výsledku auditu digitální infrastruktury je k dispozici zde: https://revize.edu.cz/files/auditni-zprava-2023-online.pdf, obecné informace o IT guru naleznete na https://www.edu.cz/digitalizujeme/it-guru/. Spolupráce s IT guru pomůže nastartovat či vylepšit vaše strategické plánování v oblasti správy a rozvoje digitální infrastruktury školy.
Máte-li další dotazy ke Standardu konektivity nebo výše uvedeným metodikám, můžete se obrátit na e-mail digitalizujeme@msmt.cz.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje školám od roku 2020 finanční prostředky z Národního plánu obnovy (NPO) v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Finanční intervence souvisí se změnami a revizemi vzdělávacího kurikula v návaznosti na podporu digitálního vzdělávání a smysluplného zapojování digitálních technologií do výuky.
V roce 2020 bylo možné poprvé čerpat finanční prostředky z NPO na nákup digitálních učebních pomůcek k realizaci distanční on-line výuky, resp. později byly tyto finanční prostředky zařazeny do NPO komponenty 3.1, proto ve Věstníku 06/2020 a 07/2020 v podmínkách, v účelu a v kritériích ještě nebyla o tomto zdroji finančních prostředků zmínka. Teprve od roku 2022 byly upřesněny podmínky ve Věstníku tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o zdroj finančních prostředků z programu Next Generation EU, a tudíž je zapotřebí splnit např. povinnou publicitu a evidovat některé údaje tak, aby je bylo možné reportovat EU. Školy byly o této skutečnosti informovány zpětně a povinností každé takto podpořené školy je, aby informovala veřejnost o tom, že škola čerpala nebo nadále čerpá finanční prostředky z tohoto zdroje. Tato povinná publicita trvá do roku 2031 tzn. 5 let od ukončení finanční intervence komponenty 3.1 v roce 2026.
Vzory povinné publicity včetně souhrnu plnění všech cílů jsou k dispozici na webových stránkách na edu.cz/digitalizujeme v části metodické podpory nebo přímo v odkazu NPO a školám byly tyto vzory poslány do datových schránek i v tomto roce v březnu 2024.
V letech 2022–2023 bylo možné čerpat jednorázovou finanční intervenci na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí, díky které se na českých školách podařilo digitalizovat výuku napříč vyučovacími předměty a realizovat tak inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Změny, které nastaly v souvislosti s Rámcovými vzdělávacími programy, přinášejí do škol nové možnosti využívat digitální kompetence ve všech vzdělávacích oblastech. Prostřednictvím této finanční podpory se podařilo digitalizovat například výuku přírodních věd, oblast robotiky, fyziky a dalších vzdělávacích oblastí. V chemii například žáci používají digitální sondy, mikroskopy a teploměry, které přenášejí a měří hodnoty přímo v počítači, seznamují se s pohybovými čidly a digitálním spektrofotometrem, který umožňuje měřit spektrum světla či elektromagnetického záření mimo viditelnou oblast. Ve výtvarné výchově si děti zase například prostřednictvím digitálního šicího stroje dokáží vyrobit vlastní výšivky nebo pomocí digitálního řezacího plotru je vyřezávají. Hlavním záměrem finanční podpory bylo umožnit školám nakoupit pokročilé digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků. Příklady dobré praxe přímo ze škol byly sdíleny na edu.cz/digitalizujeme v inspiromatu pro pokročilé digitální učební pomůcky žáků a v inspirativních videích např. pro nejmenší děti a žáky MŠ nebo pro základní školy s využitím robotických pomůcek a pro žáky středních škol jsou velmi pestré další pokročilé digitální učební pomůcky pro žáky ZŠ a SŠ s využitím badatelské techniky.
Některé školy tuto finanční intervenci na pokročilé digitální učební pomůcky mohly čerpat již v roce 2022, pokud deklarovaly výuku podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu Základního vzdělávání již v roce 2022 nebo ji už zahájily. Jednalo se o základní školy a nižší stupeň osmiletého gymnázia a zařazeny byly také všechny mateřské školy. Ostatní základní a střední školy tyto finanční prostředky obdržely automaticky v roce 2023.
Tato finanční intervence z NPO na nákup pokročilých digitálních učebních pomůcek však v roce 2023 skončila a je na školách, aby pokračovaly v nákupech digitálních učebních pomůcek pro své žáky z ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu (ONIV) a udržovaly tak vybavení žáků digitálními učebními pomůckami stále aktuální a odpovídající trendům moderní doby.
V průběhu let 2022-2024 probíhá opakovaná finanční intervence, která je zaměřená na prevenci digitální propasti. Pozornost je v této intervenci soustředěná na žáky, kteří jsou znevýhodněni tím, že nemají pro sebe k dispozici mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku nebo pro výuku distančním způsobem. Smyslem této intervence je, aby za tři roky jejího trvání školy vytvořily tzv. mobiliář těchto mobilních digitálních zařízení a zapůjčovaly je nebo byly připraveny je zapůjčovat potřebným žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že tato zařízení nemají pro sebe k dispozici. To znamená, že škola je povinna evidovat počty zápůjček a je na jejím rozhodnutí a zhodnocení potřeb žáků, zda jsou realizovány zápůjčky krátkodobé nebo dlouhodobé, v rámci zápůjček ve škole, pro domácí přípravu nebo v rámci kiosku, který je zřízen ve škole tak, aby jej mohli žáci dle svých potřeb využít o přestávkách či volných hodinách nebo po vyučování apod. Podmínky, účel a kritéria byla stanovena v tomto roce ve Věstníku MŠMT 02/2024 (str. 235-237) pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí a ve Výzvě pro soukromé a církevní školy a v předchozích letech ve Věstníku č. 02/2023 a 01/2022.
Významným rozdílem v čerpání finančních prostředků v rámci prevence digitální propasti v průběhu let 2022-2024 je, že v tomto roce školy mohou čerpat finanční prostředky nejen na nákup mobilních digitálních zařízení pro zápůjčku žákům v rámci prevence digitální propasti, ale mohou spolu s těmito zařízeními pořídit také software pro vzdělávání. Podrobněji jsme o tom psali v předchozím článku k prevenci digitální propasti.
V současné době se realizuje výzva na implementaci rámce DigCompEdu. Tato výzva a její realizace by měla zajistit metodickou podporu pro rozvoj digitálních kompetencí pedagogů podle evropského rámce. Mělo by tak vzniknout v průběhu dvou let několik aktivit napomáhajících k rozvoji digitálních kompetencí učitelů. Například by měly vzniknout metodické materiály, které budou moci využívat vzdělávací instituce ke vzdělávání pedagogů. Součástí materiálů bude i návaznost na evaluační systém Učitel21. V rámci další aktivity by se metodické materiály a kurzy měly zaměřit na nástroje generativní umělé inteligence (AI) a další témata spojená s dynamickým rozvojem digitální technologií např. dezinformace, finanční a mediální gramotnost, kyberbezpečnost. Aktivity jsou zaměřeny nejen na přípravu kurzů a metodických materiálů pro pedagogy základních a středních škol, ale také pro předškolní vzdělávání a rozvoj digitálních kompetencí pedagogů se zaměřením na to, jak správně pracovat s pomůckami určenými k rozvoji digitálních kompetencí a informatického myšlení předškolních dětí.
Shrnutí o naplňování cílů NPO komponenty 3.1
Naplňování cílů stanovených pro úspěšnou realizaci inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace je dlouhodobým procesem, který vede ke zlepšení podmínek vzdělávání. K tomu přispívají nové školní vzdělávací programy, které školy postupně aktualizovaly podle revizí vzdělávacího kurikula. Dále pak jednorázová finanční intervence z NPO komponenty 3.1 v letech 2022-2023 na nákup pokročilých digitálních učebních pomůcek měla školám pomoci nastartovat a realizovat rozvoj klíčové digitální kompetence žáků ve všech vzdělávacích oblastech. A zároveň probíhající opakovaná finanční intervence v letech 2022-2024, která se zaměřuje na prevenci digitální propasti a navazuje tak na rok 2020, kdy byly zápůjčky zařízení potřebným žákům nezbytností, aby bylo možné realizovat distanční on-line výuku. Tato opakovaná finanční intervence má zajistit, že téměř na každé škole je zřízen tzv. mobiliář, ze kterého zapůjčují mobilní digitální zařízení těm žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že je nemají pro sebe k dispozici v rámci distanční výuky nebo běžné výuky či domácí přípravy.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci opakované finanční intervence poskytuje v roce 2024 školám finanční prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, na pořízení mobilních digitálních technologií a zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. Cílem finanční podpory je umožnit přístup k digitálním zařízením a tím i rovný přístup ke vzdělávání při využívání vlastních mobilních digitálních zařízení v běžné výuce nebo ve výuce distančním způsobem.
Finanční prostředky jsou školy oprávněny použít na pořízení mobilních digitálních zařízení, zejména na notebooky, chromebooky, tablety, chytré telefony apod., které podle potřeb a vlastního uvážení zapůjčují žákům, kteří nemají k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení pro běžnou, případně výuku distančním způsobem. Finanční prostředky nelze zásadně použít například na nákup 3D tiskáren, interaktivních tabulí, laminovacích strojů atd., kde je obtížně představitelné, jakým způsobem příjemci prostředků tato digitální zařízení žákům zapůjčují v rámci prevence digitální propasti. Škola eviduje počet mobilních digitálních zařízení připravených k zapůjčení žákům a dokáže popsat naplnění účelu poskytnutých finančních prostředků podle stanovených podmínek veVěstníku MŠMT 02/2024 (str. 235-237) pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí a dle Výzvypro soukromé a církevní školy.
Z účelu prevence digitální propasti je v letošním roce také možné zakoupit software (operační systém nebo výukový software) k nově pořízeným digitálním zařízením, a to jako součást pořízené mobilní digitální technologie. Z uvedeného vyplývá, že nelze pořídit pouze software, ale vždy také i hardware (např. notebooky, chromebooky, tablety, chytré telefony), určený k zápůjčce žákům. Je na rozhodnutí ředitele školy a jeho zhodnocení potřeb, jakým způsobem budou zápůjčky realizovány např. krátkodobě nebo dlouhodobě, v rámci zápůjček ve škole nebo i pro domácí přípravu nebo v rámci kiosku, který je zřízen ve škole tak, aby jej mohli žáci dle svých potřeb využít o přestávkách či volných hodinách či po vyučování apod. Příklady inspirativní praxe ze škol jsou uvedeny na edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti.
V roce 2024 mohou školy využívat pouze tento účel finanční intervence, která je opakovaná a tímto rokem končí. Předpokladem je, že za tři roky jejího trvání se školy vybaví tzv. mobiliářem těchto mobilních digitálních zařízení a jsou připraveny je zapůjčovat potřebným žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že tato zařízení nemají pro sebe k dispozici v rámci domácí přípravy, v běžné výuce nebo ve výuce distančním způsobem. Předchozí finanční intervence na pokročilé digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků byla čerpána v letech 2022-2023, tudíž v tomto roce nelze využít finanční prostředky na tento účel.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Výzva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí neinvestiční dotace z Národního plánu obnovy na implementaci rámce DIGCOMPEDU č.j. MSMT-7738/2024.
O výzvě
Výzva je určena pro příspěvkové organizace přímo řízené MŠMT.
Finanční prostředky budou poskytnuty na základě Rozhodnutí o poskytnutí neinvestiční dotace (dále také „rozhodnutí“), které vydá vrchní ředitel zodpovědný na MŠMT za oblast vzdělávání a mládeže. Zdrojem financí je Národní plán obnovy (dále jen „NPO“), který umožňuje čerpání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility). Finanční prostředky na investici budou poskytnuty z komponenty 3.1 NPO Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace.
Finanční prostředky poskytnuté v rámci této Výzvy jsou určeny na náklady vzniklé od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2026.
Způsob a termíny podání žádostí
Žádost včetně povinných příloh se podává na doporučených formulářích. Žádost musí být podána na MŠMT nejpozději do 25. 7. 2024. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy „Výzva NPO – DIGCOMPEDU“.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 31. 5. 2023 dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dodatek č. 2 k této Výzvě upravuje nekrácení přidělených finančních prostředků.
O výzvě
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 15. 8. 2022 dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dodatek č. 2 k této Výzvě upravuje nekrácení přidělených finančních prostředků.
O výzvě
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Finanční intervence z Národního plánu obnovy na Prevenci digitální propasti pokračuje i letos. Zapojeny jsou jak školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem, kterým byly prostředky přiděleny automaticky na základě ad hoc normativu, tak školy soukromé a církevní, které si musely o příspěvek zažádat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje školám nejen finanční prostředky, ale zároveň nabízí komplexní metodickou podporu na edu.cz/digitalizujeme v části Prevence digitální propasti a nově také v průběhu měsíce května ve spolupráci se Středním článkem podpory MŠMT.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navazuje v této finanční intervenci na rok 2022, kdy školy obdržely finanční prostředky plošně, pokud ve výpočtu, který zohledňuje prostředí školy pro prevenci digitální propasti, získaly minimálně 5 tisíc Kč a v roce 2023 pak byla tato částka doplňována stejně jako v tomto roce 2024 tak, aby byly rozděleny další finanční prostředky pro dosud nepodpořené žáky v rámci prevence digitální propasti.
Pokud je Vaše škola v roce 2024 zapojena do Prevence digitální propasti, ale není Vám cokoliv jasné, co se týče stanoveného účelu, uznatelných nákladů, podmínek čerpání, či povinné publicity aj., pak si pro Vás MŠMT připravilo hned několik forem metodické podpory, kterou lze využít. Stávající metodická podpora probíhá zejména na edu.cz/digitalizujeme publikováním metodických příruček, sdílením inspirativních videí přímo ze škol, odpovídáním na dotazy na Helpdesk a na digitalizujeme@msmt.cz a zveřejňováním odpovědí na nejčastější dotazy v části Metodické podpory. Dále prezentováním tématu prevence digitální propasti školám na vzdělávacích akcích, na konferencích a webinářích ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR, který zároveň využívá tzv. IT guru pro technickou podporu školám. Nově přidává Oddělení podpory digitální vzdělávání na ministerstvu školství metodickou podporu ve spolupráci se Středním článkem podpory. Tato podpora bude realizována v průběhu měsíce května a následně intenzivně každým dnem do téměř konce května budou probíhat dílčí online setkání s řediteli škol, kterým se budou věnovat zástupci za MŠMT a odpovídat na dotazy.
Dne 6. 5. 2024 od 16 hodin můžete zhlédnout záznam Infoservisu, kde je hostem vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT paní doktorka Anna Stočesová Martinková, která shrne informace o realizaci Národního plánu obnovy v komponentě 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Zaměří se také na aktuální čerpání finančních prostředků na prevenci digitální propasti v roce 2024 a tomuto tématu bude věnovat největší pozornost. Sdělí, na co dbát při plnění stanovených podmínek, účelu a kritérií, jaké údaje budou vyžadovány o čerpání finančních prostředků v rámci povinného sběru dat na počátku roku 2025. K dispozici je rovněž prezentace zde.
Následně budou probíhat každý den (kromě pátků) online setkání s řediteli škol podle regionů od 7. 5. do 29. 5. 2024 vždy od 15 h do 16 h, které organizuje Střední článek podpory MŠMT.Na těchto setkáních bude Anna Stočesová Martinková z MŠMT odpovídat ředitelům a zástupcům škol na jejich otázky k Prevenci digitální propasti v roce 2024 a představí kontaktní osoby z Oddělení podpory digitálního vzdělávání, které se jim budou věnovat v další metodické podpoř, a to zejména nabídkou individuálních telefonických konzultací.
Školy jsou průběžně informovány o dílcích online setkání s řediteli škol formou pozvánek ze strany Středního článku podpory podle jednotlivých krajů.
Rozpis online setkání s řediteli a zástupci škol:
7. 5.
Ústecký kraj
9. 5.
Zlínský kraj
13. 5.
Praha
14. 5.
Jihomoravský kraj
15. 5.
Královehradecký kraj
16. 5.
Plzeňský kraj
20. 5.
Karlovarský a Liberecký kraj
21. 5.
Středočeský kraj
22. 5.
Kraj Vysočina
23. 5.
Jihočeský kraj
27. 5.
Olomoucký kraj
28. 5.
Pardubický kraj
29. 5.
Moravskoslezský kraj
Hlavním tématem online setkání budou odpovědi na Vaše otázky a rady k dodržení stanovených podmínek účelu a kritérií podle Věstníku MŠMT 02/2024 (více na edu.cz/digitalizujeme). Vycházet se bude také z kontrolních zjištění z již proběhlých kontrol EU. Setkáte se se zástupci hodnotitelů čerpání finančních prostředků z NPO (zástupci MŠMT z Oddělení podpory digitálního vzdělávání), se kterými můžete i později navázat kontakt a žádat o individuální metodickou podporu.
Budeme rádi, pokud se na online setkání připojíte a společně Vaše otázky, podněty a připomínky prodiskutujeme.
Své případné dotazy můžete také zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje školám finanční prostředky z Národního plánu obnovy (NPO) v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Tato finanční intervence souvisí se změnami a revizemi vzdělávacího kurikula, které postupně základní a střední školy realizují. Od roku 2020 bylo možné čerpat finanční prostředky na podporu distanční výuky a od roku 2022 na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami (DUP), avšak tato finanční podpora skončila v uplynulém roce, ale opakovaná finanční intervence u prevence digitální propasti (PDP) pokračuje i letos. Rozděleno bude více než 700 mil. Kč. Příklady dobré praxe, jak naložit s finančními prostředky na prevenci digitální propasti, lze najít v metodické podpoře nebo ve videích z inspirativních škol, které jsou uvedeny na edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti.
V letošním roce 2024 mohou základní a střední školy naposledy čerpat finanční prostředky na prevenci digitální propasti. Finanční intervence na PDP je určena pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem a školy soukromé a církevní. Nejedná se o plošnou finanční intervenci, neboť v tomto roce navazuje na čerpání v předchozích letech 2022 a 2023.
Účelem této finanční podpory je snížení nerovností mezi žáky, kteří jsou znevýhodněni tím, že nemají pro sebe k dispozici mobilní digitální zařízení, které by mohli používat podle svých potřeb pro běžnou výuku (nebo domácí přípravu) a výuku distančním způsobem. Účelem je vytvořit nebo doplnit na škole stávající tzv. mobiliář digitálních zařízení, ze kterého si žáci zapůjčují dle své potřeby dlouhodobě nebo krátkodobě základní digitální technologie, jako jsou například notebooky, ultrabooky, chromebooky, tablety nebo chytré telefony a využívají je v běžné výuce podle svých potřeb nebo ve výuce distančním způsobem nebo v rámci domácí přípravy. Nejedná se tedy o digitální učební pomůcku, kterou přináší do výuky učitel, ale žáci si zapůjčují tato mobilní digitální zařízení dle svých potřeb, pokud učitel podporuje ve výuce využívání vlastních digitálních zařízení žáků (BYOD). Škola je povinna prokazatelně tato zařízení žákům zapůjčovat a je na škole, jaký zvolí způsob evidence a komu tato zařízení zapůjčí s ohledem na potřeby školy a znalost prostředí. Doporučený postup pro evidenci zápůjček, včetně vzorového zápůjčního listu je dostupný na webu edu.cz/digitalizujeme v části prevence digitální propasti.
Změnou, oproti předchozím rokům u prevence digitální propasti, je možnost zakoupení softwaru k právě pořízeným základním mobilním digitálním zařízením z NPO. Software musí být využitelný pro vzdělávání či sloužit jako prostředek ke vzdělávání (např. výukový software, operační systém), a to jako součást nově pořízené mobilní digitální technologie, což znamená, že nelze pořizovat software samostatně, neboť by nebyl splněn stanovený účel těchto finančních prostředků.
O podmínkách, účelu a kritériích využití finančních prostředků byly školy informovány ve Věstníku MŠMT 02/2024 (str. 235-237) a rovněž byly upozorněny dopisem, který jim byl odeslán do datové schránky. Školám zřizovaným krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí byly prostředky automaticky přiděleny na základě ad hoc normativu prostřednictvím místně příslušných krajských úřadů. Soukromé a církevní školy mohou na základě Výzvy podávat žádosti o dotaci do 30. 4. 2024. Žádost musí být doručena na MŠMT (nejlépe datovou schránkou), nedostačující je pouhé vyplnění a uzavření žádosti v systému IS-NPO, který slouží výhradně k vytvoření žádosti. Samotné podávání žádosti musí žadatel uskutečnit přímo na adresu MŠMT jedním ze způsobů uvedeném ve Výzvě.
Své dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Výzva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí finanční podpory v rámci Národního plánu obnovy.
Informace o Výzvě:
Výzva je určena pro organizační složky státu.
Finanční prostředky budou poskytnuty na základě Řídících dokumentů vydaných z Informačního systému Správa majetku ve vlastnictví státu (dále jen „SMVS“). Zdrojem financí je Národní plán obnovy (dále jen „NPO“), který umožňuje čerpání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility). Finanční prostředky na investici budou poskytnuty z komponenty 3.1 NPO Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace.
Finanční prostředky poskytnuté v rámci této Výzvy jsou určeny na náklady vzniklé v období od data vydání Stanovení výdajů (řídící dokument vydaný ze SMSV) do 31. 12. 2025.
Způsob a termín podání žádostí:
Žádost včetně povinných příloh se podává na doporučených formulářích. Žádost musí být podána na MŠMT nejpozději do 10. 5. 2024. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy „Implementace Komponenty 3.1 Národního plánu obnovy – funkční a technologický upgrade informačního systému InspIS ŠVP v souvislosti s prováděnou revizí RVP“.
S novou informatikou se nám do škol dostalo mnoho různých robotických hraček, programovatelných stavebnic a mikropočítačů. Na DIGI roadshow se tentokrát zaměříme na smysluplné využití těchto učebních pomůcek zábavnou formou v informatice. Vyzkoušíme si tradiční i netradiční aktivity pro rozvoj informatického myšlení žáků tak, aby škola byla stále hrou.
16. dubna 2024 od 14 do 18 hodin na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu ČR
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách. Lednové setkání se zaměřuje na využití kancelářských programů v jednotlivých předmětech. Akce je bezplatná.
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
V dnešním digitalizovaném světě hraje technologie stále významnější roli v každodenním životě. Digitalizace školství se stává nezbytnou součástí modernizace vzdělávacího procesu a zvyšuje efektivitu výuky. Jedním z klíčových kroků k úspěšné integraci technologií do výuky je zajištění kvalitní a bezpečné konektivity ve školách.
MŠMT proto ve spolupráci s odbornou veřejností a školskými techniky zpracovat Standard konektivity škol (https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol/), který poskytuje detailní technické parametry pro zabezpečení moderní a stabilní sítě ve školních prostorách.
Pro lepší vysvětlení této složité tematiky dále MŠMT ve spolupráci s odborníky zpracovalo tři metodické dokumenty, které standard konektivity pro školy doplňují:
Průvodce ke Standardu konektivity škol
Dokument blíže vysvětluje problematiku digitální infrastruktury školy, proč je potřeba ji kvalitně a funkčně zajistit a jak to udělat. Dokument je určen pro ředitele, ICT koordinátory, správce IT i zřizovatele. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#pruvodce
Prokázání a kontrola naplnění Standardu konektivity škol.
Kybernetická bezpečnost je v dnešní digitální době zásadním hlediskem pro každou instituci, včetně škol. Tento dokument představuje základní principy, postupy a doporučení v oblasti bezpečnosti školní digitální infrastruktury. Je určen především pro IT správce a administrátory, kteří mají za úkol zajistit, aby školní sítě a data byly chráněny před různými online hrozbami a útoky. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#bezpecna
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnostzákladní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
O výzvě
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Způsob a termíny podání žádostí
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. Systém bude pro příjem žádostí otevřen od 2. 4. 2024.
Žádost musí být podána nejpozději do 30. dubna 2024. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT! Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2024“. Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen školy) mohly v uplynulém roce čerpat finanční prostředky na digitální učební pomůcky pro své žáky a na prevenci digitální propasti. Nyní jsou školy povinny nejpozději do 28. února 2024 odevzdat závěrečnou zprávu o čerpání a využití těchto finančních prostředků v mimořádném sběru dat pomocí Informačního systému Národního plánu obnovy (IS-NPO).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v jejich inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace prostřednictvím Národního plánu obnovy v rámci komponenty 3.1. Zdrojem finančních prostředků je Evropská unie (EU) – Nástroj pro oživení a odolnost, program Next Generation EU. Česká republika si proto stanovila cíle, které se zavázala splnit a propsala je do podmínek, účelu a kritérií čerpání finančních prostředků ve Věstníku (s. 252 účel prevence digitální propasti ÚZ 33088, s. 255 účel digitální učební pomůcky ÚZ 33087). Školy jsou povinny je dodržet, a zároveň poskytnout informaci MŠMT o tom, jak tyto finanční prostředky byly využity. V roce 2023 bylo možné pořizovat digitální učební pomůcky pro žáky a také se zaměřit na prevenci digitální propasti. To záviselo na tom, zda školy čerpaly finanční prostředky přednostně v roce 2022 nebo v roce 2023 na pokročilé digitální učební pomůcky v souvislosti se změnami v Rámcovém vzdělávacím programu, kde byla nově začleněna pro základní školy klíčová digitální kompetence a nový obsah výuky informatiky. Bylo tak zapotřebí vybavit žáky pokročilými digitálními technologiemi pro jejich rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Zároveň v rámci prevence digitální propasti zajistit, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají pro sebe k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku nebo výuku distančním způsobem.
A právě o tom je závěrečná zpráva, resp. povinný sběr dat o využití finančních prostředků na DIGIPOMŮCKY a DIGIPROPAST za rok 2023, které musí školy vyplnit a odevzdat v informačním systému IS-NPOnejpozději do 28. 2. 2024.
Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře školy naleznou přímo v systému IS-NPO v části Metodika nebo na edu.cz/digitalizujeme a je rozdělený podle účelu na digipropast a digipomůcky. Tutoriály jsou součástí metodické podpory, která vysvětluje v jednotlivých kapitolách na konkrétních příkladech, jak odpovídat např. na otázky k realizaci výběru dodavatele digitálních učebních pomůcek, jak dodržovat zásady přiměřenosti, rovného přístupu, nediskriminace a transparentnosti při jeho výběru v rámci výběrových řízení, průzkumu trhu nebo jak předcházet střetu zájmu a co je cílem zjišťování dat.
Školy jsou povinny zároveň dodržovat publicitu, pomocí které informují veřejnost o tom, že využívají tuto finanční intervenci. Webové stránky školy a její informační portály tak musí obsahovat letáky publicity rozdělené podle účelu čerpání finančních prostředků. Vzory jsou k dispozici např. zde: https://www.edu.cz/npo/povinna-publicita-npo nebo na stránkách metodické podpory edu.cz/digitalizujeme. Tyto informační letáky, které jsou veřejně publikované, umožňují v rámci kontrolní činnosti rozlišit, zda škola čerpala i jiné veřejné zdroje na podporu digitalizace např. v rámci Šablon a ověřit, že např. nedocházelo ke dvojímu financování, kdy by jedna stejná technologie či zařízení bylo zaplaceno dvakrát. Je proto vhodné jednoznačně označit tato zařízení či technologie (je-li to zároveň možné), aby bylo zřejmé, ke kterému účetnímu dokladu patří, což lze snadno pomocí sériových čísel dodaných k účetnímu dokladu a vlastního inventárního označení.
