Jakub Zelený a jeho cesta k řízení školy

Příběh ředitele Základní a Mateřské školy v Benešově nad Ploučnicí

Pan ředitel Jakub Zelený vede Základní školu a Mateřskou školu v Benešově nad Ploučnicí. Je to spádová škola, která má celkem 3 pracoviště. Na čem si v téhle škole zakládají? Na dobrých mezilidských vztazích. Snaží se vytvářet bezpečné a příjemné prostředí nejen pro žáky, ale také pro své pedagogické pracovníky a všechny další zaměstnance organizace. Velký důraz se klade na otevřenou a pozitivní komunikaci a na práci v týmech. 

V současné době se také již druhým rokem soustředíme na implementaci systému PBIS zaměřeného na podporu pozitivního chování dětí a žáků. Snažíme se, aby naši absolventi byli nejen dobře připraveni na další stupeň vzdělávání, ale také vybaveni potřebnými dovednostmi pro život v moderní společnosti 21. století,“ říká o své škole Jakub Zelený.

Původně jste vystudoval archivnictví. Proč jste se rozhodl přejít do školství?

Moje cesta do školství nebyla úplně přímočará. Původně jsem začal studovat učitelství dějepisu a zeměpisu pro druhý stupeň na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ale poměrně brzo jsem zjistil, že se studium liší od mých očekávání. Velký důraz se kladl především na matematické znalosti a další předměty, které mi nebyly blízké, což pro mě bylo náročné.

Ke konci prvního ročníku jsem se proto rozhodl pro změnu oboru a přešel jsem na kulturně-historickou regionalistiku se zaměřením na archivnictví. Ještě před ukončením bakalářského studia jsem začal pracovat v muzeu.

Přestože práce v muzeu byla propojena s mou vášní pro historii, brzy jsem si uvědomil, že finanční ohodnocení v těchto institucích není ideální. Chyběl mi také větší kontakt s lidmi. Pracovat v muzeu mě bavilo a mělo své kouzlo, ale potřeboval jsem něco víc. V té době přišla nabídka učit na škole, kde jsem sám studoval. Rozhodl jsem se tuto příležitost vyzkoušet a byl jsem nadšený.

V roce 2012 jsem začal učit. Zpočátku jsem měl pár hodin dějepisu, chemii, tělocvik a informatiku, dokonce i pracovní činnosti. Měl jsem na starosti asi sedm různých předmětů, což bylo náročné, ale postupně jsem se více zaměřil na dějepis.

Po šesti letech se stávající paní ředitelka rozhodla odejít do důchodu. Využil jsem příležitosti a přihlásil jsem se do výběrového řízení na ředitele školy. Vyšlo to. 

Proč jsem si zvolil právě školství? Moje volba nebyla úplně náhodná. V naší rodině se o školství hodně diskutovalo a několik členů rodiny v tomto oboru pracovalo. Nebylo to tedy pro mě úplně neznámé prostředí a přirozeně jsem k němu tíhnul. I v rodině mé manželky bylo školství důležitým tématem, což můj přechod k tomuto povolání ještě usnadnilo.

Tímto způsobem jsem se ocitl ve školství a našel zde své místo. Stále věřím, že člověk by měl ve svém životě vyzkoušet více věcí a otevřít se novým příležitostem.

Jak jste se dozvěděl o Středním článku podpory?

Střední článek znám už z dob jeho „rozjedu“ na Semilsku a Svitavsku. Dozvěděl jsem se o něm prostřednictvím Facebooku.

Když jsem potřeboval poradit, obracel jsem se na střední článek právě přes sociální síť. Podporu jsem tedy získával už v době jeho pilotáže, kdy ještě nepůsobil v jednotlivých krajích jako dnes.

O středním článku jsem se dovídal také z jiných zdrojů, například ze seminářů, školení nebo z ředitelské skupiny „Ředitel základky“ na Facebooku.

Tato skupina je pro nás, ředitele, velmi užitečná, protože nám umožňuje sdílet důležité informace a zkušenosti. Právě díky této komunitě a podpoře jsem mohl lépe pochopit a využívat výhody, které střední článek přináší.

Zúčastnil jste se některých akcí pořádaných Středním článkem podpory?

Účastním se různých akcí. Vybírám si především ty, které mě nejvíce zaujmou. Zvláště si cením pravidelných infoservisů, které nabízejí zajímavá témata. Tento formát mi umožňuje získávat nové informace a inspiraci, aniž bych musel opouštět své pracovní prostředí. Vyhovuje mi také kratší časové rozpětí, kdy ve dvaceti minutách získám přehled o všem podstatném.

Setkal jste se s našimi kolegy v regionu osobně? Jak to probíhalo?

Tým středního článku mě navštívil nedávno. Bavili jsme se o tom, co jako škola a já jako ředitel potřebujeme. Mluvili jsme také o vizi Středního článku podpory v našem regionu. Myslím, že každé území má jiné potřeby a je dobré, že se o to někdo zajímá. Individuální přístup ke školám je velmi důležitý a hodně pomáhá ředitelům s orientací v konkrétním terénu. 

S koordinátorkou týmu za Ústecký kraj, paní Pavlou Pospíšilovou, jsme v pravidelném telefonickém kontaktu, věřím, že se brzo potkáme také osobně.

Doporučil byste Střední článek podpory kolegovi – řediteli z jiné školy, který s námi doposud nespolupracoval? A proč?

Doporučil i doporučuji. Když s řediteli konzultujeme záležitosti, ve kterých nemáme jasné stanovisko nebo pohled, nebo se nemůžeme opřít o legislativní předpisy, vždy je směruji na Střední článek podpory a na paní Pospíšilovou, která mi vždycky pomůže, ať už písemně nebo telefonicky.

Doposud jsme věci konzultovali většinou mezi sebou, ale je dobré mít také pohled přímo z ministerstva.

Střední článek proto doporučuji vždy. Rozšiřujeme tak síť, která přispívá k jeho funkci.

Děkujeme za rozhovor.