Finance z EU
ESIF 2014-2020
NPO
OPJAK 2021-2027
Projekty MŠMT
📈 IPs DATA
📄 IPs Kurikulum
ℹ️ IPs Střední článek
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo dne 18. 3. 2024 odborný panel na téma Předškolní vzdělávání v datech, kterého se zúčastnilo 160 hostů z řad zástupců MŠMT, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu ČR, MPSV, krajů, vysokých škol, zřizovatelů, zástupců neziskových organizací a ředitelek a ředitelů škol. Diskutovanými tématy byly lokální nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání, průběh kurikulárních reforem, novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky či očekávaný demografický vývoj počtu dětí. Odborný panel byl druhým z cyklu deseti akcí, které jsou do konce roku 2027 pořádány v rámci projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR.
Mezi řečníky odborného panelu byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté:
Odborný panel zahájil vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který v kontextu blížících se zápisů k předškolnímu vzdělávání zdůraznil důležitost tohoto tématu a upozornil na problematiku spojenou s lokálními nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání nebo na nutnost spolupráce všech zainteresovaných stran.
Na úvodní slovo vrchního ředitele navázala profesorka Eva Šmelová, která krátce shrnula historický vývoj předškolního vzdělávání a jeho význam a důležitost pro společnost. Zdůraznila nezastupitelnou roli všech aktérů ve vzdělávání, kteří by spolu měli vhodně spolupracovat na nastavování vzdělávací politiky. V rámci své řeči se mj. zaměřila i na současnou podobu vzdělávacích programů pro budoucí učitele, která by měla být doplněna o dostatečnou praktickou přípravu.
Dle slov profesorky Šmelové je předškolní věk: „(…) natolik citlivé období, že se učitel může dopustit řady chyb, které on sám může považovat za maličkost, ale pro dítě mohou být zásadní – z toho důvodu praxe vždy musí být napojena na vyvážený a kvalitní teoretický základ.“
Význam Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR ve svém příspěvku akcentoval ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý. Příspěvek zacílil zejména na tři klíčové oblasti, a to aktualizaci rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, snahu o udržení vysokých standardů předškolního vzdělávání a snížení počtu odkladů povinné školní docházky.
Ředitelka odboru školské statistiky a analýz Petra Müllerová poskytla účastníkům cenné informace vyplývající z novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky. Zásadní novinkou je rozšíření výkaznictví o předávání individuálních údajů o dětech v mateřských školách, přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální. Touto změnou dojde ke sjednocení ve způsobu předávání a zpracování údajů, které tak bude probíhat na stejném principu jako u žáků základních škol, středních škol a konzervatoří a studentů vyšších odborných škol (více zde). Petra Müllerová především doporučovala, aby vedení mateřských škol využívalo možnosti dobrovolného testování nového systému. Pilotní provoz nového způsobu předávání individuálních údajů bude probíhat ve školním roce 2023/24 a 2024/25. Od školního roku 2025/26 bude nový způsob předávání individuálních údajů povinný pro všechny mateřské školy.
Druhý blok odborného panelu byl zaměřen na prezentaci dat vztahujících se k předškolnímu vzdělávání a na očekávané demografické trendy ve vývoji počtu dětí. V prvním příspěvku vedoucí oddělení analytické podpory a projektových výstupů MŠMT a hlavní projektový manažer projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR Stanislav Volčík prezentoval vybraná data vztahující se k dané problematice a připomněl účastníkům, kde lze dostupná data na stránkách MŠMT vyhledat a stahovat (více rozcestník na data MŠMT).
Demograf Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT prezentoval předpokládané demografické trendy a statistiky, z nichž vyplynulo, že Česká republika má v rámci EU pátou nejnižší docházku dětí do zařízení předškolního vzdělávání. Dále také uvedl, že: „(…) věková struktura ČR je v rámci srovnání s ostatními členskými státy EU v čase extrémně nevyrovnaná a vzdělávací politika musí tyto výkyvy svými opatřeními vyrovnávat. (…) Prakticky je to nejvíce vidět na datech úhrnné plodnosti, v níž ČR patřila v roce 2000 mezi státy EU s nejnižší plodností, ale v r. 2019 naopak mezi ty s nejvyšší.“ Zároveň poukázal na předpokládaný významný pokles počtu dětí ve věku tři až šest let a seznámil účastníky se zpracovávanými demografickými analýzami, které jsou v rámci datově-analytického projektu na MŠMT připravovány.