Finanční prostředky, které školy obdržely v České republice prostřednictvím Národního plánu obnovy, jejímž zdrojem je EU, jsou významnou podporou. Je proto nezbytné věnovat pozornost splnění stanovených podmínek, účelu a kritérií popsaných ve Věstníku. Dosud bylo vyčerpáno více než 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč stanovené na období roku 2020–2026. Přitom v roce 2020 se původně jednalo o finanční prostředky ze státního rozpočtu, které byly později proplaceny z EU. Pomocí této finanční podpory bylo možné zajistit učitelů a žákům technické vybavení pro realizaci distanční výuky. V letech 2022–2024 pokračovala finanční intervence na prevenci digitální propasti a na vybavení žáků digitálními učebními pomůckami, která souvisí se změnami a reformou ve vzdělávání.
Více informací jsme poskytli již v předchozí aktualitě zveřejněné na edu.cz pro školy soukromé a církevní, které mají stejné podmínky, účel a kritéria s drobnými rozdíly ve způsobu získání finančních prostředků a v termínu odevzdání závěrečné zprávy. Inspiraci a další podrobnosti, na co si dát pozor při vyplňování formuláře vyúčtování naleznete zde.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Aktualizováno 14. 2. 2024
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť.Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Oprávněny jsou žádat veřejné vysoké školy. Žádosti je možno podávat od 15. 07. 2022 do 31. 03. 2024.
O výzvě
Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.
MEPHARED 2 – sloučení akademických pracovišť Lékařské a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Biocentrum – prostory pro lékařské a biomedicínské studium, jakož i studium přírodních věd v kampusu Albertov Univerzity Karlovy v Praze.
Biopharma Hub – nové zařízení Masarykovy univerzity v Brně pro farmaceutické a biomedicínské studium.
Celková finanční alokace na výzvu: 11 125 129 018 Kč z toho:
počátek příjmu žádostí o poskytnutí dotace v IS-NPO: 15. 07. 2022
konec příjmu žádostí o poskytnutí dotace: 31. 03. 2024
Oprávněný žadatel o dotaci
Veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále také „VVŠ“, „žadatel“ nebo „příjemce dotace“).
Dodatek výzvy je zpracován v návaznosti na schválení aktualizace Národního plánu obnovy (dále jen „NPO“) a Prováděcího rozhodnutí rady (EU) 2023/0343 ze dne 10. 10. 2023, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 8. 9. 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka (dále také “CID”) spolu s Revidovanou přílohou Prováděcího rozhodnutí rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka, kterým se mění Prováděcí rozhodnutí ze dne 8. 9. 2021 o schválení a posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka, dodatkem výzvy se rovněž provádí některé formální úpravy výzvy.
Je provedena formální úprava z hlediska přehlednosti textu vč. dotčených příloh výzvy a žádosti o poskytnutí dotace a v souvislosti s aktualizací dokumentů mezi Českou republikou a Evropskou komisí, textu závazných metodických pokynů pro provádění NPO zveřejněných Ministerstvem průmyslu a obchodu jako koordinátorem NPO (definice termínu dosažení cíle Investice, střet zájmů, pravidla publicity).
Navyšuje se alokace výzvy celkem, upravuje se způsob výpočtu výše dotace pro jednotlivé Investice v členění dle jednotlivých zdrojů financování z RRF a státního rozpočtu.
Dne 14. 2. 2024 byla zveřejněna výzva ve znění dodatku č. 1
Soukromé a církevní školy mohly v uplynulém roce nadále pokračovat v inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace díky finančním prostředkům z Národního plánu obnovy z programu Next Generation EU, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školám přidělilo. Nejpozději do 15. 2. 2024 musí soukromé a církevní školy vyplnit závěrečné vyúčtování finančních prostředků, které využily za účelem vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami nebo na prevenci digitální propasti. Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře, který je součást metodické podpory školám, naleznete na edu.cz/digitalizujeme.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v inovativních přístupech ve vzdělávání v souvislosti s novým obsahem výuky informatiky a novou klíčovou digitální kompetencí v postupně zaváděných změnách a revizích Rámcového vzdělávacího programu. Z Národního plánu obnovy, v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, již bylo rozděleno více 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč. V letech 2022–2024 se jedná o opakovanou finanční intervenci školám v rámci vyhlášené výzvy na prevenci digitální propasti a v jednorázové finanční intervenci na vybavení žáků pokročilými digitálními učební pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Některé školy využily těchto finančních prostředků již v roce 2022 přednostně, protože deklarovaly výuku podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu nejpozději do září 2022, anebo o tyto prostředky požádaly až v roce 2023. V roce 2024–2025 bude finanční intervence pokračovat, ale zaměří se na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského rámce DigCompEdu s důrazem na využívání umělé inteligence ve vzdělávání a v práci učitele. Přitom naváže na již rozvíjené kompetence učitelů, které realizuje Národní pedagogický institut ČR v souvislosti se zavedením změn v Rámcových vzdělávacích programech.
V roce 2023 mohly školy získat finanční prostředky za účelem prevence digitální propasti, označenou jako podpora A – DIGIPROPAST a na pořízení pokročilých digitálních učebních pomůcek žáků jako oblast podpory B – DIGIPOMŮCKY.
DIGIPROPAST umožnila škole pořizovat základní mobilní zařízení např. notebook, tablet, chromebook a chytrý telefon a vytvořit mobiliář nebo doplnit do již stávajícího mobiliáře tato zařízení a zapůjčovat je žákům, dle jejich potřeb, dlouhodobě nebo krátkodobě.
Cílem DIGIPOMŮCEK bylo vybavení žáků zejména pokročilými digitálními učebními pomůckami, prostřednictvím kterých by si rozvíjeli své informatické myšlení a digitální kompetence. V odůvodněných případech mohla být pořízena také základní digitální zařízení např. pro jejich nedostatek nebo jako nezbytná součást pokročilých digitálních učebních pomůcek.
Od konce roku 2023 mohou soukromé a církevní školy předkládat ke kontrole svá závěrečná vyúčtování v informačním systému IS-NPO (https://is-npo.msmt.cz). Termín k odevzdání závěrečného vyúčtování za rok 2023 byl ve Výzvě a v Rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoven na 15. 2. 2024. MŠMT učinilo dílčí změny, které by měly přispět ke zjednodušení při vyplňování formuláře. Hlavní změna se týká sjednocení závěrečného vyúčtování obou účelů do jednoho formuláře, který je rozdělen na oblast podpory A – DIGIPROPAST a B – DIGIPOMŮCKY. Školy zvolí možnost, na kterou z oblastí podpory skutečně čerpaly finanční prostředky a pokud na jednu z oblastí nečerpaly, dotčená část formuláře se nevyplňuje.
Školy soukromé i církevní jsou povinny, mj. uvést pořízené kusy a druhy zakoupených zařízení a pomůcek, vyplnit seznam skutečných majitelů podle identifikačního čísla dodavatele nebo podat informaci o způsobu realizace výběrového řízení. Zjednodušení, oproti předchozím ročníkům, nastalo právě u způsobu výběrového řízení, kdy školy již nemusí samy vyplňovat způsob realizace výběrového řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, protože ve formuláři jsou předdefinovány možnosti, např. oslovení tří a více dodavatelů, průzkum trhu apod. Obdobná zaškrtávací pole byla v letošním roce přidána do dalších částí formuláře např. pro splnění stanoveného účelu nebo pro odůvodnění nákupu základních místo pokročilých digitálních učebních pomůcek. Mezi povinné přílohy v letošním roce nepatří samostatná čestná prohlášení, která jsou nyní již přímou součástí formuláře. Kromě přílohy s nahráním účetních dokladů, které musí být označeny číslem rozhodnutí, je nově zavedena povinná příloha s tabulkou pro vyplnění finančního vypořádání se státním rozpočtem. Tuto tabulku musí školy poslat také prostřednictvím datové schránky nejpozději do 15. 2. 2024 (nestačí pouze uložení v systému IS-NPO) a musí být účetně v souladu s údaji uvedenými ve formuláři závěrečného vyúčtování. Formulář pro finanční vypořádání je přílohou Rozhodnutí o poskytnutí dotace a je také součástí formuláře pro závěrečné vyúčtování v části sekce 7.2 v IS-NPO.
Proč sběr dat tohoto charakteru zjišťujeme? Jde především o prokázání, že finanční prostředky získané z programu Next Generation EU byly vynaloženy efektivně a bylo učiněno vše proto, aby nedošlo ke střetu zájmu při jejich čerpání, aby dodavatelé měli rovný přístup, nebyli diskriminováni a proces nákupu byl transparentní a přiměřený. Zároveň je sledováno splnění účelu např. zda došlo v rámci prevence digitální propasti ke zřízení tzv. mobiliáře a zda jsou zapůjčována potřebným žákům mobilní digitální zařízení např. notebook, tablet, chromebook či chytrý telefon. Cílem je, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají tato zařízení pro sebe k dispozici v rámci domácí přípravy nebo v běžné výuce, kdy používají vlastní mobilní digitální zařízení pro vzdělávací účely (např. forma výuky BYOD). Přitom je porovnáváno, zda v průběhu opakované finanční intervence došlo k nárůstu využívání těchto zařízení. Obdobně sledujeme dotazováním, jaká pokročilá digitální zařízení byla žákům pořízena, aby bylo zřejmé, že se jedná o digitální zařízení určená žákům pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Metodickou podporu, jak správně postupovat při vyplňování závěrečného vyúčtování za rok 2023, naleznete na edu.cz/digitalizujeme. V úvodu jsou odkazy na tutoriály, které mohou názorně pomoci s vyplněním formuláře.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Článek obsahuje Výzvu k předkládání žádostí o podporu projektů v rámci „Podpory zelených dovedností a udržitelnosti na vysokých školách“ komponenty 7.4 Národního plánu obnovy pro oblast VŠ pro roky 2023–2025.
Popis výzvy
Zveřejňujeme novou výzvu komponenty 7.4 Národního plánu obnovy, která podpoří ekologickou transformaci a udržitelnost na veřejných vysokých školách.
Cílem výzvy je vytvoření nově akreditovaných programů, nových předmětů stávajících studijních programů a taktéž kurzů celoživotního vzdělávání, které mají především podpořit nové kompetence pracovníků. Všechny programy revidované nebo vytvořené v rámci tohoto opatření budou podporovat zelené dovednosti a budou mít jasně definované výsledky učení v oblasti udržitelnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti s náležitým zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických aspektů.
Součástí výzvy je též podpora veřejných vysokých škol při vytváření jejich střednědobých a dlouhodobých strategií vzdělávání v oblasti zelených dovedností, jakož i při navazování strategických partnerství s třetími stranami, která jsou relevantní pro nové nebo upravené studijní programy.
Komponenta přispívá k řešení výzev souvisejících s ekologickou transformací vzdělávacího systému, a to zejména podporou rozvoje zelených dovedností u studentů vysokých škol a obyvatelstva obecně. Cíle bude dosaženo vytvořením nových studijních programů, revizí stávajících programů veřejných vysokých škol a vytvořením nabídky kurzů celoživotního vzdělávání, které jsou dostupné široké veřejnosti. Nové nebo revidované studijní programy budou zaměřené na oblast udržitelnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti s náležitým zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických aspektů.
Na základě výzvy pro veřejné vysoké školy bude vytvořeno nejméně 20 nových studijních programů, 50 nových kurzů a 20 nových kurzů celoživotního vzdělávání.
Reforma za 1 mld. Kč bude dokončena do 31. prosince 2025.
Komponenta přispívá k řešení výzev souvisejících s ekologickou transformací vzdělávacího systému, a to zejména podporou rozvoje zelených dovedností u studentů vysokých škol a obyvatelstva obecně. Cíle bude dosaženo vytvořením nových studijních programů, revizí stávajících programů veřejných vysokých škol a vytvořením nabídky kurzů celoživotního vzdělávání, které jsou dostupné široké veřejnosti. Nové nebo revidované studijní programy budou zaměřené na oblast udržitelnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti s náležitým zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických aspektů.
Na základě výzvy pro veřejné vysoké školy bude vytvořeno nejméně 20 nových studijních programů, 50 nových kurzů a 20 nových kurzů celoživotního vzdělávání.
Reforma za 1 mld. Kč bude dokončena do 31. prosince 2025.
Aktuality ke komponentě 7.4 Přizpůsobení škol - podpora zelených dovedností a udržitelnosti na vysokých školách (REPOWEREU)
Článek obsahuje Výzvu k předkládání žádostí o podporu projektů v rámci „Podpory zelených dovedností a udržitelnosti na vysokých školách“ komponenty 7.4 Národního plánu obnovy pro oblast VŠ pro roky 2023–2025.
Popis výzvy
Zveřejňujeme novou výzvu komponenty 7.4 Národního plánu o…
Komponenta přispívá k řešení výzev souvisejících s ekologickou transformací vzdělávacího systému, a to zejména podporou rozvoje zelených dovedností u studentů vysokých škol a obyvatelstva obecně. Cíle bude dosaženo vytvořením nových studijních programů, revizí stávajících programů veřejných vysokých…
Cílem této komponenty je zvýšit konkurenceschopnost a socioekonomické přínosy a dopady výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI) podporou excelence, posílením mezinárodní spolupráce a strategickým rozvojem lidského kapitálu. Cíle bude dosaženo zlepšením procesu tvorby, provádění, monitorování a hodnocení politiky VaVaI, harmonizací metodického prostředí pro veřejnou podporu VaVaI a podporou mezinárodně konkurenceschopných týmů, které dosahují excelence ve VaVaI.
Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož by Česko mělo odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.
Na reformu nejsou vázány finanční prostředky, bude dokončena do 30. června 2025.
Cílem této komponenty je zvýšit konkurenceschopnost a socioekonomické přínosy a dopady výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI) podporou excelence, posílením mezinárodní spolupráce a strategickým rozvojem lidského kapitálu. Cíle bude dosaženo zlepšením procesu tvorby, provádění, monitorování a hodnocení politiky VaVaI, harmonizací metodického prostředí pro veřejnou podporu VaVaI a podporou mezinárodně konkurenceschopných týmů, které dosahují excelence ve VaVaI.
Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož by Česko mělo odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.
Na reformu nejsou vázány finanční prostředky, bude dokončena do 30. června 2025.
Aktuality ke komponentě 5.3 Strategicky řízený a mezinárodně konkurenceschopný ekosystém výzkumu, vývoje a inovací
Cílem této komponenty je zvýšit konkurenceschopnost a socioekonomické přínosy a dopady výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI) podporou excelence, posílením mezinárodní spolupráce a strategickým rozvojem lidského kapitálu. Cíle bude dosaženo zlepšením procesu tvorby, provádění, monitorování a hod…
Pojďme společně najít kancelářský balíček. Z informatiky zmizel, ve škole ale zůstal, nebo ne? Na DIGI roadshow se tentokrát zaměříme na tolik diskutované kancelářské programy. Budeme hledat, kde a jak učit žáky pracovat s texty, tabulkami, grafikou nebo prezentacemi napříč jednotlivými předměty a obory.
30. ledna 2024 od 14 do 18 hodin na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu ČR
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách. Lednové setkání se zaměřuje na využití kancelářských programů v jednotlivých předmětech. Akce je bezplatná.
Se vstupním příspěvkem: „Jak šel čas: od T602 k AI“ vystoupí Ondřej Neumajer.
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 15. 8. 2022 dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dodatek č. 1 k této Výzvě navyšuje maximální možné sazby pro zvolené pozice "A" (mimo pozice A11) nad rámec alokace původně stanovené přílohou č. 2. Nejzazší termín podání žádosti o navýšení dotace je 31. 8. 2024.
O výzvě
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Způsob a termíny podání žádosti o změnu projektu za účelem navýšení dotace pro pozice "A"
Úplné znění podmínek pro navýšení dotace je uvedené v dokumentu "Dodatek č. 1 - Výzva - NPO 3.2.2 Podpora škol".
Postup pro podání žádosti:
Žádost o změnu může být podána až po odeslání finančního vyúčtování za rok 2023.
Po splnění výše uvedené podmínky (odeslané finanční vyúčtování za rok 2023) škola zašle formuláře se žádostí o změnu datovou schránkou na MŠMT.
Žádost musí být odeslána nejpozději 31. srpna 2024.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
V rámci metodické podpory, kterou MŠMT každoročně školám poskytuje, proběhne ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI) živě streamovaná debata, kterou můžete sledovat online již 29. 11. 2023 od 15 hodin.
Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT, shrne základní informace o účelu, podmínkách a kritériích stanovených pro čerpání finančních prostředků na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami. Zaměří se také na prevenci digitální propasti a pořizování mobilních digitálních technologií pro znevýhodněné žáky.
Ředitelé škol, ICT koordinátoři a učitelé se dozvědí, jaké pokročilé digitální technologie jsou považovány za vhodné pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Zazní také příklady dobré praxe pro prevenci digitální propasti. A také, na jaké otázky budou školy odpovídat na počátku roku 2024 v povinném sběru dat v rámci závěrečného vyúčtování k přidělených finančních prostředků školám za rok 2023. Budou představeny také noviny pro rok 2024.
U kulatého stolu se v debatě setkají také Olga Janoušková, ředitelka ZŠ Zdenky Bauerové, Roztoky u Prahy, která se podělí o své zkušenosti s výběrem inspirativních digitálních učebních pomůcek, které pro své žáky pořídili a využívají je ve všech vzdělávacích oblastech. Se svými zkušenostmi k tématu prevence digitální propasti se podělí Jan Pobuda, zástupce ředitelky ZŠ Trmice, Ústí nad Labem. Zástupce za IT guru Petr Nepustil vysvětlí, jakou podporu nabízejí školám po celou dobu jejich rozhodování, a to od zhodnocení školní infrastruktury, správy digitálních zařízení až po vhodný výběr pokročilých digitálních učebních pomůcek pro žáky přizpůsobený potřebám školy.
Moderátor této živé debaty Jan Schönbauer, která bude trvat jednu hodinu, vás provede nejen mezi diskutujícími hosty k tématu inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace z Národního plánu obnovy, ale bude se věnovat také vašim otázkám, na které vám hosté rádi zodpoví.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dodatek č. 1 k dotační výzvě na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnostzákladní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy. Termín podání žádosti se prodlužuje do 31. 10. 2023.
O výzvě
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Způsob a termíny podání žádostí
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. Systém bude pro příjem žádostí otevřen od 2. 6. 2023.
V souladu s Dodatkem č. 1 musí být žádost podána nejpozději do 31. října 2023. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2023“. Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Proč je důležité rozvíjet digitální kompetence napříč obory? Jak tyto kompetence souvisejí a nesouvisejí s informatikou? Odpovědi na tyto a další otázky dostanete na setkání 26. září v krajských pobočkách NPI ČR.
Digiroadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách.
Setkání se uskuteční současně ve všech krajích, v úvodu akce proběhne centrální vstup a společná zdravice. V každém kraji pak budou následovat praktické workshopy na konkrétní témata jako například umělá inteligence, změny v ŠVP, práce na sociálních sítích, dezinformace nebo čerpání informací z Wikipedie. Zabývat se budeme také prací s fotografiemi nebo chybami, storytellingem a dalšími tématy vhodnými pro rozvoj digitálních kompetencí či pro zavádění nové informatiky.
Zajímá nás, s čím se při výuce setkáváte. V závěru setkání proto bude možné diskutovat o vašich zkušenostech přímo z výuky.
Harmonogram
14.00–14.15 Zahájení na krajských pracovištích (uvítání účastníků, informace o akci)
14.15–14.45 Zahájení DIGI roadshow
14.45–17.25 Společný program, sdílení příkladů dobré praxe (diskuze účastníků a odborníků na krajském pracovišti NPI)
17.25–18.00 Závěr, diskuze
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Od roku 2020 probíhají na školách významné inovace ve vzdělávání v souvislosti s digitalizací, kterou nastartovalo uzavření škol v době opatření COVID-19. Školy již v roce 2020 obdržely finanční prostředky na technické vybavení pro realizaci distančního vzdělávání. Tato finanční intervence pokračovala v roce 2022 a pokračuje dosud s výhledem do následujícího roku, kdy jsou školy finančně podporovány na dva účely, a to na vybavení dětí a žáků digitálními učebními pomůckami a také na prevenci digitální propasti.
Zdrojem finančních prostředků je Evropská unie, resp. se jedná o prostředky z fondu Evropské unie - „Next Generation EU“ - z Nástroje pro oživení a odolnost. Česká republika tyto finanční prostředky rozděluje školám v rámci Národního plánu obnovy. V roce 2022 již bylo školám rozděleno 1,45 mld. Kč na pokročilé digitální učební pomůcky a na prevenci digitální propasti a tato finanční intervence pokračuje i v tomto roce, kdy školy obdrží celkem 1,16 mld. Kč a v roce 2024 to bude 785 mil. Kč. Česká republika tyto finanční prostředky rozděluje školám v rámci Národního plánu obnovy od roku 2020 a pokračuje v letech 2022-2024 v rámci implementace komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Mohou je čerpat mateřské, základní a střední školy a konzervatoře, a to jak školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí prostřednictvím ad hoc normativu (§ 161 odst. 7 podle školského zákona, podmínky, účel a kritéria jsou stanovena ve Věstníku) nebo školy soukromé a církevní, kterým jsou finanční prostředky poskytovány na základě vyhlášené Výzvy. Z Národního plánu obnovy bylo již takto dosud podpořeno přes 15 tisíc škol – v roce 2020 to bylo celkem 4 106 základních škol a gymnázií, v roce 2022 v rámci prevence digitální propasti bylo podpořeno 4 970 škol a na pořízení digitálních učebních pomůcek získalo podporu 5 032 mateřských škol a 2 631 základních škol a gymnázií. Podrobný přehled dosavadní podpory škol z Národního plánu obnovy je dostupný v informačním letáku, který je zveřejněn na webu https://www.edu.cz/digitalizujeme/rozpocet-npo/.
Česká republika se čerpáním prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, z fondu “Next Generation EU”, zavázala Evropské unii splněním cílů, tím zásadním jsou inovace ve vzdělávání, které jsou realizovány změnou Rámcového vzdělávacího programu (RVP). K úspěšné implementaci revidovaného RVP je zapotřebí poskytnout škole finanční prostředky na pokročilé digitální učební pomůcky pro žáky tak, aby si mohli rozvíjet informatické myšlení a digitální kompetence v rámci změn a inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace, tzn. s novým obsahem výuky Informatiky a s novou klíčovou digitální kompetencí, která nyní zasahuje do všech vzdělávacích oblastí. Zároveň je věnována pozornost i prevenci digitální propasti, aby žáci mohli zařízení využívat také doma, kdykoliv dle potřeb ve výuce, v zájmových aktivitách a nebyli vyloučeni tím, že zařízení nemají pro sebe k dispozici.
Tou zásadní změnou v souvislosti s inovacemi ve vzdělávání v kontextu digitalizace je zaměření na žáka a na jeho rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí, a to napříč vzdělávacími oblastmi díky nové klíčové digitální kompetenci, která je v RVP začleněna, a to prostřednictvím pokročilých digitálních učebních pomůcek, nikoliv základních. Například se školy mohou vybavit robotickými a programovatelnými učebními pomůckami, zařízeními pro využití rozšířené nebo virtuální reality, 3D tiskárnami a 3D pery, snímacími zařízeními jako jsou skenery pro využití s virtuální/rozšířenou realitou, vizualizéry, fotoaparáty, kamerami, zařízeními, která spadají do kategorie „Internet věcí“ a badatelská technika včetně čidel a mikroskopů, software a také digitální zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami např. pro alternativní ovládání počítače, rozpoznávání hlasu apod. Jedná se o takové pokročilé digitální učební pomůcky, které rozvíjejí informatické myšlení a digitální kompetence žáků.
Školy si však mohou pořídit pro své žáky i základní vybavení (notebooky, tablety, chromebooky), pokud ještě nejsou dostatečně vybaveny. Primárně je ovšem soustředěna pozornost na pokročilé digitální učební pomůcky, které lze využívat nejen v Informatice, ale napříč vzdělávacími oblastmi v různých vyučovacích předmětech.
Finanční intervence (1 000 Kč na žáka) v rámci účelu vybavení žáků digitálními učebními pomůckami je jednorázová a je soustředěna na základní a střední školy a konzervatoře, ale také pro mateřské školy. Přednostně v roce 2022 obdržely finanční prostředky mateřské školy, aby již v předškolním vzdělávání byl zahájen rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí u nejmenších dětí. Dále obdržely v roce 2022 finanční prostředky přednostně ty základní školy a gymnázia, které deklarovaly výuku podle revid. RVP. V roce 2023 pokračujeme s digitalizací pro střední školy a konzervatoře a ty školy, které finanční prostředky neobdržely již v roce 2022. Na co nezapomenout při pořizování pokročilých digitálních učebních pomůcek v roce 2023? Finanční prostředky mohou být využity pouze na neinvestiční výdaje. Jednotková cena pro hardware je omezena částkou 40 tisíc Kč a v případě softwaru se jedná o částku 60 tisíc Kč, pořizovat je možné pouze takové digitální technologie, s nimiž pracuje žák, nejedná se tedy o vybavení učitele. Důležité je dále neslučovat účely při čerpání finančních prostředků na pořízení digitálních učebních pomůcek a na prevenci digitální propasti. Uznatelné náklady jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2023. V souladu se školským zákonem jsou podmínky, účely a kritéria stanoveny ve Věstníku, pro rok 2023 zveřejněno ve Věstníku MŠMT č. 2/2023. Jedná se o závazný dokument pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školy soukromé a církevní se řídí rozhodnutím, které školy obdrží po vyhodnocení žádosti na základě Výzvy, přitom podmínky, účel a kritéria jsou obdobná jako u výše uvedených škol. Tyto žádosti školy podávaly na MŠMT do konce května a nyní probíhá jejich vyhodnocování.
Zároveň mohou školy v opakované intervenci od roku 2022 do roku 2024 získávat finanční prostředky na další účel, a to na prevenci digitální propasti. Cílem je, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že se nemohou zapojit v rámci domácí přípravy, v zájmových kroužcích či v běžné výuce, ve které žáci využívají vlastní mobilní digitální zařízení – notebook, tablet, chromebook, chytrý telefon.
Záměrem v této intervenci není plošná podpora škol stejnou částkou na žáka. Tento účel má podpořit snížení digitální propasti pro znevýhodněné žáky. Částka je vypočítána na základě počtu znevýhodněných žáků ze šetření MŠMT a NPI ČR z roku 2021, počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek (k 30. 9. 2022) a počtu ukrajinských žáků-azylantů (taktéž k 30. 9. 2022). Od toho je odečten počet žáků, kteří podporu získali nebo mohli získat v roce 2022, aby byla co nejvíce zohledněna podpora znevýhodněných žáků, kteří zatím nemohli být podpořeni již v loňském roce.
