Finance z EU
ESIF 2014-2020
NPO
OPJAK 2021-2027
Projekty MŠMT
📈 IPs DATA
📄 IPs Kurikulum
ℹ️ IPs Střední článek
První odborný panel, pořádaný dne 13. prosince 2023 v konferenčních prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, otevřel cyklus deseti odborných panelů, které budou v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ realizovány do konce roku 2027. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte níže v textu článku, ve videozáznamu či přiložených souborech ke stažení.
Obsahem celodenního jednání byla interdisciplinární problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou, která se každoročně dotýká stovky tisíc žáků a jejich rodin, tisíců škol a jejich pracovníků, zaměstnanců pedagogicko-psychologických poraden a dalších aktérů. Cílem prvního odborného panelu bylo představení relevantních dat a způsobů jejich zpracovávání a využívání, prezentování závěrů vybraných domácích i zahraničních analýz, očekávaného demografického vývoje, sdílení příkladů dobré praxe a definování navazujících aktivit vycházejících z identifikovaných potřeb.
Bezmála 120 účastníků z řad odborníků na vzdělávání, akademiků, zástupců České školní inspekce, přímo řízených organizací MŠMT, zástupců krajů, měst, obcí, škol a dalších zainteresovaných stran si mohlo poslechnout příspěvky jednotlivých řečníků a zapojit se do diskuzí k tématům, kterými jsou přechod žáků mezi základní a střední školou, rozhodovací strategie žáků, kariérové poradenství, žákovské aspirace, výsledky přijímacího řízení na střední školy či přechod žáků na trh práce.
Mezi řečníky, kteří výše uvedená témata prezentovali, byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté: výkonný ředitel CERGE-EI, poradce ministra školství a člen Národní ekonomické rady vlády a sboru poradců premiéra Daniel Münich; spoluzakladatelka Expertní komory kariérového poradenství a programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová; ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger; ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, zakladatelka Poradenské linky pro rodiče, žáky a pedagogy, psycholožka Galina Jarolímková; vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a analytička Národního pedagogického institutu ČR Lucie Zelená; analytička Národního pedagogického institutu ČR Jana Trhlíková; výzkumník a analytik PAQ Research, spolupracovník akademického think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR Václav Korbel; speciální pedagožka Martina Klímová z Evropské školy v Bruselu; Martina Macánová, ředitelka ZŠ a MŠ Stod, která do debaty zapojila i žáky školy.
Odborný panel zahájil úvodním slovem vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který téma prvního odborného panelu označil za „dlouhodobě rezonující“ a akcentoval potřebu nejen takovýchto setkání, ale i potřebu zaměřit se na další rozvoj digitalizace. „Digitalizace totiž představuje nejen procesní zjednodušení a snižování administrativní zátěže, ale je i předpokladem pro lepší dostupnost a relevanci dat potřebných pro vhodné směrování vzdělávacích politik," uvedl vrchní ředitel.
Po úvodním slovu navázal na vrchního ředitele sekce Stanislav Volčík, který je hlavním projektovým manažerem projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“. Stanislav Volčík nejprve přítomným představil celý projekt, jeho klíčové aktivity, cíle a strukturu projektu, kterou tvoří vedle oddělení analytické podpory a projektových výstupů i oddělení národních analýz a oddělení sekundárních analýz. Uvedená oddělení jsou pak zařazena do odboru školské statistiky a analýz ředitelky Petry Müllerové.
Stanislav Volčík pak společně s vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hanou Novotnou prezentovali relevantní data týkající se přechodu žáků mezi základní a střední školou a vybrané národní i zahraniční analýzy, z nichž vyplývají dílčí závěry, s nimiž by bylo vhodné dále pracovat. V příspěvku například upozorňovali na skutečnost, že zhruba 4 % žáků po dokončení základního vzdělání nepokračují
na střední školu a přibližně 7 % žáků na střední školu nastoupí, ale nedokončí ji, dalších zhruba 22 % žáků střední školu sice dokončí, ale po jejím absolvování nejsou spokojeni s volbou oboru. Dále připomněli, že v České republice tvoří až 70 % středního vzdělávání střední odborné školy, avšak průměr OECD je 37 %.
V příspěvku byly zmíněny mj. i studie Elišky Walterové a Davida Gregera z Karlovy univerzity a Petra Hlaďa z Masarykovy univerzity, které upozorňují na nevhodnou nejednotnost v užívané terminologii spojené s přechody žáků ze základních do středních škol.