Rovnému přístupu ke vzdělávání, míře účasti dětí na předškolním vzdělávání a odkladům povinné školní docházky se v navazujícím příspěvku věnovaly Irena Borkovcová z kanceláře ústředního školního inspektora společně s vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora Danou Pražákovou. Prezentovaná data ČŠI odkazovala k identifikované nízké míře účasti dětí na předškolním vzdělávání zejména ve strukturálně postižených regionech, kde je zároveň problematická i vysoká míra nekvalifikovaných učitelů mateřských škol. Prioritou by tak měla být snaha o zvyšování účasti dětí se sociálním znevýhodněním na předškolním vzdělávání, jelikož z výzkumů jasně vyplývá, že děti navštěvující minimálně dva roky předškolního vzdělávání prokazatelně dosahují v počátcích základního vzdělávání lepších vzdělávacích výsledků. Irena Borkovcová se zaměřila i na odklady povinné školní docházky. Jejich míra se v České republice dlouhodobě pohybuje mezi 15 a 20 %, a patří tak mezi nejvyšší v rámci EU. Významným způsobem roste počet dětí vzdělávaných v přípravných třídách základních škol, přičemž se jejich podíl liší napříč kraji (nejvyšší podíl byl identifikován v rámci Ústeckého a Karlovarského kraje, naopak nejnižší v Jihomoravském kraji). Mezi nejčastější důvody odkladů patří celková nezralost dítěte či logopedické vady. Dle ČŠI by přechod dětí z předškolního do základního vzdělání usnadnilo například individualizované vzdělávání, pravidelná spolupráce s rodiči nebo podpora logopedické prevence.
Vedoucí oddělení statistických výstupů MŠMT Vladimír Hulík následně reagoval na statistické údaje zveřejněné v rámci předchozích příspěvků. Zmínil, že ačkoliv se bude počet dětí v mateřských školách vlivem demografických trendů snižovat, nemusí to nutně znamenat plošné uvolnění kapacit napříč mateřskými školami. K odkladům povinné školní docházky doplnil, že problémem je i nejednotný způsob diagnostiky pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center napříč regiony, který má za následek i rozdílný podíl odkladů napříč kraji. Cílem by dle něj mělo být sjednocení metodiky diagnostikování dětí a proškolení zaměstnanců v těchto institucích.
Spoluzakladatelka Ředitelské akademie a ředitelka Mateřské školy Dolní Břežany Miluše Trojanová upozornila na vysoký podíl přímé pedagogické činnosti u ředitelů, administrativní přetížení vedoucích pracovníků mateřských škol a na vysoký podíl nekvalifikovaných učitelů v rámci předškolního vzdělávání. Vedoucí oddělení předškolního a prvostupňového vzdělávání NPI ČR Hana Splavcová upozorňovala na problematiku odkladů povinné školní docházky a na proměnlivou kvalitu dětských skupin. MŠMT by podle ní mělo přispívat ke vzdělávání pedagogů dětských skupin, potažmo ke zvyšování standardů kvality dětských skupin jako takových. Předsedkyně Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR Jolana Jakoubková navázala příspěvkem, v němž chtěla poukázat na některé výhody v provozování soukromých mateřských škol a dětských skupin. Uvedla i některé obtíže, s nimiž se soukromé instituce dlouhodobě potýkají. Jako významný problém sužující soukromá zařízení předškolního vzdělávání vnímá například nepružné legislativní nastavení vztahující se k zápisům do rejstříku škol a školských zařízení.
Na závěr třetího bloku vystoupila Milena Poeta z organizace META, jejíž cílovou skupinou jsou děti, žáci a studenti s odlišným mateřským jazykem. Přítomným byla na konkrétních příkladech představena nejen problematika vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, ale i návrhy možných řešení. Dle nevládní neziskové organizace by ke zlepšení situace mohlo přispět rozšíření kategorie dětí, jež mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, na všechny děti s nedostatečnou znalostí češtiny, rozšíření jazykové přípravy v mateřské škole na dva roky či zavedení zjišťování jazykové úrovně při vstupu do předškolního vzdělávání a na konci docházky. Nutno doplnit, že aktuálně je v mezirezortním připomínkovém řízení novela školského zákona aktualizující kategorii „děti-cizinci“ pro tzv. nárokovost bezplatné jazykové přípravy.
Z problematik, jež byly diskutovány v průběhu odborného panelu, byla identifikována následující doporučení, která účastníkům představila vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hana Novotná:
Závěrečné slovo patřilo vrchnímu řediteli sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václavu Jelenovi, který poděkoval všem přítomným za účast i aktivní diskusi a vyjádřil přesvědčení, že nejlepším kurzem vzdělávací politiky je „evidence-based policy, tedy abychom skutečně vycházeli z dat a navrhovali opatření, jež se budou o správně interpretovaná data opírat.“
Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.
Níže naleznete ke stažení tyto dokumenty: informativní brožuru, kompletní prezentaci a pozvánka s programem.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