Školám je poskytována rozsáhlá metodická podpora na webových stránkách MŠMT, resp. informačním portálu www.edu.cz/digitalizujeme/metodicka-podpora/. Na YouTube kanále MŠMT je dále umístěn záznam z Webináře k DIGITALIZACI, který se pro ředitele základních a středních škol uskutečnil dne 30. března 2023, kde vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT Anna Stočesová Martinková vysvětlovala, za jakým konkrétním účelem mohou školy finanční prostředky z Národního plánu obnovy využít. Inspirovat se lze zde také prostřednictvím videí na pořízení digitálních učebních pomůcek a příklady dobré praxe z vybraných škol:
S výběrem vhodných digitálních technologií pro žáky pomáhají školám zdarma konzultanti tzv. IT Guru z Národního pedagogického institutu ČR. Pomohou také s provedením auditu stávající počítačové sítě a digitální infrastruktury na škole a navrhnou doporučení pro další inovace a zlepšení. Zájemci o konzultaci mohou své dotazy posílat přímo na e-mail itguru@npi.cz, oslovit konkrétního IT Guru podle kraje, případně je možné vyplnit vstupní dotazník a IT Guru se sám ozve. Veškeré potřebné kontakty a informace jsou dostupné na www.edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
Národní pedagogický institut ČR také nabízí prostřednictvím Národního plánu obnovy velké množství bezplatných kurzů, workshopů či webinářů. V nabídce najdete vzdělávání pro ředitele a koordinátory změny k nové informatice, pro učitele 1. i 2. stupně základních škol jsou pak určené úvodní webináře ke všem částem informatiky (digitální technologie, informační systémy, práce s daty, základy informatiky, algoritmizace a programování) i praktické kurzy k rozvoji informatického myšlení. Pro učitelé je navíc připravena řada dalších kurzů, aby si učitelé rozvíjeli své informatické myšlení a digitální kompetence a dokázali využívat nové pokročilé digitální učební pomůcky, které si v rámci finanční intervence škola pořídila a dokázali úspěšně realizovat inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Více informací a konkrétní termíny najdete na revize.edu.cz/nabidka-podpory-a-kurzu#kurzy-a-webinare.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Tento metodický materiál připravil Národní pedagogický institut ČR především pro zaměstnance základních škol a další zájemce se širší pedagogické veřejnosti v návaznosti na jedno s hlavních témat oficiální strategie rozvoje vzdělávání v ČR (Strategie 2030+), které se zaměřuje na řešení nerovností ve vzdělávání. Často se diskutuje o potřebě podpory ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním – jedna z důležitých otázek v této souvislosti ale dosud zůstávala nezodpovězena: Mluvíme-li o žácích se sociálním znevýhodněním, o jaké žáky se vlastně jedná? Odpovědět na tuto a další otázky se snaží nový metodický materiál naleznete v PDF v příloze na konci této stránky.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnostzákladní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
O výzvě
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Způsob a termíny podání žádostí
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. Systém bude pro příjem žádostí otevřen od 2. 6. 2023.
Žádost musí být podána nejpozději do 30. září 2023. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2023“. Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Jak na změny výuky nové informatiky a zavádění digitálních kompetencí u vás ve škole na 2. stupni? Přijďte si o tom popovídat na diskuzní setkání ve vašem kraji.
Setkání proběhnou současně ve všech krajích České republiky. V úvodu a na konci setkání bude příležitost sdílet zkušenosti, problémy a závěry diskuzí.
Přijďte s námi diskutovat, společně řešit problémy, vyprávět a poslechnout si příběhy škol a sdílet své zkušenosti ve vašem kraji i v celé České republice.
Akce se koná v úterý 30. května od 14 hodin a je zdarma.
14.00–14.30 Zahájení DIGI roadshow, vystoupení Daniely Růžičkové a Evy Fanfulové
14.30–14.35 Zdravice z krajských pracovišť
14.35–17.00 Společný program prezentace, sdílení příkladů dobré praxe (diskuze účastníků a odborníků na krajském pracovišti NPI)
17.00–17.45 Společný závěr, diskuze
DiGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od začátku roku 2023 avizuje finanční podporu základním a středním školám, díky Národnímu plánu obnovy (NPO). Prostřednictvím této finanční podpory, mají školy možnost poskytnout svým žákům, ty správné digitální učebny pomůcky pro kvalitnější a zajímavější vzdělávání.
Chcete se dozvědět, jak můžete čerpat finanční prostředky z NPO? Chcete mít větší přehled o digitálních učebních pomůckách a o prevenci digitální propasti? Zajímá vás také administrativní oblast závěrečného vyúčtování?
Přijďte si poslechnout a zapojit se do online konzultace, která se bude konat na YouTube kanálu MŠMTdne 30.3.2023 od 15:00.
Účastníky seznámíme s tým, na co použít finanční prostředky z NPO určené na digitální učební pomůcky a na prevenci digitální propasti v roce 2023. Zároveň provedeme účastníky webináře otázkami, které je budou čekat v následujícím roce při závěrečném vyúčtování – povinném sběru dat o využití těchto finančních prostředků. Konzultaci povede vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, paní Anna Stočesová Martinková (MŠMT), spolu se zástupcem IT guru a ředitelem vybrané školy. Prostor bude také na otázky, které můžete pokládat do online prostoru živého vysílání.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Právě byly zveřejněny podmínky, účel a kritéria pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace pro základní školy, střední školy a konzervatoře na náklady vzniklé od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.
Informace naleznete ve Věstníku MŠMT 02/2023. Školám budou odeslány nejpozději do 5 dnů informace také do datové schránky včetně odkazu na metodickou podporu. Prevence digitální propasti na stranách 252 - 254. Digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence na stranách 255 - 259.
Ohlížíme se za rokem 2022 a nabízíme školám pomocnou ruku k vyplnění formuláře pro závěrečné vyúčtování resp. povinný sběr dat, který se zaměřuje na využití a čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy (dále NPO) na digitalizaci. Termín 28. 2. 2023 pro vyplnění formuláře se blíží, a protože jej část škol dosud neodevzdalo v informačním systému NPO (IS-NPO), připravili jsme speciální - mimořádnou, online konzultaci na pondělí 27. 2. 2023 v 17:00 pro všechny příjemce finančních prostředků z NPO na digitální učební pomůcky a na prevenci digitální propasti. Vyplňováním formuláře vás provede Anna Stočesová Martinková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT).
Připojit se můžete 27. 2. v 17:00 přes aplikaci Teams.
Online konzultací, ve které nabízíme školám pomocnou ruku s vyplněním povinného sběru dat, navazujeme na dříve uskutečněný live stream “Pořizujeme z NPO digitální učební pomůcky pro žáky" ze dne 8. 2. 2023. Rádi bychom připomněli její obsah, neboť zazněla řada inspirativních příkladů dobré praxe ze škol, kterých se právě závěrečné vyúčtování - povinný sběr dat za rok 2022 týká a osvětluje stanovené podmínky, účel a kritéria, která byla zveřejněná ve Věstníku 02/2022.
Debata "Pořizujeme z NPO digitální učební pomůcky pro žáky"
V online živé debatě se u kulatého stolu setkali Anna Stočesová Martinková (za MŠMT vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání), Petr Polívka (za Národní pedagogický institut ČR koordinátor sítě IT guru - nezávislých odborných konzultantů pro školy), Josef Dašek (moderátor, tajemník DigiKoalice) a přímo z praxe byla hostem Markéta Benešová (ředitelka ZŠ Bítovská, Praha 4).
V úvodní prezentaci představila Anna Stočesová Martinková souhrnné informace o čerpání finančních prostředků z NPO na digitalizaci, která je zaměřena na žáka a jeho vybavení pokročilými digitálními učebními pomůckami, které mu umožní rozvíjet si informatické myšlení a digitální kompetence napříč vzdělávacími oblastmi.
Představila příklady dobré praxe ze škol, které vhodné pokročilé digitální učební pomůcky již pořídily, a odkazovala na již sdílená inspirativní videa:
Finanční prostředky z NPO umožňují také školám v rámci prevence digitální propasti vytvořit si tzv. mobiliář se základními digitálními zařízeními např. notebooky, chromebooky, tablety, chytrými telefony, které dle svých potřeb zapůjčují znevýhodněným žákům, kteří nevlastní tato zařízení nebo je nemají pro sebe k dispozici doma nebo v běžné výuce či v zájmových aktivitách.
Představila metodickou podporu ze strany MŠMT, která je poskytovaná v řadě příruček, metodických postupů, inspirativních videí, které jsou dostupné na edu.cz/digitalizujeme a uvedla, že současně s finančními prostředky bylo zapotřebí metodicky podpořit učitele, ICT koordinátory a ředitele škol tak, aby mohli uskutečnit změnu ve způsobu vzdělávání v kontextu digitalizace. K tomu je nezbytné zajistit vzdělávání pedagogických pracovníků a podpořit školy metodicky také ve správném výběru digitálních technologií, které jsou vhodně zvoleny na míru Školních vzdělávacích programů jednotlivých škol a předala slovo zástupci z řad IT guru, kteří školám usilovně pomáhají v jejich procesu digitalizace.
Koordinátor IT guru Petr Polívka objasnil, jak školám pomáhají ve výběru vhodných pokročilých digitálních technologií, které tzv. šijí každé škole na míru podle jejich potřeb.
Ředitelka školy Markéta Benešová popsala, jak proběhl nákup těch správných digitálních pomůcek na jejich škole: „Nejprve se vytvořila skupina s pár pedagogy z celé školy se zaměřením na všechny vyučovací předměty. V této skupině proběhla setkání s návrhy, které digitální učební pomůcky bude vhodné zakoupit. S vhodností výběru pomůcek nám pomohl i IT guru. Výsledkem byly zakoupené pomůcky pro všechny ročníky na ZŠ, ze kterých si je žáci mohou půjčit i na doma“.
Petr Polívka dodal, že se vždy zaměřují při konzultacích se školami na to, jak škola pracuje nyní s digitálními technologiemi, v jakém stavu je jejich počítačová síť, jaké jsou potřeby učitelů a požadavky vedení školy k využívání digitálních technologií ve vzdělávání a podle toho školám poskytují cenné rady, konzultují s nimi jimi vybrané digitální učební pomůcky apod.
Diváci využili možnosti pokládat dotazy přímo v chatu live streamu. Nejvíce zastoupené otázky se týkaly pořizování licence softwaru grafických programů, unplugged aktivit, dobíjecích boxů a příslušenství jako jsou sluchátka a také jejich způsobu vykazování ve formuláři IS-NPO v rámci závěrečného vyúčtování - povinného sběru dat za rok 2022.
Účastníci debaty doporučili školám, aby se nebály zeptat na to, co potřebují vědět k nákupu digitálních pomůcek a využívali konzultací s IT Guru, k tomu stačí vyplnit interaktivní formulář pro dotazy na stránkách edu.cz/digitalizujeme/it-guru. Petr Polívka závěrem vybídnul zástupce škol: “Důležitě je myslet dopředu, to znamená, využívat pomůcky i na jiné předměty, nejen na jeden předmět a jedno téma. Nenechávat nákup na poslední chvíli, kvůli vysoké poptávce na trhu. Anna Stočesová Martinková uvedla, že pro vhodný výběr pokročilých digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků je nezbytné zamyslet se nad potřebami, které vycházejí ze školního vzdělávacího programu každé školy. Na závěrečnou otázku moderátora, co by jako zástupce za ministerstvo školství doporučila školám, odpověděla: “Jako první by si do rukou měly vzít svůj školní vzdělávací program a podívat se, jaké změny v něm udělaly v souvislosti s revizemi Rámcových vzdělávacích programů. Podívat se, proč to potřebujeme a k jakému cíli se chceme dostat a podle toho digitální učební pomůcky vybírat... V neposlední řadě musí mít škola motivované učitele s chutí a zájmem využívat digitální učební pomůcky.“, uzavřela debatu Anna Stočesová Martinková.
Pokračování v roce 2023
Koncem roku 2022 avizovalo MŠMT pokračování v digitalizaci škol i v roce 2023 a to pomocí finančních prostředků z NPO pro základní školy, střední školy a konzervatoře. Školy tak budou podpořeny v nákupu digitálních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Podrobnější informace byly zveřejněny v Avízu školám.
Nyní je však zapotřebí nejpozději do 28. 2. 2023 vypořádat se a zhodnotit využití finančních prostředků za rok 2022 a k tomu může školám pomoci metodická podpora zveřejněná na edu.cz/digitalizujeme, která se zaměřuje na vysvětlení podmínek, účelu a kritérií stanovených pro čerpání finančních prostředků z NPO na digitalizaci. V 7. kapitole jsou podrobně popsány cíle zjišťování dat, které jsou uvedeny ve formuláři IS-NPO pro závěrečné vyúčtování a povinný sběr dat.
Pokud vás toto téma zaujalo a nestihli jste jej v živém vysílání, můžete ho shlédnout z archivu na YouTube kanálu Národního pedagogického institutu České republiky.
Další online stream u kulatého stolu se uskuteční 23. března na téma – Kyberbezpečnost ve škole.
Přehled odkazů
Připojit se můžete přes Teams – online konzultace dne 27. 2. 2023 v 17:00
Záznam 8. 2. 2023 z živé debaty “Pořizujeme z NPO digitální učební pomůcky pro žáky”
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Jak na změny výuky nové informatiky a zavádění digitálních kompetencí u vás ve škole na 1. stupni? Přijďte si o tom popovídat na diskuzní setkání ve vašem kraji.
Informatika je příležitost, kterou nesmíme promarnit
Digiroadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Setkání proběhnou současně ve všech krajích. V úvodu a na konci bude příležitost sdílet zkušenosti, problémy a závěry diskuzí napříč republikou.
Učíte už podle nových RVP nebo se na to chystáte a hledáte inspiraci? Potřebujete zpětnou vazbu k přípravě na výuku? Chcete si sami vyzkoušet aktivity do hodin? Nevyznáte se v nabídce podpory při zavádění změn? Máte zájem probrat změny v digitální oblasti s kolegy a odborníky?
DIGI roadshow vám umožní ověřit si přípravu na výuku podle upraveného ŠVP, účastníci si na vlastní kůži vyzkouší zajímavé aktivity do hodin informatiky i aktivity pro rozvoj digitálních kompetencí žáků. Na setkáních se otevře prostor pro diskuzi s ostatními učiteli 1. stupně v daném kraji, kteří už mají první kroky za sebou, i s našimi krajskými odborníky (lektory, krajským ICT metodikem, IT guru, konzultantem ŠVP).
Harmonogram (21. března)
14:00–14:10 Zahájení DIGI roadshow 14:10–15:00 Vystoupení prof. RNDr. Ivana Kalaše, Ph.D., autora informatiky s Emilem (dotazy účastníků) 15:00–17:00 Společný program - prezentace, sdílení příkladů dobré praxe (diskuze účastníků a odborníků na krajském pracovišti NPI) 17:00–17:45 Společný závěr, diskuze
Finanční prostředky z Národního plánu obnovy jsou „veřejným“ školám poskytovány prostřednictvím předem určeného ad hoc normativu. Školy nemusí o prostředky žádat, jsou jim přidělovány automaticky prostřednictvím kraje. Účel prostředků a další podmínky jsou uvedeny v konkrétním věstníku viz níže.
Soukromé a církevní školy mohou o prostředky z NPO požádat prostřednictvím výzev.
Další prostředky z komponent 3.1., 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3, 3.2.4 a 5.1. které má MŠMT v gesci, jsou k dispozici prostřednictvím výzev. Informace o komponentách jsou dostupné na hlavní stránce k Národnímu plánu obnovy v gesci MŠMT.
Každá škola si musí poradit s jistým množstvím administrativy, osobní dokumentací dětí i zaměstnanců a zároveň komunikací s rodiči. V tom jim mohou pomoci školní informační systémy (ŠIS), které představují moderní a efektivní způsob zpracování informací a rychlý komunikační nástroj jak uvnitř školy, tak mezi školou a rodiči.
Přínos ŠIS
Přínos ŠIS spočívá především ve vedení školní matriky, evidenci třídních knih, sledování docházky, komunikaci s rodiči, automatickém generování dokumentů, ale třeba také v plánování akcí, objednávání jídel či evidenci plateb. Smyslem je, aby všechny potřebné funkcionality měli učitelé, ředitelé i rodiče na jednom místě.
Nově budou předávat individuální údaje také mateřské školy
Zatímco pro základní a střední školy je předávání individuálních údajů o žácích do databáze MŠMT již dlouho povinné, mateřské školy zatím předávaly pouze standardní statistické výkazy. Novela vyhlášky č. 364/2005 o dokumentaci škol a školských zařízení zavádí povinnost předávat individuální údaje o dětech i pro mateřské školy, a to až od školního roku 2025/2026. Na jaře 2023 si školky budou moci poprvé vyzkoušet předávání dat z matrik a funkčnost systému. Ověřování s možností dobrovolného zapojení proběhne do roku 2025 několikrát. První ostrý povinný sběr dat se uskuteční ve školním roce 2025/2026.
Jaké informační systémy jsou na trhu pro školy
Abychom zmapovali, jaké informační systémy jsou na trhu školkám k dispozici, jaké funkcionality nabízí, a abychom společně jednali o budoucí spolupráci, uspořádali jsme na MŠMT dne 21. 11. 2022 setkání se sedmi dodavateli ŠIS pro mateřské školy: Edookit, Relax-KEŠ, Správa MŠ, Digiškolka, Edupage, Auksys, Twigsee. Z pestré škály školních informačních systémů si může každá mateřská škola zvolit ten, který jí vyhovuje nejvíce.
Věříme, že ŠIS může ušetřit mateřským školám hodně času a usnadnit jim i rodičům sledování dění ve škole.
Jste asistent pedagoga či výchovný poradce nebo školní speciální pedagog a chcete, aby se nově příchozí děti (nejen) z Ukrajiny u vás ve škole cítily dobře? V tomto textu najdete informace o nové příručce Stručný průvodce pro asistenty podporující děti a žáky z Ukrajiny. Příručka Vás provede krok za krokem procesem adaptace, integrace a výuky češtiny jako druhého jazyka u žáků z Ukrajiny. Samotnou příručku pak najdete ke stažení pod textem.
Děti a žáci se sociálním znevýhodněním představují v našich školách početně velmi významnou žákovskou skupinu. Aktuálně sice nikdo neví přesně, kolik takových žáků v systému je, kvalifikované odhady ale uvádí počty vysoké – studie zpracovaná odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci a z organizace Člověk v tísni v roce 2015 uváděla, že takových žáků u nás může být až 140 tisíc. A se zdražováním energií a souvisejícími propady rodin do chudoby se dá předpokládat, že počty žáků se sociálním znevýhodněním budou ve školách dále růst. Následující článek je vhodný pro pedagogy, vedení škol i širší veřejnost – pomůže pochopení identifikace sociálně znevýhodněných žáků a jejich podporu ze strany vzdělávacího systému.
Potřeba podpory
Ve skupině žáků se sociálním znevýhodněním může jít například o dítě ze sociálně vyloučené lokality (jehož rodiče mají sami jen nízkou úroveň formálního vzdělání a nemůžou mu s přípravou do školy pomoci), dítě žijící s matkou samoživitelkou v sociálním bytě (jehož maminka zvládá zabezpečit základní životní potřeby, ale na přípravu do školy už jí nezbývá čas), dítě s nezaměstnanými rodiči žijící na ubytovně (kterému chybí motivace a studijní vzory) nebo dítě s jazykovou bariérou (které z různých důvodu nemluví dobře česky) – společným pojítkem všech těchto a mnoha dalších dětí je, že pro jejich úspěch ve vzdělávání nestačí jen standardní výuka. Ze zkušenosti mnoha pedagogů a škol je zřejmé, že žáci se sociálním znevýhodněním potřebují ve škole nadstandardní podporu, leckdy v míře srovnatelné s podporou žáků s některými lehčími formami zdravotních postižení.
Nedostatky v systému
Na rozdíl od žáků se zdravotním postižením získávají ale žáci se sociálním znevýhodněním nadstandardní podporu ve vzdělávání jen málokdy. Stávající systém je nastaven tak, že jakákoli výraznější podpora, například pomoc asistenta pedagoga nebo bezplatné zajištění pomůcek, je podmíněna doporučením od školského poradenského zařízení. Data ministerstva školství ovšem ukazují, že jen menší počet žáků se sociálním znevýhodněním projde vyšetřením v pedagogicko-psychologické poradně tak, aby jim na základě jejich znevýhodnění byla nějaká významnější podpůrná opatření doporučena. Ze zkušeností víme, že řadu těchto žáků jejich zákonní zástupci na vyšetření v poradně vůbec neobjednají anebo je objednají, ale v daném termínu na vyšetření nedorazí. Důvodů je mnoho, například větší dojezdová vzdálenost a horší dopravní dostupnost do poradny, menší kompetence rodičů pro jednání s úřady ad. Navíc studie, kterou jsme realizovali na Pedagogické fakultě UK v roce 2021, ukázala, že i když žák se sociálním znevýhodněním do pedagogicko-psychologické poradny na vyšetření dorazí, poradna nemá v podstatě žádné nástroje, na základě kterých by mohla žákovo sociální znevýhodnění identifikovat.
Projekt Podpora rovných příležitostí
Na uvedený stav, ve kterém se žákům se sociálním znevýhodněním ve školách potřebné podpory nedostávalo (anebo dostávalo, ale jen v rámci dobrovolné aktivity některých pedagogů a bez jakékoli systémové finanční podpory), aktuálně reaguje Národní plán obnovy. Ve výzvě ministerstva školství, doprovázené projektem Podpora rovných příležitostí realizovaným Národním pedagogickým institutem, má možnost čerpat finanční prostředky na podporu vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním více než čtyři sta škol. Cílem projektu ovšem není pouze zajistit školám na příští tři roky dočasnou finanční podporu, ale také připravit navazující systém, ve kterém by školám vzdělávajícím žáky se sociálním znevýhodněním zajišťoval podporu stát. Základem takového systému státní podpory pak nutně musí být identifikace žáků se sociálním znevýhodněním – je potřeba vědět, o jaké žáky jde a v jakých počtech se ve školách vyskytují, a na základě toho pak poskytovat školám finanční, personální i metodickou podporu pro vzdělávání těchto žáků.
Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním
V rámci zmiňovaného projektu dojde během školního roku 2022/2023 k pilotnímu ověřování identifikace žáků se sociálním znevýhodněním ve školách, a to ve spolupráci pracovníků školních poradenských pracovišť a učitelů. Záměrem pilotního ověřování je vytvořit systém identifikace žáků se sociálním znevýhodněním přímo ve škole – tak, aby tito žáci nemuseli vyhledávat a absolvovat vyšetření ve školských poradenských zařízeních, a zároveň tak, aby identifikace přinášela co nejpřesnější data, na kterých bude moct být v budoucnu založen systém státní finanční podpory. Při procesu identifikace chceme v maximální možné míře předcházet riziku stigmatizace jednotlivých žáků, výsledky tedy mají být interpretovány souhrnně za jednotlivé třídy a jednotlivé školy.
Posuzovací schéma
Pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním bude ve školách využitý materiál vytvořený v návaznosti na výzkumný projekt Pedagogické fakulty UK - „Posuzovací schéma pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním“. Schéma je záměrně koncipováno jednoduše – celý dokument má čtyři strany, z toho jen jedna je vlastní posuzovací schéma. Vyplňováním je primárně pověřený vybraný poradenský pracovník školy (sociální nebo speciální pedagog, psycholog, výchovný poradce), který společně s třídním učitelem posuzuje u vybraných žáků následující charakteristiky:
„A. Žák nemá přiměřenou podporu vzdělávání v domácím prostředí.
B. Žák nemá v dostatečné míře osvojený vyučovací jazyk.
C. U žáka se objevuje náročné chování vznikající z ne-zdravotních důvodů.
D. Žák má nízkou motivaci ke vzdělávání a zvýšené absence.
E. Psychické potřeby žáka nejsou naplněny v dostatečné míře.
F. Fyzické a materiální potřeby žáka nejsou naplněny v dostatečné míře.
G. Zákonný zástupce žáka nespolupracuje se školou.“
Na základě posouzení jednotlivých oblastí pak poradenský pracovník společně s učitelem stanoví míru sociálního znevýhodnění žáka. Výsledný počet žáků se sociálním znevýhodněním za třídu a za školu pak má do budoucna indikovat, jak velkou míru nadstandardní (finanční, personální a metodické) podpory daná škola a třída potřebují.
Už v červnu tohoto roku byla funkčnost posuzovacího schématu konzultována v ohniskových skupinách se šestnácti poradenskými pracovníky ze škol s vyšším počtem žáků se sociálním znevýhodněním a dosavadní reakce byly pozitivní. V aktuální fázi pilotního ověřování je nezbytné, aby se poradenští pracovníci, kteří mají se schématem ve škole pracovat, nejprve přihlásili na krátký webinář, který pořádá Národní pedagogický institut a který zájemce provede teoretickým zázemím i praktickým uplatněním schématu – webinář dosud absolvovalo přibližně osmdesát vedoucích a poradenských pracovníků škol.
Změna systému podpory škol
Uvědomujeme si, že s ambicí přesněji identifikovat žáky se sociálním znevýhodněním přicházíme do škol ve složité době, ve které mají poradenští pracovníci i učitelé už více než dost jiných povinností. O to více jsme se snažili a snažíme, aby proces identifikace žáků mohl probíhat co nejjednodušším a časově nejúspornějším způsobem. Čas a úsilí, které poradenští pracovníci a učitelé identifikaci žáků věnují, nás také zavazují, abychom udělali maximum pro to, že bude identifikace dále využita ke změně a vybudování systému spolehlivé a přiměřeně rozsáhlé státní podpory, která bude korespondovat s potřebami žáků se sociálním znevýhodněním i s potřebami škol, které tyto žáky vzdělávají.
Použité zdroje
KOLEKTIV AUTORŮ (2015). Očekávané rozložení četnosti SVP podle stupňů podpůrných opatření. Výstup projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z: http://www.inkluze.upol.cz/portal/vystupy/
MŠMT (online, cit. 2021-05-23) tab. „C1.31.1 Základní vzdělávání – žáci se SVP, nadaní a žáci s přiznaným PO s kódem NFN, z toho dívky – podle území“ In: Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele školního roku 2020/2021. Praha: MŠMT ČR. Dostupné z: https://statis.msmt.cz/rocenka/rocenka.asp
NĚMEC, Zbyněk, PHILIPPOVÁ, Tereza (2021) Diagnostika sociálního znevýhodnění žáků v praxi pedagogicko-psychologických poraden. In TRUHLÁŘOVÁ, Zuzana, ZIKL, Pavel, DAŇKOVÁ, Gabriela (eds.) Aktuální otázky a možnosti v oblasti intervence u osob se speciálními potřebami. Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové. ISBN 978-80-7435-828-9.
Autor: doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D., katedra Speciální pedagogika, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy; expert pro přípravu reformy, Národní pedagogický institut
Ačkoli by čtení e-mailů mělo být soukromou aktivitou, více než 85 % e-mailů obsahuje sledovací mechanismus, který dokáží zjistit, kdy jste zprávu otevřeli, kde jste byli, když jste ji otevřeli, a jaké zařízení jste používali – ať už jde o vaši soukromou adresu, nebo o služební e-mail a školní zařízení. Poradíme vám, jak můžete chránit proti spamu i případným útokům nejen školní e-mail, ale i soukromé adresy, které používáte vy a vaši žáci. Následující článek je vhodný pro pedagogy, vedení školy i správce školních sítí – můžete si například nastavit společná pravidla při testování různých online aplikací pro výuku.
Úvod
Už se vám někdy stalo, že jste otevřeli e-mail a brzy poté se vám zobrazila související reklama? Může za to sledování e-mailů. Z těchto údajů jsou vytvářeny individuální profily k ovlivnění obsahu, který vidíte online, včetně cílení reklamy. Tyto údaje o vás jsou také obvykle odesílány přímo třetím stranám, nejspíš bez vašeho souhlasu. Jak je to možné?
Velké technologické firmy a marketingová oddělení v nejrůznějších sektorech potřebují přesné údaje o zákaznících, aby mohly správně cílit reklamu a nabídky na svoji cílovou skupinu. K tomu potřebují velké množství dat, na jejichž základě mohou chování zákazníků vyhodnocovat, nebo dokonce predikovat. Velké technologické firmy, například Google, jim v tomto směru rozhodně mají co nabídnout. Příjmy společnosti Alphabet, pod kterou výše jmenovaný vyhledávač patří, tvoří z více než 80 % příjmy z reklamy. (zdroj: https://www.cnbc.com/2021/05/18/how-does-google-make-money-advertising-business-breakdown-.html ) Jedná se tedy o regulérní business s vašimi daty a vaším soukromím.