Daniel Münich vedle potřeby rozvoje digitalizace uvedl jako nutnost i propojování a analyzování individuálních dat o průchodu žáků a studentů vzdělávacím systémem a jejich přechodu na trh práce. Další výzkum v této oblasti považuje poradce ministra školství za zcela zásadní, což podpořil i Martin Úlovec, zmocněnec MŠMT pro digitalizaci a digitální vzdělávání, který rozšíření datové základny taktéž považuje za důležité.
Závěry z analytické studie realizované v loňském roce Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání v oblasti Hlavního města Prahy a ve Středočeském kraji představil na odborném panelu David Greger z Karlovy univerzity. Z prezentovaných závěrů bylo patrné, že žáci projevují zájem především o maturitní obory se všeobecným zaměřením a že rozhodovací strategie žáků významně ovlivňuje nabídka škol v regionu, která ale dostatečně neodpovídá žákovské poptávce. Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT doplnil, že nejen oborová nabídka, ale i socioekonomické zázemí, z něhož žáci pochází, ovlivňuje rozhodovací strategie žáků. „Pokud rodiče mají vysokoškolské vzdělání, tak ta pravděpodobnost, že se dítě dostane na preferovanou střední školu, je extrémně vysoká. A u dětí, které nemají tak dobrý prospěch a dobré zázemí, bude docházet k mnohem horším přechodům na střední školu a vůbec k horšímu vývoji dalšího kariérního rozvoje,“ shrnul vybrané závěry z výzkumu agentury Median. Ondřej Nývlt také představil krátkodobé projekce přechodu žáků ze základních škol do středních škol až k roku 2029 a seznámil účastníky s demografickým modelem, který je v rámci projektu připravován.
Hlavním tématem příspěvku Silvie Pýchové bylo dostupné a kvalitní kariérové poradenství se zaměřením na uplatnitelnost absolventů v dlouhodobém horizontu. Expertka na kariérové poradenství apelovala, aby se kariérové poradenství stalo povinnou výbavou všech vzdělávacích institucí a upozornila na nevhodnost kumulování rolí výchovného a kariérového poradce. „Už v roce 2009 Evropská komise kritizovala Českou republiku za to, že kombinujeme role výchovného poradce a kariérového poradce, protože svým způsobem jsou to neslučitelné role. Vy nemůžete řešit výchovné delikty a zároveň očekávat, že k vám mladý člověk přijde s důvěrou řešit svoji budoucnost,“ doplnila. Výše uvedené bylo podpořeno i závěry prezentovanými z výzkumu TAČR ve spolupráci s PAQ Research a agenturou STEM (2023). Z deníkových záznamů zúčastněných respondentů vyplývá, že: „Náplní činnosti kariérového poradce je především agenda přijímacích zkoušek, příprava na další vzdělávání a pracovní uplatnění. Zjevná je i kumulace funkcí kariérového a výchovného poradce,“ uvedla Hana Novotná.
Programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ dále doporučovala neopomíjet v kontextu kariérového poradenství wellbeing žáků, což akcentoval i přítomný zmocněnec MŠMT pro wellbeing, duševní zdraví dětí a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička, který doplnil, že je potřebné zaměřit se nejen na wellbeing dětí, žáků a studentů, ale i pedagogických pracovníků. Shodně se k výše uvedenému vyjádřila i ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová a psycholožka Galina Jarolímková.
Pohled z praxe přítomným poskytla speciální pedagožka a expertka na vzdělávání Martina Klímová působící od roku 2005 na Evropské škole v Bruselu, ve které žáci základní školy plynule přecházejí do střední školy, a to bez nutnosti přijímacího řízení. Pedagožka ocenila, jak je kariérové poradenství na evropských školách propracované a musí vycházet ze závazných dokumentů schvalovaných tzv. Nejvyšší radou Evropských škol. Poradenství na škole je rozděleno do tří úrovní, kdy v rámci prvních dvou je orientováno zejména na další vzdělávací dráhu žáků, kteří si na základě svých preferencí volí z nabízených předmětů jejich hodinovou dotaci, a až v poslední úrovni převažuje zaměření se na to, co by žáci jednou chtěli ve svém profesním životě dělat. Dle statistik školy žáci převážně pokračují na českých vysokých školách, v menší míře pak na zahraničních vysokých školách.
Ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová v online vstupu mimo jiné upozornila i na problematiku přechodu žáků s odlišným mateřským jazykem, vyzdvihla důležitost spolupráce s krajem, možnost zapojení školního psychologa do celého procesu volby další vzdělávací dráhy žáků a představila inspirativní školní projekt „Půjdeme svou cestou“, jehož cílem je ve spolupráci se zaměstnavateli, úřadem práce a dalšími pracovišti ukázat žákům adekvátně jejich věku možnosti uplatnění v budoucím životě.
