Finance z EU
ESIF 2014-2020
NPO
OPJAK 2021-2027
Projekty MŠMT
📈 IPs DATA
📄 IPs Kurikulum
ℹ️ IPs Střední článek
Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, přináší převážně s účinností od 1. 9. 2023 množství podstatných změn. Ministerstvo školství proto připravilo materiál, který má za cíl měněná či nová ustanovení zdůraznit a vysvětlit zejména pro potřeby ředitelů škol.
Celý dokument naleznete v příloze.
Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely zákona (tj. před 1. 9. 2023), zůstává nedotčena!
Asistenti pedagoga, kteří získali odbornou kvalifikaci podle podmínek zákona o pedagogických pracovnících ve znění přede dnem účinnosti aktuální novely, tj. před 1. 9. 2023, mají i po tomto datu stále odbornou kvalifikaci v tom rozsahu, v jakém ji získali před novelou. Platí tedy, že absolventi studia pro asistenty pedagoga se středním vzděláním s maturitní zkouškou či vyšším splňují i nadále požadavky odborné kvalifikace k výkonu činnosti asistenta pedagoga vykonávajícího přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace, podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících.
Novela zákona taktéž stanoví přechodné období pro možnost realizace vzdělávacích programů akreditovaných podle znění zákona o pedagogických pracovnících a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků před jejich novelizací. Absolventi vzdělávacích programů akreditovaných podle právní úpravy ve znění před účinností novely, kteří dokončili vzdělávání do 18 měsíců od účinnosti novely zákona o pedagogických pracovnících (tedy do 28. 2. 2025), získávají odbornou kvalifikaci podle znění zákona a vyhlášky před novelizací, a to bez ohledu na to, zda studium zahájili před nabytím účinnosti novely nebo po ní (tedy například absolventi studia pedagogiky pro asistenty pedagoga v rozsahu 80 hodin, namísto předpokládaných 120). Obdobně je tomu i u jiných pedagogických profesí.
Odborná kvalifikace stávajících asistentů pedagoga či účastníků příslušných vzdělávacích programů tak není nijak ohrožena ani změněna.
Ustanovení § 9a ZPP umožňuje řediteli školy písemně uznat za splněný předpoklad odborné kvalifikace učitele 2.st. ZŠ a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, případně učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku, byť uchazeč v době přijetí do pracovního poměru požadavky na odbornou kvalifikaci dle zákona nesplňuje. Předpoklad odborné kvalifikace se v těchto případech uznává k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají zaměření absolvovaného magisterského studia, případně dalších v ustanovení jmenovaných studií. (pozn.: Zvláštní je případ zaměstnance, který získal VŠ vzdělání v akredit. bakalářském stud. progr. v oblasti pedagogických věd a současně je studentem akreditovaného magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, který navazuje na bakalářský studijní program.). V případě učitelů odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku pak je požadován taktéž výkon souvislé praxe v oboru po dobu nejméně 5 let.
Za jakých podmínek může ředitel školy uznat splnění předpokladu odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele střední školy?
Platí, že ustanovení § 9a zákona umožňuje řediteli školy uznat předpoklad odborné kvalifikace výše uvedených učitelů zásadně jen písemně.
Uznání předpokladu odborné kvalifikace se umožňuje nejdéle na dobu 3 let. Platí, že do této doby je nezbytné studium úspěšně dokončit. V případě, že si zaměstnanec do 3 let od okamžiku uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace tuto odbornou kvalifikaci nedoplní, bude nadále považován za nekvalifikovaného a ředitel ho může zaměstnat pouze za splnění předpokladů ustanovení § 22 odst. 10 (dříve odst. 7) ZPP. Toto uznání není možné opakovat u stávajícího ani dalších zaměstnavatelů, pokud zaměstnanec v režimu této výjimky odpracoval 3 roky – zaměstnanec je podle odst. 5 příslušného ustanovení povinen sdělit řediteli školy, zda a na jakou dobu u něho dříve došlo k uznání předpokladu odborné kvalifikace podle tohoto ustanovení.
V případě učitele 2.st. ZŠ a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy tito zaměstnanci získají odbornou kvalifikaci dle § 7a písm. c) bod 2 ZPP absolvováním studia pedagogiky v příslušném rozsahu dle § 22 odst. 1 písm. a) ZPP. Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku pak získají odbornou kvalifikaci dle § 9 odst. 1 písm. d) bod 2, dále § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 a také § 9 odst. 4 ZPP absolvováním studia pedagogiky dle § 22 odst. 1 písm. a) ZPP pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy, ale též studia na základě § 22 odst. 1 písm. b) ZPP pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky .
Jaký je příslušný rozsah studia pedagogiky?
Platí, že učitel 2.stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy získá svou kvalifikaci výhradně studiem pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy, definované v § 22 odst. 1 písm. a) ZPP, v délce nejméně 300 hodin dle § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 317/2005 Sb. Kvalifikaci získá výhradně k výuce předmětů, které odpovídají zaměření magisterského studia.
Ve vztahu ke kvalifikaci učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku pro odpovídající předměty je vyžadováno alespoň studium pedagogiky pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, definované v § 22 odst. 1 písm. b) ZPP, v rozsahu nejméně 120 hodin dle § 1 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 317/2005 Sb. Platí, že stejně jako za stavu před novelou zákona, není nutné tedy absolvovat 300hodinové studium pedagogiky, byť tímto studiem je taktéž možné odbornou kvalifikaci získat.
Platí, že skutečně může být uznána kvalifikace jen k výuce předmětů, které odpovídají absolvovanému magisterskému studijnímu programu?
Není tomu tak. V případě učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku může být zohledněno také vzdělání v bakalářském studijním programu a střední vzdělání s maturitní zkouškou a v případě odborného výcviku pak také střední vzdělání s výučním listem.
(pozn.: Zvláštní je případ zaměstnance, který získal VŠ vzdělání v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd a současně je studentem akreditovaného magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, který navazuje na bakalářský studijní program).
Akreditace vzdělávacích programů průběžného vzdělávání
Zásadní změnou, kterou přinesla novela zákona o pedagogických pracovnících účinná od září 2023, je zrušení akreditací vzdělávacích programů průběžného vzdělávání, tedy studií k prohloubení odborné kvalifikace dle § 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Od loňského září dochází k akreditaci pouze vzdělávacích programů, které vedou k získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka či specializace ve školství (např. studium pro ředitele škol či specializační studia). Akreditace udělené vzdělávacím programům průběžného vzdělávání přede dnem nabytí účinností novely zákona pak skončí nejpozději 18 měsíců po této změně, tedy 28. února 2025.
Jak se změnilo další vzdělávání pedagogických pracovníků?
Povinnost dalšího vzdělání po dobu výkonu své pedagogické činnosti mají pedagogičtí pracovníci podle § 24 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. Smyslem a cílem je obnova, udržení a doplnění kvalifikace. Specifikaci pak přináší vyhláška č. 317/2005 Sb., novelizovaná v návaznosti na změnu zákona s účinností od 1. října 2023 v tom, že se jedná o vzdělávání, které je zaměřeno na teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy, na výkon práce pedagogických pracovníků a na jejich jazykové vzdělávání. Uvedené změny právních předpisů pak přinesly rozšíření definice dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, pod které již nyní nespadají pouze akreditované vzdělávací programy, ale všechny formy profesního rozvoje pedagogických pracovníků, které splňují výše uvedené požadavky zákona a vyhlášky č. 317/2005 Sb. Novelizovaný zákon pak v ustanovení § 24 odst. 4 písm. b) naznačuje, jaké další formy takové DVPP nabývá, může jít například, ale ne výlučně, o neformální vzdělávání nebo sdílení zkušeností.
Financování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Rozšíření definice DVPP a omezení akreditací má pozitivní vliv také na možnost úhrady dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ze strany škol a školských zařízení. Školy mohou na úhradu těchto vzdělávacích aktivit využívat prostředky poskytované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na další vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Zároveň již není akreditace programů prohlubujícího vzdělávání podmínkou pro čerpání finančních prostředků z dotačních programů, zejména z tzv. šablon OP JAK nebo výzev v rámci Národního plánu obnovy. Podmínkou tak zůstává pouze charakter vzdělávacích aktivit a jejich zaměření.
Ze strany škol tak není nutné, ale ani možné požadovat po vzdělávacích institucích doložení akreditace programů průběžného vzdělávání DVPP. Tyto instituce již nadále nemohou takovou akreditaci od MŠMT získat. Toto však není na překážku využívání jejich služeb nebo úhrady takových programů či jiných aktivit profesního rozvoje z prostředků škol určených na DVPP, pokud tyto vzdělávací aktivity odpovídají definici § 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Změna tak přináší větší flexibilitu a autonomii, ale i odpovědnost pro ředitelky a ředitele škol ve vztahu k organizaci a plánování dalšího vzdělávání jejich pedagogických pracovníků, a to s ohledem na aktuální potřeby i možnosti škol a školských zařízení.