Společnosti, které provozují systémy pro hromadnou rozesílku e-mailů (Mailchimp, Smartemailing, Sendgrid...) skrývají v e-mailech sledovací kódy. Pojďme se společně na tuto problematiku podívat. Nejde totiž jen o ryze soukromý problém: řada pracovníků (školství nevyjímaje) používá firemní e-mailové adresy například pro registrace do e-shopů a dalších služeb, tato problematika se však týká i e-mailových adres žáků A těm je vhodné tento problém přednést v rámci prevence a ochrany jejich soukromí.
Jak to funguje?
Představte si, že pracujete v oddělení marketingu určité společnosti a dostanete za úkol rozesílku e-mailové kampaně na nový produkt. Podle její úspěšnosti pak budete odměněni. Je tedy potřeba změřit, jestli je e-mailová kampaň na odběratele úspěšná, tj. zjistit, kolik lidí e-maily otevřelo (takzvaný openrate) a kolik (a zda) na námi naservírované odkazy kliklo a konkrétně na jaké (tzv. clickrate). Čím vyšší čísla, tím vyšší bude odměna. Jak to všechno změříte? Nástroj pro rozesílání hromadných e-mailů touto funkcí disponuje. K měření se používají měřící kódy, které generuje rozesílací mailingový systém. A ty jsou pro každého odběratele unikátní. Tyto kódy, jež systémy marketingových oddělení využívají, se obvykle schovají do průhledného obrázku, který má velikost 1×1 pixel. Právě proto, že má za úkol vás sledovat, se mu říká tracking pixel.
V momentě, kdy vám takový e-mail dorazí a vy jej otevřete, načte se obvykle grafika e-mailu. V tu chvíli se stáhne tracking pixel a tato skutečnost je předána do mailingového systému –marketér z výše uvedeného příkladu tak ví, že jste e-mail otevřeli. V e-mailu vás pak něco zaujme, kliknete na obrázek či tlačítko – tracking pixel opět zaznamená, že jste kliknuli na odkaz – i odkaz má stále pro vás unikátní kód, díky němuž si vás systémy spojí s vaší identitou.
Jak se proti tomu bránit?
Způsobů je několik:
ten nejjednodušší, ale také nejméně praktický, je zakázat načítání obrázků v e-mailových klientech. Pak se sami můžete rozhodnout, kdy grafiku a trackovací pixely načíst, a kdy ne.
Nicméně e-maily bez grafiky jsou dnes téměř nečitelné, takže existují i elegantnější řešení, a tím je maskování vašeho primárního e-mailu. Díky službám uvedeným níže se minimalizuje množství nevyžádaných zpráv do vašeho hlavního e-mailu, čímž budete mnohem méně sledovatelní – firma si anonymní e-mailovou schránku nespojí s vámi.
Jiné nástroje pak umožňují ze zpráv trackovací pixely a odkazy odebírat.
Pojďme se na to společně podívat, ať jste vy i žáci před „velkými bratry“ v bezpečí.
Jednotlivé možnosti ochrany
Relay – tak nazýváme služby, které vám vygenerují “náhodnou„ e-mailovou adresu, která s vámi nemá nic společného, a pak přeposílají e-mail na vaši pravou adresu. Je to vhodný způsob pro použití ve škole k registracím na portály, kde si žáci budou něco v rámci výuky zkoušet.
Až 5 adres zdarma, rozšíření do prohlížeče – e-mailové masky jsou maskované nebo soukromé e-mailové adresy, které předávají zprávy do vaší skutečné e-mailové schránky. Tyto masky vám umožňují sdílet adresu s třetími stranami, a tím zakryjete vaši skutečnou e-mailovou adresu, na kterou zprávy přepošle.
Aplikace DuckDuckGo v mobilu i rozšíření prohlížeče automaticky detekují e-mailová pole a usnadňují vyplňování formulářů vaší osobní adresou @duck.com, kterou jste si vytvořili, nebo náhodně vygenerovanou soukromou adresou, například da1z2j3h4d6@duck.com. Jedné se o velmi snadné a pohodlné řešení.
Když si předplatíte iCloud+, můžete pomocí funkce Skrýt můj e‑mail začít vytvářet jedinečné, náhodné e‑mailové adresy, abyste při vyplňování webových formulářů nebo přihlašování k odběru zpravodajů nemuseli sdílet svoji skutečnou e‑mailovou adresu.
Pošta zaslaná na vaše náhodné adresy se přeposílá na váš osobní e‑mailový účet: na vaši adresu iCloud Mailu nebo na jinou adresu přidruženou k vašemu Apple ID. Když na takovou zprávu odpovíte, vaše osobní e‑mailová adresa zůstane skrytá. Zpráva se dotyčnému zobrazí jako odeslaná z e‑mailové adresy funkce Skrýt můj e‑mail.
Na jedno kliknutí umí generovat unikátné e-mailové adresy, ze kterých pak dojde k přeposlání e-mailů na Vaši pravou adresu. A při směru zpět to funguje stejně, vaše adresa je tak stále v bezpečí.
Princip fungování:
Doménový koš
Záchytná e-mailová adresa poskytuje uživatelům vlastní domény možnost přijímat veškerou poštu odeslanou na jejich doménu, i když je odeslána na e-mailovou adresu, která na dané doméně neexistuje.
Pokud nemáte povolenou catch-all adresu, jak se jinak doménovému koši říká, a odesílatel se pokusí odeslat zprávu na nesprávnou adresu, obdrží zprávu o odmítnutí, která ho informuje, že adresa, na kterou se pokusil odeslat, ve vaší doméně neexistuje:
Vaše zpráva nebyla doručena na adresu wrongaddress@yourdomain.com, protože adresu se nepodařilo najít. Zkontrolujte, zda v adrese nejsou překlepy nebo zbytečné mezery, a zkuste to znovu.
Pokud však doménový koš zapnutý máte, přijde jakákoliv zpráva do určené schránky. Této funkce jde využít i pro zachování anonymity – odesílatel zná sice doménu, ale ne konkrétního uživatele. Nezabráníte tak ale SPAMu, takže pro naše účely ve školním prostředí nedoporučujeme tuto funkci využívat.
Desetiminutový e-mail
Používá se často ve škole pro jednorázové registrace ke službám, například v hodinách informatiky.
Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
O výzvě
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Způsob a termíny podání žádostí
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz.
Žádost musí být podána nejpozději do 31. prosince 2022. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2022“. Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Článek je určený nejen vedení školy, ale všem, kteří pořizují a publikují fotografie mapující život a akce školy, na nichž jsou zachyceni žáci a pedagogové. Následující text Vás přehledně seznámí s legislativou (mimo jiných GDPR, občanský zákoník, Listina základních práv a svobod či Úmluva o prách dítěte) upravující zveřejňování fotografií ve vztahu k ochraně soukromí zobrazovaných osob. Zjistíte, jak je to s ochranou soukromí při instalaci kamerového systému ve škole, jestli zveřejnění fotografií z akcí usnadní zpravodajská licence, co všechno dělají technologické firmy s identifikovatelnými tvářemi dospělých i dětí zveřejněných na sociálních sítích. A protože i ředitelé a učitelé jsou rodiči, stručně vás seznámí s fenoménem sharentingu a jeho možnými důsledky.
Abychom mohli někoho vyfotografovat, potřebujeme k tomu nejprve jeho souhlas. Kromě toho že je to slušnost, vyžadují splnění této podmínky i zákony. A to vůbec nejde jen o GDPR, jak se hodně lidí domnívá.
Zákony, které toto vyžadují, platí v České republice už dlouho a jsou starší než GDPR a většina sociálních sítí, takže se vážně nejedná o žádnou novinku. GDPR řeší spíše organizace, jako jsou školy či zájmové skupiny a firmy, případně pak jednotlivci, kteří fotografie nějak systematicky ukládají a zpracovávají, jako například soukromí fotografové.
V běžném životě se nás týká spíše zákon č. 89/2012 Sb. ("občanský zákoník") a Listina základních práv a svobod (odkaz na text). V té se můžeme zaměřit například na Článek 10, který říká toto:
aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno,
na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života,
na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Občanský zákoník v § 81 zákona č. 89/2012 pak říká, že osobnost člověka požívá zvláštní ochrany a je mimo jiné chráněna také jeho vážnost, čest a soukromí (§ 81 odst. 2 OZ).
§ 84 a § 85 OZ pak hovoří o fotografování lidí či zachycení podoby člověka. Už samotné zachycení podoby člověka, jak zákon říká „tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost”, je možné jen s jeho svolením.
Dle § 85 OZ je souhlas potřebný také k rozšiřování podoby člověka. Pokud tedy například žák vyfotí při hodině učitele, tak už samotným pořízením tohoto snímku se dopouští neoprávněného narušení osobnostních práv učitele. Stejně je to samozřejmě při fotografování spolužáků či dalších osob. Především v souvislosti s kyberšikanou, která se pomocí fotografií či videí šíří, je dobré o těchto faktech informovat.
Pokud je taková fotografie či video pořízené bez souhlasu šířené na sociálních sítích, stává se z toho ještě větší problém. Vzhledem k tomu, že toto data zůstávají uchovávána jak na serverech sociálních sítí, tak si kdokoliv může stáhnout či udělat screenshot a záznam obrazovky, a díky tomu je prakticky nemožné zamezit dalšímu šíření, i když jsme k němu byli vyzváni.
Pokud se právě chytáte za hlavu a chcete smazat všechny fotografie sebe, svých žáků či přátel, nedělejte to. Je potřeba říci si něco o pojmu, který právo zná jako konkludentní souhlas. Tímto pojmem je myšlen fakt, že za určitých okolností nemusí být souhlas s fotografováním jasně daný.
Jedná se o okolnosti, z nich je zřejmé, že souhlas dáváme svým chováním – např. při hromadné fotografii na svatbě. Zároveň zde platí také to, že automaticky dáváme k takové fotografii i souhlas k jejímu rozmnožování a šíření obvyklým způsobem. Při pořizování takovýchto fotografii tedy nemusíte mít výslovný souhlas zúčastněných.
Zda sem patří i šíření na sociálních sítích, není dle právních výkladů zcela jasné, a tak nic určitě nezkazíte, pokud budete dotyčné o záměru zveřejnit fotografii na nějaké online platformě informovat. Samostatnou kategorií je potom takzvaná zpravodajská, vědecká či umělecká licence, díky které můžete fotografii se zobrazeným použít k vědeckým, uměleckým či zpravodajským účelům – např. pro tvorbu článku, a také je přiměřeným způsobem šířit.
Pro využití zpravodajské licence nemusíte být zrovna novinářem, na její použití se může odvolat například i blogger či youtuber, ale musí dbát na to, aby nedošlo ke zveřejnění či šíření nepřiměřeným způsobem a v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.
Školy a GDPR
Povinnosti z pohledu občanského zákoníku máme za sebou a teď se pojďme podívat na to, co se týká škol, které se za určitých okolností stávají zpracovatelem osobních údajů – a tady se na ně vztahuje povinnost dodržovat GDPR.
Zjednodušeně jde říci, že jakékoliv zachycení podoby jiné osoby na vizuální záznam, ze kterého je možné určit její totožnost, musí vyhovovat pravidlům občanského zákoníku, ale pouze systematická činnost naplňující definici zpracovávání osobních údajů pro jiné než ryze osobní či domácí účely musí navíc respektovat nařízení GDPR.
To, že k fotografování žáků či záznamům za sportovních přenosů či školních akcí potřebujete výslovný souhlas zákonných zástupců, jistě všichni víme. Nicméně často se potkáváme se situací, kdy si školy nevědí rady například s tím, zda a za jakých podmínek mohou využívat například kamery pro monitorování prostoru školy a jejího okolí.
Protože využitím kamerového systému dochází k systematickému zpracovávání videozáznamu, podléhá takové použití pravidlům GDPRa měli byste tak mít informovaný a písemný souhlas dotyčných osob.
Setkali jsme se například se školou, jež měla kameru umístěnou v tělocvičně, a veřejně vysílala veškeré dění (cvičící děti) do internetu. Potom, co jsme školu upozornili na to, že se jedná o porušení GDPR, škola se zkoušela hájit tím, že na vchodových dveřích visí lísteček s informací, že prostory jsou monitorovány. To však samozřejmě nestačí a po delší diskuzi školy s právníkem došlo k zastavení tohoto vysílání.
Školám by se pak mohl hodit tento metodický výklad Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde najdou více informací.
Fotografie dětí sdílené rodiči
Nadměrné sdílení fotografií dětí vlastními rodiči označujeme pojmem Sharenting. Nezřídka jsou takové fotografie prvopočátkem kyberšikany a dalších rizikových faktorů. Rodiče si bohužel neuvědomují, že i když je jejich dítě nezletilé, stále se na něj vztahuje zákon o ochraně osobnosti, a navíc dle legislativy EU dítě nabývá zvláštní ochrany.
Právům dětí se v Listině základních práv a svobod věnuje například článek 7, který říká, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.
Dále je v článku 10, odst. 2 zakotveno také právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života. Tato práva se samozřejmě vztahují i na děti. Tuto skutečnost potvrzuje i Úmluva, která dětem právo na soukromý život, na zdržení se zásahu do něj ze strany jiných osob a na ochranu proti takovýmto případným zásahům, přiznává v článku 16. Zajímavý je také § 875. V jeho prvním odstavci je stanovena povinnost vykonávat rodičovskou odpovědnost v souladu se zájmy dítěte, což může být vztaženo i na neoprávněné zveřejňování jeho fotografií.
Vzhledem ke svému širokému rozptylu nebyla při tvorbě nařízení GDPR opomenuta ani oblast ochrany osobních údajů dětí. Důležitost chránit osobní údaje dětí je zdůrazněna již v Recitálu nařízení, kde v bodě 38 stojí, že „děti zasluhují zvláštní ochranu osobních údajů, protože si mohou být méně vědomy dotčených rizik, důsledků a záruk a svých práv v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Tato zvláštní ochrana by se měla zejména vztahovat na používání osobních údajů dětí.”
Rodiče by proto měli mít na mysli, že v první řadě by měli chránit soukromí svých dětí, minimálně do chvíle, než si o něm budou schopni rozhodovat sami, a jejich fotografie bez jejich souhlasu nezveřejňovat.
Pokud se na to podíváme mimo právní rámec, problematický je především fakt, že nahráváním fotografii na sociální sítě zakládají rodiče dítěti digitální stopu, o kterou v budoucnosti vůbec nemusí stát. Sociální sítě používají rozpoznávání obličejů a další techniky a sbírají všechny informace o všech subjektech na fotografiích či videích, aby mohly lépe uživatele propojovat, a tato data pak využívat k interním či reklamním účelům. I když tedy neoznačíte své dítě na fotografii jménem, algoritmy sociálních sítí a dalších služeb ví, že se jedná o vaše děti a na pozadí jsou s vaší osobou propojeny a již mají založenou složku, do které se postupně budu přidávat další informace.
Dle současné české legislativy si děti mohou na sociálních sítích založit profil až od 15 let, nicméně rodiče nevědomky takto zakládají neveřejné profily často již od ultrazvuku ještě nenarozeného potomka. Ve chvíli, kdy se dítě na sociální sítě přihlásí a zjistí, že jeho rodiče nahrávali jeho fotografie či videa několik let na sociální sítě bez jeho vědomí, může dojít k vážnému narušení vztahu dítě – rodič. V zahraničí již bylo zaznamenáno několik žalob od dětí směrem k rodičům, které byly úspěšné a pohybovaly se v řádech 1000 €.
Technologické firmy a práva při nahrání fotografie na sociální sítě
Pokud nahrajete jakékoliv fotografie na sociální sítě nebo na služby pro uchování fotografií, souhlasíte s podmínkami použití, ve kterých se nachází mimo jiné níže uvedené podmínky.
Technologické firmy, jako je Google, Microsoft, Meta a další také shromažďují obsah, který při používání jejich služeb vytvoříte, nahrajete nebo obdržíte od ostatních. Do této sekce patří např. obdržené e-maily, uložené fotky a videa, vytvořené dokumenty a tabulky nebo komentáře k videím na YouTube.
Technologické firmy pro vaše zařízení a účty používají jedinečný identifikátor, k němuž přidávají typ a nastavení prohlížeče, typ a nastavení zařízení, informace o systému, údaje o mobilní síti (včetně názvu operátora, telefonního čísla a verze telefonní aplikace), informace o interakci aplikací, prohlížečů a služeb, dále pak IP adresy, zprávy o selhání, aktivity systému, data, čas a URL adresy.
Technologické firmy do nejmenších detailů sledují a zaznamenávají vaši aktivitu, tedy to, co vyhledáváte, jaký obsah konzumujete, co nakupujete a jak jste aktivní na kterých webech a aplikacích třetích stran. Stejně tak sledují vaši historii v internetovém prohlížeči a sledují, s jakými osobami komunikujete nebo sdílíte jaký obsah.
Tyto údaje se mohou lehce měnit v závislosti na tom, jakou službu využíváte a komu patří – např. využíváním většiny služeb pocházejících z Číny dáváte automaticky souhlas s využitím principu Čínské lidové republiky a tak dále. Vždy proto důrazně doporučujeme číst si přidělovaná oprávnění a konkrétní podmínky použití dané sítě či služby.
Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti
Víte, že při nastražení pokusného přihlašovacího formuláře se první robotický útočník ze zahraničí pokusil o jeho napadení za necelé 3 minuty od spuštění? Následující článek je určen pro nejen pro vedení škol a správce IT školy. Dozvíte se v něm, proč a jak zabezpečit školní web, co hrozí v případě, že má váš web zastaralý bezpečnostní certifikát a jak poznáme ten správný. Dále jakými mechanismy se útočné automatizované programy pokoušejí proniknout do systémů a služeb, které jsou přístupné na internetu – v případě škol objednávkové a nabídkové formuláře, sdílené složky na školním serveru aj. – co mohou při proniknutí prostřednictvím slabých hesel či systémové chyby způsobit, a samozřejmě jak se útokům preventivně bránit.
Začneme u školních webových stránek. Školní stránky by měly sloužit jako prezentace školy, a tak bychom si na nich měli dát záležet nejen po stránce obsahové a vizuální, ale i po té bezpečnostní. Školní weby by vždy měly obsahovat HTTPS certifikát. Co to je? HTTPS je internetový protokol, nástupce již notoricky známého HTTP. Rozdíl mezi nimi není jen v 1 písmenku navíc, ale především v tom, že protokol HTTPS zajišťuje šifrování přenášených dat. Může to znít trochu odborně, nicméně vězte, že je to jednoduché – cokoliv, co na stránce opatřené šifrováním napíšete a odešlete, putuje vaší sítí, routerem a celým internetem v šifrované podobě. Nikdo, kdo by přenos odposlouchával, tak neuvidí, co jste zadali. To je důležité především, pokud se bavíme o heslech, ale také v rámci zachování soukromé komunikace.
Pokud se bavíme o školních webech, často se potkávám s tím, že mnoho z nich stále běží na HTTP. Bohužel mnoho z nich obsahuje nějaký přihlašovací formulář – buď přímo do správy webu, nebo do některého ze školních systémů, jako jsou různé varianty elektronických třídnic, docházky, přístup k objednávkovému systému školní jídelny a tak dále. V případě, že by se někdo k těmto systémům chtěl přihlásit, a jeho počítač byl napadený virem, nebo byl v nějaké síti, kde by útočník monitoroval provoz (veřejná wi-fi v kavárně), jeho heslo by bylo odchyceno a do systému by se mohl přehlásit místo uživatele útočník. To je bezpečnostní riziko, které si škola nemůže dovolit podstoupit. Nechceme přece dopadnout jako některé podobně napadené známé nemocnice.
Jak poznáte, že web obsahuje HTTPS certifikát? Před adresou se zobrazuje zámeček. Každý prohlížeč ho sice ukazuje trochu jinak – někdy je šedivý, jindy zelený, ale je to společný znak.
Oproti tomu web, který certifikát nemá, pak prohlížeče označují tagem Nezabezpečeno.
Druhý důvod, proč certifikát nasadit, je mnohem prostší – vyhledávače, jako je Google, upřednostňují ve svém vyhledávání stránky, které obsahují platný HTTPS certifikát. Stránky, které takový certifikát nemají a běží pouze na HTTP, jsou potom ve výsledcích vyhledávání výrazněji níže.
HTTPS certifikát je velmi snadné nasadit i získat – obvykle vás to nic nestojí, a to díky certifikační autoritě Let’s Encrypt, která je zdarma a umožňuje komukoliv, kdo danou doménu vlastní, vystavit si HTTPS certifikát. Více informací o vystavení certifikátu a o tom, jak ho nasadit, najdete na této stránce: Getting Started - Let's Encrypt (letsencrypt.org)
Celé je to otázka několika málo minut. Pokud si webové stránky nespravujete sami, kontaktujte provozovatele svého hostingu, nebo tvůrce webových stránek a požádejte je o nasazení HTTPS – opět by s tím neměli mít problém a nemělo by vás to nic stát.
Bezpečnost služeb vestavěných do internetu
Školy často vystavují do internetu různé služby:
přístup k elektronické třídnici,
lokálně hostovaným Bakalářům,
přihlašovací formulář do jednotného vzdělávacího prostředí,
objednávkový formulář do jídelny,
přístup k nějakým sdíleným složkám na školním NAS serveru,
nebo, nedejbože, vzdálený přístup přes RDP (to prosím NIKDY nedělejte).
Pokud škola vystaví jakýkoliv systém či službu do internetu, je automaticky a okamžitě vystavena riziku, že se k ní bude pokoušet nějaký útočník přihlašovat. A nemyslíme tím nyní mladého chlapce v kapuci a s maskou Anonymous, ale roboty (automatizované programy), kteří neustále skenují internet a hledají nově publikované služby a přihlašovací formuláře.
Pokud takové najdou, automaticky spustí takzvaný útok hrubou silou, neboli začnou zkoušet jednotlivá přihlašovací jména, hesla, dokud se jim nepodaří ke službě přihlásit. S kolegou jsme jednou vystavili takovýto honeypot (nástrahu na útočníky) a první robot, který se pokoušel naše porty oskenovat a následně začal útočit, dorazil z Číny necelé 3 minuty po zveřejnění serveru. To jen pro představu, abyste věděli, že se jedná o poměrně rychlou akci a není dobré se zabezpečením otálet.
V první fázi, ještě před samotným útokem, dochází k takzvanému skenování portů, které útočníkům dodá přehled o tom, jaké služby a na jakém operačním systému jsou provozovány.
Následně útočníci zjistí, ke kterým z těchto služeb je možné se přihlásit, a hned poté se o přehlášení začnou pokoušet. Zde je dobré upozornit, že každou službu, kterou máte takto vystavenou, byste měli opatřit nějakým systémem na limitování počtu neplatných přihlášení – pokud tedy uživatel zadá pětkrát špatně heslo, zablokujete mu na nějakou dobu možnost se přihlásit.
Oskenovat si vaši veřejnou IP adresu můžete i vy sami, a to například pomocí populárního nástroje Shodan. IP adresu vaší školy zjistíte jednoduše například na serveru mojeIP.cz, pokud ji zadáte z vyhledávače přímo ve školním prostředí.
Shodan - oskenování Vaší stránky
Tuto vaše veřejnou IP stačí zkopírovat a přenést do vyhledávacího pole Shodanu, který vám stránku oskenuje, ukáže, jaké porty jsou na ní otevřené, a zda některá z publikovaných služeb neobsahuje zranitelnost.
A tím se dostáváme k druhé fázi – pokud se útočníkům nepodaří k některé službě přihlásit, rovnou kontrolují, v jaké verzi služba (a operační systém serveru) běží. Pokud služba běží v nějaké staré verzi, která obsahovala zranitelnost, nebo na zastaralém a neaktualizovaném operačním systému, útočníci toto pomocí nástrojů zjistí a pokud se tam nachází nějaká chyba, kterou mohou zneužít pro vzdálený přístup, velmi snadno je použijí. Na obrázku níže vidíte závažnou zranitelnost známou jako BlueKeep, kdy útočníkům stačí zadat pár příkazů, zneužít chybu v protokolu pro vzdálené přihlášení, a tak ovládnout celý server během několik málo minut.
Jak se bránit
Obrana je v tomto případě poměrně snadná – minimalizujte počet služeb dostupných do internetu, ideálně je schovejte za VPN. Učitelé a další pracovníci by se měli ke školním systémům, které jsou uvnitř školy, hlásit vždy ne napřímo, ale přes VPN. VPN však musí být správně zabezpečená – to znamená, aby každý učitel používal silné a unikátní heslo (nejlépe uložené ve správci hesel), a také měl zapnuté dvoufaktorové přihlašování (2FA) – tím se případným útočníkům omezí možnost se k VPN přihlásit a zneužít ji.
Co se týče služeb, které jsou publikované pro rodiče a žáky, kde použití není možné, je vhodné využít například omezení počtu pokusů o přihlášení – tedy pokud uživatel (nebo místo něj útočník) zadá 5x špatně heslo, možnost přihlášení, nebo rovnou celý účet, bude na nějakou dobu zablokován. Případně jsou k dispozici i další metody, jako omezení přihlášení jen ze zemí EU, případně jen z ČR, nebo vynucení vícefaktorového ověřování – nebude stačit jen jméno a heslo, ale žák bude muset nové přihlášení potvrdit ještě například na mobilním telefonu.
Z hlediska správce je poté nutné všechny podobné služby udržovat aktualizované, aby nedošlo k tomu, že budou veřejně publikované zranitelné služby, které by útočníci mohli zneužít.
Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti
Režim soukromého prohlížení nabízí uživatelům větší soukromí při práci s internetovými prohlížeči. Každý prohlížeč jej pojmenovává jinak, například Google mu říká Anonymní režim (v angličtině Inkognito), Vivaldi pak Soukromé prohlížení nebo InPrivate jak jej nazývá Microsoft Edge, ale smysl mají stejný – více chránit soukromí uživatelů.
Víte však, jaká je ve skutečnosti míra soukromí, když používáte tento způsob procházení webu? Co z vašich online aktivit mohou ostatní stále vidět? A který prohlížeč nejlépe chrání vaše soukromí?
Anonymní režim je o něco soukromější způsob prohlížení webu ve srovnání s běžným brouzdáním. Je tedy vhodný při práci na sdílených počítačích například ve škole. Ve všech hlavních webových prohlížečích, jako je Chrome, Edge, Firefox a další, provádí anonymní režim následující činnosti:
Odstraní uložené soubory cookie. To znamená, že pokud jste se přihlásili na Facebook, Gmail, YouTube nebo jinou webovou stránku, po zavření všech karet a oken soukromého prohlížení se tyto soubory cookie vymažou a vy se automaticky odhlásíte. Předpokládejme, že se někdo jiný pokusí navštívit stejné webové stránky v novém okně procházení. V takovém případě NENÍ automaticky přihlášen k vašemu účtu (účtům). Soubory cookie z nesoukromých relací (tedy mimo anonymní režim) zůstávají zachovány.
Odstraní údaje zadané do formulářů. Může se jednat o registrační stránky, přihlašovací stránky nebo stránky s kontakty – webů, do nichž potřebujete zadat do on-line formuláře různé osobní údaje, je celá řada. Když zavřete všechny karty a okna soukromého procházení, tato data se odstraní a nikdo je nemůže znovu použít.
Odstraní dočasné soubory a mezipaměť. Při návštěvě webové stránky se do počítače nebo zařízení stahují soubory, jako jsou obrázky, kaskádové styly atd. Všechny tyto soubory jsou uloženy v počítači po dobu trvání relace soukromého prohlížení, aby bylo prohlížení rychlejší. Když však zavřete všechny karty a okna anonymního režimu, tyto soubory se odstraní, takže k nim nemůže přistupovat a používat je nikdo jiný, kdo ví, kde je na disku hledat.
