Finance z EU
ESIF 2014-2020
NPO
OPJAK 2021-2027
Projekty MŠMT
📈 IPs DATA
📄 IPs Kurikulum
ℹ️ IPs Střední článek
Národních a mezinárodních šetření zaměřené na hodnocení výsledků ve vzdělávání ukazují významné rozdíly mezi českými školami. To motivuje k hledání faktorů, které mohou charakterizovat úspěšné školy, v návaznosti na to zdůraznit společné znaky těchto škol, které ovlivňují vzdělávací výsledky žáků a mohou kompenzovat znevýhodnění daná jejich socioekonomickým a rodinným původem. O to se snaží zveřejněná Tematická zpráva, kterou vydala Česká školní inspekce (7. 12. 2021), která navíc přináší příklady inspirativní praxe úspěšných škol ve snaze iniciovat změnu.
Metodika šetření, které bylo realizováno v období od listopadu 2019 do října 2020 a pokračovalo v období měsíců dubna a května 2021, je založena na konceptu případových studií třinácti vybraných základních škol (dále jen „škola“), ve kterých byla provedena tematicky zaměřená inspekční činnost.
Výběr těchto škol byl založen na jejich úspěšnosti jednak v národních výběrových šetřeních výsledků žáků organizovaných a realizovaných Českou školní inspekcí, tak i v mezinárodních šetřeních PISA a TIMSS, přičemž rozlišeny byly dvě skupiny škol:
Vysoká kvalita pedagogického vedení školy je důležitým znakem, který je charakteristický pro navštívené, tj. úspěšné školy. Ředitel školy je v tomto ohledu vůdčí osobou, nicméně vize a hodnoty školy orientované na kvalitu výuky a učení jsou vlastní také dalším aktérům školy. Pedagogické vedení školy tak má kolektivní charakter a týká se širšího okruhu aktérů školy.
Kvalitní spolupráce aktérů školy – vedení školy, pedagogičtí pracovníci, žáci a jejich zákonní zástupci, případně zřizovatel školy – založená na vzájemné důvěře je dalším charakteristickým znakem navštívených škol. Speciálně lze zmínit důležitost systematické spolupráce se zákonnými zástupci žáků, která se například projevuje v kvalitě komunikace při vysvětlování přínosů zavedení záměrů významných změn (např. přechod na slovní hodnocení, zavádění konstruktivistických metod výuky). Zde vzniká úzká vazba na kolektivní charakter pedagogického vedení školy a schopnost ředitele školy a učitelů realizovat stanovenou vizi.
Navštívené školy se vyznačují kvalitními externími vztahy. Nápadně často měly tyto školy rozvinutou spolupráci se zahraničními partnery.
O kvalitě spolupráce aktérů školy nejlépe svědčí velmi vysoká spokojenost učitelů s jejich prací, a to se zdůrazněním tří hlavních důvodů:
Spokojenost učitelů tedy jde ruku v ruce s uvedenými dvěma znaky navštívených škol – pedagogickým vedením školy a kvalitou spolupráce aktérů školy. Vedle toho je spokojenost učitelů navštívených škol spojena s jejich ochotou podílet se na aktivitách rozvoje a prezentace školy.
Utváření kvalitního pedagogického vedení a spolupráce aktérů školy je procesem dlouhodobějšího charakteru, kdy významným iniciátorem změny bývá ředitel školy. I proto lze za žádoucí považovat systematickou podporu práce ředitelů škol, naopak nepříznivý vliv lze důvodně očekávat při častějším narušování stability vývoje (např. častá změna osoby ředitele školy, vysoká fluktuace učitelů).
Pro navštívené školy je typické dlouhodobé a systematické utváření pedagogických sborů. Úroveň kvalifikovanosti učitelů je ve většině případě buď vyšší, nebo alespoň srovnatelná s ostatními základními školami v mikroregionu školy. Učitelé navštívených škol jsou rovněž otevřeni svému dalšímu profesnímu rozvoji. Významnost tohoto znaku navštívených škol je úzce vztažena ke kvalitě pedagogického vedení i ke spolupráci aktérů školy.
Společným znakem navštívených škol je spolupráce se specialisty zaměřená na podporu žáků a řešení jejich vzdělávacích problémů v co nejranější fázi vývoje, a to ve vazbě na včasnou diagnostiku. Školy rovněž uplatňují v co nejširším možném měřítku strategie individualizace výuky a výuky v početně menších skupinách. Důležitou roli hraje také systematické sledování vzdělávacích výsledků žáků a důraz na formativní charakter hodnocení.
Průběh vyučovacích hodin navštívených škol se odlišoval především častěji zaznamenanou příjemnou atmosférou, která panovala ve vztahu k učiteli a mezi žáky, a dále pak častějším výskytem situací podporujících sebedůvěru žáků na 1. stupni základní školy. Navštívené školy uplatňovaly různé přístupy k využití frontálních či konstruktivistických forem výuky, za důležitější faktor úspěchu je proto potřeba považovat efektivnost využívání těchto forem výuky, a to také ve vazbě na formulaci dostatečně ambiciózních a přitom dosažitelných cílů učení a na „naprogramování“ prostředí na úspěch – důvěra učitelů, žáků i zákonných zástupců, že žáci mohou uspět.
Některé navštívené školy vytvořily vlastní systematické přístupy k řešení důležitých témat kvality a efektivity ve vzdělávání (např. profesní rozvoj učitelů, projektové vyučování, práce s nadanými žáky, systém hodnocení vzdělávacích výsledků žáků), tj. přístupy, které lze vnímat ve smyslu příkladů inspirativní praxe také pro další školy.
Znaky, které byly identifikovány jako charakteristické pro navštívené školy, mají svou oporu v prominentních teoretických přístupech ke studiu kvality a efektivity ve vzdělávání (např. koncepty akademický optimismus, wellbeing žáků, růstové myšlení žáků).
Následující tabulka je shrnutím znaků úspěšných škol tak, jak byly identifikovány v navštívených školách. Pro lepší zachycení jejich podstaty jsou dány do kontrastu s typickými znaky škol s horšími výsledky ve vzdělávání.
Při pohledu na přehled znaků úspěšných škol výše je důležité poznamenat, že působení faktorů ovlivňujících vzdělávací výsledky žáků není izolované a vyžaduje systematický přístup. Následně lze očekávat, že teprve vyšší počet relativně menších opatření může vést k očekávanému efektu. Dobrým příkladem takového přístupu je nastavená podoba projektového učení v jedné ze škol, respektive vytvořený systém podpory nadaných žáků v další ze škol. Příležitosti pro takový přístup jsou otevřené všem školám, nicméně replikace úspěchu není především s ohledem na odlišně nastavenou vnitřní kulturu škol snadná. Změna vnitřní kultury a znaků škol s horšími výsledky ve vzdělávání je navíc dlouhodobý a jen obtížně plánovatelný proces, který je důležitým tématem studia úspěšných škol.