Jak si žáci střední školu vybírají, co je ovlivňuje nebo např. v čem spatřují úskalí, o tom všem pohovořili žáci devátého ročníku Základní školy a mateřské školy Stod, kteří v době konání odborného panelu procházeli procesem volby další vzdělávací dráhy, resp. střední školy.
„Vybral jsem si obor ekologie a životní prostředí, líbí se mi i programy, které škola má, a chci mít nějakou budoucnost. Je pro mě ale zásadní i to, že nemusím nikam dojíždět,“ řekl Matyáš. Spolužák Antonín souhlasil: „Blízkost je důležitá, také vybírám na základě svých schopností, chci dělat to, v čem budu dobrý.“ Stejně k volbě střední školy přistupovala dle příspěvku i žákyně Nela, která zvažovala podání přihlášky na gymnázium. „Zajímá mě poměr přijatých a nepřijatých žáků, porovnávám počty bodů se svými výsledky, abych věděla, jestli se dostanu a jakou mám šanci,“ upřesnila. Žák Bohdan, který se v loňském školním roce přistěhoval z Ukrajiny, uvedl, že: „Jsem v Česku skoro rok a gramatika pro mě není vůbec jednoduchá, doufám, že se i tak dostanu na dobrou školu.“ Jak Bohdan dále uvedl, doufá, že na místo písemného přijímacího testu z českého jazyka absolvuje pohovor, který mu s ohledem na nedostatečný písemný projev může zvýšit šance na přijetí. V průběhu odborného panelu se žák spojil i s přítomnými zástupci organizace META, o. p. s., která dětem, žákům a studentům s odlišným mateřským jazykem pomáhá
na cestě vzdělávacím systémem již 20 let.
Problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou je vysoce individualizovaného charakteru, a tak žákovské příspěvky neobvyklým způsobem oživily obsah pořádaného odborného panelu a vhodně doplňovaly poznatky z prezentovaných studií. Výstupy žáků se shledaly s velmi kladným přijetím a pozitivním hodnocením ze strany přizvaných hostů.
Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková a výzkumník Václav Korbel, který zastupuje organizaci PAQ Research, prezentovali, proč je důležité věnovat pozornost žákovským aspiracím, zkoumat je a analyzovat jejich proměny vzhledem k faktorům, které je ovlivňují. Definovaná doporučení obou řečníků, ač z rozličných oborů, byla v souladu se závěry předřečníků i diskutujících, tedy zaměřit se na podporu žáků s nízkým socioekonomickým statusem, systémově řešit vysokou oborovou fragmentaci a podporovat další výzkum v dané oblasti.
Výsledky žáků z jednotných přijímacích zkoušek představila účastníkům panelu vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Lucie Zelená, která prezentovala data s rozdělením výsledků dle jednotlivých oborů vzdělání a na úrovni krajů. Z grafických přehledů byly patrné dlouhodobě nejhorší výsledky v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak pozitivní trend ve zlepšování dosaženého percentilu byl identifikován u zájemců o čtyřleté netechnické obory středních odborných škol a o víceletá gymnázia ve Středočeském kraji.
Závěrečný příspěvek přednesla analytička oddělení šetření analýz a výzkumů Jana Trhlíková z Národního pedagogického institutu ČR. Sdílená data vycházela z dostupných výsledků ze šetření žáků posledních ročníků středních odborných škol (2021), analýzy rozhovorů s absolventy po osmi letech od ukončení střední školy (2017) a ze šetření k předčasným odchodům ze vzdělávání (2022). Cílem příspěvku bylo upozornit na aktivní roli žáka a absolventa směrem ke vzdělávacímu systému i trhu práce, poukázat na změny v trendech přechodu absolventů na trhu práce a definovat specifika skupiny žáků základních škol, kteří již nepokračují na střední školu a vstupují na trh práce bez odborné kvalifikace. Prezentace byla zakončena doporučením věnovat větší pozornost oborové struktuře středních škol, kariérovému poradenství a také podpoře žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Z diskutovaných problematik bylo v průběhu odborného panelu identifikováno několik doporučení.
Zaměřit se na:
Vzhledem k tomu, že úkolem projektu ,,Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ je mimo jiné poskytovat analytickou podporu věcně příslušným útvarům MŠMT, budou pro stanovení konkrétní podoby závěrů a z nich plynoucích aktivit probíhat navazující debaty s gestory jednotlivých oblastí.
V reakci na identifikované potřeby a požadavky účastníků jednání budou projektem uspořádány navazující odborné panely, jejichž obsah bude věnován kariérovému poradenství a wellbeingu.
Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