Odstraní historii procházení. Při procházení webu ukládá webový prohlížeč historii všech webů, které jste navštívili, abyste k těmto informacím mohli později přistupovat nebo abyste mohli automaticky doplňovat adresy, když je zadáte do adresního řádku. Při soukromém prohlížení se historie prohlížení automaticky odstraní, když zavřete všechny karty a okna prohlížeče. Ostatní lidé s přístupem ke stejnému počítači nebo zařízení se tak nemohou dozvědět, které weby jste navštívili, pouhým pohledem do vašeho prohlížeče.
Neukládá historii vyhledávání. V moderních prohlížečích můžete vyhledávat na webu přímo z jejich adresního řádku. Vložíte klíčová slova, stisknete klávesu Enter a vyhledávací dotazy se automaticky odešlou do výchozího vyhledávače, který vrátí výsledky. V běžných relacích prohlížení se tato data ukládají pro pozdější opětovné použití, abyste mohli rychleji procházet web. Při použití anonymního režimu se tato data vůbec neukládají, aby je ostatní nemohli znovu použít při přístupu ke stejnému počítači nebo zařízení.
Všechny tyto skvělé funkce jsou užitečné k ochraně vašeho soukromí před ostatními lidmi, kteří mají přístup ke stejnému počítači, aby nevěděli, co děláte on-line. Použití anonymního režimu však neznamená, že vás nikdo nemůže sledovat.
Co soukromé procházení neumí? K čemu neslouží?
Anonymní režim není všespásný a některé subjekty vás stále mohou sledovat v závislosti na používaném webovém prohlížeči a jeho nastavení. Co tedy anonymní režim nedělá?
Stažené soubory a uložené záložky zůstávají tam, kde jste je uložili. Pokud nechcete, aby je ostatní viděli nebo používali, musíte je odstranit ručně.
Nejste chráněni před keyloggery a spywarem. I když prohlížeč vymaže data, která zadáte, keyloggery a spyware, fungující jako nezávislé programy, zachytí všechny stisky kláves. Chcete-li se před těmito hrozbami chránit, potřebujete dobrý antivirový program.
Poskytovatel internetových služeb ví o všem, co jste dělali online. Jediná cesta je spolu se soukromým prohlížením používat připojení k síti VPN, která váš provoz šifruje, nebo jinou anonymizační technologii, jako například Tor. Některé prohlížeče (Brave) naštěstí tento druh ochrany nabízejí i v režimu soukromého prohlížení.
Správce sítě ví také o všem. Předpokládejme, že pracujete ve škole. V takovém případě váš webový prohlížeč komunikuje s proxy serverem a serverem DNS (Domain Name Server) spravovaným touto organizací. To znamená, že správce IT může zaznamenávat vaši aktivitu online a ví, jaké webové stránky jste si prohlíželi. Chcete-li se chránit, potřebujete k soukromému procházení také síť VPN – ne tu „pracovní“, ale anonymizační (ProtonVPN, NordVPN).
Webové stránky, které navštívíte, vědí, že jste je navštívili. Pokud se na tyto stránky znovu přihlásíte, vědí přesně, že jste to byli vy a co jste při jejich návštěvě dělali. Pokud se nepřihlásíte, vědí, že mají návštěvníka. Některé webové stránky vás mohou dokonce identifikovat prostřednictvím pokročilejšího sledování, jako je fingerprinting, i když nejste přihlášeni.
Reklamní sítě vědí, co jste navštívili a co jste hledali. Reklamní sítě používají pokročilé techniky sledování, které sledují vaše údaje o prohlížení na více webech pomocí vaší IP adresy, identifikátoru prohlížeče, trackerů a souborů cookie. Některé prohlížeče nabízejí ochranu před sledováním nebo alespoň funkce blokování reklamy (Brave, Vivaldi). Pokud je povolíte, je pro reklamní sítě obtížnější vás sledovat.
Jaký je nejlepší prohlížeč pro soukromé prohlížení?
Jak vidíte v tabulce níže, nejlepšími prohlížeči pro běžné prohlížení webu jsou Firefox, Edge, Safari a Brave. Nicméně, Safari i Edge posílají dost statistických a telemetrických dat do svých domovských firem (Apple a Microsoft). Navíc tu chybí evropský projekt Vivaldi, odnož oblíbené Opery, která však dnes patří čínské firmě a příliš soukromá není. To se nelíbilo několika stěžejním vývojářům a tak odešli a založili projekt Vivaldi.
Právě Vivaldi a Brave bychom vyzdvihli jako dva nejlepší prohlížeče pro běžné procházení webu, protože již v základu obsahují blokátory reklam i sledovacích trackerů a nastavují tak velkou míru soukromí.
Prohlížeč Brave jde ale ještě dál a krom výše uvedeného v anonymním režimu umožňuje spouštět i okno, které používá protokol Tor, díky čemuž jde anonymita a ochrana soukromí ještě mnohem dál, za běžné hranice toho, jak anonymní režim vnímají ostatní prohlížeče.
Pokud byste chtěli zůstat u tradičnějšího a léty prověřeného Firefoxu, který je dnes jedním z mála prohlížečů nevyužívajících jádro Chromium, není problém jej obohati o pár doplňků jako je třeba Privacy Badger a uBlock Origin, čímž se dostanete na podobnou funkcionalitu jako mají výše uvedené prohlížeče.
Příklady soukromého prohlížení v jednotlivých prohlížečích
Brave
Edge
Firefox
Safari
Vivaldi
Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti
Dne 8. června proběhla panelová diskuse na téma IT správa na škole, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace zejména pro základní a střední školy. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky (NPI) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
„Je velkou škodou že spolu zřizovatelé a ředitelé málo komunikují ... Do budoucna je pro kraje i obce důležité, aby se pokusily sdílet odborné kapacity v území. Aby se snažili najít ICT specialistu, který by fungoval na větším území a tím pozvedl úroveň ICT správy. Je těžké najít na menších školách odborníka, který by reálně tuto práci vykonával. "
Účastníci debaty
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zastupovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, a Martina Bětáková, vedoucí oddělení podpory škol. Moderátorem večera byl Josef Dašek, tajemník DigiKoalice z NPI. Přímo školy reprezentoval Karel Moric, ředitel ZŠ a MŠ Ludgeřovice. Sestavu doplnil Petr Polívka jakožto koordinátor IT guru pro Středočeský kraj. Online chat obsluhovala Anna Stočesová Martinková z MŠMT.
Obsah debaty
Debata se dotkla témat jako IT správa z pohledu zřizovatele, komunikace mezi ním a školami nebo variantami řešení IT správy na školách. Představena byla Příručky pro ředitele k IT správě a dosatalo se samozřejmě i na příklady dobré praxe. Večer proběhl v rámci série moderovaných debat, které jsou k dispozici na Youtube kanále NPI.
Video záznam panelové diskuze
Finanční prostředky školám z NPO a nové nároky na IT správu
Ministerstvo školství v současné době poskytuje finanční prostředky díky Národního plánu obnovy (NPO) právě na vybavení škol IT prostředky. A to v rámci intervence Prevence digitální propasti a Digitální učební pomůckypro základní školy, střední školy a konzervatoře.
I kvůli těmto novým nákupům a výzvy v podobě distančního vzdělávání se zvyšuje počet digitálních zařízení ve školách, což vede i k vyšším nárokům na IT správu. MŠMT zpracovalo nejlepší praxi v Příručka pro ředitele ke správě ICT doplněnou o rozhovory s řediteli škol s cílem pomoci v orientaci v problematice a inspirovat. Vše najdete na edu.cz/digitalizujeme/it-sprava/.
Recept na úspěsnou IT správu
Přes veškerá pravidla, doporučení a osvědčené modely se i účastníci diskuse shodli na tom, že každá škola je specifická, má jiné podmínky, možnosti zřizovatele atd. "Základní věcí je osvícený ředitel a oscvícený Koordinátor ICT, kteří ví, co chtějí. Mají dobře napsanou vizi nebo strategii ICT," říká otevřeně z praxe jeden z nich - Karel Moric, ředitel ZŠ a MŠ Ludgeřovice.
Úspěšnou IT správu na konkrétní škole pomohou najít i experti z nově vzniklé síťe IT guru. Ty můžete kontaktovat přímo, kontakty a další informace naleznete na edu.cz/digitalizujeme/it-guru/.
Obdrželi jste finanční prostředky na prevenci digitální propasti? Jak s nimi dále naložit? Jak zřídit mobiliář pro zapůjčování mobilních digitálních zařízení? Kde se inspirovat? Zvýší se touto intervencí digitální kompetence žáků? To vše se dozvíte v článku s konkrétními tipy pro školy k finanční intervenci z Národního plánu obnovy zaměřené na prevenci digitální propasti v praxi školy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy poskytuje školám finanční prostředky na digitalizaci, a to na dva účely: nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a na prevenci digitální propasti. Tento článek se věnuje druhému účelu. Na toto téma také proběhla panelová diskuze, kterou si můžete shlédnout zde. Pro více informací o tom, jak naložit s finančními prostředky na nákup mobilních digitálních technologií na prevenci digitální propasti se podívejte zde: https://www.edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti/. Rovněž inspiraci k nákupu digitálních učebních pomůcek naleznete zde a na online debatu k digitalizaci MŠ zde a ZŠ a gymnázií zde.
Specifika poskytnutých finančních prostředků
Obdržené finanční prostředky na nákup mobilních digitálních zařízení na prevenci digitální propasti lze použít pouze na ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV), které mají limit v pořizování hardwaru (40000 Kč) a softwaru (60000 Kč). To jsou limity, které je nutné brát v potaz v případě nákupu daných zařízení. Pokud by dané digitální zařízení bylo dražší, jednalo by se o investiční výdaj, který nemůže být hrazen z těchto prostředků. Úmyslné dělení (daná pomůcka stojí 80 000 Kč a prodejce škole nabídne rozdělit tento nákup na 2 poloviny tak, aby se škola vešla do limitu na neinvestiční výdaje) také není v případě investice akceptováno.
Veřejné zakázky ve vztahu ke zřizovateli a problematika dvojího financování
Často ze škol dostáváme dotazy, zda musí nákupy digitálních technologií soutěžit jako veřejnou zakázku. V tomto případě je každá škola povinna se při využití prostředků řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz Věstník MŠMT, kap. IV. odst. e) a Výzva pro soukromé a církevní školy, čl. 15, 5, Obecné zásady. Vzhledem k tomu, že většina plnění bude spadat do režimu veřejné zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč (dodávky v rámci NPO), je zapotřebí se spojit se zřizovatelem na nastavených pravidlech.
V případě pořizování daných digitálních technologií dále upozorňujeme na problematiku dvojího financování, kdy nelze hradit dvakrát stejnou věc z více zdrojů. To však neznamená, že by nebylo možné nakoupit například část notebooků z tzv. “šablon” a další notebooky z finančních prostředků NPO, pokud je stávající počet pro školu nedostačující a splní tím účel přidělených finančních prostředků. Zbývající částky si může škola doplatit například z jiných zdrojů.
Co koupit z finančních prostředků na nákup mobilních digitálních technologií?
Opatření je určeno pro základní, střední školy a konzervatoře. Zásadním kritériem je naplnění účelu podpory ve smyslu nákupu mobilních digitálních zařízení umožňující škole realizovat jejich zápůjčku vybraným žákům dle potřeby a vlastního uvážení. Tyto zápůjčky budou realizovány s cílem, aby žáci měli k dispozici mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku (vlastní zařízení žáků používané ve výuce - BOYD) a výuku distančním způsobem a rozšiřovali si své digitální kompetence.
Mezi mobilní digitální technologie patří zejména:
Notebook, ultrabook, chromebook, tablet, chytrý telefon apod.
Příslušenství k mobilním digitálním zařízením, která jsou nezbytná pro jejich zapůjčování (například sluchátka, mikrofon, obal apod.).
Mobilní digitální technologie pro žáky se SVP, více viz Věstník MŠMT (str. 118).
Zvolte taková přenosná zařízení, která budou mít dostatečnou odolnost proti poškrábání displeje obrazovky, možnost připojení nejen wifi, ale také pomocí pevného síťového připojení. Doporučujeme společně s koupí zařízení zajistit i jeho pojištění a prodlouženou záruku, ale upozorňujeme, že tyto služby je zapotřebí uhradit z jiných finančních zdrojů, jelikož z NPO finančních prostředků, které jsou navýšením ONIV, ze kterých služby nelze platit.
Výdaje spojené se službami (školení, instalace a správa zařízení) a nákup stolního počítače není možný. V případě stolního počítače se nejedná o mobilní digitální technologii, kterou by bylo možné mobilně zapůjčovat žákům v rámci prevence digitální propasti. Nákup by měl odpovídat potřebám školy (ne však vybavovat učebny dané školy), která si vyhodnotí, jaký počet a jaký typ digitálních mobilních zařízení pořídit. Doporučujeme tyto nákupy průběžně konzultovat se svým ICT koordinátorem/metodikem či kontaktovat síť IT guru , více viz níže.
Zde je důležité zmínit že, školy budou v rámci mimořádného šetření MŠMT do 28. 2. 2023 vykazovat použití poskytnutých prostředků a v takovém případě budou odůvodňovat nákup v kontextu reality školy. Podrobně jsou požadované údaje “k reportování” uvedeny v kap. IV ve Věstníku a ve Výzvě, čl. 19, Další Podmínky.
Jak řešit problém s připojením?
Konektivita může být problémem v domácnostech ze znevýhodněného prostředí. V takovém případě zvažte pořízení takového notebooku, jehož součástí je také SIM karta (nebo eSIM karta s QR kódem pro připojení), která obsahuje data pro připojení na internet, přitom není cena takového zařízení navýšena oproti běžnému nákupu a je tzv. bonusem.
Jak vytvořit funkční mobiliář?
Po nákupu vybraných mobilních digitálních zařízení je vhodné vytvořit jejich funkční mobiliář. Zápůjčky mobilních digitálních zařízení mohou být jak krátkodobé (školní klub, školní družina, na projekt), ale i dlouhodobé (na celý školní rok).
Je vhodné nastavit si priority zápůjček tak, aby byla daná zařízení zapůjčována co nejefektivněji. Ve všech případech je zapotřebí zavést způsob evidence, komu bylo digitální zařízení zpřístupněno.
Zvolte místo, kde bude mobiliář uložen, a určete správce mobiliáře, který bude pravidelně kontrolovat funkčnost zařízení, správu, aktualizace. Doporučujeme toto neponechávat na konec zápůjční doby a pravidelně provádět servis zařízení. Také je vhodné zveřejnit kontakty ke konzultaci nebo hlášení závad: technická pomoc, metodická pomoc. Pověřte například ICT metodika/koordinátora koordinační činností nebo jinou osobu poskytováním metodické pomoci žákům, ale i jejich zákonným zástupcům.
V průběhu zápůjčky zvolená metodická podpora zjišťuje, jak často žák zařízení využívá, zda jej umí ovládat, které činnosti ho těší při práci s digitálním zařízením, které mu naopak činí potíže, v čem by potřeboval pomoci apod. Při ukončení zápůjčky zkontrolujte, zda je zařízení vráceno bez poškození a úplné a proveďte o tom záznam např. do protokolu.
Vzor smlouvy o zápůjčce naleznete zde. Více informací o postupu vedení zápůjčky naleznete v příručce k prevenci digitální propastizde.
Co je nutné dodržet po nákupu mobilních digitálních zařízení?
Co je nutné dodržet po nákupu mobilních digitálních zařízen? V případě nevyužití všech finančních prostředků je škola povinna dané prostředky vrátit, jelikož se postupuje dle stejných pravidel, která platí pro ONIV. Finanční prostředky je proto nutné využít v období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022.
V případě řešení veřejných zakázek a výběrových řízení se obraťte na svého zřizovatele. Zároveň s ním proberte účtování finančních prostředků a možnosti řešení správy ICT na Vaší škole. Vybavení je jedna věc, ale jeho správa je také velmi důležitá. MŠMT k tématice IT správy vydalo Příručku pro ředitele ke správě ICT a zveřejnilo inspirativní rozhovory s řediteli škol. Dále se můžete podívat na panelovou diskuzi na toto téma.
Národní pedagogický institut vytvořil tým IT konzultantů, tzv. IT guru, kteří jsou připraveni pomoci vedení školy, koordinátorům ICT a správcům sítě, a to s nákupem digitálních technologií, s nastavením digitální infrastruktury, s nastavením efektivní IT správy, s představením nástrojů pro digitální audit školy atd.. Tito konzultanti jsou k dispozici všem základním a středním školám. Můžete je kontaktovat přímo přes email: itguru@npi.cz či si najděte konzultanta pro daný kraj zde.
K dispozici je Vám také metodická podpora zde a možnost zaslání Vašich dotazů skrze formulář zde či na email: digitalizujeme@msmt.cz.
Poznámka
Článek vychází z Věstníku MŠMT pro veřejné školy a z Výzvy pro soukromé a církevní školy.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Výluky prezenční výuky způsobené pandemií covid-19 měly výrazné negativní dopady na vzdělávací výsledky žáků i na jejich psychosociální rozvoj a wellbeing po celém světě i v České republice. Česká republika navíc patří k zemím EU s nejdelším obdobím distanční výuky: žáci a studenti na druhém stupni ZŠ a výše strávili více než polovinu svého vzdělávání v době pandemie v režimu distanční výuky (počítáno od března 2020 do června 2021). Z šetření společností Kalibro a PAQ Research mezi žáky 5. ročníků ZŠ z přelomu května a června 2021 vyplývá, že kvůli distanční výuce v době pandemie čeští žáci zaostali v průměru o 15-17 percentilních bodů v českém jazyce a matematice, což odpovídá ztrátě ekvivalentu 3 měsíců prezenčního učení.
Pro kompenzaci negativních vlivů distanční výuky MŠMT na podzim 2021 uvolnilo 250 milionů Kč na podporu realizace doučování a socializačních, adaptačních a dalších podpůrných aktivit na školách v rámci programu Národní plán doučování (NPD).
MŠMT pro vyhodnocení programu realizovaného od září do prosince 2021 provedlo na přelomu února a března 2022 plošné šetření mezi řediteli škol, doplněné o data z výběrového šetření na 182 školách z listopadu 2021. Předkládaná zpráva představuje vyhodnocení programu na základě zjištění z těchto dvou šetření.
Od ledna 2022 do srpna 2023 MŠMT v programu doučování pokračuje z prostředků Národního plánu obnovy. Podle dostupného výzkumu je extrémně obtížné výpadek výuky vyrovnat, kromě dopadů uzávěr škol kvůli covid-19 je však v nynější situaci rovněž klíčové podpořit školy v integrace nově příchozích žáků z Ukrajiny. Ve stávajícím období proto mohou školy program doučování využívat rovněž na podporu jejich integrace, a to přinejmenším do srpna 2023.
Ve druhé polovině roku 2022 MŠMT znovu vyhodnotí stávající fázi programu doučování, od ledna 2022 do srpna 2022.
Manažerské shrnutí zjištění z vyhodnocení a dalších kroků podzimního doučování
V rámci programu Národní plán doučování bylo na podzim 2021 doučeno bezmála 247 00 žáků základních a středních škol, tedy 22 % žáků. Doučování na podzim 2021 probíhalo na téměř všech školách, jen 6 % škol je nerealizovalo. Jedná se tak o zdaleka největší podobný program realizovaný v posledních 30 letech v historii samostatné ČR.
Díky cílené podpoře v rámci rozdělení prostředků doučování probíhalo intenzivněji ve školách s vyšším podílem žáků s potřebou podpory. 25 % výdajů základních škol bylo vynaloženo cíleně těmto žákům, díky zvýšené alokaci tedy směřovalo na jejich podporu navíc celkem 38 milionů Kč a získali navíc přes 153 000 hodin doučování.
Zvýšenou podporu využilo zhruba 80 % škol, které na ní měly nárok, kromě skupiny zhruba 100 nejvíce podpořených škol.
Metodická podporaposkytovaná MŠMT ve spolupráci s NPIbyla aktivně využita minimálně polovinou doučujících škol. Jen 2 % škol se s ní neseznámilo.
Školy vrátily 31 % poskytnuté alokace, hlavními důvody pro nevyčerpání prostředků byly:
úhrada doučování z jiných zdrojů,
nepotřebnost doučování,
nedostatek zájmu dětí a rodičů
či nedostatečné kapacity škol.
Vzhledem k tomu, že školy pro doučování využívaly téměř výhradně interní kapacity a zároveň uváděly nedostatečné kapacity doučujících, MŠMT pro další, stávající fázi programu doučování v roce 2022 alokovalo 30 milionů Kč do zvláštní dotační výzvy pro nestátní neziskové organizace, které podpoří doučování žáků se sociálním znevýhodněním a poskytnou pro doučování další externí kapacity.
V právě probíhající fázi programu doučování, od ledna 2022 až do srpna 2022, je alokováno celkem 430 milionů Kč. Podle odhadů školy plánují doučit ještě více žáků než na podzim 2021, konkrétně 270 tisíc.
MŠMT prostředky školám znovu rozdělilo cíleně, se zvýšenou alokací pro nejpotřebnější žáky a školy. Výše přidělených prostředků na toto období plně odpovídá potřebám téměř třech čtvrtin škol. 15 % škol by využilo více prostředků, které dostanou k dispozici v další fázi od září 2022.
2. června proběhla panelová diskuse na téma Prevence digitální propasti, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace pro základní školy střední školy a konzervatořek využití finanční podpory prostřednictvím Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
„Digitální propast je velký globální společenský problém. Úloha školy a vzdělávání je vytvářet síť, která pomáhá i dětem, které zázemí nemají, digitální propast překlenovat.“ Rozdíly mezi lidmi způsobuje i tzv. informační chudobu, což „je neschopnost efektivně nakládat s informacemi nejen pro svůj osobní, ale i pracovní a společenský život.“
Účastníci debaty
Organizátory zastupovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT, s moderátorem večera Josefem Daškem, tajemníkem DigiKoalice za NPI. Digitální propast v Česku dlouhodobě řeší také Člověk v tísni, který reprezentovala Zuzana Ramajzlová. Za praxi debatu obohatili Jaroslava Nováková, zástupkyně ředitele na ZŠ Bohumila Hrabala, a Václav Nádvorník, zástupce ředitele a ICT metodik na ZŠ Londýnská. Online chat obsluhovala Anna Stočesová Martinková z MŠMT.
Obsah debaty
Debata se dotkla témat jako měření dopadů intervence, nejvhodnější podpoře žáků a studentů nejen ze strany školy, rozdílů mezi školami, ale i konkrétních praktických témat jako systému půjčování prostředků nebo možnostech jejich pojištění a správy. Večer proběhl v rámci série moderovaných debat, které jsou k dispozici na Youtube kanále NPI.
Video záznam panelové diskuze
Pro koho je podpora z Národního plánu obnovy určena
Ministerstvo školství v současné době poskytuje finanční prostředky díky Národního plánu obnovy právě na prevenci digitální propasti pro základní školy střední školy a konzervatoře. Veřejné školy tyto prostředky již do svých rozpočtů získaly finance automaticky. Soukromé a církevní školy mohly zasílat žádosti.
Na co je finanční podpora určena
Finance jsou určeny na mobilní digitální technologie pro vytvoření tzv. mobiliáře, ze kterého bude škola znevýhodněným žákům zapůjčovat základní digitální vybavení se záměrem snížit nerovnosti mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením.
Další informace a materiály k finanční podpoře
Všechny informace a metodické podklady včetně příručky jsou k dispozici na edu.cz/digitalizujeme.
Pomoci školám také může článek Jak naložit s finančním prostředky z Národního plánu obnovy na nákup digitálních učebních pomůcek, který je k dispozici zde.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Cílem programu EXCELES je zvýšit schopnost výzkumných kapacit ve vybraných prioritních oblastech VaVaI reagovat na aktuální trendy a potřeby v návaznosti na výskyt závažných chorob a sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik s nimi spojených.
Vědecké týmy z vysokých škol, institucí a ústavů budou moci čerpat podporu za téměř 5 miliard Kč a na projektech budou pracovat v letech 2022–2026. Podpora je poskytována v pěti oblastech, přičemž v každé z nich byl zvolen jeden projekt, který byl nejlépe hodnocen.
Další informace o jednotlivých projektech naleznete na portále Vědavýzkum.cz.
Obdrželi jste finance na nákup digitálních učebních pomůcek za účelem rozvoje informatického myšlení a digitální kompetence dětí/žáků? Na co nyní nezapomenout a jaké kroky podniknout? To vše se dozvíte v následujícím článku s praktickými radami pro školy k finanční intervenci z Národního plánu obnovy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy poskytuje školám finanční prostředky na digitalizaci, a to na dva účely: nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a na prevenci digitální propasti. Tento článek se věnuje účelu prvnímu. Pro více informací o tom, jak naložit s prostředky na prevenci digitální propasti se podívejte zde a na online debatu k tomuto tématu můžete shlédnout zde.
Specifika poskytnutých finančních prostředků
Obdržené finanční prostředky na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků lze použít pouze na ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV), které mají limit v pořizování hardwaru (40000 Kč) a softwaru (60000 Kč). To jsou limity, které je nutné brát v potaz v případě nákupu daných pomůcek. Pokud by digitální učební pomůcka či například software byly dražší, jednalo by se o investiční výdaj, který nemůže být hrazen z těchto prostředků. Úmyslné dělení (daná pomůcka stojí 80 000 Kč a prodejce škole nabídne rozdělit tento nákup na 2 poloviny tak, aby se škola vešla do limitu na neinvestiční výdaje) také není v případě investice akceptováno.
Veřejné zakázky a problematika dvojího financování
Často ze škol dostáváme dotazy, zda musí nákupy digitálních technologií soutěžit jako veřejnou zakázku. V tomto případě je každá škola povinna se při využití prostředků řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz Věstník MŠMT, kap. IV. odst. e) a Výzva pro soukromé a církevní školy, čl. 15, 5, Obecné zásady. Vzhledem k tomu, že většina plnění bude spadat do režimu veřejné zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč (dodávky v rámci NPO), je zapotřebí se spojit se zřizovatelem na nastavených pravidlech.
V případě pořizování daných digitálních technologií dále upozorňujeme na problematiku dvojího financování, kdy nelze hradit dvakrát stejnou věc z více zdrojů. To však neznamená, že by nebylo možné nakoupit například část tabletů z tzv. “šablon” a další tablety z finančních prostředků NPO, pokud je stávající počet pro školu nedostačující a splní tím účel přidělených finančních prostředků. Zbývající částky si může škola doplatit například z provozních výdajů.
Co koupit z finančních prostředků na nákup digitálních učebních pomůcek?
Zásadním kritériem je naplnění účelu podpory ve smyslu nákupu zařízení umožňující škole realizovat revidované RVP ZV, resp. RVP G, RVP GSP či RVP GP (dále jen „revidované RVP“) a rozvíjet tak informatické myšlení žáků a jejich digitální kompetence. Pro inspiraci můžete využít stránku: https://www.edu.cz/digitalni-ucebni-pomucky, kde naleznete příklady digitálních učebních pomůcek pro školy.
Pomocné otázky při výběru digitálních učebních pomůcek jsou:
Bude s digitální učební pomůckou pracovat dítě/žák a bude si tím rozvíjet informatické myšlení a digitální kompetence podle revidovaných RVP?
Budu si umět toto zdůvodnit při reportování MŠMT do 28. 2. 2023?
Jedná se o neinvestiční výdaje a nejedná se o vybavení učeben, tříd, či nástrojů a pomůcek učitele?
Nákup notebooku, chromebooku či tabletu je v případě MŠ možný, v případě ZŠ a gymnázií v odůvodněných případech. Nákup by měl odpovídat potřebám školy, která si vyhodnotí, že potřebuje tato zařízení z důvodů např. využití s jinou pokročilou digitální technologií nebo doplnění chybějících kusů zařízení pro žáky do výuky libovolného předmětu. Doporučujeme tyto nákupy průběžně konzultovat se svým zřizovatelem a saturovat tak především základní potřeby školy.
Zde je důležité zmínit že, školy budou v rámci mimořádného šetření MŠMT do 28. 2. 2023 vykazovat použití poskytnutých prostředků a v takovém případě budou odůvodňovat nákup v kontextu reality školy. Podrobně jsou požadované údaje “k reportování” uvedeny v kap. IV ve Věstníku a ve Výzvě, čl. 19, Další Podmínky.
Digitální učební pomůcky mohou školy nakupovat i v případě, když zahajují výuku podle revidovaného RVP postupně napříč předměty či ročníky. Důležité je zmínit, že z této intervence nelze hradit výdaje na služby: internetové připojení, správu sítě nebo nákup propojovacích prvků v síti, antivirový software, instalaci nakoupených zařízení a školení, protože podmínkou je, žese zařízením pracuje žák/dítě jako s digitální učební pomůckou pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Metodika vs. doporučený nákup z prostředků NPO
Školy často poukazují na rozpor mezi digitálními učebními pomůckami, které nelze hradit z NPO, a metodickým pokynem MŠMT, kde jsou některé digitální učební pomůcky uvedeny. Rozhodující je účel přidělených finančních prostředků z NPO, který se zaměřuje na žáka, který pracuje s digitální učební pomůckou, aby se rozvíjelo jeho informatické myšlení a digitální kompetence v souladu s revidovanými RVP, a to napříč vzdělávacími oblastmi. Tím se může lišit účel NPO od metodického pokynu vydaného obecně k digitálním učebním pomůckám, kde mohou být příklady učebních pomůcek, které jsou využívány v počítačové učebně výhradně pro výuku Informatiky (např. počítač, projektor). Zároveň nepatří mezi digitální učební pomůcky takové digitální technologie, se kterou pracuje spíše učitel (projektor) a jedná se o vybavení učebny. Pořízení interaktivní tabule také nespadá do možného nákupu, jelikož se jedná o součást vybavení třídy/učebny a také o investiční výdaj (při ceně nad 40 000 Kč). V případě propojení pokročilé digitální učební pomůcky a stolního počítače/projektoru však není jejich nákup vyloučen, více informaci naleznete zde.
V případě nevyužití všech finančních prostředků je škola povinna dané prostředky vrátit, jelikož se postupuje dle stejných pravidel, která platí pro ONIV. Finanční prostředky je proto nutné využít v období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022.
Dále je důležité evidovat oddělené účetnictví, a to jak v případě společné MŠ a ZŠ, tak i v rámci jednotlivých účelů finančních prostředků (prevence digitální propasti a digitální učební pomůcky). Také je nutné dodržet pravidla povinné publicity. Vzory jsou k dispozici v metodické podpoře v části Materiály ke stažení kap. 5 Povinná publicita: 5.1 Dokumenty (vzor) – záhlaví dalších dokumentů při informování veřejnosti , 5.2 Plakát (vzor) – povinnost příjemce podpory z EU informovat veřejnost, že je příjemcem podpory.
Na koho se obrátit a kdo mi může poradit?
V případě řešení veřejných zakázek a výběrových řízení se obraťte na svého zřizovatele. Zároveň s ním proberte účtování finančních prostředků a možnosti řešení správy ICT na Vaší škole. Vybavení je jedna věc, ale jeho správa je také velmi důležitá. MŠMT k tématice IT správy vydalo Příručku pro ředitele ke správě ICT a zveřejnilo inspirativní rozhovory s řediteli škol. Dále se můžete podívat na panelovou diskuzi na toto téma.
Národní pedagogický institut vytvořil tým IT konzultantů, tzv. IT guru, kteří jsou připraveni pomoci vedení školy, koordinátorům ICT a správcům sítě, a to s nákupem digitálních technologií, s nastavením digitální infrastruktury, s nastavením efektivní IT správy, s představením nástrojů pro digitální audit školy atd. Tito konzultanti jsou k dispozici všem základním a středním školám. Můžete je kontaktovat přímo přes email: itguru@npi.cz či si najděte konzultanta pro daný kraj zde.
K dispozici je Vám také metodická podpora zde a možnost zaslání Vašich dotazů skrze formulář zde či na email: digitalizujeme@msmt.cz.
Poznámka
Článek vychází z Věstníku MŠMT pro veřejné školy a z Výzvy pro soukromé a církevní školy.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ve čtvrtek 2. 6. 2022 proběhne od 16:00 živě streamovaná panelová diskuze na téma Prevence digitální propasti. Co si pod tímto pojmem představit? Koho se toto téma týká? A jak tuto problematiku řešit na úrovni školy v návaznosti na poskytnuté finanční prostředky z Národního plánu obnovy? To vše se můžete dozvědět a zároveň se účastnit live chatu. Celou akci můžete sledovat na YouTube pod tímto odkazem: https://youtu.be/rnE6duBRqow.
Akce bude uvedena krátkým videovstupem digitálního experta z NPI, Ondřeje Neumajera na téma digitální propasti a inkluzivnosti digitálního vzdělávání.
Představení intervence prevence digitální propasti z Národního plánu obnovy (definice digitální propasti a znevýhodněného žáka, metodika).
Pozitivní dopady intervence.
Sociologický pohled na vyloučení žáka ze vzdělávání.
Vyloučení žáka z pohledu školy.
Příklady dobré praxe v práci se znevýhodněnými žáky.
Kdo na akci vystoupí?
Mgr. Josef Dašek, tajemník DigiKoalice, moderátor debaty
Josef je tajemníkem DigiKoalice, která propojuje svět digitálního vzdělávání v České republice a na evropské úrovni je součástí sítě Národních digitálních koalic. Vedle toho je i spoluzakladatelem českého Internetového institutu, který zkoumá vliv internetu a nových technologií na náš každodenní život. Josef věří, že digitální svět třeba vnímat multioborově a v širších souvislostech. Kromě toho rád cestuje a je velkým fanouškem anglického fotbalu.
Ondřej Neumajer se zabývá inovacemi ve vzdělávání, účelným využíváním digitálních technologií a vzdělávací politikou směřující k celospolečenské změně. Působil jako zástupce ředitele na základní škole v Praze 12, jako náměstek ředitele pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Mezi projekty, na kterých se podílel, patří například Metodický portál RVP.CZ (VÚP) či soutěž o nejlepší školní web sCOOL web (EDUin). V roce 2014 vedl pracovní skupinu, která pro MŠMT vytvořila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, následně se jako konzultant MŠMT podílel na její realizaci. Vyučuje didaktiku ICT na katedře informačních technologií a technické výchovy PedF UK, na částečný úvazek pracuje v neziskové organizaci Učitel naživo. V Národním pedagogickém institutu České republiky má na starost digitální vzdělávání. Napsal několik knih, publikuje v internetových a tištěných médiích.
Ing. Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, MŠMT
Působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Společně s kolegy má na starosti zlepšení podmínek pro digitální vzdělávání ve smyslu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Podílí se také na řízení DigiKoalice Národního pedagogickém institutu ČR a zastupuje Českou republiku na pracovní skupině Evropské komise pro digitální vzdělávání, učení a hodnocení, a dalších mezinárodních fórech.
Mgr. Zuzana Ramajzlová, vedoucí programu SOS Ukrajina, Člověk v tísni
Zuzana Ramajzlová se věnuje od roku 2001 tématům, která se týkají nerovností ve společnosti a zejména ve vzdělávání. Pracuje v organizaci Člověk v tísni, kde v současné době zajišťuje program SOS Ukrajina v České republice. Předtím zde vedla vzdělávací služby pro sociálně znevýhodněné děti, koordinovala projekt pomoci romským obětem druhé světové války, řídila vzdělávací program Varianty a byla metodičkou vzdělávacích kurzů pro učitele. V období pandemie COVID 19 se soustředila na pomoc dětem, které se neúčastnily distanční výuky. V minulosti působila také jako ředitelka Centra pro integraci cizinců a výkonná ředitelka MIDPOINT Institut při AMU. Dlouhodobě spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi. Je členkou Odborné platformy APIV B. Vystudovala sociologii a sociální politiku na FSV UK.
Matka dvou dětí, nyní žijící v Říčanech. Vystudovala konzervatoř a Pedagogickou Fakultu v Plzni. V současné době pracuje jako zástupkyně ředitele na Základní škole Bohumila Hrabala v Praze. Absolvovala nespočet kurzů týkající se školského a projektového managementu, které završila studiem MBA. Mimo běžných činností zástupce ředitele se věnuje fundraisingu se zaměřením na projekty z fondů EU, jejichž zpracováním a realizací umožňuje neustále rozvíjet kvalitu výuky. Dále se věnuje počítačové gramotnosti pedagogů a žáků.
Ing. Bc. Václav Nádvorník, zástupce ředitele a ICT metodik, ZŠ Londýnská
Je 15 let zástupcem ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34, kde předtím působil jako učitel. Mimo svoji velkou zálibu – práci pro Londýnskou se věnuje v projektu IKAP Ústeckého kraje rozvoji digitálních kompetencí žáků a pedagogů škol. Pracoval ve skupině tvořící jednu z verzí kariérního systému učitelů a nyní se v projektu SYPO účastní tvorby Modelu systému podpory začínajících učitelů a je členem Národního kabinetu informatiky a ICT. Působí též na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Když mu jakožto velkému workoholikovi zbyde trochu času, rád jej věnuje své rodině.
Odkaz na online sledování akce
Přijďte s námi strávit kvalitně strávený čas. Budeme se na Vás těšit.
Celou akci můžete sledovat 2. 6. 2022 od 16:00 pod tímto odkazem.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Dnešní informační společnost se musí vypořádat s mnoha sociálními problémy. Jedním z nich je digitální vyloučení či propast. O její překlenutí se snaží MŠMT v rámci jedné z intervencí Národního plánu obnovy. MŠMT poskytne školám finanční prostředky na pořízení mobilních digitálních zařízení za účelem vytvoření mobiliáře, ze kterého budou tato zařízení zapůjčována znevýhodněným žákům. Jak to v rámci školy řešit? MŠMT poskytuje přehled toho, jak k nástroji přistoupit a na co nezapomenout.
Rozdíly v přístupu a využívání informačních a komunikačních technologií jsou souhrnně nazývány digitální propastí. Ta je úzce navázána na ekonomický a sociální rozvoj každého jedince. Ekonomická a sociální nerovnost,často v kombinaci se speciálními vzdělávacími potřebami na straně žáka či jeho rodinného zázemí, způsobuje prohlubování nerovného přístupu a vede ke stavu jeho vyloučení. To může mít v budoucnu za následek neúspěšnost ve vzdělání a v uplatnitelnosti na trhu práce.
Proč je nutné ji řešit?
MŠMT řeší problematiku nerovností již ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ v rámci cíle snižování nerovností ve vzdělávání a také v Národním plánu obnovy obsahujícím souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč. Finančním zdrojem této intervence jsou prostředky fondu EU – Next Generation EU. V rámci jedné z intervencí, prevence digitální propasti, půjdou do škol finanční prostředky na pomoc znevýhodněným žákům v přístupu k technologiím. V čem by školám mohla intervence pomoci?
Podoba intervence a jak se k částkám pro školy došlo?
Cílem intervence Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti je zpřístupnění mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Účelem je zajistit, aby nejméně 80 % škol mělo mobilní digitální zařízení k zapůjčení znevýhodněným žákům.
MŠMT s předními experty na sociální nerovnosti vypočítalo koeficient K, který indikuje, kolik sociálně znevýhodněných žáků, kteří by takovou podporu mohli potřebovat, ve škole je. Kolik vaše škola na účel prevence digitální propasti v roce 2022 obdrží, lze zjistit po uvedení REDIZO školy do tabulky, kterou školy obdržely jako přílohu dopisu ze dne 11. 2. 2022.
Pro koho je opatření určeno a jakým způsobem dostanou školy finanční prostředky?
Opatření je určeno pro základní školy, střední školy a konzervatoře. Školy zřizované krajem, obcí či dobrovolným svazkem obcí získají finanční prostředky automaticky bez nutnosti vyplňovat žádost nebo jiný formulář. Prostředky budou veřejným školám poukázány prostřednictvím tzv. ad hoc normativu na základě vyhlášení ve Věstníku MŠMT, kde je zveřejněn i účel, podmínky a kritéria. Pro školy soukromé a církevní byla v březnu zveřejněna výzva.
Co lze z peněz zakoupit?
notebook, ultrabook, chromebook,
tablet, phablet,
smartphone,
příslušenství k digitálním mobilním zařízením,
digitální zařízení pro žáky se SVP.
Více o účelovosti nákupu naleznete ve Věstníku MŠMT.
Jak postupovat?
Školy si mohou zvolit systém půjčování dle své potřeby a znalosti prostředí. Doporučujeme zohlednit věk žáka (příprava na přijímací zkoušky) či jeho případné zařazení do programů sociální podpory. Výpůjčky mohou být krátkodobé (do družiny, na školní projekt, distanční výuku) či dlouhodobé (na celý školní rok).
Tipy MŠMT:
Nakupte potřebný počet mobilních digitálních zařízení.
Při výběru spolupracujte se svým školním ICT koordinátorem a IT správcem, inspirujte se zde. Ke konzultaci o nákupu zařízení či digitální strategii školy se můžete spojit s novou sítí IT konzultantů, tzv. IT guru. Kontakty na ně naleznete zde.
Zajistěte správu mobiliáře digitálních zařízení: místo zpřístupnění, kompetentního člověka a systém zápůjčky.
Kompetentní pracovník školy by měl zajistit, že jsou digitální zařízení zcela funkční.
Společně s celým pedagogickým sborem vytipujte žáky, kteří budou zařízení potřebovat.
Zaměřte se na žáky s nedostatečným ICT vybavením pro připojení se do výuky či pro přípravu. Zohledněte poznatky z období distanční výuky.
Předejte digitální zařízení žákovi a průběžně sledujte efektivnost jeho užívání.
Doporučujeme žáka a/nebo zákonného zástupce seznámit se zásadami používání (z pohledu ochrany zařízení - konzumace jídla, pití, obecně i zásady psychohygieny). Dále je vhodné předat žákovi telefonní čísla na technickou a metodickou pomoc.
Průběžná kontrola: Je zařízení využíváno podle účelu zápůjčky? Ovládá žák zařízení technicky dobře, i při domácí přípravě?
Ukončete zápůjčku.
Průběžně získávejte zpětnou vazbu o využívání techniky od žáka či zákonného zástupce.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje rozdělit skoro tři miliardy letos a poté v příštích dvou letech. Aktuálně vyhlášený dotační program čerpá peníze z Národního plánu obnovy, financovaného Evropskou unií. Výzva by mohla přispět k připojení socio-ekonomických aktérů, tedy i škol, k vysokorychlostnímu internetu, a to zejména v těžce dostupných oblastech. Jedná se o výzvu pro podnikatelské subjekty. Mezi cílovou skupinu se rovněž řadí školy, které dosud nemají možnost využívat přístup k internetu s parametry VHCN.
Jedná se o výzvu pro podnikatelské subjekty, které splní podmínky uvedené ve výzvě, jejíž cílem je vybudování sítí s velmi vysokou kapacitou („vysokokapacitních sítí“ či „VHCN"), jež umožní spolehlivý přístup k službám elektronických komunikací pro přístup k internetu koncovým uživatelům se zvláštním zaměřením na venkovské oblasti, kde tržní řešení nejsou rentabilní a kde existuje jen malá komerční motivace k zavádění takových sítí.
Mezi cílovou skupinu se rovněž řadí školy, které dosud nemají možnost využívat přístup k internetu s parametry VHCN.
Předmět podpory
Předmětem podpory je zavádění pevných sítí VHCN s cílovou rychlost služby (download/upload) alespoň v hodnotách uvedených níže, a to v níže uvedených oblastech do adresních míst dosud nepokrytých sítěmi s těmito prahovými rychlostmi:
Prahová rychlost
v oblasti
Cílová rychlost služby u přípojek v domácnosti
Cílová rychlost služby u přípojek SE-A
< 30 Mb/s
kategorie A (bílá na úrovni do 30 Mb/s)
1Gb/s / 200 Mb/s
1Gb/s / 200 Mb/s
< 100 Mb/s
kategorie B (bílá na úrovni 30 až 100 Mb/s)
1 Gb/s / 200 Mb/s
1/1 Gb/s
< 300 Mb/s
kategorie C (šedá na úrovni 100 až 300 Mb/s)
není podporováno
1/1 Gb/s
Podporované aktivity
Modernizace stávající infrastruktury sítí pro přístup k internetu, aby dosáhla parametrů pevných sítí VHCN a výše uvedených cílových rychlostí,
Budování nových sítí s parametry pevných sítí VHCN a výše uvedených cílových rychlostí.
Jak pomůže výzva školám?
Výzva je sice určena jen pro podnikatelské subjekty, nicméně může významně přispět k lepšímu internetovému připojení Vaší školy, nachází-li se v oblasti nepokrytých výše uvedenými prahovými rychlostmi.
Pokud je tomu tak, kontaktujte svého zřizovatele, aby o výzvě věděl a spojil se s místním dodavatelem internetového připojení.
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018 se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo určeno hlavním gestorem k implementaci. Jelikož však povinnosti dané nařízením dopadají téměř na všechny ústřední orgány státní správy, byla formálně stanovena spolugesce několika nejvíce dotčených rezortů. Mezi gestory patří i MŠMT, které podpoří digitalizaci vysokých škol. Elektronicky a na jednom místě tak bude pro občany EU možné vyřídit například žádost o stipendium či uznání diplomu.
Jednotná digitální brána navazuje na dlouhodobé snahy Evropské komise a členských států propojit sítě asistenčních a informačních elektronických služeb, jejichž účelem je pomoci občanům a podnikatelům k snadnému, uživatelsky příjemnému a srozumitelnému pohybu na vnitřním trhu EU. Jednotná digitální brána v tomto ohledu reaguje na snahu odstranit překážky, které vyvstávají pro občany a podnikatele uvažující o usídlení se, prodeji zboží, nebo poskytování služeb v jiných členských státech Evropské unie.
V konečném důsledku by tak měl vzniknout celoevropsky známý elektronický rozcestník, který budeuživateli pravidelně využíván v případě, že se rozhodnou hledat dostupné a kvalitní informace, elektronické postupy nebo asistenci při jejich přeshraničních aktivitách v rámci EU.
Oblasti jednotné digitální brány, které spadají do působnosti MŠMT
Informace
uznávání kvalifikací za účelem získání zaměstnání v jiném členském státě,
vzdělávací systém v jiném členském státě, včetně předškolního vzdělávání a péče, základní vzdělávání, středoškolské vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých,
stáž v jiném členském státě,
provádění výzkumu v jiném členském státě jakožto součást vzdělávacího programu,
zaměstnávání pracovníků v jiném členském státě,
oznámení přeshraniční činnosti orgánům,
uznávání odborných kvalifikací, včetně odborného vzdělání a odborné přípravy.
Životní události
žádost o financování vysokoškolského studia, například formou stipendia a půjčky od veřejného orgánu nebo instituce,
podání počáteční žádosti o přijetí na veřejnou vysokoškolskou instituci,
potvrzení o přijetí žádosti MŠMT PVS/PO Žádost o akademické uznání diplomů, osvědčení či jiných dokladů o studiu nebo kurzech.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci implementace Komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace zveřejnilo výzvu pro soukromé a církevní školy k předkládání žádostí pro kalendářní rok 2022 o poskytnutí dotací z Národního plánu obnovy na podporu prevence digitální propasti a na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence. Zdrojem financí je fond Evropské unie – Next Generation EU. Žádosti o dotaci budou moci být podány do 30. 4. 2022!
Cílem výzvy je snížení nerovností mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením mobilními digitálními technologiemi. Dotaci je příjemce oprávněn použít za účelem pořízení mobilních digitálních technologií. Dle potřeby a vlastního uvážení je bude příjemce zapůjčovat žákům s cílem, aby měli k dispozici daná zařízení pro běžnou výuku a výuku distančním způsobem. Musí se však jednat o neinvestiční výdaje – peněžní prostředky poskytnuté v rámci dotace nesmí být použity k dosažení zisku! Více o dané intervenci naleznete zde.
Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejímž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele (další náležitosti k poskytnutí dotace naleznete v textu výzvy). Na dotaci je alokována částka 27 997 000,- Kč.
Příslušenství k mobilním digitálním zařízením (např. webkamery, myši, sluchátka, klávesnice, obaly).
Mobilní digitální technologie pro žáky se SVP, např. pomůcky pro alternativní ovládaní počítače, software pro rozpoznávání hlasu, zvětšování obrazu na displeji, automatické čtení textu, čtečky pro osoby se zrakovým postižením.
Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.
Výzva na nákup digitálních učebních pomůcek
Cílem výzvy je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání. Účelem dotace je pořízení digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení dětí/žáků a jejich digitálních kompetencí. Musí se také jednat o neinvestiční výdaje.
Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy, základní školy a gymnázia (mimo MŠ také nutné deklarovat záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP), jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele. Na dotaci je alokována částka 39 888 500 Kč.
Co bude možné z dotace zakoupit?
Účelem dotace pro mateřské školy je pořízení digitálních učebních pomůcek využitelných pro rozvoj informatického myšlení dětí a jejich digitálních kompetencí. Více viz čl. 8 Výzvy
Účelem dotace pro základní školy a gymnázia je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. V odůvodněných případech lze finanční prostředky použít i za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooky, ultrabooky, chromebooky, tablety, mobilní telefony apod. včetně příslušenství, tj. nabíjecí boxy, obaly apod. Více viz čl. 8 Výzvy.
Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.
Důležité informace
Příjemce bude oprávněn dotaci použít na náklady vzniklé v roce 2022 od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022, pokud budou uhrazeny nejpozději do 31. ledna 2023.
Dvojí financování z různých zdrojů je zakázáno. Příjemce bude povinen předložit ministerstvu zprávu o realizaci nejpozději do 15. 2. 2023. Vzor zprávy o realizaci bude zveřejněn na webu https://www.edu.cz/digitalizujeme/.
Jak si o dotaci požádat?
Před podáním žádosti je žadatel povinen zaregistrovat se v elektronickém systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz/ (DIGITÁLNÍ POMŮCKY a DIGITÁLNÍ PROPAST).
Po řádné registraci obdrží žadatel e-mail s uživatelským jménem a heslem. Žádost společně s povinnými přílohami lze podat v elektronické podobě do datové schránky ministerstva či prostřednictvím e-mailu opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, či v listinné podobě osobně na podatelnu či poštou na adresu MŠMT.
Preferovaným způsobem podání je v elektronické podobě do datové schránky. IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí dne 31. 3. 2022.
Žádost musí být podána nejpozději do 30. dubna 2022!
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu vybavení škol digitálními učebními pomůckami pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků a jejich digitálních kompetencípro soukromé a církevní mateřské a základní školy a gymnázia, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jedná se o implementaci "Reformy 3.1 Inovace ve vzdělávání" prostřednictvím Národního plánu obnovy. Žádost musí být podána, tj. doručena na MŠMT nejpozději do 30. dubna 2022.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu k pořízení digitálních technologiípro soukromé a církevní základní a střední školy a konzervatoře, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jedná se o implementaci "Reformy 3.1 Inovace ve vzdělávání" prostřednictvím Národního plánu obnovy. Žádost musí být podána, tj. doručena na MŠMT nejpozději do 30. dubna 2022.
Proč je důležité aktualizovat software v počítači i na mobilu a jak si aktualizace co nejvíce usnadnit? Na to vám odpovíme v tomto článku. Využijeme k tomu názorný příklad aktualizace operačního systému Windows, který se ve školách standardně používá na stolních i mobilních zařízeních.
Hned na začátku je dobré připomenout, že aktualizace přinášejí do aplikací či operačního systému nejen nové funkce a vzhled, ale také opravy nalezených chyb. A o ty nám z hlediska bezpečnosti jde především.
Přesto se často setkáváme s tím, že lidé svá zařízení aktualizovat nechtějí. Proč? Především proto, že s aktualizací mnohdy dojde k radikální změně vzhledu či funkcí, která pro ně představuje problém. Byli zvyklí, že tlačítko Start bylo vlevo dole a ono najednou zmizí, jak se stalo například ve Windows 8. Takové změny mnoho uživatelů matou a znamenají pro ně diskomfort, který nechtějí absolvovat – a tak zůstanou raději u staré verze systému. Jenže ta trpí chybami, které umožnují exploataci – tedy zneužití útočníky.
Nejvíce uživatelů dnes pracuje s mobilními telefony, začněme tedy s nimi.
Mobily a tablety
Proč je důležité aktualizovat jak operační systém, tak aplikace? Právě kvůli výše zmíněným rizikům zneužití, která se týkají i mobilů. Kvůli chybám v aplikacích či systému je tak možné číst příchozí SMS, sledovat polohu uživatele, nebo si bez vědomí uživatele zapnout mikrofon či stáhnout fotografie…
Ke stejným, či ještě horším problémům může vést, když si budete instalovat aplikace z neznámých zdrojů. To nikdy nedělejte! Autorizované internetové obchody s aplikacemi (např. Google Play či Apple Store) používají ochranné technologie, které aplikace skenují, aby se v obchodě zavirované verze nevyskytovaly. (I tak se tam ale nějaká občas objeví.) Proto je potřebné používat antivirový program, a i ten pravidelně aktualizovat.
Pro správce IT ve škole je dohled nad mobilními zařízeními výzva. Málokdy se totiž potkáváme s tím, že by škola provozovala vlastní centrální správu těchto zařízení, tzv. MDM řešení (Mobile Device Management) a často tak nechává správu mobilů v rukou učitelů. Proto je důležité v tomto směru edukovat i pedagogy – situaci zpravidla nestačí „ošetřit“ interní směrnicí, je skutečně potřeba vysvětlit, co a jak je nutné udělat.
Počítače a notebooky
U počítačů či notebooků je to podobné jako u mobilních telefonů – to nejdůležitější je mít aktuální operační systém a všechny aplikace. Doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost i internetovému prohlížeči. Ten se sice aktualizuje obvykle sám, ale je třeba jej restartovat – z tohoto důvodu tedy není vhodné, aby počítač zůstával trvale zapnutý. Prohlížeč, často s velkým množstvím záložek, tak zůstává stále aktivní a nemá možnost se aktualizovat.
Co znamená mít stále aktuální operační systém? Je tím myšleno mít nainstalovaný jakýkoli výrobcem podporovaný systém. V případě operačního systému Windows najdete přehled všech aktuálních podporovaných systémů zde: Supported versions of Windows client | Microsoft Docs. Jak zjistíte, přejít z již zastaralého systému na podporovaný ještě automaticky neznamená nutnost pořídit si tu nejnovější verzi.
Rovněž je nezbytné mít nainstalovaný a aktualizovaný antivirový program – ve školním prostředí ideálně centrálně spravovaný. Díky tomu budete mít přehled, zda program funguje a aktualizuje se, ale také co u kterého uživatele zachytil. Díky centrální správě máte antivirové programy a všechny jejich funkce pod kontrolou a aktualizace na novější verzi je tak otázka několika málo kliknutí. Centrální správa má mnoho dalších výhod, například možnost řídit i některé funkce operačního systému – třeba na dálku vynutit jeho aktualizaci.
Pokud se nechcete o aktualizace jednotlivých programů starat manuálně, požívejte Microsoft Store (takový Google Play pro počítače – budete na tom podobně jako s mobilem fungujícím v prostředí Android). V následujících řádcích vás podrobně provedeme dvěma možnými způsoby aktualizace:
Jak zkontrolovat aktualizace aplikací z Microsoft Store přímo v tomto rozhraní?
spustíme Microsoft Store z nabídky Start;
odklikneme ikonku Knihovna vlevo dole – druhá zespoda;
vyhledáme aktualizace odkliknutím tlačítka Získat aktualizace;
Microsoft stáhne a automaticky nainstaluje dostupné aktualizace;
stejně tak nabídne další aplikace, které je možné stáhnout.
Jak zkontrolovat aktualizace aplikací z Microsoft Store pomocí příkazu?
Otevřeme pomocný PC program („utilitku“) Spustit pomocí klávesové zkratky WIN + R;
spustíme aktualizaci aplikací z Microsoft Storu příkazem explorer.exe ms-windows-store:updates;
otevře se rozhraní Microsoft Storu pro získání položek ke stažení a jejich aplikací s tlačítky Získat aktualizace, které je třeba odkliknout.
Pokud chcete spravovat software jinak než přes Windows Store, můžete využít některý ze softwarových repozitářů, datového úložiště softwarových balíčků s programy, podobně jako uživatelé Linuxu. Pro Windows je pravděpodobně nejznámější repozitář Chocolatey: https://chocolatey.org/
Na závěr ještě zrekapitulujme jednoduché pravidlo: pomocí aktualizací udržujete systém i aplikace bezpečnější. Nebojte se jich a aktualizujte pravidelně. Ale předtím si vždy nezapomeňte udělat zálohu. (Tématu zálohování se budeme podrobně věnovat v samostatném článku…)
Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti
Následující informace jsou určeny pro vedení ZŠ a SŠ, pedagogickým pracovníkům, IT metodikům a IT správcům. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy posílá finanční prostředky na digitalizaci škol, a to konkrétně na digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky v rámci prevence digitální propasti. Jak si však se vším poradit? V návaznosti na tyto intervence vznikla metodická podpora v podobě sítě konzultantů, tzv. IT guru, kteří Vám zdarma pomohou s efektivní digitalizací Vaší školy, a to s ohledem na individuální potřeby školy. Pomozte tak nastartovat či vylepšit Vaše strategické plánování v oblasti IT správy a rozvoje digitální infrastruktury školy!
S navyšováním počtu digitálních zařízení školy poptávají rady v oblasti jejich správy, nastavení vnitřní sítě a jejího zabezpečení. Úroveň digitalizace škol je velmi rozdílná – každá škola k tomuto úkolu přistupuje jinak.
V návaznosti na tyto aktivity byla Národním pedagogickým institutem a MŠMT vytvořena síť IT guru, kteří budou školám radit nejen s nákupem digitálních technologiích, ale i s jejich procesem digitalizace a celkovým nastavením digitální infrastruktury. Veškeré informace k těmto konzultantům naleznete na edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
Cílem je, nejen aby byly prostředky z Národního plánu obnovy na ICT vybavení vynaloženy co nejefektivněji a aby z nich měly školy co největší užitek, ale i motivace vedení škol řešit svou digitální infrastrukturu komplexně a strategicky.
Vymezení kompetencí v systému metodické podpory
Pozice IT guru je vytvořena na úrovni kraje. Tito konzultanti budou intenzivně spolupracovat s již vytvořenými pozicemi, jakými jsou krajští ICT metodici, tzv. KIMové (projekt SYPO) a územní koordinátoři BCO (Broadband Competence Office, projekt MPO).
Jak se tyto pozice liší? Krajští ICT metodici se zaměřují na pedagogické aspekty zapojování digitálních technologií do výuky a jsou především nápomocni zejména školním ICT koordinátorům/metodikům a vedení školy. KIMové Vám zdarma a diskrétně doporučí, jak nejen začlenit digitální technologie, ale i vzdělávací programy a aplikace do všech oblastí vzdělávání. BCO zase fungují jako metodická podpora rozšíření vysokorychlostního internetu pro územní samosprávné celky.
S čím vám pomohou IT guru?
s nákupem digitálních technologií (hardware a software) pro výuku podle nových revidovaných RVP,
s nastavením digitální infrastruktury, zejm. vnitřní sítě/konektivity,
s nastavením efektivní IT správy,
s představením nástrojů pro digitální audit školy,
s orientací v nových informacích a materiálech, které jsou k dispozici,
se zabezpečením vnitřní sítě školy,
s přípravou dokumentace pro pořízení vhodných digitálních technologií,
v komunikaci se zřizovateli v IT záležitostech a v mnohém dalším.
Pokud potřebujete poradit s implementací revizí RVP ZV nebo G, obraťte se na koordinátory v krajích – více informací na webové stránce revize.edu.cz/podpora-skolam.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu doučování žákůpro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.3 Doučování" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Finančním zdrojem pro realizaci doučování z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Účel dotace
Dotaci lze žádat na realizaci individuálního a skupinového doučování žáků základních škol, středních škol a konzervatoří k vyrovnání dopadů pandemie covid-19 na jejich vzdělávací výsledky. Dotaci je škola oprávněna použít na úhradu ostatních osobních nákladů (odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, včetně zákonných odvodů).
Způsob a termíny podání žádostí
Žádosti pro rok 2022 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí v pátek 18. března 2022 ve 12 hodin.
Žádost musí být podána nejpozději do 18. dubna 2022. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA DOUČOVÁNÍ ŠKOLY – žádost o dotaci 2022“.
Příloha 2_Výše dotace dle RED_IZO (příloha je neveřejná a byla rozeslána dotčeným subjektům prostřednictvím datových schránek dne 18.3.2022)
Upozornění pro žadatele
Dle platného znění rozpočtových pravidel stanovuje v § 14 odst. 3 písm. e) žadatel o dotaci musí nově dokládat přílohu ve formě úplného výpisu z evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů.
Výpis nesmí být starší tří měsíců před dnem podání žádosti. Výpis si žadatel obstarává sám a na své náklady. Bližší informace včetně seznamu příslušných soudů a jejich kontaktů jsou uvedeny na internetových stránkách justice: https://esm.justice.cz.
Výpis lze získat bezplatně a okamžitě pro majitele datových schránek přímo z uvedené webové stránky.
Žadatelům, kteří nedisponují datovými schránkami vydá výpis krajský soud příslušný podle sídla žadatele. Tento způsob je zpoplatněný a časově náročnější, doporučujeme proto o tuto přílohu zažádat v dostatečném časovém předstihu.
Další informace k doučování, včetně metodické podpory, vzorů k vykazování, materiálů k puovinné publicitě apod. naleznete na stránkách https://doucovani.edu.cz/.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ pro získání komplexních informací a jako pedagogickým pracovníkům škol inspirace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v rámci implementace Národního plánu obnovy (NPO) představují ve svém Věstníku podmínky pro poskytnutí finančních prostředků základním školám a gymnázií na pořízení digitálních učebních pomůcek. Finančním zdrojem pro tyto finanční prostředky fondu Evropské unie - Next Generation EU a cílí na rozvojinformatickho myšlení a digitální kompetence. jak finance obdržet a jaké digitální učební pomůcky nakoupit?
Finanční prostředky jsou poskytovány na neinvestiční náklady vzniklé od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jsou určeny pro základní školy a gymnázia, gymnázia se sportovní přípravou a dvojjazyčná gymnázia, zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazem obcí. Aby školy obdržely finanční prostředky letos, musí vyplnit dotazník do https://sberdat.uiv.cz deklarovat svůj záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP od 1. 9. 2022, nebo výuku od 1. 9. 2021 již zahájili. Uzávěrka pro vyplňování dotazníku a deklarace je 31.3. 2022.
Školy, které vyplnit dotazník nestihnou nebo se rozhodnou s úpravou svého ŠVP počkat, o peníze nepřijdou, obdrží je v roce 2023.
Normativ ostatních neinvestičních výdajů na 1 žáka se stanovuje ve výši 1 000,- Kč. Počet žáků na jednotlivých školách se určí z vykázaného stavu ke dni 30. 9. 2021.
Účel finančních prostředků
Účelem těchto finančních prostředků je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Mezi takové digitální učební pomůcky patří zejména:
3D tiskárny a 3D pera,
zařízení pro využití rozšířené nebo virtuální reality,
V odůvodněných případech mohou školy použít finanční prostředky za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooků, tabletů, mobilních telefonů apod., včetně příslušenství. Hlavním kritériem je však dodržení účelnosti čerpání finanční podpory tak, aby bylo umožněno vzdělávání podle revidovaného RVP.
Školy budou prostřednictvím mimořádného sběru dat MŠMT povinny do 28. 2. 2023informovat o způsobu využití finančních prostředků.
Na koho se obrátit?
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je zveřejněna na webových stránkách: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde také naleznete zmíněný inspiromat digitálních učebních pomůcek a kde budou zveřejněny i informace ke konzultantům, IT guru.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ. Modernizace obsahu vzdělávání v digitální oblasti probíhá takovým způsobem, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. Strategie 2030+ zdůrazňuje potřebu rozvíjet digitální kompetence a snižovat nerovnosti ve vzdělávání. V rámci revizí RVP pro základní vzdělávání a gymnázia dochází k začlenění nové klíčové kompetence, digitální, a nového vzdělávacího oboru Informatika. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy využije finanční prostředky na digitalizaci škol a poskytne jim finance na digitální učební pomůcky a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Co udělat pro získání financí na digitální učební pomůcky již letos? Stačí vyplnit dotazník na sberdat.uiv.czdo 31.3. 2022!
Strategie 2030+ v souvislosti s digitalizací vzdělávání
Strategie 2030+ je strategickým dokumentem v oblasti vzdělávací politiky. Její vizí je rozvoj otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě. Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi, tedy i digitálními, vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě.
V rámci Strategie 2030+ by mělo být digitální vzdělávání pojímáno jako vhodné a věku adekvátní využívání digitálních technologií napříč vzdělávacími oblastmi. Je proto nutné zajistit rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence všech žáků, podpořit digitální kompetence všech pedagogů a dále snižovat nerovnosti a podporovat prevenci digitální propasti.
Jaké kroky podniklo MŠMT směrem k digitální transformaci školství?
Byly schváleny nové RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnázia, která budou rozvíjet informatické myšlení a digitální gramotnost žáků. Na to dále navazuje aktualizace RVP pro gymnázia, které pokračuje v modernizaci kurikula v digitální oblasti.
Díky projektu SYPO se vybudovaly sítě metodických kabinetů informatiky a ICT a také se vytvořila krajská síť ICT metodiků, kteří pomáhají se zaváděním digitálních technologií do výuky. Síť těchto metodiků i kabinety jsou školám nápomocny při zavádění nové informatiky a digitální kompetence do ŠVP a do výuky. Veškeré informace jsou k dispozici na revize.edu.cz.
Plán na oživení a odolnost ČR jakožto další krok k digitalizaci
Národní plán obnovy obsahuje souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. Celou společnost, a tedy i český vzdělávací systém čekají velké výzvy i příležitosti nejen v reakci na COVID-19, ale ve spojitosti s tzv. dvojitou - digitální a zelenou transformací. Evropská komise proto přišla s finančním nástrojem, díky kterému bude do školství směřovat cca 20 mld. Kč. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč.
Jaký je časový plán rozvržení finančních prostředků?
Finančním zdrojem této intervence jsou právě prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. V obrázku níže naleznete přehled intervencí napříč časovými obdobími.
K čemu jsou investice určeny a jak je můžete získat?
Školy obdrží v roce 2022 finanční prostředky současně na dva účely spojené s digitalizací:
a) na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků a jejich digitálních kompetencí, více informací naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.
Základní školy a gymnázia obdrží 1 000 Kč násobeno počtem žáků (v ZŠ či G v denní formě studia) za podmínky, že deklarují zájem zahájit výuku podle revidovaného RVP ZV, RVP G, RVP GSP či RVP DG od 1. 9. 2022 (nebo již učinily od 1. 9. 2021). Tuto deklaraci je nutné uvést v dotazníku na sberdat.uiv.czdo 31.3. 2022.
V roce 2022 obdrží mateřské školy 8 000 Kč násobeno počtem učitelů v MŠ přepočtených na plně zaměstnané, a to automaticky, bez nutnosti vyplňovat dotazník zmíněný níže.
V roce 2023 budou dále podpořeny střední školy a konzervatoře (a zároveň ta gymnázia a základní školy, které nedeklarovaly výuku podle revidovaného RVP od 1. 9. 2021 či 1. 9. 2022, ale později).
b) na mobilní digitální zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. Více informací k této intervenci naleznete zde.
Datovou schránkou přišla školám tabulka v MS Excel, kde je možné částku po zadání REDIZO zjistit.
Na koho se obrátit?
Kompletní informace, kritéria a účel použití finančních prostředků pro školy zřizované obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí jsou zveřejněny ve Věstníku MŠMT. Školy soukromé a církevní získají finanční prostředky formou dotační výzvy. O jejich podmínkách budou informovány v průběhu 1. čtvrtletí roku 2022.
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je k dispozici na webových stránkách https://www.edu.cz/digitalizujeme. V případě nejasností bude možné vkládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo přímo na e-mail digitalizujeme@msmt.cz.
Národní pedagogický institut zároveň připravuje síť tzv. IT guru, kteří školám pomohou s nákupem digitálních učebních pomůcek a s nastavením vnitřní infrastruktury. Tato síť by měla být funkční v průběhu prvního pololetí 2022. Informace o této metodické podpoře sledujte na https://www.edu.cz/digitalizujeme. Dále také připravují metodickou podporu pro pedagogy ve formě webinářů.
Zároveň byly MŠMT a NPI uskutečněny dvě moderované debatypro MŠ a dále pro ZŠ a SŠ, kde se dozvíte další tipy a informace.
Jak na nákup digitálních učebních pomůcek a mobilních digitálních zařízení? Ve dnech 7. a 8.3. 2022 se v čase 16:00 – 17:00 uskuteční živě vysílané debaty na YouTube na téma Národního plánu obnovy a jeho finančních intervencí do mateřských, základních a středních škol. Prostor pro dotazy, kde se nemusíte bát zeptat…
Jsme tu pro vás! V případě nejasností nám můžete sdělit svůj dotaz nejlépe prostřednictvím formuláře na edu.cz/digitalizujeme nebo případně přímo napsat na digitalizujeme@msmt.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu doučování žáků se sociálním znevýhodněním pro nestátní neziskové organizace pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jde o implementaci "Reformy 3.2.3 Doučování" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Výzva se vyhlašuje v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a se Zásadami vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, schválenými usnesením vlády ze dne 1. června 2020 č. 591.
Účel dotace
Dotaci lze žádat na realizaci individuálního a skupinového doučování žáků základních a středních škol se sociálním znevýhodněním k vyrovnání dopadů pandemie covid-19 na jejich vzdělávací výsledky, včetně podpůrné komunikace se zapojenými žáky, jejich školami a v případě nezletilých žáků s jejich zákonnými zástupci, která je nedílnou součástí doučování. Na každého doučovaného žáka bude poskytnuta dotace v částce 6 500 Kč.
Způsob a termíny podání žádostí
Žádosti pro rok 2022 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí v úterý 15. března 2022 ve 12 hodin. Informační systém je spuštěný již v tuto chvíli a umožňuje zakládání účtů žadatelů, ale samotný příjem žádostí bude spuštěn až v uvedené datum.
Žádost musí být podána nejpozději do 14. dubna 2022. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA DOUČOVÁNÍ NNO – žádost o dotaci 2022“.
V případě, že ministerstvo obdrží více žádostí, které splní kritéria formálního hodnocení dle čl. 7 odst. 2 Výzvy, a částka požadované dotace v souhrnu přesáhne výši celkové alokace uvedené v čl. 1 odst. 4 Výzvy, a nedojde-li k navýšení alokace, budou žádosti uspokojeny podle data doručení na ministerstvo.
Dle platného znění rozpočtových pravidel stanovuje v § 14 odst. 3 písm. e) žadatel o dotaci musí nově dokládat přílohu ve formě úplného výpisu z evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů.
Výpis nesmí být starší tří měsíců před dnem podání žádosti. Výpis si žadatel obstarává sám a na své náklady. Bližší informace včetně seznamu příslušných soudů a jejich kontaktů jsou uvedeny na internetových stránkách justice: https://esm.justice.cz.
Výpis lze získat bezplatně a okamžitě pro majitele datových schránek přímo z uvedené webové stránky.
Žadatelům, kteří nedisponují datovými schránkami vydá výpis krajský soud příslušný podle sídla žadatele. Tento způsob je zpoplatněný a časově náročnější, doporučujeme proto o tuto přílohu zažádat v dostatečném časovém předstihu.
Online seminář k výzvě
Informace, které byly sděleny na online semináři dne 8. 3. 2022, jsou ke stažení v následujícím PDF souboru Zaznam_z_online_schuzky_8_3_2022.pdf či viz níže v prohlížeči PDF.
Cílem Výzvy je připravit a realizovat řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory školám v obtížných podmínkách. Dílčím cílem výzvy je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění. Účelem dotace je implementace reformy 3.2.2 Podpora škol v rámci komponenty 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů Národního plánu obnovy zřízeného dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021.
Modernizace obsahu vzdělávání v digitální oblasti probíhá takovým způsobem, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. V rámci revizí RVP pro základní vzdělávání a gymnázia dochází k začlenění nové klíčové kompetence, digitální, a nového vzdělávacího oboru informatika. Více viz https://revize.rvp.cz/. MŠMT díky Národního plánu obnovy poskytne základním školám a gymnáziím finance na pomůcky, které implementaci revize RVP v této oblasti pomohou. Na digitální učební pomůcky obdrží finanční podporu i mateřské školy a konzervatoře.
Pro které školy jsou prostředky určeny a jak se bude žádat
Školy obdrží do svých rozpočtů v roce 2022 finanční prostředky na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků a jejich digitálních kompetencí.
Základní školy a gymnázia, které deklarují, že začnou vyučovat dle ŠVP upraveného podle revidovaného RVP ZV, RVP G, resp. RVP GSP či RVP DG od 1. 9. 2022 (či tak již učinily od 1. 9. 2021), dostanou 1000 Kč na žáka v denní formě vzdělávání přednostně v roce 2022.
Jediné, co je třeba pro získání prostředků v roce 2022 ze strany základních škol a gymnázií učinit, je vyplnit dotazník a deklaraci na https://sberdat.uiv.cz/login/, a to nejpozději do 31.3. 2022! Školy, které vyplnit dotazník nestihnou nebo se rozhodnou s úpravou svého ŠVP počkat, o peníze nepřijdou, obdrží je v roce 2023.
Zároveň mateřské školy obdrží na digitální učební pomůcky 8000 Kč na učitele (přepočteno na plný úvazek).
Základní a střední školy a konzervatoře dostanou také současně finanční prostředky na prevenci digitální propasti. Více informací viz https://www.edu.cz/prevence-digitalni-propasti/. O tyto prostředky není v případě škol zřizovaných obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí potřeba žádat, budou doručeny automaticky prostřednictvím místně příslušného krajského úřadu.
Uznatelnost nákladů
Uznatelné náklady jsou od 1. 1. do 31. 12. 2022, školy tedy nemusí váhat a mohou se již teď chystat na nákup zařízení.
Metodická podpora a konzultace
Veškerý informační servis a metodickou podporu naleznete na nových webových stránkách edu.cz/digitalizujeme.
Dotazy a kontakty
V případě nejasností je možné pokládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo je zasílat přímo na e-mail: digitalizujeme@msmt.cz.
Projekt Národní plán doučování bude v r. 2022 pokračovat v rámci Národního plánu obnovy z fondu Evropské unie – Next Generation EU. Prostředky do škol zřizovaných krajem a obcemi, budou jednotlivým krajským úřadům rozepsány do 31. 1. 2022 a posléze rozeslány do škol. Doučování se aktuálně týká ZŠ a SŠ zřizovaných obcemi, kraji, svazky obcí. Soukromé a církevní školy bude MŠMT informovat do konce února 2022. Cílenou podporu lze použít pouze za účelem doučování potřebných žáků.
Třiadvacet miliard korun získá postupně Česká republika na zkvalitnění školství od Evropské unie. Čerpat je bude v rámci národního plánu obnovy, který už minulý rok schválila Evropská komise. Více než čtyři miliardy korun půjdou na digitalizaci školství, třeba na tablety nebo notebooky.
Delegaci zástupců Evropské komise dorazila v Praze zajímá mimo jiné realizace projektů Národního plánu obnovy, který financuje EU. Praktické ukázky se za účasti ministra školství Petra Gazdíka (STAN) ujala starostka Prahy 2 Alexandra Udženija, jak redakci sdělila její tisková mluvčí.
Ministerstvo školství (MŠMT) zveřejňuje informace o mimořádných prostředcích na pořízení digitálních učebních pomůcek. Podpora je určena pro mateřské, základní a střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Finančním zdrojem této intervence jsou prostředky tzv. Národního plánu obnovy z fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.
Školy obdrží do svých rozpočtů v roce 2022 finanční prostředky současně na dva účely:
na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků a jejich digitálních kompetencí,
na pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti.
„Digitalizace školství je nutná, abychom byli připraveni na proměny, které nás v 21. století čekají. Vnímáme ji jako velkou příležitost, aby se i menší školy ve všech regionech mohly vybavit pomůckami, které jim pomohou s přípravou na budoucnost.“
Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Konkrétní kritéria a účel finančních prostředků
Kompletní informace, kritéria a účel použití finančních prostředků pro školy jsou zveřejněny ve Věstníku MŠMT. Školy soukromé a církevní získají finanční prostředky formou dotační výzvy. O jejích podmínkách budou informovány datovou schránkou v 1. čtvrtletí roku 2022.
„Ředitelům jsme dali velkou volnost ve výběru digitálních učebních pomůcek. Je na nich, jaké pomůcky podle zaměření školy nakoupí. Některým se mohou hodit 3D tiskárny a brýle pro rozšířenou realitu do rozjetých programů, jiné se zaměří třeba na tablety nebo programovatelné výukové prvky. Naším cílem je pomoci školám nakoupit takové digitální učební pomůcky, které budou ve výuce využívat a které pomohou připravit žáky na jejich budoucí profesní či osobní život v budoucím digitálním světě. Národní pedagogický institut ČR pak školám nabídne potřebné vzdělávání a podporu.“
Jan Mareš, náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže
Kromě informací budou k dispozici i odborní konzultanti v terénu - Národní pedagogický institut ČR připravuje síť tzv. “IT guru”, kteří školám s celým procesem digitalizace a výběrem zařízení pomohou. Pro ředitele i pedagogy jsou připraveny vzdělávací kurzy k nové informatice, které NPI ČR nabízí prostřednictvím svých krajských center. Kurzy na podporu rozvoje digitální kompetence v jednotlivých oborech a kurzy pro gymnázia jsou v přípravě. Podrobně o podpoře NPI ČR na https://revize.edu.cz/.
„Nejen pro ty, kteří si nejsou jisti, jak si s digitalizací školy poradit, jsme připravili nový portál nahttps://www.edu.cz/digitalizujeme. Obsahuje například jednoduchý katalog, který školám poradí, jaké pomůcky nakoupit a poskytne inspiraci, jak je následně využít ve výuce.“
Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky MŠMT
Více podrobností o Národním plánu obnovy
Národní plán obnovy (dále NPO) je souhrnem reforem a investic, které bude Česká republika realizovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Tvoří ho šest pilířů, z nichž ministerstvo školství má mj. na starosti v rámci pilíře Vzdělávání a trh práce komponentu Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Právě díky ní se ke školám dostanou peníze na jejich digitalizaci. Efektivní využívání digitálních technologií je důležité pro zajištění vysoké kvality vzdělávání. Pokročilé digitální dovednosti žáků pomohou rozvinout jejich potenciál a vykročit připraveně na trh práce nebo do inovací v oblasti trvale udržitelného podnikání.
Dalším cílem Národního plánu obnovy v oblasti školství je snížení nerovností ve vzdělávání. Za tímto účelem budou školám poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 mld. Kč na doučování žáků nejvíce zasažených výpadky prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19 (v návaznosti na Národní plán doučování z podzimu 2021, viz https://doucovani.edu.cz/). Další 2 mld. Kč pak budou směřovány na podporu škol vzdělávajících děti a žáky sociálně znevýhodněné.
V oblasti vysokých škol budou určeny 3 mld. Kč na jejich transformaci s cílem adaptovat vysoké školy na nové formy učení a měnící se potřeby trhu práce v post-covidové obnově. Za 7,156 mld. Kč by měly být dobudovány vysokoškolské budovy páteřních univerzit státu, které vyžadují specifické infrastrukturní zázemí. Dalších 5 mld. Kč je vyhrazeno na excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví.
Dotazy a kontakty
V případě nejasností je možné pokládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo je zasílat přímo na e-mail: digitalizujeme@msmt.cz.
Cílem výzvy MŠMT k NPO je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání (DEAP). Účelem dotace je implementace Komponenty 3.1. Národního plánu obnovy, která je obsahem přílohy Prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro Oživení a odolnost Česka (11047/21).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „poskytovatel“) vyhlásilo dne 14. 12. 2021Výzvu k předkládání návrhů projektů v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022-2024 (dále jen "výzva").
Cílem je naplnit stanovené aktivity v reformě 3.2.1 Transformovat vysoké školy s cílem adaptace na nové formy učení a v odpovědi na měnící se potřeby trhu práce v rámci komponenty 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů Národního plánu obnovy zřízeného dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, a přispět tak mj. i k naplňování prioritních cílů Strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 („SZ2021+“), Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021 a na ně navazujících strategických dokumentů jednotlivých veřejných vysokých škol (dále jen „vysoké školy“).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – Malá Strana IČO: 00022985) (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje tuto výzvu k podání návrhů projektů k zajištění dalšího postupu na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
V rámci výzvy poskytne ministerstvo vysokým školám příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“) na naplňování cílů stanovených v reformě 3.2.1 Transformovat vysoké školy s cílem adaptace na nové formy učení a v odpovědi na měnící se potřeby trhu práce v rámci komponenty 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů Národního plánu obnovy (dále jen „reforma“).
Termíny výzvy
Datum zveřejnění výzvy: 14. 12. 2021 Datum zahájení příjmu návrhů projektů: 14. 12. 2021 Datum ukončení příjmu návrhů projektů: 31. 3. 2022 Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace projektu: 30. 6. 2024
Forma finanční podpory
4.1 Alokace na výzvu
Alokace na výzvu činí 3 000 000 000 Kč. Výchozí alokace na výzvu je rozdělena do tří specifických cílů dle tabulky uvedené níže. Popis specifických cílů je uveden v části 7 této výzvy.
4.2 Minimální/maximální výše celkových způsobilých výdajů
Minimální výše výdajů není stanovena.
Maximální výše výdajů je stanovena pro jednotlivé specifické cíle v části 7 této výzvy.
Ve specifickém cíli A je stanovena maximální výše výdajů pro jednotlivé oprávněné subjekty v části 7.1.4 této výzvy.
Ve specifickém cíli B je stanovena maximální výše výdajů pro jednotlivé oprávněné subjekty v části 7.2.4 této výzvy.
Ve specifickém cíli C nesmí výše výdajů u žádného z oprávněných subjektů přesáhnout alokaci na příslušný společný projekt, která je uvedena v části 7.3.3 této výzvy. Maximální výše výdajů pro jednotlivé oprávněné žadatele dále není ve specifickém cíli C omezena.
Investiční výdaje mohou činit maximálně 75 % prostředků na realizaci aktivit dle této výzvy u každého oprávněného subjektu v příslušném specifickém cíli (A, B a C).
V případě nedočerpání prostředků ve specifických cílech A anebo C budou tyto nedočerpané prostředky převedeny do alokace specifického cíle B. V případě nedočerpání prostředků ve specifickém cíli B je ministerstvo oprávněno vyhlásit novou výzvu ve specifickém cíli B.
4.3 Způsob financování
Financování je formou příspěvku v souladu s § 18 odst. 3 a 4 zákona o vysokých školách.
Spolufinancování projektů není vyžadováno.
Oprávněné subjekty
Subjekty, které jsou oprávněny předložit návrh projektu na realizaci aktivit dle této výzvy (dále jen „předkladatelé“) a následně v případě úspěšného vyhodnocení návrhu projektu žádost o příspěvek v souladu s částí 11 této výzvy (dále jen „žadatelé“), jsou veřejné vysoké školy dle přílohy č. 1. zákona o vysokých školách.
Věcné zaměření a požadavky dle specifických cílů
Výzva je zaměřena na naplňování cílů stanovených v reformě. Výzva je rozdělena na tři specifické cíle:
Specifický cíl A: Transformace formy a obsahu vysokoškolského vzdělávání, dále členěný na čtyři dílčí specifické cíle:
Specifický cíl A1: Digitalizace vzdělávací činnosti a studijních agend;
Specifický cíl A2: Rozvoj v oblasti distanční výuky, online výuky a blended learning;
Specifický cíl A3: Tvorba nových profesně zaměřených studijních programů;
Specifický cíl A4: Kurzy zaměřené na rozšiřování dovedností (upskilling) nebo rekvalifikace (reskilling).
Specifický cíl B: Tvorba nových studijních programů v progresivních oborech.
Specifický cíl C: Společné projekty, dále členěný na tři dílčí specifické cíle:
Specifický cíl C1: Zlepšení prostupnosti vzdělání na úrovni vysokých škol pomocí mikrocertifikátů (micro-credentials);
Specifický cíl C2: Bezpečnost distančních forem výuky;
Specifický cíl C3: Digitalizace činností přímo souvisejících se zajištěním vzdělávací činnosti a administrativních úkonů spojených se studijní agendou.
Cílové skupiny
akademičtí pracovníci,
vedoucí pracovníci vysokých škol,
technicko-hospodářští pracovníci zaměstnaní na vysokých školách,
další osoby podílející se na zajištění studia na vysokých školách4,
studenti vysokých škol,
absolventi vysokých škol,
absolventi středních škol,
účastníci kurzů celoživotního vzdělávání,
uchazeči o studium,
zaměstnané osoby,
nezaměstnané osoby,
veřejnost.
Výzva v PDF a na webu MŠMT
Věcné zaměření a požadavky a další informace dle jednotlivých specifických cílů jsou popsány níže viz kapitola 7 a podkapitoly 7.1, 7.2 a 7.3 a další kapitoly výzvy a přílohách výzvy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „poskytovatel“) vyhlásilo dne 8. 12. 2021 veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích na realizaci programových projektů v programu EXCELES, který je jediným implementačním nástrojem komponenty 5.1 „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“Národního plánu obnovy a je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.
Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích byla vyhlášena podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
Další informace o veřejné soutěži včetně zadávací dokumentace jsou dostupné na stránkách MŠMT.
Tato komponenta Národního plánu obnovy přispívá k řešení výzev v oblasti terciárního a základního a nižšího sekundárního vzdělávání. Na úrovni terciárního vzdělávání se aktivity zaměřují na zvýšení kapacit univerzit, přizpůsobení studijních programů novým formám učení a modernizaci vzdělávání v oblasti lékařské a farmaceutické vědy. Na úrovni základního a středního vzdělávání se tato komponenta zaměřuje na řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory školám v obtížných podmínkách, doučování pro žáky ohrožené školním neúspěchem a posilování pedagogů pracovat s heterogenními třídami.
3.2.1 Transformace vysokých škol s cílem adaptace na nové formy učení a měnící se potřeby trhu práce
Cílem reformy je zvýšit kapacity vysokých škol a přizpůsobit strukturu studijních programů novým trendůma měnícím se potřebám trhu práce, zejména v souvislosti s vývojem v oblasti digitálních technologií.
V rámci Národního plánu obnovy budou transformovány formy i obsah vysokoškolského vzdělávání. Tyto procesy urychlí přechodvysokých škol k novým, zejména digitálním formám výuky. Díky investicím v oblasti informačních systémů a technologií bude možné na vysokých školách zvýšit podíl kombinovaného (blended learning) anebo distančního vzdělávání. Velký důraz bude kladen rovněž na zvyšování kvalifikace akademických pracovníků v oblasti využívání informačních technologií.
Komponenta 3.2 bude reagovat na aktuální i budoucí potřeby trhu práce prostřednictvím dvou úzce propojených aktivit. Díky Národnímu plánu obnovy bude možné podpořit nejen tvorbu nových profesně zaměřených studijních programů, ale i nové studijní programy zaměřené na progresivní obory. V rámci komponenty 3.2 by mělo vzniknout minimálně 20 nových profesně zaměřených studijních programů.
Důležitou oblastí podpory bude tvorba studijních programů v progresivních oborech. V rámci této aktivity budou vytvořeny nové profesně i akademicky zaměřené studijní programy v rychle se rozvíjejících oborech. Relevantnost a kvalitu podaných návrhů bude hodnotit odborná komise. Oblasti zaměření studijních programů stanoví MŠMT v souladu s evropskými a národními strategiemi. MŠMT bude u této oblasti výrazně podporovat interdisciplinární propojování napříč sektory a oblastmi vzdělávání. V souladu s požadavky Evropské komise bude vytvořeno minimálně 15 nových studijních programů v progresivních oborech.
Další neméně důležité aktivity budou zaměřeny na problematiku celoživotního vzdělávání. Národní plán obnovy umožní v rámci komponenty 3.2 financovat tvorbu nových programů celoživotního vzdělávání, kurzů zaměřených na rozšiřování dovedností (upskilling) i rekvalifikace (reskilling) a kurzů vedoucích k získání odborných způsobilostí potřebných pro získání kvalifikací dle Národní soustavy kvalifikací (NSK), a to i ve vazbě na aktuální vývoj v oblasti microcredentials. V rámci této oblasti bude vytvořeno minimálně 20 nových kurzů.
MŠMT plánuje podpořit i společné projekty veřejných vysokých škol. Společné projekty veřejných vysokých škol budou zaměřené na naplnění cílů, jejichž dosažení vyžaduje spolupráci všech vysokých škol. Společné projekty budou zaměřené zejména na problematiku digitalizace studijních agend a rozvoj v oblasti microcredentials.
Podpořené projekty komponenty 3.2.1 v jednotlivých specifických cílech
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „poskytovatel“) vyhlásilo dne 14. 12. 2021 Výzvu k předkládání návrhů projektů v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022-2024 (dále jen "výzva"). Cílem je naplnit stanovené aktivity v reformě 3.2.1 Transformovat …
Cílem aktivity je zvýšit kvalitu vzdělávání prostřednictvím komplexního systému podpory pro nejohroženější školy, které vykazují nadprůměrné zastoupení žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a často mají nedostatečné zázemí v podobě podpůrných profesí, což ve svém důsledku vede k nižším vzdělávacím výsledkům žáků. Bude využit modulární systém cílené podpory pro školy v obcích s vyšším počtem sociálně vyloučených lokalit a segregované školy a dále školy vzdělávající vyšší podíl žáků s odlišným mateřským jazykem. Aktivita zahrnuje posílení kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků se zohledněním specifik jednotlivých skupin. Na základě zkušeností z ověření takto koncipované systematické podpory bude vytvořen návrh na financování škol dle indexu stanoveného kombinací několika indikátorů (například socioekonomické znevýhodnění žáků/školy, dosahované výsledky vzdělávání aj.).
Aktivita je určena základním a středním školám a školským zařízením (nejméně 400 subjektů). Souhrnné náklady za celé období realizace (2022-2025) činí 2 mld. Kč, které budou školám poskytnuty prostřednictvím nového institutu školského zákona, tzv. ad hoc normativu nebo prostřednictvím výzvy.
Výzva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí neinvestiční dotace z Národního plánu obnovy na implementaci rámce DIGCOMPEDU č.j. MSMT-7738/2024.
O výzvě
Výzva je určena pro příspěvkové organizace přímo řízené MŠMT.
Finanční prostředky budou p…
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 31. 5. 2023 dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podáv…
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 15. 8. 2022 dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podáv…
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, p…
Cílem aktivity je podpořit žáky se slabším socioekonomickým zázemím a žáky ohrožených školním neúspěchem v důsledku nemožnosti realizovat prezenční výuku ve školách. Ke snížení studijních výsledků došlo zejména u žáků, kteří se distančních forem výuky účastnili částečně nebo vůbec, a to v přímé souvislosti s nevyhovujícím domácím zázemím a nízkou motivací. Tento stav vede k dalšímu prohlubování nerovností mezi žáky, ale i školami. Doučování bude mít kromě složky vedoucí k doplnění znalostí a dovedností také významný socializační efekt.
Aktivita je určena základním a středním školám a školským zařízením. Souhrnné náklady za celé období realizace (2022-2023) činí 1 mld. Kč, které budou školám poskytnuty prostřednictvím nového institutu školského zákona, tzv. Ad hoc normativu nebo prostřednictvím výzvy.
Obsah aktualityKontext a informace k Národnímu plánu doučováníManažerské shrnutí zjištění z vyhodnocení a dalších kroků podzimního doučováníAnalytická zpráva v pdf ke staženíDalší informace k doučování a jeho podpoře ze strany MŠMT
Kontext a informace k Národnímu plánu doučování
Výluky pre…
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu doučování žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na o…
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu doučování žáků se sociálním znevýhodněním pro nestátní neziskové organizace pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jde o implementaci "Reformy 3.2.3 Doučování" prostřednictvím …
Cílem Výzvy je připravit a realizovat řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory školám v obtížných podmínkách. Dílčím cílem výzvy je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění. Účelem dotace je implementace reformy 3.…
3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť
KAMPUS ALBERTOV - BIOCENTRUM, vzdělávací centrum
Realizuje: Univerzita Karlova (UK)
Fakulty:
Přírodovědecká fakulta UK
1. lékařská fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Místo realizace: Praha 2 – Nové Město, Albertov
Užitková plocha celkem: 33 934 m2
Dostavba Kampusu Albertova je dokončením špičkového vzdělávacího centra UK, na kterém participují tři významné fakulty Univerzity Karlovy: Přírodovědecká, 1. lékařská a Matematicko-fyzikální.
Plánovaná dostavba dotváří charakter lokality Albertova jako „univerzitní čtvrti“, ve které se vzdělává a v rámci své výuky a výzkumu podílí přes 5 000 studentů.
Budovaná infrastruktura je investicí do budoucích generací odborníků a najdeme v ní:
laboratoře pro praktické vzdělávání (především v biomedicínských oborech, včetně studia infekčních onemocnění, specializací zaměřených na onkologická onemocnění, metabolické poruchy a civilizační choroby moderní doby),
zázemí společných výzkumných a servisních laboratoří se špičkovým technologickým vybavením,
seminární a přednáškové místnosti umožňující také online a hybridní formy výuky,
zázemí pro studenty i akademiky odpovídající standardům 21. století.
Budova Biocentra je koncipována jako centrum excelentní výuky s propojením na výzkum, tedy s důrazem na praktickou zkušenost při výchově budoucích expertů. Jejich uplatnění na trhu práce je jednak v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také v biomedicínských aplikacích, farmaceutických a biotechnologických firmách, zdravotnictví, expertních organizacích i státní správě. Zpravidla se tak jedná o oblasti s vysokou přidanou společenskou hodnotou.
MEPHARED 2, budova fakult
Realizuje: Univerzita Karlova
Fakulty:
Lékařská fakulta v Hradci Králové
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Místo realizace: Hradec Králové, území vymezené ul. Zborovská a areálem Fakultní nemocnice Hradec Králové
Užitková plocha celkem: 58 092 m2
Mephared 2 je projekt vybudování výukových a výzkumných prostor v jedné lokalitě pro více než 3 500 studentů Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Spojením s již realizovanou první částí kampusu se tak vytvoří jedinečné vzdělávací centrum. Bude integrovat výuku, výzkum a vývoj v lékařské a farmaceutické oblasti s přímým napojením na klinickou praxi. Ta probíhá ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, jejíž studenti studují také na Lékařské fakultě a Farmaceutické fakultě.
Součástí Budovy fakult budou
posluchárny, učebny, seminární místnosti,
laboratoře včetně zázemí, pracovny,
denní místnosti pro pedagogy, akademické pracovníky a doktorandy,
komunikační prostory, knihovna.
V souladu s dlouhodobou Národní výzkumnou a inovační strategií pro inteligentní specializaci ČR bude díky dostavbě Kampusu vytvořeno moderní prostředí a kapacity pro rozvoj zdravotnických oborů a studijních programů. Ty umožní výchovu nových zdravotnických pracovníků - lékařů, farmaceutů, bioanalytiků a dalších zdravotnických pracovníků na vysoké mezinárodní úrovni. Dále zde vznikne prostředí pro další vzdělávání těchto odborníků v rámci celoživotního vzdělávání. Podpoří přípravu atestací a vytvoří podmínky pro up-skilling a re-skilling, včetně teoretické a praktické přípravy těchto pracovníků. Zvýší se tím jejich flexibilita, při potřebě reagovat na potřeby zdravotnictví v nové, postcovidové době.
Strategickým cílem projektového záměru je přispět ke zvýšení kvality a počtu kvalifikovaných lidských zdrojů pro všechny druhy poskytované zdravotní péče obyvatelům České republiky a pro výzkum a vývoj v oblasti lékařství, farmacie a dalších biomedicínských věd.
MUNI BIOPHARMA HUB, infrastruktura pro výuku a výzkum
Místo realizace: Brno, Univerzitní kampus Bohunice
Užitková plocha celkem: 19 035 m2
MUNI BioPharma Hub představuje unikátní spojení moderních výukových prostor pro Farmaceutickou fakultu, špičkové výzkumné infrastruktury Preklinického centra a Národního institutu infekčních chorob.
V Biopharma Hubu se budou nacházet:
zázemí evropské úrovně pro Farmaceutickou fakultu,
výukové prostory,
výzkumné prostory,
Preklinické centrum, které bude kromě Farmaceutické fakulty využívat především Lékařská a Přírodovědecká fakulta,
špičkové IT zázemí pro zpracování dat pro výuku a výzkum, které bude provozovat Ústav výpočetní techniky (ÚVT),
serverové zázemí ÚVT.
Objekt, který poskytne infrastrukturní zázemí pro vědeckou výchovu v oblasti biomedicínského výzkumu, tak přispěje ke zvýšení odolnosti české společnosti vůči očekávaným (prevence, diagnostika a léčba chronických onemocnění) i neočekávaným (pandemie) hrozbám. Strategickým cílem je, aby Farmaceutická fakulta produkovala špičky ve svých oborech, které budou mít šanci uplatnit se na nejrenomovanějších pracovištích.
Aktuality k 3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť
Aktualizováno 14. 2. 2024
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických praco…
V souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+) se komponenta soustředí na proměnu obsahu, podporu digitální a informační gramotnosti a informatického myšlení. Dále na zlepšení úrovně vybavení škol a založení fondu mobilních digitálních zařízení, čímž přispěje k prevenci tzv. digitální propasti. V neposlední řadě cílí na podporu digitálních kompetencí pedagogů což je nutný předpoklad pro inovaci výuky a získání potřebných dovedností žáků.
Globálním cílem komponenty je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání (DEAP).
Kromě informací budou k dispozici i odborní konzultanti v terénu - Národní pedagogický institut ČR připravuje síť tzv. “IT guru”, kteří školám s celým procesem digitalizace a výběrem zařízení pomohou. Pro ředitele i pedagogy jsou připraveny vzdělávací kurzy k nové informatice, které NPI ČR nabízí prostřednictvím svých krajských center. Kurzy na podporu rozvoje digitální kompetence v jednotlivých oborech a kurzy pro gymnázia jsou v přípravě. Podrobně o podpoře NPI ČR na https://revize.edu.cz/.
Školy mají povinnost odevzdat formulář závěrečné zprávy nejpozději do pátku 28. 2. 2025 prostřednictvím systému IS-NPO. Při vyplňování mohou využívat metodickou podporu dostupnou na Jednotném metodickém portálu MŠMT. Je důležité dbát nejenom na splnění stanoveného účelu, a tím je pořízení mobilních …
Školy, které doposud neodevzdaly formulář mimořádného sběru dat v rámci čerpání finančních prostředků na účel Prevence digitální propasti (Národní plán obnovy, komponenta 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace) za rok 2024, mohou využít plánovaných online konzultací 24. nebo 25. února 202…
Úvod
Školy při využívání digitálních technologií řeší mnoho témat pro efektivní a bezpečné využívání digitálních technologií ve vzdělávání a kladou si řadu otázek např. Jak udržet rovnováhu mezi online a offline světem? Jak se chránit před digitálními hrozbami? Co se skrývá pod slovním spojením “…
Národní plán obnovy (dále jen „NPO“) se začal připravovat v červenci 2020 a některé reformní a investiční aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) do značné míry vyplynuly z tehdy připravované Hospodářské strategie České republiky 2020-2030. Příprava probíhala opravdu velmi intenzivně téměř celý rok, kdy tým přibližně 10 zaměstnanců MŠMT napříč celým úřadem i samotnou hierarchií měl téměř neustálou pohotovost plnit zadání Evropské komise a Ministerstva průmyslu a obchodu, které je národním koordinátorem.
NPO byl dne 17. května 2021 schválen vládou České republiky a následně byl odeslán Evropské komisi k posouzení. Předsedkyně Evropské komise paní Ursula von der Leyenová při návštěvě ČR dne 19. července 2021 sdělila, že český NPO je Komisí podporován a postupují ho do dalšího schvalovacího procesu, což znamenalo schválení Hospodářským a finančním výborem (EFC), Pracovní skupinou finančních radů (FiCO), Coreper II, což je neformální skupina složená ze stálých zástupců všech členských států, a následně byl NPO definitivně schválen dne 6. září 2021 Radou ministrů financí EU (ECOFIN). České republice bude podle stávajících výpočtů přiděleno ve formě grantů 179 mld. Kč, které mají pokrývat 100 % výdajů na NPO záměry. MŠMT by mělo disponovat částkou okolo 23 mld. Kč.
Důvodem, proč se NPO připravoval, byla možnost čerpat finanční prostředky z nově zřízeného Nástroje pro oživení a odolnost (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, pro který se často užívá zkratky RRF jako Recovery and Resilience Facility. V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním viru COVID-19 se Evropská komise rozhodla poskytnout přímou finanční podporu členským státům prostřednictvím inovativního nástroje, který pokryje veškeré výdaje na předem schválené reformy a investice. Evropská komise kladla v čase čím dál větší důraz na jejich podobu a žádala si při průběžných konzultacích doložení, že to, co do NPO propisujeme, máme důkladně zváženo, alokace jsou napočítány na základě doložitelných informací a vše je navázáno na národní strategie či jinak ukotvené priority České republiky. Bylo nutné také reflektovat to, co nám Evropská unie doporučuje v dokumentech nazvaných Doporučení Rady neboli Country Specific Recommendations za roky 2019 a 2020. Plány obnovy všech členských států musí zároveň podporovat zejména digitální a zelenou transformaci, což v číslech znamená, že všechny resorty státní správy, které jsou tzv. vlastníky komponent, musely svými záměry v návaznosti mimo jiné i na Zelenou dohodu pro Evropu přispět alespoň 37 % z celkových finančních prostředků NPO do oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. A pak 20 % na výdaje související s digitalizací. MŠMT přispělo primárně k naplnění digitální transformace.
Obecné informace k NPO naleznete na tomto odkazu www.planobnovycr.cz Už ale pro vás připravujeme také představení záměrů MŠMT na stránce https://www.edu.cz/npo/. Zároveň na této stránce budou vždy uveřejňovány veškeré výzvy, avíza, veřejné soutěže atd., kde si budete moci žádat o finanční prostředky pro vaši školu či instituci.
Národní plán obnovy (dále NPO) je souhrnem reforem a investic, které bude Česká republika realizovat v letech 2021 - 2027 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Tvoří ho šest pilířů: Digitální transformace (27 854 mil. Kč), Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85,2 mld. Kč), Vzdělávání a trh práce (41 006 mil. Kč), Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10 895 mil. Kč), Výzkum, vývoj a inovace (13 200 mil. Kč) a Zdraví a odolnost obyvatel (12 441 mil. Kč).
Ministerstvo školství má na starosti v rámci pilíře Vzdělávání a trh práce komponentu Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Díky ní se ke školám dostanou peníze na digitální vzdělávání a vybavení.
Restart a modernizace ekonomiky ČR jsou nezbytné. Kvůli pandemii COVID-19 prochází česká ekonomika těžkým obdobím. Domácí a zahraniční opatření a nejistota ohledně budoucího vývoje zasáhly domácí i zahraniční poptávku a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce se obnovují pomalu. Digitální transformace je jednou z cest, která by mohla českou ekonomiku nejen opět nastartovat, ale i posunout směrem k orientaci na produkci vyšší přidané hodnoty. Záměry NPO jsou v souladu s dalšími státními strategiemi (Digitální Česko a Inovační strategie – Země budoucnosti), které přispívají k digitální transformaci české ekonomiky a společnosti.
Komponenta Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace navazuje na potřebu zvýšit úroveň digitálních dovedností žáků i pedagogů. Mezi hlavní výzvy v této oblasti patří:
Nízká úroveň vhodného zapojení digitálních technologií do výuky – Dle šetření TALIS[1] (2018) v hodinách pouze necelých 40 % učitelů využívalo ICT (DlePedF UPOL: Český učitel ve světě technologií[2]malé procento učitelů používalo pokročilé digitální technologie ve výuce). Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu[3] uvádí, že v cca 15 % škol méně než polovina učitelů zapojovalo ICT přímo do výuky (existují i velké rozdíly napříč kraji[4]). Dle Tematické zprávy České školní inspekce (2017)[5]podíl škol naplňujících zcela minimální standard kvality[6] podmínek pro využívání digitálních technologií byl kriticky nízký.
Nízká úroveň digitálních dovedností žáků a učitelů – Podle dat z šetření TALIS (2018) se necelých 30 % učitelů 2. stupně základní školy cítilo připraveno na používání ICT ve výuce. V oblasti řešení problémů čeští učitelé stále zaostávají za ostatními pracovníky s terciárním vzděláním (OECD 2020, na základě šetření PIAAC).
Stoupající riziko vytvoření tzv. digitální propasti a následného digitálního vyloučení (Dle tematických zpráv ČŠI zůstalo v průběhu uzavření škol na jaře 2020 až 10 000 dětí mimo výuku. Lze přepokládat, že s vývojem digitálních technologií a jejich většího zapojení do výuky bude tzv. digitální propast problémem českého vzdělávacího systému, jelikož zde panuje vysoká závislost studijních výsledků na socioekonomickém statusu rodiny[7].)
Evropský kontext
Česká republika se v roce 2020 umístila na 17. místě mezi 27 členskými státy EU v rámci indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Rozměr DESI, ve kterém si Česko vede nejlépe, je lidský kapitál. Podíl českých občanů s alespoň základními digitálními dovednostmi je nad průměrem EU a čtvrtina českých podniků nabízí ICT vzdělávání. ČR zůstává lídrem v oblasti elektronického obchodování s rostoucím podílem malých a středních podniků prodávajících online.
ČR také významně zlepšila připravenost na 5G síť a celková poptávka po širokopásmovém připojení vzrostla nad průměr EU. Ze zprávy DESI vyplývá, že hlavním milníkem bylo zavedení bankovní identity, která by měla zvýšit využívání digitálních veřejných služeb, reformu školních osnov s větším zaměřením na digitální dovednosti a aktivní účast českých zástupců na významných evropských technologických iniciativách.
Podaří se komponentě dovést vzdělávání v ČR k digitální transformaci?
V souladu se Strategií vzdělávací politiky do roku 2030+ cílí na proměnu obsahu vzdělávání a podporu digitální a informační gramotnosti a informatického myšlení. Zásadním krokem je revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní vzdělávání, jehož implementace bude pro školy dobrovolná již od 1.9. 2021, povinná od 1.9. 2023 (pro 1.st. ZŠ) a od 1.9. 2024 (pro 2. st. ZŠ). Do konce srpna 2021 probíhalo připomínkové řízení k revizi RVP G (rámcový vzdělávací program pro gymnázia). V RVP pro střední odborné školy a konzervatoře byla provedena aktualizace vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie - povinná od 1.9. 2022. Cílem těchto kroků je zajištění ideálního profilu žáka/digitálního občana, který je schopen reagovat na výzvy v dnešním dynamickém světě, bude schopen díky základním digitálním dovednostem zodpovědně využívat digitální technologie, ale zároveň se díky pokročilým digitálním dovednostem bude schopen podílet na jejich tvorbě za využívání inovací a nových technologií.
Dále přispěje ke zlepšení úrovně vybavení škol (poskytnutí základního i pokročilého vybavení pro MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) a možnosti škol zapůjčovat mobilní digitální zařízení znevýhodněným žákům (pro ZŠ, SŠ a konzervatoře), čímž se přispěje ke snižování digitální propasti. V roce 2022 jsou pro školy připraveny prostředky ve výši 1,3 mld. Kč a v následujících letech se v investicích do jejich digitalizace pokračovat. Školy budou moci z těchto prostředků nakoupit digitální vybavení od mobilního telefonu a notebook po 3D tiskárnu či brýle pro virtuální realitu. Vše s minimální administrativou a podporou ze strany Národního pedagogického institutu.
V neposlední řadě míří na podporu digitálních kompetencí pedagogů, což je nutný předpoklad pro inovaci výuky a získání potřebných dovedností žáky. Nástrojem podpory je webová stránka revize.edu.cz, kde se nacházejí odkazy na digitální vzdělávací zdroje a nové vzdělávací materiály pro oblast rozvoje digitálních kompetencí a rozvoje informatického myšlení. Od roku 2022 bude ředitelům škol poskytnuta metodická podpora na metodickém portálu MŠMT edu.cz. Nová síť IT guru (od roku 2022) školám pomůže v digitalizaci, přesněji s nákupem vybavení a nastavení vnitřní sítě.
V rámci infrastruktury jsou připraveny i pobídky dalších ministerstev - Ministerstvo průmyslu a obchodu má v Národním plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou za cíl připojování socioekonomických aktérů, včetně škol (vyčleněno je na to 2,4 mld. Kč). Ministerstvo pro místní rozvoj zase řeší vnitřní konektivitu, a to pomocí finančního nástroje IROP. Tyto prvky by jako jednotlivé dílky puzzle, tvořící celý obraz digitální transformace vzdělávání, měly přispět k zelené a digitální transformaci.
Shrnutí
Efektivní využívání digitálních technologií je klíčem pro zajištění vysoké kvality digitálního vzdělávání. Pokročilá digitalizace a s tím spojená digitalizace vzdělávacího systému přispěje k obsazení mnoha pracovních míst v sektorech s vyšší přidanou hodnotou. Díky pokročilým digitálním dovednostem žáků a studentů se očekává rozvinutí potenciálu pro tvorbu inovací i v oblasti trvale udržitelného podnikání. Zelený a digitální rozměr komponenty by mohl pomoci českému vzdělávacímu systému, aby byl připraven na proměny, které ho v 21. století čekají.
V případě zájmu nám můžete zadat Váš váš e-mail a jakmile naše novinky spustíme budeme Vás informovat na Váš email. Odběr novinek samozřejmě můžete kdykoliv později odhlásit.
